Historické romány

V roku 1933 ujde päťročná Hannah Pick-Goslarová so svojou rodinou z nacistického Nemecka do Amsterdamu, kde čoskoro nadviaže priateľstvo s dievčaťom, s ktorým má mnoho spoločného.Jej nerozlučnou kamarátkou sa stane bystrá, úprimná a veselá Anna Franková. Niekoľko krásnych rokov si v amsterdamskej štvrti Rivierenbuurt vychutnávajú bezstarostné detské hry, vzájomné návštevy a spoločné večere.­Keď v júni 1942 nacistická okupácia Európy naberie na obrátkach, dôjde k ich náhlemu odlúčeniu. Anna spolu s celou rodinou Frankovcov zdanlivo bez stopy zmiznú a zostanú po nich len neumyté riady z raňajok a neustlané postele. Kým si Hannah márne láme hlavu nad osudom svojej priateľky a dúfa, že je v bezpečí, jej rodinu postihne neľahký osud. Zajmú ich, pošlú do internačného tábora Westerbork a nakoniec Hannah so svojím otcom, mladšou sestrou Gabi a starými rodičmi skončí v transporte do tábora Bergen-Belsen.V hrôzostrašných podmienkach, kde je smrť všadeprítomná, sa Hannah dozvie správy o svojej drahej priateľke. Hannah sa pustí do zúfalej snahy o záchranu Anny bojujúcej o prežitie a neváha pritom riskovať vlastný život.Z tohto úchvatného biografického románu vyžaruje nádej, sila a schopnosť vzdorovať okolnostiam. Hannin príbeh o prežití navzdory všetkému je svedectvom nezlomnej sily priateľstva, lásky a spomienok.

Tajomná pieseň v lese... Odhalenie vo vojnou sužovanom Francúzsku... Cesta za nádejou.Zákopy veľkej vojny sú tienisté miesto. Hoci tam seržant Matthew Petticrew prišiel s minulosťou dávno poznačenou tieňmi, skutočná tvár boja so sebou prináša nové rany, ktoré doňho vyrývajú túžbu po svetle a rozhodnutie bojovať zaň. Jednej noci Matthewa s jeho druhmi očarí taký čistý zvuk, taký nadpozemský hlas, že im poskytne úľavu – aj keď len na chvíľu. Zanedlho sa zákopmi začnú šíriť chýry aj od ďalších, ktorí počuli túto uspávanku. Ten hlas nazvali Anjel z Argonne, tajomná neviditeľná bytosť, ktorá za sebou na hroboch bez mien zanecháva vence.Mireilles vyrastala v divokej hlbočine Argonského lesa a po tom, čo do jej idylického domova vtrhne vojna a pripraví ju o veľa, sa ocitne uprostred trosiek svojho života v ústraní. Keď ju Matthew so svojimi dvomi nečakanými spoločníkmi objaví, musia sa vydať na cestu, ktorá každého z nich navždy zmení... a možno napokon rozžiari svetlo v tme. So stým výročím odhalenia pomníka Hrob neznámeho vojaka vznikol dojímavý príbeh inšpirovaný odvahou vojakov z prvej svetovej vojny.

Strhujúci príbeh na motívy skutočných udalostí. Londýn, 1944. Vo svete zúri vojna a hlboko pod zemou v nedostavanej stanici metra vzniká úkryt pre tisíce ľudí. V tuneloch sa hromadia trojposchodové postele, v útrobách zeme si obyvatelia budujú škôlku, divadlo aj kaviareň, ktoré im poskytujú útechu a ochranu pred zhadzovanými bombami. Práve tam v podzemí vznikne aj unikátna malá knižnica. Bývalá knihovníčka Clara Buttonová s najlepšou priateľkou Ruby Munroeovou z nej postupne vytvoria srdce celej komunity. Učia sa v nej nevzdelané deti z robotníckej triedy a ženy si tam požičiavajú pokrokovú literatúru. Lenže vojna sa vlečie a odhodlanie žien vytrvať vo svojom úsilí osud trpko pokúša. Smrť je všadeprítomná a ľudí pred ňou neochráni ani podzemný úkryt. Kniha Malá vojnová knižnica vznikla na motívy skutočných udalostí. Ide o strhujúci príbeh, ktorý nám na pozadí viacerých osudov pripomína jednu z najdôležitejších historických udalostí.

