Tomáš Halík

Setkání s Ježíšem na křížové cestě našich životů a našich dejin. Ježíš nás nezve na svou cestu kříže proto, abychom ho oplakávali, nýbrž abychom změnili své smýšlení a jednání. Chce nám odejmout srdce kamenná a dát nám srdce z masa, srdce skutečně lidská, schopná odvahy k lásce.

Štefan Hríb sa pýta troch pozoruhodných kňazov - Marka Orka Váchu, Karla Satoria a Tomáša Halíka. Štefan Hríb sa pýta troch pozoruhodných kňazov: Marek Orko Vácha, Karel Satoria, Tomáš HalíkŠtefan Hríb viedol tri provokujúce rozhovory o Bohu a svete okolo nás. V tejto knihe nájdete prekvapujúce odpovede na otázky, ktoré položil inak, než sme zvyknutí. Aj preto je to dobrodružné čítanie.Kde sa stratil Boh Marek Vácha o tom, ako hľadať Boha v kráse prírody a jej zákonov, o Božom mlčaní a komunikácii s ním, a takisto o základnej otázke: Akého príbehu som súčasťou?Bože, kde si? Karel Satoria o tom, ako si uvedomil, že je schopný len zbožných fráz, a tak odišiel hľadať Boha do ticha trapistického kláštora, a tiež o svojom mystickom zážitku. O islame a spoločnom Bohu Tomáš Halík o tom, že treba mať odvahu hľadať pravdu aj v islame a iných náboženstvách a o hlbokej spiritualite, ktorá si vyžaduje zbaviť sa strachu z cudzieho.Štefan Hríb o knihe: Tieto rozhovory sú to najhlbšie, čo som za posledné roky zažil. Marek Orko Vácha, Karel Satoria a Tomáš Halík vo mne dlho doznievali a všetci traja niečím jemne zahýbali. Ale pozor, nie je to intelektuálska kniha. Traja kňazi tu neodhaľujú svoje pevné názory, ale našu krehkú realitu. Preto mi nasvietili Boha trochu inak, než je to bežné v kostoloch či sekulárnych arénach. Je to iný Boh a aj iný svet, než na aký sme si zvykli. Je nádejnejší a omnoho krajší.

Podněty k promýšlení víry. Kniha Žít v dialogu je druhým dílem souboru tématicky utříděných myšlenek z děl Tomáše Halíka.Zatímco první díl s názvem Žít s tajemstvím obsahoval hlavně teologicko-filozofické úvahy, v této navazující knize najde čtenář také sociologické, historiografické a politologické reflexe fenoménu náboženství. Autor se zaměřuje i na otázky vztahu mezi náboženstvími, vztahu české společnosti k víře, vztahu náboženství a politiky, dějinnými proměnami církve a nakonec vztahem víry a humoru.K etice dialogu patří vzdát se monopolu na pravdu. Vzdát se monopolu na pravdu neznamená vzdát se pravdy, nýbrž spíše stát se pravdivější; umět se v pokoře ponořit do hloubky pravdy, zakusit, že je hlubší, širší, dynamičtější než naše rybníčky, které jsme dotud za jedinou pravdu uznávali. Česká zbožnost, zraněná dějinami, je plachá. Těžko ji měřit, těžko ji popsat. Je “zprvu trpká sic”, jako česká réva ve známém dialogu krále Karla s Buškem z Velhartic; má však svoji chuť, jiskru i sílu.Křesťanství patří do politiky – avšak jako kritický protihráč moci, plnící důležitou, ale také nevděčnou a nebezpečnou úlohu proroků: snímat moci auru posvátna, po níž tak ráda sahá, ukazovat – jako Nathan Davidovi –, že i králové jsou jenom lidé a nesmějí se chovat jako bohové.

Krize jako šance. Tento soubor esejů spojuje velké téma: naděje. Autor učí úctě ke každé podobě lidské naděje, protože v ní může být skryto víc, než jen cíl, k němuž se vědomě upíná - v hloubi naděje tuší žízeň po absolutnu. Naděje je zvláště aktuální téma v čase krize, kterou autor pojímá šířeji než jen krizi ekonomickou.Každá krize je však šance: právě krize v životech jednotlivců i společností, v nichž se mnohé naděje ukazují být pouhými iluzemi, umožňuje naději pročistit se a uzrát, "zamířit na hlubinu" - krize je tak kolébkou naděje. Autor polemizuje s jednostranností ateismu i povrchní náboženskosti, hlásí se k teologii, "která se podobně jako Bible podobá spíše literatuře a umění vůbec originalitou stále nových reinterpretací a vnitřní bohatostí, než uzavřeným "bezrozporným" systémům pozitivistické vědy či novověkých "vědeckých ideologií"."

