Dokořán

Jak ekonomika roste a proč krachuje. V roce 2007, kdy svět stanul na pokraji největší ekonomické katastrofy za několik generací, jen hrstka ekonomů vytušila, že se na obzoru stahují mračna. Po třech letech trápení nabízí dnes ekonomická obec řešení, která připadají většině ostatních lidí vyloženě absurdní. Je nám do omrzení opakováno, že pokud chceme splatit své enormní dluhy, musíme se zadlužit ještě víc, a že pokud chceme zbohatnout, musíme utrácet. Důvodem, proč byly jejich tehdejší předpovědi tak chabé a jejich dnešní řešení tak kontraintuitivní je to, že jen málokterý ekonom dnes svému oboru opravdu rozumí... V tomto podobenství o ekonomické historii Spojených států amerických se čtenáři setkají s mnoha povědomými postavami a událostmi. Hrdinové této knihy jako např. Frankie Rejnok, Jirka Křovák, Alan Greenhorn či Olda Barakuda nejsou jen odkazem na známé postavy americké politiky a společnosti, ale rovněž zosobňují některé obecné myšlenky a ideologie. Autoři se domnívají, že potřeba větší ekonomické srozumitelnosti nebyla ještě nikdy naléhavější než dnes, a proto zvolili žánr bajky o rybách, jako ten nejlepší a nejostřejší intelektuální nástroj k prosekání a prosvětlení ekonomické džungle.

Ještě před stoletím si byli vědci jisti, že věci, kterými dnes člověk běžně disponuje, jako třeba laser, televize či atomová bomba, jsou fyzikálně neuskutečnitelné. Kaku ve své knize zkoumá, nakolik už věda pokročila a nakolik jsme se přiblížili realizaci technologií, jež zatím fungují jen ve science-fiction.Ukazuje, jak lze optiky a elektromagnetismu využít k simulaci neviditelnosti; jak zdokonalení magnetické rezonance možná pomůže číst lidské myšlenky; jak využití supravodičů, nanotechnologií a elektrického pole třeba člověku umožní vyslat za hranice zemské atmosféry ne raketu, ale výtah, jak o tom psal A. C. Clarke.

Čtou Vladimír Kudla, Hana Švejnohová. Známý polský reportér vytěžil ze svých pobytů v Čechách "výbušnou" knihu o naší zemi. Témata, z nichž některá patří k "neuralgickým" bodům novodobých dějin českého národa a byla u nás zpracována v dlouhé řadě knih, shrnuje autor na několika stránkách a přináší v nich svůj pohled člověka odjinud, pohled neotřelý, nezatížený, který by mohl vést k reflexi opomíjených kapitol naší národní povahy. Naše Audiokniha přináší na čtyřech CD výběr nejlepších textů. V roce 2007 byla kniha oceněna Cenou varšavských knihkupců a autor za ni byl rovněž nominován na nejprestižnější polskou literární Cenu Niké. V roce 2009 autor obdržel Cenu Gratias Agit 2009 za šíření dobrého jména České republiky v zahraničí a v Bruselu mu byla udělena také Evropská knižní cena v kategorii beletrie. Délka 4 hod. 3 min.

Největší tropický ostrov světa, Nová Guinea, je stále ještě pokryt téměř nedotčenými tropickými pralesy a osídlen tradičními kmenovými společnostmi, hovořícími více než tisícem jazyků. Nad výsledky nečekaných kombinací preindustriálních a postmoderních dějů v této zemi lze často jen žasnout.Není proto divu, že autor přichází po dalších pěti letech strávených na tomto exotickém ostrově s novými Papuánskými (polo)pravdami. Jsou o polovinu delší, a o nic méně pravdivé než ty původní. Lze na ně tedy pohlížet i jako na úplně novou knihu, ke které je ta původní zdarma přibalena.

Dělnická prokurátorka Ludmila Brožová a její svět. Kniha je historickou reportáží o životě dělnické prokurátorky Ludmily Brožové-Polednové zasazenou do kontextu vývoje justice 40.-70. let, který dodnes nebyl historicky zpracován. Životopis se nezaměřuje na proces s Miladou Horákovou, ale věnuje se tomu, co mu předcházelo, a především desítkám dalších, dnes zcela zapomenutých politických procesů, u nichž Brožová-Polednová asistovala. Závěrečné kapitoly pak popisují vyšetřování a stíhání bývalé prokurátorky v kontextu podobných kauz. Knihu doplňují fotografie z archivu i od pamětníků a faksimile klíčových dokumentů.

