Societas

Duchovní učení. Klasické dílo duchovního života od francouzského jezuity Louise Lallemanta (1588–1635) je blízké knižnímu titulu Jean-Pierre de Caussada - Odevzdanost do Boží prozřetelnosti. Louis Lallemant bývá řazen mezi důležité komentátory mystic­kých autorů Terezie z Ávily a Jana od Kříže. Spiritualita srdce uspořádává základní témata každodenního života: hlubokou důvěru v pohyb života a tvořivou přítomnost živého Boha, dary Ducha Svatého a důležitost takzvané druhé konverze – obrácení člověka ke svobodě.Někteří ve své modlitbě vzlétají ke kontemplaci božství a zanedbávají svaté lidství. Celkem vzato, je takové chování lehkomyslné a špatné, a chceme-li se dotknout kořenů, shledáme, že tyto osoby jsou plné nedokonalostí a lpí na svých návycích, pýše a sebelásce, protože se předtím, než vystoupily do jakési výše, dost nevěnovaly studiu sebe samých a svobodě srdce. Nejbezpečnější cestou pro tyto duše je dát se vést k rozjímání o tajemstvích Ježíše Krista a jeho postoji k životu, který byl shodný s naším všedním dnem.

Knižní titul Dramata víry spojuje Martiniho tři publikované tematické celky (věnované lidem dobré vůle), jejichž pojící myšlenkou je hledání „živého Boha“. Přes postavy apoštolů, Ježíšovu matku Marii a ženy blízko Ježíše, proroka Elijáše zve kardinál Martini posluchače k živé účasti na procesu zrání víry, aby s námi Bůh mohl prožívat detaily všedního dne. Napsali o této knize: "Velekněží dělají dojem osob neschopných vyslýchat. Nechtějí ani důkladně pátrat a již se rozhodli odsoudit. Jenom aby se zachránilo zdání a dodržovala se právní ustanovení, zvláště ta, která se týkají rituální čistoty. Jsou věřící, kteří chtějí přísně dodržovat předpisy Zákona, ale ve skutečnosti nemají ryzí vnímání tajemství Boha. Reprezentují pokryteckou zbožnost: ty, kteří se uzavřeli pravdě. Otázka míří na podstatné: Petře, miluješ mě? Miluješ mě více než ti zde? Po Petrovi se nikdy nežádalo: Jsi schopný spravovat majetek církve? Jsi schopen stát se odpovědným za duše? Jsi schopen zahlédnout budoucnost pro obtížné společenství? Jsi schopen podporovat váhající během pronásledování? Ale: Miluješ mě? – tím je dáno podstatné."

V deseti kapitolách o duchovním životě čerpá autor, bratr teologa Karla Rahnera, z moudrosti církevních Otců. Tak jako prvotní církev si zřetelně uvědomovala důležité biblické tajemství, že nám Písmo zobrazilo podobu Matky Marie jako vzor a předobraz Matky církve, tak i pro nás se stává celý život Matky Boží útočištěm („refugium peccatorum“) na našich cestách.

I když se Jean-Joseph Surin SJ (1600–1665) vydání svého Průvodce duchovním životem už nedočkal, vycházel později a mnohokrát. Znalci dějin spirituality považují tohoto autora za předního mistra duchovního života, a další ho počítají mezi nejdůležitější francouzské mystiky. K jeho pohnutému životu patří rovněž mnohá nespravedlivá obvinění (např. z posedlosti) – byl ale ze všech zcela rehabilitován. Jean-Joseph Surin patří mezi oblíbené autory současného papeže Františka.

Milost přítomného okamžiku. Klasické dílo osmnáctého století se stalo "učebnicí" mnoha světců (Terezie z Lisieux). Termín "milost přítomného okamžiku" vyjadřuje moudré uspořádání stálého napětí mezi aktivitou a pasivitou v hledání Boží vůle. Dílo se stále vydává v různých překladech.

Bellarmino, přítel Galileiho, učený kardinál, později odsunutý do „penze“, patřil – podle Goetha – k nejpoučenějším veleduchům doby. Originál anglického historika Brodricka se v literárních encyklopediích uvádí jako „učebnice“ malebné angličtiny.

