kalich

Ruženec posielame podľa aktuálnej ponuky buď s farebným alebo strieborným medailónom.Tu si môžete zakúpiť sadu, ktorá okrem ruženca obsahuje obrázok s návodom ako sa modliť tento ruženec: Obrázok s ružencom sv. Šarbela. Dĺžka ruženca: 22,5 cm. Odporúčame vám knihu Svätý Charbel pustovník (2017).

Preklad do českého jazyka (1987) redigoval J. Miřejovský. Biblický slovník vysvetľuje mnohé, abecedne usporiadané biblické pojmy ktoré čitateľ nachádza pri objavovaní slova Živého Boha v Biblii. Slovník bol zostavený kolektívom pod vedením Jean-Jacques von Allmena.

Novela Advent Islanďana Gunnara Gunnarssona (1889—1975) je malá perla světové literatury. Prostý, a přesto velkolepý příběh o shánění ovcí na zimu, tohoto každoročního rituálu hlavního hrdiny, vychází z autentického vyprávění místního farmáře Benedikta Sigurjónssona, přezdívaného Bensi z hor. Příběh je specificky islandský, ale právě díky realistické ukotvenosti v drsné, zasněžené přírodě severního Islandu poblíž jezera Mývatn nabyl obecnou platnost a je stejně aktuální i dnes. Zdánlivě banální vyprávění o pastýři, který při hledání posledních několika ovcí ze stáda dává v sázku vlastní život, má filozofický přesah a existenciální hloubku, o niž se významně zasluhuje Gunnarssonův styl. Gunnarsson vypráví úsečně a úspornými prostředky, vlastními středověkým ságám, jimž se mimochodem obdivoval a překládal je do dánštiny.

Nová morálka. Před několika lety pronesl E. E. Cummings na Harvardově univerzitě šest „nepřednášek“ o poezii, které někteří kritici nazývají „šest přednášek o nepoezii“. Zkušenost tohoto básníka promlouvá do mé situace, kdy jsem přednášel o ne-křesťanských etických systémech a srovnával je s různými systémy křesťanskými, jsem občas hovořil i o vlastním „nesystému“. A práv tento „nesystm“ předkládám ve zhuštěné podobě na následujících stránkách. (Z autorovy předmluvy).

Český překladu amerického bestselleru o životě indiánského chlapce z kmene Čerokíů. Začtete se do Školy Malého stromu a snad pochopíte pozoruhodnou jednotu člověka, přírody a kosmu.

Co se stane, pokud pacientovi o jeho zdravotním stavu dlouhodobě lžeme? Má vážná choroba nějaký smysl? A proč umírající nezabíjet, jak si přejí zastánci eutanázie, ale naopak respektovat jejich život až do přirozeného konce a být jim nablízku? Nejen o těchto věcech hovoří v knize rozhovorů Neboj se vrátit domů zakladatelka hospicového hnutí v ČR Marie Svatošová. Rozhovor s ní vede spisovatel a novinář Aleš Palán. Právě Svatošová před lety přišla s myšlenkami hospicové paliativní péče. Byla to ona, kdo v Červeném Kostelci iniciovala první český hospic. A je to stále ona, kdo neúnavně jezdí po republice s hospicovými přednáškami a je rádkyní hospicům nově vznikajícím. Marie Svatošová v knize mluví také o své rodině, studiu medicíny, vlivu, jaký na ni měl P. Ladislav Kubíček či o svém trapistickém fan clubu. V mnoha hospicích najdeme citát: „Našim cílem je naplnit dny životem, nikoliv život dny.“ Autorka tohoto výroku Marie Svatošová dokázala životem naplnit celý svůj život. A nejen životem, také smyslem a neokázalou službou. „Nikdy bych nečekal, že by se o smrti dalo mluvit pozitivně. Paní doktorka Svatošová to dokáže. Nechci říct, že se po rozhovoru s ní budete na smrt těšit, ale nebudete se jí tolik bát,“ říká k obsahu knihy herec a moderátor Marek Eben. „Nicméně přeji všem pevné zdraví,“ dodává.