Tomáš Halík. Velmi osobně laděný autorův výběr z jednotlivých pasáží mapuje hlavní zastávky a setkání jeho života - od dětství přes studijní léta a kněžské svěcení po klíčové okamžiky jeho veřejného působení. Prof. PhDr. Tomáš Halík, Th.D., je vzděláním filozof, sociolog, teolog a religionista. Jeho knihy a články vycházejí ve významných nakladatelstvích v řadě světových jazyků. Doma i v zahraničí získal prestižní ceny za literaturu.

Ateismus jako druh náboženské zkušenosti. Ateizmus, pochybnosti a skepsa ovládajú náš každodenný život. Aj veriaci človek má často pocit, že Boh je ďaleko. Ako táto situácia vznikla? Môže byť svet bez Boha? Prečo majú ľudia pochybnosti pri jeho hľadaní? Pretože aj pochybnosť a nepokoj môže byť prospešný a byť súčasťou spirituality, ktorá je ozbrojená proti pokušeniu emocionálneho vypnutia a fundamentalizmu. Ateizmus tiež môžeme vnímať ako druh náboženskej skúsenosti. Tomáš Halík a Anselm Grün, dvaja najznámejší náboženskí spisovatelia súčasnosti, objavili ústredný význam ateizmu pre spiritualitu dneška. Kniha je napísaná v českom jazyku.

Z podzemní církve do labyrintu svobody. V autobiografické knize Tomáše Halíka sledujeme autorovo dětství, atmosféru rodinného zázemí a jeho vysokoškolská studia na pražské filozofické fakultě v době pražského jara. Po této zdánlivě příznivé době přichází ostrý zlom, když se autorovy životní osudy svazují s prostředím „podzemní církve“ i bytových seminářů. Obojí ilustruje dobu „normalizace“, nejen její sdílenou konspirační schizofrenii, ale i ústrky, kterým bylo prostředí disentu vystaveno ze strany režimu.Napínavý příběh pokračuje jak v dobách těsně předrevolučních, tak během událostí sametové revoluce. Autobiografickou linku provázejí osobní vzpomínky na zajímavé osobnosti, které ho formovaly – Jana Patočku, Jiřího Reinsberga, Josefa Zvěřinu, Otu Mádra, Václava Havla, kardinála Tomáška, Jana Pavla II. –, ale objevují se i výrazné postavy současného světa, jakými jsou papež Benedikt XVI., papež František, tibetský dalajláma a mnozí další. Stejně tak přicházejí i mezinárodní ocenění a pocty za dosavadní práci, které ovšem pronásledují různé formy osobní zášti.Tomáš Halík využívá autobiografii k přiblížení východiska svých úvah nad závažnými otázkami společnosti, které nezahrnují pouze církev a její směřování, ale i směřování a místo člověka v dnešní době.

Spiritualita nelhostejnosti. Ve čtrnácti esejích autor vychází z evangelijního příběhu o „nevěřícím Tomášovi“. Představy o Bohu, církvi a víře „bez zranění“ autor považuje za iluze. Ke křesťanské víře patří odvaha vidět rány našeho světa a dotýkat se jich vírou, která sama je jimi zasažena, zraněna.Tváří v tvář „zraněnému Bohu“ člověk může odložit „brnění, masky a šminky“, jimiž před druhými a někdy sám před sebou zakrývá svá bolestná místa. Kniha obsahuje jak teologicko-filozofické meditace, dotýkající se mystických hloubek víry, tak překvapivé, ostré i místy humorné komentáře konkrétních událostí a typických znaků naší doby. Zdrojem autorovy inspirace je křesťanská i židovská mystika, Pavlova a Lutherova teologie kříže, současná postmoderní filozofie a teologie i poklady staré lidové velikonoční zbožnosti a umění a v neposlední řadě i autorovy vlastní zkušenosti z dlouholeté terapeutické i pastorační praxe.