Dvanáct let ve východní Africe. Václav G. Cílek starší strávil v Africe dohromady dvanáct let. Pracoval na ložiscích, která se v posledních letech stala legendární. Těžiště jeho práce spočívalo v prospekci pobřežních písků tvořených zrny titanových minerálů. Jedno z míst, které zkoumal, se stalo největším světovým ložiskem černých písků, jehož význam je několikanásobně větší než všechna rudná ložiska ČR. Kniha není běžným cestopisem, není ani memoárovým cestopisem. Snaží se prezentovat východní Afriku a svahilské pobřeží jako důležitý zdroj nerostných surovin, které byly a do budoucna budou základem ekonomického vývoje a sociálního rozkvětu této dosud opomíjené oblasti. Autor na černý kontinent pohlíží novýma očima, popisuje to, co lidem Afriky připadalo běžné i co jim unikalo, ohromné oblasti se starodávnou kulturou, i ony skryté poklady nerostných surovin.

Karel Hlaváček je jedním z nejvýraznějších představitelů symbolismu a dekadence. Jeho melodická poezie odráží básníkovu rozervanou duši i pocit konce století. V našem výboru najdete básně plné výjimečných, nevšedních pocitů a představ, jemných nálad, nočních neurčitých a pohádkových krajin bez pevných obrysů a naplněných fantazií.

Johannes Urzidil nás přivádí do Prahy dvacátých let a názorně líčí nabitou tvůrčí atmosféru, v níž se pohybovali tehdejší velikáni literatury a výtvarného umění, k nimž patřil i on sám. Vykresluje portréty osobností, například smrtelně nemocného básníka Karla Branda nebo Kafkova učitele hebrejštiny Friedricha Thiebergera, jehož sestra Gertrude byla Urzidilovou manželkou.Už tady se ukazuje Urzidilovo těsné propojení s Franzem Kafkou a s prostředím, které ho ovlivňovalo, což mu dovoluje vykládat Kafkovo dílo z perspektivy důvěrného přítele. Například v eseji Edison a Kafka osvětluje Kafkův vztah k Americe a jeho promítnutí do prózy Nezvěstný. V eseji Golemovská mystika nám umožňuje nahlédnout do "tajuplné atmosféry", v níž Kafka vyrůstal a jež formovala jeho dílo.Urzidilova skromnost nemůže zakrýt skutečnost, že byl člověkem pronikavé mysli a originálního ducha. Proto velmi záhy rozeznal velký význam Franze Kafky a byl velmi rád, že mohl sdílet činorodou duchovní atmosféru Prahy oné doby, k níž nemalým dílem sám přispíval. Soubor esejů předkládaných v této knize nabízí mnohé duchovní podněty a řadu pozoruhodných výroků.

Píše se rok 699 od založení Říma (55 př. Kr.) a Decius Caecilius Metellus se uchází o úřad edila. Je šťastný, že se vrátil domů do Říma z daleké Galie, kde Caesar vede krutou a nekonečnou válku, štěstí mu však kalí obava, že Římu hrozí další válka?Krassus se chystá na tažení proti Parthům, láká ho jejich bohatství. Válku sice senát neschválí, ale to Krassa nezastaví a tak v den, kdy vyráží i se svým vojskem z Říma, pronese jeho největší odpůrce tribun Ateius Kapito před celým shromážděným davem prastarou a strašlivou kletbu.Kletba vyděsí nejenom samotného Krassa a všechny přítomné občany, ale i ty nejvýznačnější Římany,kteří proto pověří Decia, známého detektivními schopnostmi, aby zjistil, kde se Ateius kletbě naučil. Decius se tedy snaží proniknout do tajů kultů a magie, a když je Ateius zanedlouho zavražděn, dostává ještě obtížnější a nebezpečnější úkol - najít jeho vraha...

Dramatická historie řešení největšího matematického problému světa. Kniha líčí téměř 350 let úsilí matematiků celého světa o nalezení důkazu Velké Fermatovy věty, kterou vyslovil francouzský matematik 17. stol. Pierre de Fermat. Na okraji překladu Diofantovy Aritmetiky si poznamenal, že rovnice x n + y n = z n nemá řešení v množině přirozených čísel (N) pro n >2 a že zná důkaz tohoto tvrzení, ale nevešel by se mu na okraj knihy.Kniha je strhujícím vyprávěním o příběhu této věty, který se prolíná celými dějinami matematiky a dotýká se všech oblastí teorie čísel. Sama věta není důležitá pro matematiku ani její aplikace. Ale matematikové jsou podobni horolezcům, kteří zdolávají horské velikány, prostě protože jsou. Fermatovu větu "zdolal" až britský matematik Andrew Wiles v roce 1994.