Po dvou významných knihách (Problém člověka a Chasidská vyprávění) vychází v Kalichu další dílo tohoto vynikajícího židovského myslitele, pro pochopení Buberova myšlení klíčové.

Dva okrajové biblické spisy v novém aktuálním promýšlení. "Dvě biblické knihy, kterým se tu Jiří J. Otter věnuje, nepatří k nejznámějším spisům Nového zákona. Místo v biblickém kánonu nezískaly snadno, ale nakonec se prosadily jako cenné svědectví o zbožnosti a myšlení křesťanů žijících koncem třetího století.Epištola (traktát) Hebreům vychází z dědictví apoštola Pavla připomenutím Ježíšova pozemského utrpení a slabosti, která přitom nebyla spojena s hříchem. Jeho příběh je vylíčen jako dovršení a uskutečnění toho, k čemu poukazovala chrámová bohoslužba.Zato epištola Judova je varováním před těmi, kdo popírají naději v dějinné budoucnosti – naději království Božího, které zvěstoval Ježíš." (Z úvodu prof. dr. P. Pokorného.) Tento stručná exegetická práce není jediným autorovým dílem. Dělný evangelický kazatel a teolog Jiří J. Otter, který se v letošním roce dožívá devadesáti let, je čtenářům znám jako pisatel řady knih s rozličnou tematikou.K biblistickým studiím se řadí kupř. jeho knížky Dopisy andělům – odměny vítězům, studie ke Zjevení sv. Jana) a Jen jedenkrát v bibli (Průzkum řeckých hapaxlegomen a dalších nesnadných textů Nového zákona). Nedávno (2008) vyšly jeho vzpomínky Za mřížemi a dráty – také trochu jinak, v současnosti se připravuje jejich německé vydání. Užitečnou praktickou pomůckou se stal i jeho turistický průvodce Pět procházek Prahou po stopách české reformace, vydaný česky, německy a anglicky. Úvodní slovo připravil prof. dr. Petr Pokorný, předmluvu prof. dr. Milan Balabán.

Obyvatelstvo stárne a stárne, do penze odcházejí silné populační poválečné ročníky, ale současně ještě žijí jejich rodiče. Automaticky se předpokládá, že svým rodičům budou věnovat péči jejich dcery. Linie matka–dcera, dcera jako pečovatelka o stárnoucí a staré rodiče, je v této společnosti považována za samozřejmost. Tyto ženy nejen že nemají často znalosti nutné pro pečovatelky o staré lidi, ale jsou pod velkým tlakem psychickým. Jejich práce není oceněna ani ostatními členy rodiny, protože si myslí, že je to jejich povinnost, obávají se postěžovat si, aby je ostatní neodsoudili, že nejsou dobré dcery.Knížka formou dopisů mezi dvěma ženami přibližně ve věku 60–65 let přibližuje traumata, s nimiž se ženy bojí vůbec někomu svěřit proto, aby je ostatní neodsoudili. Obě tyto ženy odešly do penze, myslí si, že teď se budou věnovat svým zájmům, případně svým dcerám s vnoučaty, a pak se starají o svoje matky. Napřed se nechtějí přiznat k potížím a tenzím, které to v nich vyvolává. Idealizují si tuto péči i svůj vztah k matkám. Pak se v e–mailech, reflexích denních problémů a denní bezmocnosti trochu jedna druhé svěří.Postupně se uvolní a občas si i postěžují. Obě ženy se přiznávají i ke svému vzteku na nemocné matky, k tomu, jak je tato péče svazuje, jak mají občas i zlost na své umírající příbuzné a pak si to zase vyčítají a sebe obviňují. Texty–dopisy jsou občas proloženy volně napsanými odbornými radami, citáty z odborné literatury, běžně dostupné, nebo sdělením, že existují poradny pro tyto pečovatele a jak funguji a že přiznat se, že již nemohou pokračovat v této náročné práci a mají nárok na odpočinek (respitní péči) a uznání od ostatních členů rodiny, je docela normální.Do textů jsou zakomponovány i úvahy o vztahu matka–dcera např. z hlediska freudiánského, myšlenky, zda opravdu je jen žena určena k pečování o druhé, úvahy o smrti a paliativní péči, hospicích a etickém aspektu "dání" rodičů do sociálních ústavů.

