Zdeněk Matějček

Renomovaný dětský psycholog Zdeněk Matějček si se zamýšlí nad tím, jak prohřešky dítěte nikoli trestat, ale jak je předvídat a jak jim zabránit. Význam odměn a trestů je ve výchově zřejmě stále týž. Jen v různých dobách a společnostech se jedno nebo druhé více nebo méně zdůrazňuje a uplatňuje. Světově uznávaný dětský psycholog Zdeněk Matějček si dovoluje pozvat posluchače, aby se spolu s ním zamýšleli, proč, kdy a jak máme dát ve výchově svých dětí přednost tomu "po dobrém" nebo "po zlém".Jako první krok na cestě ke správné výchově zdůrazňuje porozumění sobě sama a pochopení dítěte. Dobře může potrestat dítě jenom ten, kdo je má rád. I ten nejlépe míněný trest však špatné chování jen zastavuje, ale sám o sobě nic dobrého nebuduje. Je proto třeba soustředit svůj pedagogický vtip a umění ne na to, jak prohřešky dítěte trestat, ale jak je předvídat a jak jim zabránit. Jak na to, ukazuje tato audiokniha. Prof. PhDr. Zdeněk Matějček, CSc. (1922–2004), světově uznávaný dětský psycholog, který se průkopnicky věnoval studiu podmínek vývoje dětí v ústavech - v prostředí psychického strádání neboli deprivace.Moderní reformátor péče o děti, zdůrazňující nezastupitelnou úlohu rodiny. Narodil se ve východních Čechách, jeho otec byl ředitelem kladrubského hřebčína. Právě sem se Matějček rád vracel ve vzpomínkách. Byl také spoluzakladatelem a prvním předsedou sdružení, které do terapie dětí zapojilo i domácí zvířata, například psy nebo koně. Na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy vystudoval češtinu a filozofii (jejíž součástí byla tehdy i psychologie). V roce 1950 nastoupil jako psycholog v Sociodiagnostickém ústavu v Praze, jehož úkolem bylo sledovat mimo jiné vývoj dětí v kojeneckých ústavech a v dětských domovech.Spolu s Josefem Langmeierem zde vytvořil originální a světově objevné dílo o psychické deprivaci. Na základě pravidelného a mnohaletého sledování vývoje dětí v dětských domovech prokázali autoři, že ústavní výchova představuje závažné ohrožení duševního a sociálního vývoje dětí a její negativní důsledky poznamenávají tyto děti jako skupinu až do dospělosti. Na konci života prohlásil: „Rozumět znamená pomáhat“.

Publikace Psychické deprivace v dětství J. Langmeiera a Z. Matějčka zaznamenala již po svém prvním vydání v r. 1963 značný ohlas. Průlomová práce, ve které autoři citují díla západních expertů i výsledky z vlastní praxe s ohroženými dětmi, popisuje pojem psychické deprivace u dětí v ústavní péči a nepříznivých rodinných poměrech. Metodologicky důkladné dílo se nezastavuje u odborného posouzení problému, ale klade do popředí zájmy dítěte a humanistický přístup. Oba autoři se u nás významně zasloužili o to, aby se péče o opuštěné děti sestávala z vhodné kombinace péče ústavní a podporované péče rodinné či pěstounské. Ovlivnili též zakládání prvních SOS dětských vesniček. Psychická deprivace v dětství je stále doporučovanou základní literaturou pro studenty psychologie, pedagogiky a sociologie, ocení ji však každý, kdo se věnuje problematice ohrožených dětí. Čtvrté vydání díla je opatřeno předmluvou profesorky Vágnerové a aktualizovaným výběrem literatury k tématu.

Kritické periody vývoje, těhotenství, první chvíle spolu, jak na školáky, pocit méněcennosti, výchova k odpovědnosti, strach a úzkost dětí... Prof. Matějček odpovídá na základní otázku: „Kdy je při výchově pro co vhodná doba a co kdy nepromeškat?“ Ve svém výkladu srozumitelně spojuje poznatky dnešní vědy i praktické zkušenosti vlastní i dalších psychologů a pedagogů.A jak autor sám slibuje: „Bude v tom jistě i dost mých vlastních osobních postojů a možná i libůstek, takže mi nezbývá než prosit laskavého čtenáře jednak o shovívavost a jednak o jeho vlastní tvořivé uvažování na dané téma.“ Kniha je určena především rodičům, ale i učitelům a vychovatelům a všem, kdo přemýšlejí o výchově a jejích možnostech.