Kniha Čas prázdných kostelů přináší ucelený soubor kázání a zamyšlení z podivuhodných Velikonoc roku 2020. Jednotlivá nedělní zastavení, která byla původně přenášena on-line z prázdného kostela Nejsvětějšího Salvátora, reflektují nejvýznamnější křesťanské svátky i s ohledem na dobu koronavirové pandemie. Na pozadí aktuální situace připomíná Tomáš Halík i hlubší rány tohoto světa – upozorňuje na krizi církve a novodobé farizee, problémy politického populismu či fundamentalismu. Čas prázdných kostelů je adresován široké veřejnosti – ukazuje, že se doba pandemie nemusí nahlížet jako Boží trest, ale spíše jako otevřená výzva k solidaritě a k hluboké vnitřní proměně: „Jsem přesvědčen, že Boží výzvou této doby je usilovat o globalizaci soucitu a solidarity, snažit se proměnit nezadržitelný proces globalizace v proces komunikace a empatie.“

Život jako náboženský experiment. V souboru 15 esejů autor dále rozvíjí svou filozofii dialogu víry a nevíry. Jednou z inspirací jeho úvah byla výzva současného papeže Benedikta, aby ti, kteří nemohou přijmout Boha, se přesto snažili žít „jako kdyby Bůh byl“.Tomáš Halík se ptá, co vlastně rozlišuje život věřících a nevěřících a zda i věřící nemohou chápat víru jako hypotézu, kterou musí neustále ověřovat vlastním životem.Kniha vychází v roce, kdy autor získal významné evropské ocenění za „vynikající zásluhy o interpretaci našeho světa“, cenu Romano Guardiniho.

Podnety k promýšlení víry. Posláním víry není utišit naši žízeň po jistotě a bezpečí, nýbrž naučit nás žít s tajemstvím. Víra je odvážný, riskantní krok naší svobody za úzký okruh toho, co je pojištěno a zajištěno důkazy. Věřit, dát šanci víře, neznamená zbavit se rozumu, nýbrž zpupnosti rozumu; dát prostor víře předpokládá osvobodit se od iluze, že hloubku pravdy můžeme plně uchvátit svým věděním a převést ji do svého vlastnictví a režie.Autor vybral klíčové myšlenky z publikací posledních patnácti let své tvorby a utřídil je do dvou svazků podle nejzávažnějších témat, jimž věnoval pozornost. V tomto, prvním, díle jsou to především centrální otázky víry, zrající v neustálém rozhovoru s pochybností a nevírou.

Paradoxy malé víry v postoptimistické době. V šestnástich esejách tejto knihy čitateľ nájde kritické úvahy o stave a aktuálnych problémoch nášho sveta i o súčasných premenách náboženstva, láskavo humorné zásahy do vlastných radov, filozofické meditácie nad paradoxnými biblickými výrokmi i psychologické postrehy z autorovej dlhoročnej skúsenosti pri duchovnom doprevádzaní ľudí stojacich medzi vierou a pochybnosťou a hľadajúcich odpovede na vážne životné otázky.

Křesťanství po náboženství. Titul je dostupný v edícii s CD: Chci, abys byl + CD (2012).V naší době zřejmě končí novověká podoba náboženství; nekončí však víra, naděje a láska. Po autorových knihách o víře a naději je hlavním tématem této knížky láska. Jaký význam mohou mít známé biblické výroky o lásce i pro lidi, které samo slovo Bůh spíš uvádí do rozpaků? Autor tvrdí, že teprve v hloubce lidské zkušenosti lásky se může znovu ukázat smysl slova Bůh, které se pro tolik lidí skrylo v temném oblaku. Nabízí nový úhel pohledu na lásku člověka k Bohu, k sobě samému, k bližním včetně nepřátel, na lásku, která je silnější než smrt.

Vášeň a trpělivost v setkání víry s nevírou. Kniha o vztahu víry a nevíry tváří v tvář aktuálním problémům našeho světa vznikla z podnětu významného amerického nakladatelství Doubleday. Podle amerických recenzentů jde o dílo jednoho z nejoriginálnějších náboženských myslitelů naší doby, pokračujícího v tradici G. K. Chestertona, C. S. Lewise, Henriho Nouwena a Thomase Mertona... Nabízí tvořivý a nevšední pohled na vztah náboženství, víry a spirituality ke kultuře a dnešní společnosti.