Sevřené a naléhavé výklady evangelijních textů z poetického pera význačného, u nás dosud nedoceněného dánského myslitele 19. století, "otce existencialismu".

Jeden z nejdůležitějších teologů dvacátého století osvětluje vztah křesťana a Ježíšova učení. Co dnes znamená vzít vážně Ježíšovo slovo, jak se dnes má stát učedníkem voják, obchodník, dělník?V čem spočívá radikalita Ježíšovy výzvy?Jak rozumět boží vůli dnes?Bonhoeffer se svým rozlišením laciné a drahé milosti uvádí člověka do vztahu k nikdy nekončícímu hledání vlastní poctivosti a jedinečnosti svého poslání. Drahá milost je drahá, neboť stojí člověka život, a je milostí proto, že mu pravý život dává.Kniha Dietricha Bonhoeffera Následování vyšla v češtině již v roce 1962 (Kalich, Praha) v překladu profesorů Evangelické bohoslovecké fakulty F. M. Dobiáše a Amedea Molnára s předmluvou prof. J. M. Lochmana. Právem ovšem nesla výrazný podtitul Výklad Kázání na hoře, poněvadž šlo pouze o první (a navíc kusý) díl Následování, který se výkladem Kázání na hoře zabývá. O důvodech, proč byla tehdejší edice takto ukrácena, je možno pouze spekulovat.Současná česká edice Následování je tedy novým a úplným překladem německého kritického vydání Nachfolge z roku 1989.

Třetí vydání tohoto slovníku vychází z vydání druhého. Hlavní změnou je typografická podoba. Původní vydání bylo pořízeno dnes již překonanou technikou, a tak jsme přistoupili namísto reprintu k nové sazbě. Nové typografické uspořádání a citelnější hebrejské písmo by měly používání tohoto slovníku usnadnit.Na základě zkušeností při práci s předchozím vydáním slovníku byl oproti prvnímu a druhému vydání vypuštěn česko-hebrejský slovníček.

Jaký byl Martin Luther člověk a jak se stal reformátorem? Jak žil, studoval a pracoval? Kdo byl s ním a kdo byl proti němu?Co všechno tu hrálo roli? Kteří lidé v tom byli důležití? Jaké zápasy se v 16. století vedly a jak dopadly? Publikace německého teologa a církevního historika Albrechta Beutela nám na tyto a další otázky odpovídá živě a názorně. Čtenáři se zde otevírá cesta k pochopení Martina Luthera jako člověka, jako muže své doby, který viděl dopředu. Publikace vychází jako třetí svazek k výročí 500 let od počátku evropské reformace.

Editor svazku Ondřej Macek sestavil slovníček pojmů Lutherovy teologie, které provedou čtenáře zásadními důrazy Lutherova svěžího myšlení. Vychází jako první lutherský svazek připomínající letošní výročí 500 let od počátku evropské reformace.