1111 sentencí, aforismů a magorismů. Vladimír Syrovátka (1938) je Čech narozený v Polsku, ale posunutím státní hranice se stal občanem Sovětského svazu, aniž by se stěhoval; od roku 1947 žije v Čechách. Život je, když... je jeho čtvrtou knihou aforismů. Vydal Štěstí na kolečkách (2005), Pokrok je blbec!? (2006) a Andělé s jedním křídlem (2008). Je znám svými dadavynálezy ? dadaistickými groteskními výtvarnými objekty, které představil na nesčetných výstavách a o nichž bylo natočeno několik dokumentárních filmů (např. Svět podle Syrovátky, Absurdní sny pana Syrovátky, Beyond 2000 a další).

Využití lidských ostatků ve vědeckém výzkumu. Tato kniha je neobvyklou, fascinující výpravou do zvláštního života našich těl po smrti. Teprve tehdy, jak Mary Roachová s humorem dokazuje, přichází ta pravá zábava. Mrtvé tělo je podmínkou životodárných transplantací, zajímavým obchodním artiklem na černém trhu, studijním materiálem, rituální pomůckou, potravou, palivem. Po dva tisíce let byli mrtví, někteří dobrovolně, jiní nevědomky, účastníky těch nejsmělejších kroků na poli vědy. S respektem k hloubce smutku a bolesti ze ztrát blízkých je smrt poučná, zajímavá, nevšední událost, kterou by bylo škoda propást.

Svět elektřiny. Přestože náš život do značné míry závisí na elektřině, mnozí z nás vlastně pořádně nevědí, na jakém principu funguje. Spoléháme zkrátka na to, že elektřina proudí dráty a napájí naše spotřebiče. David Bodanis ve své knize zábavnou formou shrnuje, co dosud o podstatě elektřiny víme.Vypráví příběhy jednotlivých vynálezců od objevu telegrafu přes životní osudy Alexandra Grahama Bella, Thomase Edisona, Michaela Faradaye až po Alana Turinga. Představuje jejich úspěchy i prohry a ukazuje, jak experimentování ovlivnilo jejich a následně i naše životy. Neviditelná síla je vynikající knihou i proto, že autor, jeden z nejuznávanějších popularizátorů vědy, mistrně vyvažuje technický výklad a přístupnost.

El-Héz a české výzkumy v egyptské Západní poušti. Výpravná, celobarevná publikace je věnována českým výzkumům egyptské Západní pouště. V posledních letech se českému týmu podařilo objevit a zčásti i prozkoumat doposud neznámé lokality v oáze El-Héz, která postupně zaniká již přes 1600 let.Mezi nejvýznačnější patří jedno z nejstarších křesťanských osídlení na území Egypta z 3.-5. stol. n.l., osídlení z doby stavitelů pyramid či sofistikovaný systém podzemních zavlažovacích systémů vynalezený původně v Persii. Jednotlivé texty z pera mnoha českých odborníků (archeologů, egyptologů, prehistoriků, geologů, antropologů či archeobotaniků) přibližují tyto objevy a zároveň se zabývají obecnějšími aspekty vývoje přírodního prostředí a lidských kultur na území egyptské Západní pouště, kde se zrodila staroegyptská civilizace.

Smrt má ráda poezii je prvním Klímovým románem, v němž vystupuje hrdina Miroslav Nedbal, matematik z Karlovy univerzity, jenž nepřímo - a často jakoby proti své vůli - řeší kriminální případy, do nichž ho osud zaplete. Jednoho říjnového rána je nalezen přední teoretický fyzik Vladimír Lamač mrtev pod oknem svého pokoje v zámku sloužícím jako vědecké středisko Akademie věd. Jde o sebevraždu? Nešťastnou náhodu? Vraždu? Hraje v jeho smrti roli neznámá žena, jejíž existenci předpovídá Nedbalův přítel novinář Pavlíček? Ve snaze blýsknout se před svou posluchačkou, do níž je nepříliš šťastně zamilován, se Nedbal nechá vmanipulovat do řešení záhadné Lamačovy smrti. Smrt má ráda poezii je klasickou detektivkou splňující pravidla anglické detektivní školy, ale je i humoristickým románem a zasvěceným líčením vědecké práce nejen v období reálného socialismu.