Mystik z Mallorky (1531–1617). Svatý Alfons Rodriguez (1531–1617) je mystik, kterého historici křesťanské spirituality staví po boku klasiků duchovního života tehdejšího vrcholu španělské mystiky Karmelu. K jezuitům vstoupil až ve čtyřicítce svého věku. Předtím se věnoval obchodu a žil jako otec dvou dětí v manželství. Na ostrově Malorka jako řeholní bratr bezmála dalších čtyřicet let zastával funkci vrátného. Své mystické zkušenosti zachytil v Pamětech. Podle výroků posledních papežů je uznáván za patrona úzkostlivých povah a také těch, kteří se v životě obtížně rozhodují.„Jednou jsem přisluhoval při mši svaté a nebyl jsem zrovna dosti usebraný a skromný. A tu najednou vidím na evangelní straně stát Pána Ježíše v dlouhém rouchu, splývajícím až na zem. Tahy jeho tváře vyzařovaly neobyčejnou velebnost. V celém jeho zjevu se zračila vlídnost až zarážející. Kouzlo jeho skromnosti mě očarovalo. Ježíš projevil přání být mi v tom vzorem. Skromnost Ježíšova zjevu ve mně vzbudila hluboké poznání a nepopsatelnou duchovní rozkoš. Ihned jsem se zkoumal, zda moje myšlenky, slova a skutky odpovídají Ježíšově skromnosti. Ježíšův vznešený a přitom skromný zjev se mi nesmazatelně vryl do duše a nedal mi pokoj. Opět a opět byl mi popudem k následování jeho skromnosti.“

Societas XLII.. V kontextu evropských, nejen regionálních dějin, anglický autor odkrývá směsici údajů složitých náboženských dějin 16. století, v níž centrální postava Petra Kanisia, zakladatele České provincie jezuitů, hrála nezastupitelnou roli. Bližší prozkoumání Brodrickova textu ukáže, že dokázal spojit pečlivou mravenčí archivní prací s vtipnou slovní interpretací.

Zkoumání ignaciánské spirituality. Irský jezuita Brian O’Leary vychází z pestré zkušenosti dlouhodobě přednášejícího na různých institutech, ale ­rovněž ze zkušenosti exercitátora v několika světových centrech spiri­tuality Ignáce z Loyoly. V textu nám ukazuje, jak pomáhá ignaciánská spiritualita odhalovat, že Pán je stále větší než naše představy o něm.

Anglický jezuita a mučedník. Vyprávění o anglickém jezuitovi Edmundu Kampiánovi, mučedníkovi z doby nesnadných náboženských sporů 16. století, představuje světce jako barvitou osobnost. K plně prožívané víře ho přivádějí církevní otcové.Sám dobře obeznámený s různými křesťanskými tradicemi nakonec nachází bohatství v propojení s Římem. Za nalezenou „životní perlu“ rád odevzdává život. Je významně spjatý s univerzitním prostředím Prahy a Brna.

Bratr známého teologa Karla Rahnera píše populárně čtivé meditace o životě zakladatele jezuitů, doprovázené více než dvěma sty uměleckými černobílými fotografiemi. Kniha patří mezi nejoblíbenější tituly s jezuitskou tématikou.

Duchovní deník. První český překlad světcova deníku, inspirovaného duchovním přátelstvím se světící Božského Srdce, Marií-Markétou Alacoque. Niterně kouzelná a lahodně prostá slůvka o možnostech, které otevírá krása duchovního života.

Dynamickým prvkem Karl Rahner rozumí svobodu v protikladech, které nepotlačujeme, ale učíme se v nich číst hlubší významy. Místo toho, posteskne si německý myslitel, abychom jednali osobně, vyhraněně a na základě zakoušení vnitřního pokoje, se spíše schováváme za institucionální principy, výroky odpovědných a abstraktní fráze. Papouškujeme omšelé revoluční větičky, které se však již naší doby netýkají. Neslyšíme totiž imperativy Ducha, který působí v životě člověka paradoxně. Četba tohoto klíčového teologického textu vždy napomáhala vyburcovávat ze spokojené zarovnanosti a umělého poklidu.