Texty k obnově církve a společnosti z let 1988 - 1998. Texty Tomáše Halíka z let 1989–99 od dob jeho působení v „podzemní církvi“ v kruhu poradců kardinála Tomáška, přes první veřejná vystoupení v dramatickém roce 1989 po celé první desetiletí mladé demokracie – spojuje téma odpovědnosti za duchovní a morální stav společnosti a věrohodnosti církve.Jde o souhrn proslovů a úvah člověka, který byl bezprostředním svědkem a do určité míry spoluaktérem událostí, které předcházely, spoluutvářely a následovaly pád komunismu a zrození svobody – a to zejména v jednom sektoru společenského dění, totiž v oblasti, v níž se prolínala kultura, politika a náboženství; člověka, který v sobě spojoval vášeň aktivního účastníka se snahou zároveň reflektovat ono dění očima sociologa a teologa a pokoušel se nabízet vize a podněty pro budoucnost, která se slibně a dramaticky otevírala. Výběr textů doprovází autorova reflexe jeho tehdejších myšlenek s odstupem čtvrtstoletí a zároveň jeho komentář k tehdejším událostem a osobní vzpomínky, které zejména mladší generaci mají přiblížit dobový kontext.

Křesťanství po náboženství. Po autorových knihách o víře a naději je hlavním tématem této knížky láska. Nabízí nový úhel pohledu na lásku člověka k Bohu, k sobě samému, k bližním včetně nepřátel, na lásku, která je silnější než smrt.V naší době zřejmě končí novověká podoba náboženství, nekončí však víra, naděje a láska.Po autorových knihách o víře a naději je hlavním tématem této knížky láska. Jaký význam mohou mít známé biblické výroky o lásce i pro lidi, které samo slovo Bůh spíš uvádí do rozpaků? Autor tvrdí, že teprve v hloubce lidské zkušenosti lásky se může znovu ukázat smysl slova Bůh, které se pro lidi skrylo v temném oblaku.Ke knize je připojeno CD s autorským čtením.

Prof. PhDr. Tomáš Halík, Th.D., (1948) je vzděláním filozof, sociolog, teolog a religionista. Za totality byl činný v náboženském a kulturním disentu, nyní působí jako profesor FF UK, farář Akademické farnosti v Praze a prezident České křesťanské akademie, člen Evropské akademie věd a umění.Po roce 1989 podnikl studijní a přednáškové cesty po všech šesti kontinentech, byl hostujícím profesorem na prestižních zahraničních univerzitách. Je nositelem mezinárodních ocenění za zásluhy o šíření tolerance a duchovní svobody, expertem v oblasti mezináboženského a mezikulturního dialogu.Jan Pavel II. ho jmenoval konzultorem Papežské rady pro dialog s nevěřícími a Benedikt XVI. monsignorem (čestným papežským prelátem). Jeho knihy a články vycházejí ve významných nakladatelstvích v řadě světových jazyků. Doma i v zahraničí získal prestižní ceny za literaturu. Výbor z textů, které jsou nahrány na CD, pořídil prof. Tomáš Halík na jaře roku 2010.