Myšlenkový experiment, který se stal bestsellerem New York Times a za nejlepší populárně-vědeckou publikaci roku 2007 byl vyhlášen hned dvěma magazíny - Time Magazine a Entertainment Weekly.

O globálním oteplování střízlivě a bez emocí. Nigel Lawson, dlouholetý člen kabinetu Margaret Thatcherové, důkladně rozebírá jednotlivé stránky fenoménu globálního oteplování - od pseudovědecké propagandy, zeleného náboženství, útočné ekománie až po vědecká fakta, politické dopady, ekonomické alternativy a závažné etické aspekty. Nastiňuje, jak by měl vypadat racionální přístup k tématu, a vysvětluje, proč vlastně téma globálního oteplování získalo tak výjimečné postavení, jaké má. Lawson vnáší do debaty intelektuální přesnost, politickou zkušenost a notnou dávku zdravého rozumu.

Po 17 letech od vydání Teorií všeho se autor vrátil ke své knize, která po českém vydání v roce 1996 vzbudila hodně pozornosti i u nás, aby ji doplnil o nové objevy a perspektivy. Nově zařadil kapitolu o vývoji strunových teoriích směřujících k "M" teorii, jež má naději stát se "matkou" celé fyziky, a několik kapitol o matematickém podkladu hledání univerzální teorie. Diskutuje se v nich význam myšlenek brněnského rodáka Kurta Gödela o principiální neúplnosti matematiky pro ideu teorie všeho a otázka, zda klíčem k pochopení vesmíru je rozšířené poznání nekonečna, anebo jeho popření a vyloučení z rovnic. Další z nových kapitol ukazuje, že k pochopení vývoje vesmíru může přispět i tak prostý jev, jako je tvorba pyramidy pod proudem padajícího písku. I původní kapitoly jsou obohaceny o poznatky a myšlenky z posledních desetiletí.Dovídáme se například, že stavba prostoru a času by mohla dovolit uskutečnění nekonečného výpočtu, což by odpovědělo na zdánlivě neřešitelné otázky matematiky. Čteme o tom, že přesné změření gravitačního působení na malých vzdálenostech by mohlo prokázat existenci dalších rozměrů prostoru. Barrow rozebírá náznaky domněnky, že fyzikální konstanty nejsou konstantní a že se jejich pozorované hodnoty týkají jen našeho místa a času ve vesmíru, což znamená, že je lze podle antropického principu odvodit z naší existence. Prohlubuje také obecný podklad hledání teorií všeho, které není jen záležitostí fyziků, ale i matematiků, informatiků, biologů a filozofů. Autor se nevyhýbá ani problémům teologického rázu.

Dva výsostní intelektuálové dvacátého století, vyrostlí na kultuře první republiky, dávají nahlédnout v rozhovoru, natočeném v šedesátých letech minulého století v exilu, do svých vzpomínek, postřehů a literárněvědných a filozofických úvah.Jejich hovor se točí mimo jiné kolem německé a české literatury, pražské německo-židovské umělecké společnosti a literární kavárny Arco či kolem Franze Kafky, jeho díla a vztahu k ženám, zejména k Mileně Jesenské. Hodnotí také vztah Karla Čapka a světové literatury, J. W. Goetha a lidové poezie nebo českou a německou výtvarnou avantgardu, zvláště Jana Zrzavého a Tvrdošíjné. Velmi aktuálně zní jejich úvahy o národním charakteru a problematice češství v umění, o významu česko-německého soužití pro kulturu obou etnik a rovněž o stále živém tématu nacionalismu a nacismu. Tento poprvé vydávaný, významný osobní i dobový dokument odkrývá mnoho detailů z kulturního i politického zázemí československé společnosti po první světové válce a svými přesahy má co říct i k dnešku: budoucnost soužití Čechů a Němců nevidí autoři totiž pouze v "odčiňování" či "narovnávání" historie, ale v evropském sjednocení.