Příručka pro rozpačité. Epperlyho uvedení do procesuální teologie přichází k českým čtenářům jako vůbec první obsáhlý text, který se tomuto teologickému směru věnuje. Uvádí do světa procesuálního myšlení, objasňuje jeho pojmosloví a vybízí k imaginativnímu přemýšlení. Kniha je určena nejen studentům teologie a farářům, ale především laikům, každému, kdo rád zakouší křesťanskou víru a spiritualitu z nezvyklých, překvapivých a někdy až provokativních perspektiv. V deseti kapitolách pojednává autor mj. tyto okruhy: Co je procesuální teologie, osobní Bůh, christologie, která proměňuje, Duch a tančící Trojice, víra a věda v tvůrčí proměně, etika pro malou planetu a církev v tvůrčí proměně.

Prvních jedenáct kapitol Bible patří k nejznámějším biblickým pasážím. Není proto divu, že o příbězích popisujících stvoření, konflikt Kaina a Ábela, potopu a stavbu babylónské věže existuje tolik falešných domněnek a roztodivných interpretací. To byl také jeden z hlavních důvodů, proč rozhlasový redaktor Petr Vaďura požádal biblistu Jiřího Beneše, vedoucího katedry biblických studií na Husitské teologické fakultě Univerzity Karlovy, aby spolu hovořili o tom, co říká samotný hebrejský text. Beneš text překládá a vykládá tak, že se čtenáři stávají přímými účastníky dění. Nezabývá se zde textovou kritikou, nezkoumá, kdo texty napsal a jakými úpravami prošly. Jeho výklady jsou vedeny citem pro existenciální situaci dnešního člověka, takže posluchač se stává jednou z postav vyprávěného biblického příběhu. Kniha proto nepodává jen informace, ale především zve k oslovení a zásahu hluboko v lidském nitru.

Vydání České kroniky utrakvistického kněze Bohuslava Bílejovského z roku 1532, kterou čtenář právě drží v rukou, je vášnivou obhajobou tradičního utrakvismu před útoky Říma, stejně jako důrazným varováním před jakýmkoli typem kacířství. Obsahuje na jedné straně legendární myšlenku o nepřetržené praxi laického kalicha v českých zemích od dob cyrilometodějských, současně však střízlivě popisuje bouřlivé církevní poměry z počátků vlády habsburské dynastie.

První dílo francouzské filosofky, teoložky a odborářky představuje sborník zdánlivě neuspořádaných úvah, myšlenek a aforismů, které však tvoří promyšlený celek, tematicky rozdělený do 39 oddílů, jejichž základními stavebními kameny jsou zlo, láska, prázdnota, oproštění, vůle, Bůh, ateismus, krása, spravedlnost, smysl života. Formulace se vyznačují přímostí, provázaností, až obsesivní "wittgensteinovskou" metodou, jíž jednotlivá temata zkoumá z ruzných stran. Vybízejí k meditaci. Ve své intimnosti naznačují specifický vývoj, kterým tato autorka židovského původu prošla (od mládí v buržoazním prostředí po práci v továrně a na statku, od marxismu přes příklon k anarchismu až po výrazný obrat ke křesťanství, ale i k hinduismu a dalším věroukám). Její zásadně nedogmatická, otevřená mysl v tomto díle osciluje kolem zásadní otázky spásy: jak uniknout tomu, co nás táhne dolů? Jak prohlásil filosof Gustave Thibon, jemuž Simone Weilová před odjezdem do Anglie, kde roku 1943 zemřela, předala rukopisné poznámky, z nichž poté připravil k prvnímu vydání (1947) dílo s názvem Tíže a milost tak, jak je známe, nejde v této knize "o filosofii, nýbrž o život". Především pak o úvod do díla velké myslitelky 20. století.

Rozhovory. "Nikde jinde jsem nenašel tak výmluvné, chápavé, neexhibující svědectví o undergroundu 60. a 70. let jako v Karáskově vyprávění naplněném lidskostí," napsal Vladimír Karfík.Knížka rozhovorů, které s evangelickým farářem, básníkem a písničkářem S. Karáskem vedli Š. Hájek a M. Plzák, vyšla v krátké době již potřetí. Text provází padesát unikátních fotografií.