Odvaha k proměně. Kniha Odpoledne křesťanství pojednává o proměnách víry v lidských životech i v dějinách a využívá k tomu metodu kairologie – teologicko-sociologické interpretace změn v oblasti náboženství, kultury a společnosti. Současnou krizi církve představuje autor jako přechod do nové etapy dějin křesťanství. Hledá cestu, která by křesťanství vyvedla z jeho dosavadních institucionálních i mentálních hranic, pomohla mu překonat nostalgii po jeho premoderní podobě i jeho novověkou formu jednoho ze světonázorů. Předkládá vizi křesťanství budoucnosti jako ekumenického společenství, schopného nově a hlouběji porozumět vlastním zdrojům i aktuálním problémům doby. Církev a její víra je křesťanská, nakolik je velikonoční: umírá a vstává z mrtvých. Jsou mnohé podoby víry na osobní rovině i na cestě církve dějinami, které jednou musí odumřít. Někdy věřící při odumírání navyklé podoby víry procházejí velkopáteční temnotou, pocitem, že je Bůh opustil. Ale kdo v těchto temných nocích vytrvá, dřív nebo později může zakusit světlo velikonočního rána, proměnu své víry.Mons. Tomáš Halík (1948) je profesorem Filozofické fakulty UK, kde přednáší filozofii a sociologii náboženství. Od r. 1990 je prezidentem České křesťanské akademie a od r. 2004 farářem pražské akademické farnosti při kostele Nejsvětějšího Salvátora. Papež Jan Pavel II. ho jmenoval poradcem Papežské rady pro dialog s nevěřícími (1990) a papež Benedikt XVI. čestným papežským prelátem (2008). Je členem Evropské akademie věd a umění a řady dalších institucí, obdržel řadu literárních i jiných cen doma i v zahraničí včetně Ceny kardinála Königa (2003) a Ceny Romano Guardiniho „za vynikající zásluhy o interpretaci naší doby“ (2010), Ceny za nejlepší teologickou knihu Evropy (2011), čestného titulu „Člověk smíření“ za zásluhy o křesťansko-židovský dialog (2011) a Rytířského kříže řádu za zásluhy, udělené prezidentem Polské republiky (2012). V roce 2014 bylo jeho celoživotní dílo oceněno Templetonovou cenou. Jeho knihy vycházejí rovněž v angličtině, němčině, polštině, italštině, francouzštině, španělštině, portugalštině, slovinštině, chorvatštině, ukrajinštině, maďarštině, nizozemštině, turečtině a čínštině.

Obraz Zachea, jerišského celníka skrývajícího se ve větvích fíkovníku, aby mohl nepozorován sledovat Kristovo počínání a teprve se rozhodnout o jeho následování, je pro Tomáše Halíka totožný s představou většiny současných lidí, kteří teprve hledají svou cestu ke křesťanství, váhají a dychtí zároveň. Smysl své pastorační činnosti spatřuje právě v jejich oslovení.Myšlenka "oslovit Zachea" Tomáše Halíka zaměstnávala déle. Nakonec si pro její knižní konkretizaci vybral tradiční formu kázání. Vznikla tak pozoruhodná syntéza věčného obsahu Bible s výrazným aktualizujícím dobovým vkladem a nasazením autorovy osobnosti.

Krize jako šance. Tento soubor esejů spojuje velké téma: naděje. Autor učí úctě ke každé podobě lidské naděje,protože v ní může být skryto víc, než jen cíl, k němuž se vědomě upíná – v hloubi naděje tuší žízeň po absolutnu.Naděje je zvláště aktuální téma v čase krize, kterou autor pojímá šířeji než jen krizi ekonomickou. Každá krize je však šance: právě krize v životech jednotlivců i společností, v nichž se mnohé naděje ukazují být pouhými iluzemi, umožňuje naději pročistit se a uzrát, „zamířit na hlubinu“ – krize je tak kolébkou naděje.Ke knize je připojeno CD s autorským čtením.

Rozhovor. V novém knižním rozhovoru se oba protagonisté pokoušejí stanovit souřadnice duchovní mapy postkřesťanského a postnáboženského člověka dneška, jemuž především je kniha určena. Studentský farář, ale i filozof a zasvěcený interpret současných myšlenkových a náboženských proudů, Tomáš Halík, se spolu se svým interviewerem snaží postihnout základní otázky moderny: Potřebuje tento svět ještě Boha, a je-li tomu tak, jaký je tento Bůh?Je v různosti pohledů na existenci člověka a jeho bytí možné smíření a syntéza?Je dialog mezi různými pravdami víry a náboženství vůbec možný?

Evropské přednášky k filozofii a sociologii dějin křesťanství. Autor předkládá v šestnácti přednáškách, které pronesl na univerzitách a konferencích v sedmi evropských zemích plody své vědecko-pedagogické práce. Z hlediska filozofie, sociologie a teologie se zabývá otázkami evropské identity, včetně aktuálních problémů ústavy Evropské unie či vztahu Západu a islámu. Toto dílo je nejen originální reflexí západní duchovní kultury, vztahu křesťanství, náboženství a sekulární kultury, nýbrž zároveň naléhavou výzvou k toleranci a spolupráci přes nejrůznější názorové hranice, protestem proti náboženskému i sekularistickému fundamentalismu a fanatismu a pozváním k dialogu mezi vyznavači křesťanské víry a sekulárního humanismu.