Vlivem médií, většiny politiků a některých skupin vědců převládá ve veřejnosti mínění, že současné globální oteplování způsobilo lidstvo svou činností, hlavně spalováním fosilních paliv a s tím souvisejícím únikem oxidu uhličitého CO2 do ovzduší.Mnoho významných vědců naopak s hypotézou o dominantním vlivu skleníkových plynů na globální oteplování nesouhlasí. Cílem této knížky je objasnit jednotlivá tvrzení a nakonec i platnost nebo neplatnost skleníkové hypotézy na základě důkazů.

aneb Jak pýthagorovské rytmy a obřady ovlivnily vývoj západní civilizace. Pojem zlatý řez zavedl v 19. století německý filosof Adolf Zeising. Je to číslo, jež označujeme písmenem ? (fí) na počest řeckého sochaře Feidiáse. Zlatý řez znají lidé od starověku (Cheopsova pyramida, Šalamounův chrám, románské kostely), do módy přišel opět v době renesance, jak dosvědčuje Pacioliho dílo De divina proportione s ilustracemi Leonarda da Vinci. V 19. století zkoumal Adolf Zeising tuto božskou úměru také z hlediska estetiky a architektury. To on dodal zlatému řezu mystický a mytický nádech. Rumunský diplomat Matila Ghyka se snaží prokázat, že existuje estetika založená na vědeckém základě. Své tvrzení, že zlatý řez je matematickým klíčem krásy, zakládá na pětiúhelníku, jehož úhlopříčky se ve zlatém řezu protínají. Zdůrazňuje privilegované postavení zlatého řezu natolik, že mýtus o něm nastoluje s konečnou platností.

Výpisky z literatury lze sestavovat podle řady klíčů a z řady důvodů. Existují klasické čtenářské deníky, přehledy obsahů povinné četby ke zkouškám, sbírky aforismů, mouder a výroků slavných postav stejně jako třeba přehledy receptů vybraných z detektivní literatury nebo žebříčky nejhloupějších smrtí. Následující "slovník" je sestaven trochu jinak - jediným kritériem pro výběr citátů bylo, že autorovi přišly zábavné či jinak působivé. Podařilo se mu vytvořit jakousi mnohovrstevnatou koláž textů z různých žánrů i období, která může být pro čtenáře odrazovým můstkem k dílům samotným. Knihu doprovázejí ilustrace Karla Marxe.

Osudy muže který prodával vlastní krev. Jü Chuův román je sondou do života obyčejného čínského člověka v období hospodářského experimentu Velkého skoku, následujícího hladomoru, chaotického období Kulturní revoluce a postupného otevírání Číny na konci 70. let 20. století. V dobách hladu je pro továrního dělníka Xu Sanguana prodej krve místní nemocnici často jediným způsobem, jak uživit rodinu. Uchyluje se k němu pokaždé, když se jeho rodina ocitne vinou politických a hospodářských katastrof na mizině. Situace se zhoršuje a Xu Sanguan stále častějším prodejem ohrožuje své zdraví. Kromě těchto problémů se dostává i do krize osobní... Krev je v románu nejen obchodovaným zbožím, ale také symbolem oběti, vazby mezi manželi a vazby mezi otcem a synem.

Filmové literární scénáře. Kniha přináší pět filmových literárních scénářů, které nebyly dosud natočeny. Původní text Krásní dnové koločavští (jak Ivan Olbracht a Vladislav Vančura s přáteli natáčeli v roce 1933 na Zakarpatské Ukrajině film Marijka nevěrnice) doplňují čtyři scénáře na motivy literárních děl jiných autorů: Nahoře a dole (podle knihy Figurky ze šmantů Františka Stavinohy, humorných próz z kladenského, hornického prostředí), Liška Bystrouška (podle slavné prózy Rudolfa Těsnohlídka), Marie a zahradník (podle milostného romaneta Vladimíra Neffa, s dnes už zaniklou atmosférou pražské hrnčířské Kampy) a Západ slunce (na motivy povídek Isaaka Babela z oděského podsvětí).

V románu, který vypráví o temném srdci italského severovýchodu a obecněji o mizející a nastupující Itálii, Carlotto zúročil vědomosti i známosti, jež získal ve vězení, v kontaktu se světem zločinu a také mezi úředníky ze státních institucí, a nabízí první velký a šokující portrét dnešní temné Itálie. Hezký a mladý protagonista románu si klade jediný cíl: zbavit se své politické minulosti, v niž nikdy skutečně nevěřil a která mu přinesla jen potíže, a zařadit se do světa vítězů. Aby toho dosáhl, řídí se prostým pravidlem: zneužívat všechny, všechno a všemi způsoby.