V době tak znejištěné, jako je ta naše, se jistě vyplatí sáhnout ke „klasice“, k níž dnes nepochybně patří i kniha Nové vydání knihy významného českého psychologa. Rodiče a děti slavného dětského psychologa profesora Matějčka. V téměř stovce drobných i šířeji rozpracovaných kapitolek, které provázejí nově narozeného človíčka až za práh jeho dospělosti, se autor zastavuje u problémů, s nimiž se setkává každá rodina. Přináší je na svět dítě, nesou si je však v sobě i rodiče. Tento zorný úhel – rodiče a děti – proto v Matějčkově práci jednoznačně převažuje. Kniha je určena především mladým rodičům, prarodičům, vychovatelům, pedagogům a koneckonců všem, kdož chtějí prostřednictvím dětského světa porozumět světu a životu vůbec.

Kritické periody vývoje, těhotenství, první chvíle spolu, jak na školáky, pocit méněcennosti, výchova k odpovědnosti, strach a úzkost dětí. Prof. Matějček odpovídá na základní otázku: „Kdy je při výchově pro co vhodná doba a co kdy nepromeškat?“ Ve svém výkladu srozumitelně spojuje poznatky dnešní vědy i praktické zkušenosti vlastní i dalších psychologů a pedagogů. A jak autor sám slibuje: „Bude v tom jistě i dost mých vlastních osobních postojů a možná i libůstek, takže mi nezbývá než prosit laskavého čtenáře jednak o shovívavost a jednak o jeho vlastní tvořivé uvažování na dané téma.“ Kniha je určena především rodičům, ale i učitelům a vychovatelům a všem, kdo přemýšlejí o výchově a jejích možnostech.

V době tak znejištěné, jako je ta naše, se jistě vyplatí sáhnout ke „klasice“, k níž dnes nepochybně patří i kniha Rodiče a děti slavného dětského psychologa profesora Matějčka. V téměř stovce drobných i šířeji rozpracovaných kapitolek, které provázejí nově narozeného človíčka až za práh jeho dospělosti, se autor zastavuje u problémů, s nimiž se setkává každá rodina. Přináší je na svět dítě, nesou si je však v sobě i rodiče. Tento zorný úhel – rodiče a děti – proto v Matějčkově práci jednoznačně převažuje. Kniha je určena především mladým rodičům, prarodičům, vychovatelům, pedagogům a koneckonců všem, kdož chtějí prostřednictvím dětského světa porozumět světu a životu vůbec.

Publikace Psychické deprivace v dětství J. Langmeiera a Z. Matějčka zaznamenala již po svém prvním vydání v r. 1963 značný ohlas. Průlomová práce, ve které autoři citují díla západních expertů i výsledky z vlastní praxe s ohroženými dětmi, popisuje pojem psychické deprivace u dětí v ústavní péči a nepříznivých rodinných poměrech. Metodologicky důkladné dílo se nezastavuje u odborného posouzení problému, ale klade do popředí zájmy dítěte a humanistický přístup.

V úvodní části publikace vymezují autoři pojem dyslexie, zabývají se jejím neurobiologickým základem, výskytem, příčinami i jednotlivými specifickými poruchami. V následujících kapitolách představují výsledky výzkumného projektu zaměřeného na dyslektické školáky, jejich rodiče, učitele a spolužáky. Analyzují například názory na problémy spojené s dyslexií, míru informovanosti a sebehodnocení. Text je doplněn množstvím grafů a tabulek, na závěrečné shrnutí navazuje doporučení pro praxi.

Co malé děti nejvíce potřebují? To je otázka, která předznamenává celou řadu úvah nad různými tématy ze světa vědy o dětské duši. Odpověď je složitá i jednoduchá zárověň – mnoho věcí, ale snad nejvíce jistotu ve vztazích k lidem z nejbližšího okolí. Poutavá, často velmi osobní a hluboká zamyšlení známého dětského psychologa probírají potřeby dětí a úkoly rodičů, vychovatelů a psychologů jsou určená rodičům i ostatním vychovatelům.

O výchovných odměnách a trestech.Umění odpouštět.Výchovné prostředky a situace pro jejich využití.

Autor shrnuje praktické zkušenosti ze své mnohaleté poradenské práce, při níž vyšetřil přes třicet tisíc dětí. Hlásil se k biopsychosociálnímu přístupu, zároveň v knize zdůrazňuje tvořivost a respekt k jedinečnosti svých malých klientů.Ještě více než o vědecký výklad témat mu jde o zpracování osobní zkušenosti a o osobní vyznání. Mezi probíraná témata patří: obecné zásady dětského psychologického poradenství a psychologického vyšetření dětí, poruchy učení, mentální retardace, mozkové dysfunkce, smyslové vady, poruchy emocí a chování vzniklé v dětství a pod.S těmito tématy se běžně setkávají pracovníci v pedagogicko-psychologických poradnách i další lidé, kteří pracují s dětmi ve věku povinné školní docházky a před nástupem do školy. Knihu také dobře využijí studenti psychologických, pedagogických a pediatrických oborů. Publikace vychází v aktualizovaném vydání, které připravila PhDr. Jarmila Klégrová, dětská psycholožka a dcera prof. Matějčka.