Výklad starocírkevních perikop pro zvěstování v církvi II - Neděle po Trojici. Druhý díl knihy Kážeme Krista obsahuje výklady starocírkevních evangelijních perikop pro zvěstovaní v církvi po Trojici.

Máme čas. Nejsme na útěku. Co když je neschopnost řádně začít větu vyvolána rozechvěním z toho, co bude následovat? Co když ten člověk hledá odvahu vyslovit něco, co dosud neřekl, a chce to konečně říct? Co když všechna ta námahase děje právě proto, aby se stalo něco dobrého?Texty psal autor pro Český rozhlas Pardubice.

Nová knížka socioložky Jiřiny Šiklové obsahuje pětadvacet skutečných i fiktivních dopisů vnučce a dotýká se mnoha problémů, které v dospívání řeší mladí lidé a spolu s nimi jejich blízcí. Dopisy jsou adresovány mladým, ale určeny jsou i lidem starším, tedy jejich rodičům, babičkám a dědečkům. Cílevědomě ukazují na kontinuitu generací a snaží se vytvářet mezi nimi porozumění: aby mladí trochu chápali, jak uvažuje stará generace, a naopak, aby si staří uvědomovali, co se asi děje v mladých. Knížka je tak poučenou a přitom dokonale srozumitelnou formou dialogu mezi generacemi. Autorka píše naprosto konkrétně o nejrůznějších tématech: O tom, že i dnešní staří lidé byli kdysi mladí; o tom, že člověk chce být dospělý a současně se toho bojí; o tom, že zamilovanost ještě není láska; o chybějícím sebevědomí; o těch, co si neváží života; o pohlavní lásce; o emancipaci; o volbě povolání; o stárnutí i o smyslu života. Bez nadsázky lze říci, že jde o autorčin naléhavý, velmi osobní a zároveň všeobecně platný odkaz, jakého je v současnosti zvláště třeba.

Žádné "hotové modlitby" nedokáží nahradit prosby a chvály, jež vycházejí ze srdce. Mohou však modlitebníka obohatit a posílit. Sbírka přináší modlitby mučedníků z římských amfiteátrů i nacistických žalářů, modlitby králů i reformátorů, řeholníků i géniů, modlitby přes všechny konfesní hranice.

Padesát šest rozhlasových fejetonů, které autor přečetl na rozhlasových vlnách rádia Classic FM, na stanici Vltava a Praha.Miloš Rejchrt *1946 vystudoval evangelickou bohosloveckou fakultu v roce 1970, pusobil jako duchovni, pak stratil státní souhlas a až do roku 1989 pracoval jako topič. V roce 1976 podepsal Chartu 77, v roce 1990 se stal farářem v Praze.

Výklad starocírkevních perikop pro zvěstování v církvi I - Od adventu po neděli trojiční. Základem křesťanského vyznáni jsou Boží skutky stvoření, život, smrt, vzkříšení, nanebevstoupení Kristovo a jeho sedění po Boží pravici, sesláni Ducha svatého a život církve apoštolské. V sočasné době však tyto Boží skutky ztracejí jakoby svoji ozvučnost, jejich duchvní náboj, který vedl vyznavače až na smrt, nám mizí. Proto se naše shromaždení musejí dít ve jménu Boha Otce, Syna i Ducha svatého.

Obrazy ze života. Pro 18. století bylo postavení žen v obnovené Jednotě bratrské neobyčejně emancipované, což budilo ve své době nedůvěřivou pozornost. Dnes je tato skutečnost hodnocena naopak kladně a je předmětem historických pojednání.Nová kniha historičky Edity Štěříkové přibližuje život moravských žen, především těch, kterým byly svěřeny důležité úkoly ve sboru, v církvi nebo v misii. První část knihy připomene v hrubém nástinu historické souvislosti, které předcházely vzniku obnovené Jednoty bratrské. Vlastní přínos této knihy tvoří obrazy ze života jednotlivých žen.