777 sentencí a aforismů. Vladimír Syrovátka je znám svými dadavynálezy – dadaistickými groteskními výtvarnými objekty, které představil na nesčetných výstavách a o kterých bylo natočeno několik dokumentárních filmů. Uvěřil, že technický pokrok je ten pravý směr k vylepšení světa; stal se vynálezcem.Po udělení desátého patentu ale došel k poznání, že pokrok není například vyrobit rychlé, pohodlné a třeba i ekologické auto, ale naučit lidi zase chodit pěšky – naučit je znovu ctít zákony přírody. Sentence a aforismy v této knize jsou další formou autorova pohledu na svět.

kniha + CD. Nejnovější autobiografická kniha jednoho z nejvýznamnějších autorů současné české literatury (Sekyra, Český snář, Jak se dělá chlapec, Loučení k panně aj.) má na spisovatele nečekané téma - zpěv a pěsničky (nejen lidové).V bohaté koláži příběhů o lidech, s nimiž se kolem zpěvu potkal a dodnes potkává, humorných vzpomínek i úvah téměř filozofických, přemýšlí autor o významu zpěvu v životě člověka, o tom, jaké nové vztahy a poznání mu přináší. Své vyprávění doprovází fotografiemi a písněmi, v části nákladu také CD, na němž zpívá s cimbálovkou Technik. V knize lze spatřit i zaslechnout esenci z Ludvíka Vaculíka.

Rozsáhlá a exaktními statistickými údaji podpořená studie o podobách moderního marketingu. Kleinová ve čtyřech oddílech své práce (Bez prostoru, Bez volby, Bez práce, Bez loga) demaskuje praktiky soudobého reklamního průmyslu, ukazuje, jak ve dvacátém století rostl význam, který hrála v propagaci výrobku rádoby prestižní značka – až do té míry, že značka zastínila výrobek a stala se sama dobře prodejným a draze placeným artiklem.Popisuje zaměstnanecké praktiky nadnárodních korporací, zejména to, jak těží z levné pracovní síly v zemích třetího světa, a bezostyšnost, s jakou si reklama přivlastňuje veřejný prostor. Kniha překvapí zejména odhalením skutečného rozměru a dosahu obchodních a reklamních praktik, kterým jsme dnes a denně vystaveni.

Globální kapitalismus a smrt demokracie. Věděli jste, že ze 100 největších světových ekonomik je 51 globálních korporací a jen 49 národních ekonomik? Autorka, která je původním povoláním investiční bankéřka a dnes působí na univerzitě v Cambridgi, přináší znepokojivý přehled změn, k nimž došlo ve světě za poslední dvě dekády. Jednotlivé vlády ztrácejí stále více moci právě ve prospěch nadnárodních korporací, které se ovšem zodpovídají jen svým akcionářům. Jakoby se na globální úrovni opakovala situace z konce 19. století, kdy monopolizace ohrožovala demokratické základy moderní společnosti.

Do prostředí devátého roku trójské války, který nám vylíčil již Homér v Iliadě, zasadil autor inicianční cestu mladého Leonta po stopách jeho nezvěstného otce, válčícího po boku Achájců. Mladíkovými průvodci jsou učitel Gemonides a neuctivý voják Thersites, kteří mu předávají tu kanonizované, tu jízlivé verze nejznámějších řeckých mýtů.De Crescenzo respektuje homérskou tradici, občas na Iliadu odkazuje nebo z ní přímo cituje, a přesto se mu v tomto historicko-mytologickém románu daří podat to, co již známe, novým způsobem; na svět božstev a reků totiž autor nahlíží očima našeho současníka, s humorným odstupem si představuje skutečný průběh některých známých mytologických scén, a z antických postav tak činí hrdiny z masa a kostí.

Eseje o přírodě a společnosti. Hlavou dolů je svazek esejů Stanislava Komárka, biologa a hvězdy současné české esejistiky. Kniha vychází v druhém, přepracovaném a doplněném vydání (první vydání 1999, Vesmír). Autor zaujme svým vhledem do různých kultur, bohatstvím námětů, stejně jako interpretací pozorovaných jevů. O tématech vypovídají i názvy některých esejů: Anatomie nemravnosti, Po větru, Vládcové kosmu, Proces dorozumívání, Sluje zapomnění, Mimo vědomí, Jméno a číslo šelmy, Moc, nemoc a normalita, Pravda nás osvobodí...