Guzeľ Jachinová je najvýraznejšia debutantka v dejinách ruskej literatúry. Za román Zulejka otvára oči dostala niekoľko literárnych cien. Jej najnovšia kniha Transport do Samarkandu sa odohráva počas hladomoru na Povolží po ruskej občianskej vojne (1917 - 1922), keď náčelník transportu Dejev a komisárka Biela evakuujú v sanitárnom vlaku vyše stotisíc bezprizorných detí do Samarkandu. Ich cesta sa začína v Kazani, tiahne sa cez povolžské lesy, kazašskú step až k púšti Kyzylkum a turkménskym horám - počas jednej z najdramatickejších udalostí v dejinách. Publikáciu z verejných zdrojov podporil Fond na podporu umenia.

Milióny ľudí prešlo bránou Osvienčimu, no ona bola prvou ženou, ktorá utiekla. Tento silný román rozpráva inšpiratívny skutočný príbeh Maly, na ktorej hrdinstvo nikdy nezabudneme a ktorej osud ovplyvnil chod dejín.Nikto neopustí Osvienčim živý. Mala Zimetbaumová, väzenkyňa 19880, pochopila, že sa ocitla v hlbinách pekla vo chvíli, keď vystúpila z dobytčáka. Ako tlmočníčka pre SS využívala svoju pozíciu na záchranu čo najväčšieho počtu životov a pašovala kúsky chleba tým, ktorí mali hlad. Edward Galiński, politický väzeň 531, prišiel do tábora medzi prvými. Aj keď s vyholenou hlavou a pruhovanou uniformou vyzeral ako akýkoľvek iný väzeň, bol bojovníkom odporu, ktorý pripravoval plán úteku.Jediným prehreškom, ktorého sa obaja dopustili, bolo to, že žili. Keď sa prvýkrát stretávajú, v temnom prítmí osvienčimských barakov sa rozžiari záblesk nádeje. Edward prinúti Malu veriť v nemožné. Že môžu tento tábor opustiť napriek tomu, že sú obkľúčení elektrickým a ostnatým drôtom, na vrchole nekonečných strážnych veží číhajú automatické zbrane či guľomety a monitorovacie svetlá neúnavné blúdia po zemi.Sľúbia si – buď spolu utečú, alebo spolu zomrú. To, čo nasleduje, je jeden z najväčších milostných príbehov v histórii. Tento silný príbeh založený na skutočnom príbehu, ukazuje, že v tej najväčšej tme môže byť vaším svetlom láska...

Rosie vždy hovorili, že jej ryšavé vlasy sú prekliatím, no ona tomu nikdy neverila. Často snívala o tom, ako bude vyzerať v bielom závoji po boku muža svojich snov. Jej život sa však desivo mení v roku 1944, keď musí opustiť svoj domov a po strastiplných udalostiach končí na tom najhoršom mieste na celej zemi – v Osvienčime.Hneď po príchode jej oholia hlavu a spolu so svojimi nádhernými vlasmi stráca aj život, ktorý tak milovala. Vo všetkom tom chaose a obklopená zúfalstvom si Rosie uvedomuje, že to jediné, čo jej nacisti nemôžu vziať, je jej duša plná neskrotnej červenovlasej húževnatosti. Keď všetky jej priateľky dospejú k záveru, že z Osvienčimu pôjdu do neba, ona trvá na tom, že pôjde domov. A tak zbiera všetku svoju odvahu, vďaka ktorej sa jej to aj napriek koncentračným táborom a pochodom smrti podarí.Tento životopis ovenčený víťazstvom napísala jej vnučka Nechama Birnbaum. Je plný života i smrti. Je o úskaliach židovskej kultúry, ktorá žije dodnes, a o láskyplných zážitkoch, ktoré prežíva každý z nás. Je o rodine, dospievaní a prvej láske. Je to oslavný príbeh viery v samu seba bez ohľadu na to, čo prináša život. Je to príbeh o malom ryšavom dievčatku, ktoré verilo, že to zvládne. Je to tá najkrajšia kniha, ktorú ste kedy čítali.

Jedinečný príbeh Slovenky z Michaloviec o prežití a odvahe v Auschwitzi. V marci 1942 bola dvadsaťpäťročná Magda Hellingerová, rodáčka z Michaloviec, s takmer tisíckou iných židovských žien zo Slovenska deportovaná do koncentračného tábora Auschwitz-Birkenau. Z učiteľky v materskej škole sa v jedinom okamihu stala väzenkyňa na jednom z najdesivejších miest ľudskej histórie. Pochopiť naozaj môžu len tí, ktorí prežili. A ešte menej ľudí dokáže porozumieť, aké to je, keď človeka donútia plniť úlohu „väzenského funkcionára“. Jednou z takýchto väzenkýň bola aj Magda. Nacisti ju poverili dohľadom nad stovkami žien v neslávne známom Experimentálnom bloku č. 10. Ocitla sa v neľahkej pozícii, v ktorej mohla svojou odvahou a šikovnosťou pomôcť, no zároveň sa musela bezmocne prizerať neprestajnému vyvražďovaniu ľudí okolo seba. Len vďaka obdivuhodnej vnútornej sile a silnému inštinktu prežiť dokázala čeliť hrôzam tábora a využiť svoje jedinečné postavenie na záchranu stoviek životov. Nacisti vedeli, ako sa volám je skutočný príbeh Slovenky, ktorá zoči-voči zlu mohla zabudnúť na svoju ľudskosť, no rozhodla sa vzdorovať strachu a pamätať si, kým naozaj je.