V knize „An Evil Cradling“ (Kolébka zla), vydané poprvé roku 1992, vychází autor ze zkušenosti svého věznění. V roce 1985 odjel do Bejrútu, aby na tamní univerzitě vyučoval anglo-irskou literaturu. Po několika měsících byl unesen šíitskými fundamentalistickými milicemi.V zajetí strávil čtyři a půl roku, částečně na samotce, tři roky přikován řetězem ke zdi. Podstoupil mučení psychické i fyzické, ale ve všem se mu stále více vnucovaly hluboké otázky po podstatě lidské svobody. Kniha je výrazně poznačena autorovou bolestivou, ale osvobozující zkušeností zajetí, totální osamělosti a konfrontace s lidstvím jeho věznitelů v podmínkách moderní nelidskosti.Autor prochází sotva představitelnými rozměry ponížení a zoufalství, přesto však nenadbíhá čtenářovu latentnímu voajérství, exhibicí svého utrpení šetří. Keenanova reflektující cesta je svědectvím o tom, že člověk může zvítězit i nad nesmyslností svého utrpení a může dokonce i pocítit nepředstíraný soucit s člověkem, který jej vězní a mučí. Proměna bezmoci v porozumění sobě i druhým - to je podmanivé poselství této knihy. Skvostné jsou pasáže, které nabízejí čtenáři rozkošnické vychutnávání barev v šedivé betonové cele. Mezi nejsilnější témata patří zcela jistě zrod a zrání přátelství autora se spoluvězněm – přátelství Ira a Angličana, konfrontaci dvou světů, dvou stran tradiční barikády.Kniha bývá přirovnávána k dílům Prima Leviho či Artura Koestlera. Ve Velké Británii se stala povinnou četbou pro studenty teologie a medicíny, je zařazena mezi doporučenou četbu k maturitě. Mj. odbourává i tradiční předsudky o nesmiřitelnosti odlišných náboženských postojů, mýty o náboženské podstatě světových konfliktů. Sama se však ujímá funkce mýtu, který „člověka zkroušeného pozvedá“, mýtu o tom, že cesta z podsvětí je možná.

První vydání této cvičebnice před dvaceti lety bylo limitováno tehdejšími možnostmi elektronického zpracování textu, nedostupností elektronické edice hebrejského textu bible, a zejména po grafické stránce nedopadlo příliš dobře. Předkládané druhé vydání nenabízí jen lepší čitelnost a opravy chyb, nýbrž také výraznější doplnění. Text byl celkově upraven na základě zkušeností učitelů i studentů. Doplňky se dotkly jak lekcí, tak přehledů a tabulek. Zejména byly v lekcích připsány stručné anotace probírané látky.Tyto anotace sice nemohou nahradit ani výklad látky při kontaktní výuce, ani studium pomocí standardních učebnic či gramatik, uvádějí však alespoň nejdůležitější pravidla, jež jsou pro probíranou látku podstatná. Mohou sloužit k opakování studované látky. Pojetím gramatických jevů v biblické hebrejštině staví tato cvičebnice na přístupu, který jako první představil ve své učebnici biblické hebrejštiny Wolfgang Schneider.Tato cvičebnice je psána „na míru“ konkrétní podobě výuky biblické hebrejštiny, jak je již dlouhodobě pěstována na ETF (čtyřtýdenní intenzivní jazykový kurz a dvousemestrové cvičení). Svým materiálem i způsobem zpracování však samozřejmě může sloužit všem dalším zájemcům o studium tohoto biblického jazyka.

Největší teologická a filosofická autorita raného křesťanství vypisuje v této slavné knize svůj pohnutý život, ideály a pády, duchovní zrání a znovuzrození.Přetisk vydání Ladislava Kuncíře z roku 1926.