Proč omlouváme svoje hloupé názory, chybná rozhodnutí a špatné skutky. Proč se lidé tak vehementně vyhýbají odpovědnosti, když se věci začnou brát špatným směrem? Proč před námi neustále defilují zástupy politiků, kteří za žádných okolností nechtějí připustit své chyby a donekonečna se vykrucují?Odpověď na to, proč jsme schopni odhalit pokrytectví u ostatních, nikoli však u sebe, přináší tato kniha. Carol Tavrisová a Elliot Aronson, dva světově proslulí sociální psychologové, tento problém dlouho studovali a na příkladech psychologických experimentů i reálného života nám nabízejí vysvětlení mechanismu sebeospravedlňování. Kde se rodí, jak funguje a jaké škody může způsobit. Po přečtení knihy mimo jiné pochopíme, proč nemáme rádi lidi, kterým jsme ublížili, proč jsou partnerské krize často obtížně řešitelné, proč policie a soudy tak často odmítají propuštění nevinně odsouzených - všichni, kteří se dopustili chyb, by museli uznat, že chybovali právě oni. Dobrá zpráva na konec - jsme-li si mechanismu sebeospravedlňování vědomi, dokážeme se mu snadněji vyhnout.

Naslouchání dvacátému století. Jak vlastně rozumět názvu této knihy, která mapuje osudy hudby ve 20. století?Má to snad být povzdech nad nesrozumitelností a chaotičností, kterou v soudobé hudbě asi leckdo slyší?Nebo konstatování faktu, že hudba už vyzkoušela všechny možné cesty a nezbývá jí, než zamířit do míst, kde panuje nelad a hluk?Ross zvolil ve svém díle pozoruhodnou perspektivu - proměny hudebního myšlení a dobového vkusu sleduje společně s děním v politice a ve společnosti. Ukazuje, jak vážná hudba nachází nové cesty v experimentech, ale současně ztrácí publikum, jak se stává nástrojem politického boje i jak se stahuje do pracoven osamělých géniů; zkoumá, jak došlo k tomu, že na počátku století takzvanou vážnou hudbu poslouchaly statisíce, a o sto let později je zejména soudobá hudba předmětem zájmu nevelkého okruhu zasvěcených. Ross je obratný vypravěč, který dokáže čtenáře zaujmout natolik, že nechce zůstat u čtení, chce autora následovat a sám se zaposlouchat do hudby, o které se snad ani nedoslechl nebo se jí obával. A Ross čtenáři podává ruku: na jeho webových stránkách najdeme řadu ukázek ze skladeb, o kterých píše, a knihu doplnil o seznam doporučených nahrávek. Naslouchejme spolu s ním dvacátému století.

Mytologie jsou jedním z nejvýznamnějších Barthesových děl. Úvodní část tvoří řada krátkých a snad až překvapivě zábavných, ovšem mimořádně dobře propracovaných úvah o některých dobových aspektech konzumní společnosti (wrestling, astrologie, kuchařské recepty v časopisech); druhá část je pokusem zasadit tyto texty do obecnějšího teoretického rámce. Je pozoruhodná mimo jiné tím, že jde o jeden z prvních pokusů o aplikaci sémiologického přístupu na konkrétní kulturní jevy (v tomto ohledu bude mít Barthes nesčetné množství následovníků v oblasti teorie kultury, literární teorie, ale i politologie nebo třeba gender studies). Mytologie zásadním způsobem přispěly k proměně francouzské intelektuální scény ve druhé polovině 20. století: jsou jedním z prvních projevů nástupu nového způsobu uvažování, které se vzdá fenomenologické a existencialistiké orientace (Sartre, Camus, Merleau-Ponty) ve prospěch strukturální a synchronní analýzy dějinných i aktuálních jevů (Foucault, Althusser, Derrida aj.).

