Jiří Josef Otter

Dva okrajové biblické spisy v novém aktuálním promýšlení. "Dvě biblické knihy, kterým se tu Jiří J. Otter věnuje, nepatří k nejznámějším spisům Nového zákona. Místo v biblickém kánonu nezískaly snadno, ale nakonec se prosadily jako cenné svědectví o zbožnosti a myšlení křesťanů žijících koncem třetího století.Epištola (traktát) Hebreům vychází z dědictví apoštola Pavla připomenutím Ježíšova pozemského utrpení a slabosti, která přitom nebyla spojena s hříchem. Jeho příběh je vylíčen jako dovršení a uskutečnění toho, k čemu poukazovala chrámová bohoslužba.Zato epištola Judova je varováním před těmi, kdo popírají naději v dějinné budoucnosti – naději království Božího, které zvěstoval Ježíš." (Z úvodu prof. dr. P. Pokorného.) Tento stručná exegetická práce není jediným autorovým dílem. Dělný evangelický kazatel a teolog Jiří J. Otter, který se v letošním roce dožívá devadesáti let, je čtenářům znám jako pisatel řady knih s rozličnou tematikou.K biblistickým studiím se řadí kupř. jeho knížky Dopisy andělům – odměny vítězům, studie ke Zjevení sv. Jana) a Jen jedenkrát v bibli (Průzkum řeckých hapaxlegomen a dalších nesnadných textů Nového zákona). Nedávno (2008) vyšly jeho vzpomínky Za mřížemi a dráty – také trochu jinak, v současnosti se připravuje jejich německé vydání. Užitečnou praktickou pomůckou se stal i jeho turistický průvodce Pět procházek Prahou po stopách české reformace, vydaný česky, německy a anglicky. Úvodní slovo připravil prof. dr. Petr Pokorný, předmluvu prof. dr. Milan Balabán.

Exegetické sondy do Nového zákona. Průzkum řeckých HAPAXLEGOMEN a dalších nesnadných textů Nového zákona Sbírku šestadvaceti novozákonních studií věnoval autor památce profesora Josefa B. Součka, svého učitele a otcovského přítele, k jeho letošnímu dvojímu jubileu (105. výročí narození a 35. výročí úmrtí). Jako jeden ze Součkových stěžejních žáků navazuje na jeho biblickou práci svou střízlivostí a srozumitelností, věcnou zbožností, znalostí dějinného pozadí i pozorným úsilím o porozumění zvěstnému záměru vykládaných biblických míst. Úsporné stati jsou rozčleněny do čtyř oddílů: I., v pravém slova smyslu objevitelský a nosný oddíl (osm studií) se věnuje výkladu řeckých HAPAXLEGOMEN, tj. výrazů, které se v bibli vyskytují pouze jedenkrát a nabývají proto zvlášť důležitého významu–– II. oddíl obsahuje "exegetické sondy do Druhého listu Korintským"– III. část tvoří "výběr z hermeneutických studií a článků"– IV. část se zabývá "zvláštními případy tzv. podvojných HAPAXLEGOMEN". Svým charakterem studie prozrazují, že autor je člověk filologicky a teologicky vzdělaný, metodicky přesný, ale také plný dychtivosti a zaujetí, se smyslem pro detail i vtip. Knížka je určena široké veřejnosti, všem, kdo se chtějí setkat s živým biblickým poselstvím. Předmluvu napsal prof. dr. Milan Balabán, "dobrozdání na cestu ke čtenáři" připojil prof. dr. Petr Pokorný. Sbírku uzavírají závěrečné texty: autorovo "Doznání", dále bibliografický i biografický přehled a rejstřík vykládaných biblických míst.

Nejmladší apoštolský list v Novém zákoně. Nevelký spis 2 Pt je adresován křesťanským společenstvím v římské provincii Malá Asie a tradicí je připsán Ježíšovu učedníkovi Petrovi. Autor výkladu dovozuje, že „Petrem“ mohl být i petrovský učitel a tlumočník Petrova poslání.Hlavním tématem petrovského listu je druhý příchod Kristův jako radikální vlom Božího království do našeho světa, kdy „rozbřeskne se den a jitřenka vzejde v srdcích věřících“. Křesťan se na něj má připravit ctnostným životem naplněným účinnými skutky.

Ve své vzpomínkové knížce zpracovává ThDr. Jiří Otter, evangelický kazatel a význačný, dnes už emeritní pracovník ústředí církve, své deníkové záznamy, které si vedl za války jako pětadvacetiletý student bohosloví. V květnu 1944 jej spolu s jeho otcem Ebenezerem Otterem, seniorem Plzeňského seniorátu, zatklo ve věži kostela Korandova sboru gestapo. Oba pak byli vězněni na různých místech v „Říši“ až do konce války, kdy věznici v Aichachu poblíž koncentračního tábora Dachau osvobodili Američané.Byla to doba mimořádného dění, píše autor, něco, co se prožije a přežije jen zřídka v životě. A bylo nás podobných mnoho, statisíce. Mnozí vytrpěli mnohem víc než já. A přece se chci pokusit sebrat své vzpomínky a podat je jako svůj příběh, jako osobní dokument pro pozdější dobu, kdy lidé už ani nebudou chtít věřit, že se něco podobného vůbec mohlo dít.Ani v době strádání se tehdejší student bohosloví nezpronevěřil svému poslání: Byl jsem uvězněn jako bohoslovec a diakon evangelické církve –- a snažil jsem se na to nezapomínat za žádných okolností a křesťansky se projevovat i navenek. Tím jsem se zavazoval i k osobní odpovědnosti za svá slova a chování mezi vězni. A ti si mne brzy navykli takového přijímat a očekávat ode mne něco zvláštního. Byl jsem mezi nimi jako výrazný křesťanský spoluvězeň a posléze i jako mladý duchovní pastýř…