Byla odsouzena a poslána do gulagu. Sílu a vůli přežít jí dala její vášeň a láska k tanci.Nina Anisimovová (1909-1979) byla jednou z nejpozoruhodnějších baletek a také jednou z prvních žen – choreografek. Přesto jen málokdo ví, že její příkladná kariéra skrývala temné tajemství. Roku 1938, v době vrcholícího stalinského Velkého teroru, zatkla Ninu tajná policie, byla obviněna ze špionáže ve prospěch německých nacistů a odsouzena k nuceným pracím v lágru v Kazachstánu. Bez naděje – a bez teplého oblečení v oblasti, kde teploty v zimě klesají pod 40 °C – našla vykoupení ve svém umění, které jí dalo sílu rvát se o život. Zatímco Nina bojovala o přežití v gulagu, její manžel bojoval za její svobodu v Leningradu. Přes všechnu nepřízeň tehdejšího režimu byla nakonec propuštěna a jako zázrakem se právě ve chvíli, kdy vypukla Velká vlastenecká válka, dokázala vrátit ke svému dřívějšímu životu. Navzdory válečnému strádání a praktikám Stalinova totalitního státu ji její nezdolné odhodlání dovedlo až k tomu, že se stala ikonou baletního souboru Kirovova divadla.Pozoruhodný pravdivý příběh o utrpení a nespravedlnosti, o odvaze, houževnatosti a vítězství.

Ľahšie by bolo zomrieť, no túžba žiť je silnejšia – aj na najtemnejšom z temných miest, kde láska a sila vôle prinášajú vzburu židovských väzňov. Nemalo sa to nikdy stať a už nikdy sa to nesmie zopakovať. Silný príbeh o neobyčajnej odvahe, ľudskej nezlomnosti, ale aj o zrade zasadený do nacistického tábora smrti v Osvienčime, kde začala v októbri 1944 uprostred pekla klíčiť nenápadná revolta väzňov ochotných riskovať pre slobodu a život všetko. V dlhých úzkych šatniach v Osvienčime-Brezinke hrdlačí väzeň Jakub Bak pod dohľadom dozorcov SS. Prežil jediný z celej rodiny, ostatných po príchode do tábora poslali rovno do plynových komôr. Jeho, mladého a silného, vybrali, aby vykonával nepredstaviteľnú prácu – triedi oblečenie po mŕtvych a odnáša telá z plynových komôr do krematórií. V tejto mučivej trýzni sa snaží dodržať sľub, ktorý dal svojmu otcovi – prežiť za každú cenu. Vnútornú silu nachádza iba v spoločnosti Anny, väzenkyne zo ženského tábora.Anna Sieková každé ráno kráča niekoľko kilometrov do muničnej továrne, kde pracuje spolu s ostatnými väzenkyňami, no takmer nikto, dokonca ani Jakub, nevie, že spolu s ďalšími ženami odtiaľ pašuje nepatrné množstvá strelného prachu. Plán väzenského odboja je riskantný: chcú sa vzbúriť proti SS a oslobodiť tábor. Jakub napokon podľahne tlaku a pridá sa k odboju, hoci tuší, že ich šance na úspech sú mizivé. Okrem toho sprisahanci čelia aj hrozbe zo strany udavačov, ktorí v zrade židovských druhov vidia jedinú šancu na záchranu.Román Za ostnatým drôtom je hlboko dojímavý a nekompromisne autentický. Rozpráva o silných ženách a mužoch, ktorí bezbranní, na pokraji fyzických i duševných síl a zoči-voči presile bojovali o holý život a právo na slobodu. Ich odhodlanie bolo svetielkom nádeje uprostred najtemnejšieho zla, akého je človek schopný. Autor si kladie otázku: Je holokaust skutočne minulosťou, alebo na nás stále striehne kdesi v tieni?