Česká a slovenská krajina v kvartéru. Tato kniha pojednává o proměnách české, moravské a slovenské krajiny za posledních zhruba 18 tisíc let. Během té doby ustoupily ze severní Evropy ledovce a přišel les a s ním i lidé živící se nejprve lovem a později zemědělstvím. Každá pravěká kultura vtiskla naší krajině poněkud jinou tvář, zároveň ale musela reagovat na klimatické změny, vývoj říčních niv i změny lesních porostů. Snad nejzávažnějším motorem změn byly střídající se vlny suchého kontinentálního a vlhkého oceánského klimatu. Jako lidé této země s proměnami podnebí a prostředí se střídavým úspěchem zacházíme více jak dvanáct tisíc let, tedy celý holocén, a je to vzrušující příběh! Kniha však není ohlédnutím za minulostí, ale hlavně zprávou pro současnou dobu hlubokých proměn krajiny a očekávaných změn klimatu. Sucha i povodně, odlesnění, hluboká eroze i nástup nových druhů tu již byly a my máme možnost studovat, jak se projevovaly a co způsobily.

Texty o paměti krajiny, smysluplném bobrovi, areálu jablkového štrúdlu a o tom, proč lezeme na rozhlednuKrajina se od 90. let 20. století stala jedním z klíčových pojmů přírodních, ale i některých humanitních věd. První polovina textů se týká skutečné, fyzické krajiny, jejích proměn a ochrany.Druhá část je věnována vnitřním krajinám duše - fenoménu genia loci, postavě Zeleného muže, keltským bohům v druhohorách atp. Celek uzavírají Poutníkova pravidla putování po posvátných místech a obsáhlý soupis literárních i hudebních pramenů, které jsou pro vstup do krajiny potřebné. Hlavním motivem knihy zůstává nutnost chránit krajinu kvůli jí samé, kvůli živlům, skalám, vodám a životu, ale také kvůli sobě a vlastní duši.

Člunky jsou příběhy doby, lidí, života i smrti. I když se to nemusí zdát, jsou všechny postavy a jejich osudy skutečné. Jsou takové jak je napsal sám život, který je největší spisovatel, a jsou tak krásné, i bez příkras, jaké jsou samy Sudety a lidé, kteří tam žijí. První kniha spisovatele Miroslava Václavka je velmi poetickou, a zároveň čtivou mozaikou vzpomínek na jeho dětství a mládí prožité v tomto bohem zapomenutém kraji.

Název Stewartovy knihy je narážkou na výrok Alberta Einsteina "Vy věříte v boha hrajícího v kostky a já v dokonalé uspořádání a zákonitost". Vědecké zkoumání chaosu však nutí odborníky přehodnotit tento Einsteinův postoj, protože tváří v tvář chování vesmíru vypadá najednou nedostatečně. Teorie chaosu prokázala, že malé systémy, které podléhají přesně definovaným zákonitostem, se přesto mohou chovat náhodně. Možná že i ve vesmíru, v němž vládne zákonitost a pořádek, je přesto místo na božskou hru v kostky. Stewart ve své knize odhaluje vesmír, ve kterém není nic takové, jak se zdá, a komplikovaná matematika chaosu je díky jasnému a důmyslnému výkladu přístupná a zábavná.

Wally Olins v knize O značkách shrnuje svoje dlouholeté zkušenosti marketingového poradce. Podrobně popisuje, co vlastně je značka, jak vznikla, jak funguje na trhu, jak ovlivňuje zákazníky; radí, co je třeba udělat, aby práce se značkou byla skutečně účinná, jak využít potenciálu tohoto obchodního nástroje. Sleduje využití značky i mimo komerční sféru - v té chvíli ji popisuje ne jako nástroj prodeje zboží, ale metodu, jak zprostředkovat ideje.Vysvětluje, že značku mohou s úspěchem využít charitativní organizace, ale i další společenské subjekty. Demonstruje dokonce i to, jak strategií brandingu mohou využít k sebepropagaci celá města, regiony i státy. Názorná a věcná kniha je určena jak laikům, tak marketingovým pracovníkům, kteří tak mohou konfrontovat své zkušenosti s názory jednoho z největších odborníků na danou problematiku.

s původními ilustracemi Artura B. Frosta. Soubor deseti krátkých humorných povídek vycházel v letech 1880–1885 jako seriál v časopise. Lewis Carroll skryl do každého příběhu nejméně jeden hlavolam z aritmetiky, algebry či geometrie, a jeho tehdejší čtenáři mu posílali více či méně seriózní řešení. Došlé odpovědi Carrollovi posloužily nejen pro výklad daného matematického úkolu, ale také jako příležitost k dalším hříčkám a hrátkám, jež tvoří druhou část knihy. Zamotaný příběh má veškerý šarm a důvtip Carrollových proslulých děl a podle mnohých čtenářů je dokonce nejzdařilejším autorovým pokusem o kombinaci humoru a matematiky.