Labyrintem světa s vírou a pochybností. Ve čtrnácti meditativních textech, inspirovaných zážitky a dojmy z cest po světě, rekapitulací vlastního života i některými otázkami filozofie náboženství, se Tomáš Halík zamýšlí nad základními otázkami, které vytyčují půdorys lidského života, ale jejichž řešení v podmínkách světa počátku třetího tisíciletí získává novou naléhavost, nad lidskou bídou a vztahem k násilí, nad osobní i politickou odpovědností, nad vztahem k historii, nad pojetím zbožnosti, nad místem křesťanství v současném světě, nad lidským štěstím, nad prožizkem smutku v lidkém životě a nad láskou.

Život jako náboženský experiment. V souboru 15 esejů autor dále rozvíjí svou filozofii dialogu víry a nevíry. Jednou z inspirací jeho úvah byla výzva současného papeže Benedikta, aby ti, kteří nemohou přijmout Boha, se přesto snažili žít „jako kdyby Bůh byl“. Tomáš Halík se ptá, co vlastně rozlišuje život věřících a nevěřících a zda i věřící nemohou chápat víru jako hypotézu, kterou musí neustále ověřovat vlastním životem. Kniha vychází v roce, kdy autor získal významné evropské ocenění za „vynikající zásluhy o interpretaci našeho světa“, cenu Romano Guardiniho. Ke knize je připojeno CD se čtením z knihy.

Profesor UK, prezident České křesťanské akademie a farář Akademické farnosti Praha, člen Evropské akademie věd a umění, Prof. PhDr. Tomáš Halík Th.D. svým významem patří mezi nejuznávanější morální autority, ceněné doma i ve světě. Je autorem řady knih, přeložených do různých světových jazyků. Nabízíme výběr z jeho meditací nad liturgickými texty hlavních křesťanských svátků, Vánoc a Velikonoc. Tato nahrávka je věnována životnímu jubileu Tomáše Halíka.

Tomáš Halík. Osobní svědectví o hledání vlastní cesty v duchovním životě, ve filozofii i ve společnosti. Kromě osobních témat (vzpomínky na dětství, studentská léta, konverze, kněžské svěcení, působení v roli psychoterapeuta, polistopadové období aj.) reflektuje vývoj v české společnosti a církvi. Čtenář v knize nalezne i vzpomínky na významné osobnosti – J. Reinsberga, J. Zvěřinu, V. Bendu nebo zamyšlení nad tématy, jako je hlubinná psychologie, krize víry, sekularizace. Kniha je nově doplněna o CD, na němž T. Halík čte vybrané části knihy.

Ze života světových náboženství. Tato kniha svým názvem, částí textu i obrázků poukazuje k osmnáctidílnému cyklu pořadů o pěti světových náboženstvích, který byl vytvořen v letech 2005-2006 a který v druhém pololetí roku 2006 vysílá Česká televize. Pojednává o pěti světových náboženstvích – hinduismu, buddhismu, židovství, křesťanství a islámu – a hovoří o nich s úctou. Jedná o pěti duchovních cestách, které zrály a obstály v dějinných zkouškách mnoha staletí – a ukazuje je jako součást stylu života a myšlení miliard dnešních lidí.

Život jako náboženský experiment. V souboru 15 esejů autor dále rozvíjí svou filozofii dialogu víry a nevíry. Jednou z inspirací jeho úvah byla výzva současného papeže Benedikta, aby ti, kteří nemohou přijmout Boha, se přesto snažili žít „jako kdyby Bůh byl“. Tomáš Halík se ptá, co vlastně rozlišuje život věřících a nevěřících a zda i věřící nemohou chápat víru jako hypotézu, kterou musí neustále ověřovat vlastním životem. Kniha vychází v roce, kdy autor získal významné evropské ocenění za „vynikající zásluhy o interpretaci našeho světa“, cenu Romano Guardiniho. Kniha obsahuje CD.