Je s podivem, že se v české překladové literatuře dosud neobjevilo ani jedno z četných děl mimořádně podnětné myslitelky, teoložky a spisovatelky Dorothee Sölle (1929–2003), která působila jako profesorka systematické teologie nejen v rodném Německu, ale více než dvanáct let také na Union Theological Seminary v New Yorku.Svým zaměřením a bytostnou angažovaností v teorii i praxi měla velmi blízko k řadě myslitelů a tvůrců: k Františku z Assisi, Mahátmá Gándhímu, Albertu Schweitzerovi, Dietrichu Bonhoefferovi, Paulu Tillichovi. Její tvorba je rozsáhlá i co do témat a žánrů: od odborných teologických a filosofických spisů přes meditativní literární eseje až po řadu sbírek poezie.Knížka Fantazie a poslušnost (1968) je zásadní kritikou poslušnosti jako přední křesťanské hodnoty. D. Sölle zkoumá historické vzorce poslušnosti a útlaku, dokládá, že bezpodmínečná poslušnost v politice, náboženství i lidských vztazích vede ke katastrofě, a nabízí model trvalé, důvěryplné "tvůrčí neposlušnosti", která přináší osvobození.Odkazuje přitom na Ježíše, který svou pozemskou službu podřídil Boží vůli, nikoli mocenským institucím, a připomíná, že k takové revoluční odpovědi jsme povolání.Závěrečnou studii Tajemství sněhové vločky napsal Jan Zámečník.

Debata pokračuje. Druhé české vydání proslulé kontroverzní knížky (první vyšlo v roce 1969), jež každého čtenáře vyprovokuje k vlastnímu úsudku.Základní záměr knížky dále rozkrývá připojená Robinsonova padesátistránková stať, jež shrnuje debaty a polemiky o knize (česky vychází poprvé). Nový doslov z pera ThDr. Petra Macka zařazuje knihu do souvislostí teologického bádání ve světě i u nás.

Asi nejslavnějším Buschovým seriálem se stal hned jeden z prvních, které vytvořil – jsou jím právě rošťácká dobrodružství Maxe a Mořice (1865). Vycházela nejprve časopisecky, později vyšla mnohokrát i knižně pod plným titulem Max und Moritz, eine Bubengeschichte in sieben Streichen. Měla značný úspěch nejen v Německu, ale záhy byla také přeložena do mnoha jazyků – již roku 1870 vyšla například ve Spojených státech.Tím se dostáváme ke druhému důvodu slávy a výjimečnosti Maxe a Mořice. Významné místo příhod obou darebů v historii komiksu je totiž dáno nejen formálními vlastnostmi seriálu samotného, ale také tím, že později posloužily jako (mírně řečeno) inspirace či vzor k jednomu z prvních skutečně moderních komiksů – americkému seriálu Rudolpha Dirkse Katzenjammer Kids, který vycházel od roku 1897. Skrze něj pak Buschův seriál určil celou mohutnou větev komiksů a bývá uváděn i jako předobraz „rošťáckých“ kreslených seriálů a filmů. (Z předmluvy Martina Foreta)

Případy strýce Abnera. Hlavní postavou těchto detektivních příběhů je strýc Abner, vysoký, ramenatý muž puritánského ražení. Ve všem svém počínání se řídí Biblí a podobně jako Chestertonův Otec Brown řeší i on případy vražd, záhady i lidské problémy s pomocí Boží a až zázračně rychle najde viníka a pak sám rozsoudí, čí spravedlnosti jej má přenechat. Melville Davisson Post je v Americe obdivovaným klasikem originální detektivní školy a jeho povídky tam vycházejí stále znovu. Český čtenář má v této knize příležitost setkat se s tímto rázovitým hrdinou poprvé. Vhodné pro čtenáře od dvanácti let.

kapitoly 1-9. Komentář k evangeliu podle Matouše (věnovaný kapitolám 1 - 9), prozrazuje autorovu odbornost, je však srozumitelný i pro laika. Zabývá se stěžejními evangelijními oddíly, kupř. Modlitbou Páně a Kázáním na hoře.

