Martin Heidegger

Sv. 11: Studie z roku 1946 pochází ze sbírky textů vydané autorem v roce 1950 pod názvem Holzwege. Studie promýšlí jeden z nejstarších filosofických výroků, podává jeho výklad a zdůvodňuje jeho svérázný překlad. Autor se snaží ukázat, jaký význam má promýšlení Anaximandrova výroku pro porozumění rozdílu mezi celkem jsoucího a bytím. Osvětlení tohoto rozdílu pak má přispět k odstranění zapomenutosti na bytí a zásadním způsobem pomoci překonat zmatek, v němž se nachází dnešní člověk, posedlý světovládou a bezmezným ovládnutím přírody.

Ve svém stěžejním díle si autor položil tradiční otázku po bytí zásadně novým způsobem. To jej přivedlo k přehodnocení dosavadní filosofické tradice. Výklad lidského bytí ve světě, k němuž v tomto díle dospěl, představuje přelom, jímž se filosofii otevřely nové, dodnes nevyčerpané možnosti.Druhé, opravené vydání dlouho očekávaného českého překladu „bible“ filosofů 20. století v překladu I. Chvatíka, P. Kouby, M. Petříčka a J. Němce.

Přednáška, která se v originále jmenuje Die Zeit des Weltbildes, byla několikrát přednesena v letech 1935–1936 a uveřejněna ve sbírce textů vydané autorem v roce 1950 pod názvem Holzwege. Dodatek byl sepsán v roce 1956 a poprvé uveřejněn spolu s přednáškou v roce 1960.Studie promýšlí a problematizuje metafyzické pojetí jsoucna a pravdy prostupující všemi jevy, které charakterizují epochu novověku. Pro podrobnou analýzu si vybírá jeden z nich, totiž fenomén moderní vědy, výzkumu a techniky a podává jeho výklad, který je dodnes vysoce aktuální.

„Málokteré jméno má ve světě ducha stejnou váhu jako jméno Martina Heideggera,“ píše Richard Wisser v úvodu malé knížky vzpomínek na přátelství s jubilantem, v níž byl rovněž uveřejněn text filosofova interview pro německou televizi. „Naše doba není chudá na velké osobnosti. Mnoho lidí dnes přemýšlí, málo je však velkých myslitelů,“ píše Richard Wisser a pokračuje: „Pro Martina Heideggera, který byl nazván myslitelem v nuzné době, se myšlení stalo životní záležitostí. Oprostil toto slovo od nánosů, kterými je kontaminuje běžný jazyk, když je používá pro pouhou duchaplnost, plánování či badatelství.V narůstající bezmyšlenkovitosti dnešní doby udržel při životě povědomí o nezbytnosti klidného a rozvážného zamyšlení. Komu dnes přijde slovo ‚myslet‘ na mysl, pomyslí především na Martina Heideggera, jehož myšlení nemůže nikdo, kdo myslí, obejít. Heidegger ukázal, že myšlení může být záležitostí každého dne, aniž by se stalo něčím pouze každodenním.“

Rozhovor s Martinem Heideggerem pro německý časopis Der Spiegel. V roce 1966 napsal M. Heidegger čtenářský dopis časopisu Spiegel, v němž projevil nesouhlas s některými údaji o svém chování za třetí říše kolportovanými v literatuře. Po dvaceti letech jeho mlčení k tomuto tématu byl tento krok něčím senzačním.Redaktoři R. Augstein a G. Wolff uskutečnili ještě téhož roku s Heideggerem rozhovor, který dalekosáhle přesáhl problematiku jeho postojů za vlády nacismu a zachytil jeho názory na současný stav světa. Na Heideggerovo přání byl rozhovor uveřejněn až po jeho smrti roku 1976, tedy 10 let poté, co k němu došlo. Dodnes nicméně neztratil na zajímavosti.