Spiritualita nelhostejnosti. Ve čtrnácti esejích autor vychází z evangelijního příběhu o „nevěřícím Tomášovi“. Představy o Bohu, církvi a víře „bez zranění“ autor považuje za iluze. Ke křesťanské víře patří odvaha vidět rány našeho světa a dotýkat se jich vírou, která sama je jimi zasažena, zraněna. Tváří v tvář „zraněnému Bohu“ člověk může odložit „brnění, masky a šminky“, jimiž před druhými a někdy sám před sebou zakrývá svá bolestná místa. Kniha obsahuje jak teologicko-filozofické meditace, dotýkající se mystických hloubek víry, tak překvapivé, ostré i místy humorné komentáře konkrétních událostí a typických znaků naší doby. Zdrojem autorovy inspirace je křesťanská i židovská mystika, Pavlova a Lutherova teologie kříže, současná postmoderní filozofie a teologie i poklady staré lidové velikonoční zbožnosti a umění a v neposlední řadě i autorovy vlastní zkušenosti z dlouholeté terapeutické i pastorační praxe. Ke knize je připojeno autorské čtení na CD.

Původně rozhlasové fejetony, jimiž Tomáš Halík oslovoval v letech 2000-2002 své posluchače v ranním vysílání stanice BBC, meditativní úvahy k významným církevním svátkům v průběhu roku (od adventu, přes Vánoce, Velikonoce, Letnice ke Všem svatým a Památce zesnulých), poznámky k historickým událostem (Francouzská revoluce, 11. září 2001) a úvahy k dalším mezníkům duchovního a občanského života (čin Jana Palacha, 25. únor, sv. Cyril a Metoděj, Jan Hus, osobnost svatého Václava) jsou v tomto svazku uspořádány podle ročního koloběhu. Tak vznikla pozoruhodná dokumentární výpověď o morálním půdorysu našeho života, o duchovní a společenské atmosféře na počátku milénia.

Tomáš Halík. Osobní svědectví o hledání vlastní cesty v duchovním životě, ve filozofii i ve společnosti. Kromě osobních témat (vzpomínky na dětství, studentská léta, konverze, kněžské svěcení, působení v roli psychoterapeuta, polistopadové období aj.) reflektuje vývoj v české společnosti a církvi. Čtenář v knize nalezne i vzpomínky na významné osobnosti – J. Reinsberga, J. Zvěřinu, V. Bendu nebo zamyšlení nad tématy, jako je hlubinná psychologie, krize víry, sekularizace.

Rozhovor. V novém knižním rozhovoru se oba protagonisté pokoušejí stanovit souřadnice duchovní mapy postkřesťanského a postnáboženského člověka dneška, jemuž především je kniha určena. Studentský farář, ale i filozof a zasvěcený interpret současných myšlenkových a náboženských proudů, Tomáš Halík, se spolu se svým interviewerem snaží postihnout základní otázky moderny: Potřebuje tento svět ještě Boha, a je-li tomu tak, jaký je tento Bůh?Je v různosti pohledů na existenci člověka a jeho bytí možné smíření a syntéza?Je dialog mezi různými pravdami víry a náboženství vůbec možný?

Vášeň a trpělivost v setkání víry s nevírou. Kniha o vztahu víry a nevíry tváří v tvář aktuálním problémům našeho světa vznikla z podnětu významného amerického nakladatelství Doubleday. Podle amerických recenzentů jde o dílo jednoho z nejoriginálnějších náboženských myslitelů naší doby, pokračujícího v tradici G. K. Chestertona, C. S. Lewise, Henriho Nouwena a Thomase Mertona… Nabízí tvořivý a nevšední pohled na vztah náboženství, víry a spirituality ke kultuře a dnešní společnosti.

Křesťanství po náboženství. V naší době zřejmě končí novověká podoba náboženství; nekončí však víra, naděje a láska. Po autorových knihách o víře a naději je hlavním tématem této knížky láska. Jaký význam mohou mít známé biblické výroky o lásce i pro lidi, které samo slovo Bůh spíš uvádí do rozpaků?Autor tvrdí, že teprve v hloubce lidské zkušenosti lásky se může znovu ukázat smysl slova Bůh, které se pro tolik lidí skrylo v temném oblaku. Nabízí nový úhel pohledu na lásku člověka k Bohu, k sobě samému, k bližním včetně nepřátel, na lásku, která je silnější než smrt.