My lidé jsme si jako jediní tvorové vědomi své smrti. Přesto se bojíme o ní mluvit a často to neumožňujeme ani svým blízkým lidem, kteří odcházejí. Napětí se tím stupňuje, umírá se dnes skoro bez rozloučení a vyslovení posledního přání.Knížka Jiřiny Šiklové prolamuje toto nepsané tabu a formou fiktivních dialogů, vyprávění, zamyšlení i teoretických výkladů přibližuje toto období lidského života umírajícím i těm, kteří je doprovázejí. Není to návod, spíše vybídnutí, abychom hledali k druhému cestu alespoň v posledních dnech života.

Studijní texty ETF v Praze VIII. Osmý svazek studijní řady Acta Reformationem Bohemicam Illustrantia uvádí překlad nejdůležitějšího textu, který vzešel ze styků reformátora Martina Luthera a českých utrakvistů na počátku dvacátých let 16. století.Lutherův dopis De instituendis ministris ecclesiae z roku 1523 obsahuje stručný návod na řešení situace, do níž se česká církev pod obojí dostala tím, že zůstala od časů kompaktát věrná římskému svěcení svého kněžstva.Luther zde vyzývá politické špičky Starého města pražského k vybudování církve nezávislé na Římu. Překlad Buriana Sobka z Kornic (1523) edičně připravil církevní historik Ota Halama ve spolupráci se studenty Evangelické teologické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Text doprovázejí dobové ilustrace a faksimile.

Výběr z českého a slovenského tisku z podzimu 1992. Autor vstupuje do společenské diskuse o rozdělení Česko-Slovenska knihou, kterou lze řadit do žánru kontrafaktuální historie, tedy: Co by se stalo, kdyby... Palán se ohlíží za dobou před dvaceti lety a zkoumá, jak se stalo, že tehdy "byla" válka.Vychází z této myšlenky: kdyby v závěru roku 1992 fungovala česká média tak jako dnes, rozdělení Česko-Slovenska by se neobešlo bez konfliktů. Odehrála by se Válka česko-slovenská, válka se vším všudy. Noviny a televize by ji potřebovaly, a tak by (si) ji "udělaly". Namísto obvyklé formy reportáže či vyprávění příběhu ve třetí osobě dociluje silnějšího účinku skládáním tematických výstřižků z novin chronologicky za sebe. Jedná se tak v podstatě o klasickou výstřižkovou službu - s tím rozdílem, že mediální výstupy zde jsou kompletně smyšleny, stejně jako situace, kterou dané mediální postupy vyvolají.Kniha ukazuje moc médií, způsob, jakým proměňují realitu i svázanost politiky s nimi. Komentáře a zprávy se dnes v médiích slévají v jeden celek, emoční náboj je upřednostňován nad zpravodajskou informací. Média tvoří realitu a tato knihu to v detailu ukazuje.

Texty erudované, svěží, vtipné, dialektické bez sebevědomého patosu – tato sbírka kázání odráží věrně osobnost Jana Štefana, profesora teologické fakulty a studentského faráře. Nejste bohoslovci? Nezažili jste profesora Štefana „v akci“? Tato knížka vám pomůže nahlédnout jeho ojedinělý teologický, literárně zdatný a přitom pokorně lidský přístup.

Příběh Martina Luthera, určený dětem zhruba od pěti let, ztvárnila trojice autorů: Ondřej Macek vypráví o jeho životě slovem, Lydie Férová obrazem a Lenka Ridzoňová je doplňuje dobovými souvislostmi nebo zajímavostmi a mnoha náměty na hry či hádanky pro dětské čtenáře i dospělé.

Články a dokumenty v tomto dílu se týkají první poloviny období normalizace v sedmdesátých letech 20. století.