Každé zaklopanie na dvere môže znamenať koniecPíše sa rok 1943 a šestnásťročná Stefania pracuje v obchode u Diamantovcov v poľskom mestečku Przemyśl. Je zaľúbená do Izia, jedného zo synov. Mladý pár svoj vzťah tají, pretože ona je katolíčka a Diamantovci sú Židia, ale nevzdávajú sa nádeje, že raz im osud dožičí byť spolu. S vpádom nemeckej armády do krajiny sa všetko zmení. Rodinu vysťahujú do geta a Stefania ostáva sama v okupovanom meste, kde sa stará o šesťročnú sestru Helenu. A potom ktosi zaklope na dvere. Je to Max Diamant. Počas transportu do vyhladzovacieho tábora vyskočil z vlaku a žiada o pomoc. Stefania v tej chvíli urobí jedno z najzásadnejších rozhodnutí v živote a Maxa ukryje. Po ňom ešte ďalších dvanásť Židov. Každý deň pritom tŕpnu, či sa neozve búchanie na dvere, ktoré by znamenalo koniec pre všetkých. Svetlo v úkryte je knižným spracovaním skutočného príbehu dvoch sestier, ktoré zachránili trinásť ľudských životov a riskovali pritom vlastnú smrť.

Auschwitz, 1943: môže v hĺbke pekla vyrásť nádej? A môže láska prekonať nenávisť?Kniha založená na skutočnom príbehu nezabudnuteľnej Almy Rosé, huslistky z Auschwitzu, prináša príbeh jednej z najodvážnejších a najinšpiratívnejších hrdiniek histórie. Almina statočnosť zachránila nespočetné množstvo životov a priniesla nádej tým, ktorí zabudli, čo toto slovo znamená.V Auschwitzi je každý deň bojom o prežitie. Alma je väzeň č. 50381. Spolu s tisíckami ďalších väzňov je odtrhnutá od svojich milovaných a uväznená v bludisku ohradenom ostnatým drôtom. Ešte pred vojnou bola váženou huslistkou, ktorej vystúpenia očarili množstvo divákov. Keď však nacisti obsadili Európu, nik ju nedokázal zachrániť.Keď vedúca ženského tábora poverila Almu za dirigentku orchestra, ktorý vystupoval pre väzňov ako aj pre najvyššie postavených nacistov, Alma rázne odmietla so slovami: „Môžu ma zabiť, no hrať ma neprinútia“. Za chvíľku si však uvedomila silu, ktorú táto pozícia ponúka: môže zabezpečiť vyhladovaným dievčatám porcie navyše, a tak ich zachrániť pred smrťou. Takto Alma stretáva Miklósa, nadaného pianistu. Obklopení beznádejou nachádzajú šťastie v spoločných skúškach, tajných lístočkoch a koncertoch, ktoré predvádzajú bok po boku, dúfajúc, že tá nočná mora sa raz skončí. Môže v takomto beznádejnom mieste ich láska prežiť?Tento srdcervúci, no krásny príbeh dokazuje, že aj v najtemnejších časoch môže vzniknúť láska a dať vám dôvod, prečo žiť...

Emocionálne silný príbeh odvahy a prežitia Viedeň 1939. Rodina Kleinmannovcov žije jednoduchým, bežným životom. Gustav pracuje ako čalúnnik a Tini udržiava v poriadku skromnú domácnosť. Najväčšou radosťou manželov sú ich štyri deti: Fritz, Edith, Herta a Kurt. No po pripojení Rakúska k Nemecku sa židovskej rodine Kleinmannovcov začne rúcať ich usporiadaný svet. Susedia sa k nim obracajú chrbtom, otec prichádza o zdroj obživy a ohrozené sú aj samotné životy členov rodiny. Otec Gustav a syn Fritz prví doplatia na zmenenú situáciu, Nemci ich zatknú a pošlú v transporte do koncentračného tábora v Buchenwalde. Je to len začiatok nepredstaviteľného fyzického aj psychického utrpenia, neľudských podmienok, ťažkej práce v kameňolome, častých bitiek, mučenia, hladu a ponižovania. Počas nekonečných mesiacov, ktoré nasledujú, ich udržiava pri živote len jedna vec – otca a syna spája vzájomná láska. Keď sa dozvedia, že Gustava majú preložiť do Osvienčimu, čo sa rovná takmer rozsudku smrti, Fritz čelí neľahkému rozhodnutiu – nechá otca odísť samého, alebo sa k nemu pridá...Kniha podrobne zobrazuje hrôzostrašnú realitu druhej svetovej vojny. Autor hovorí o všetkom priamo, nebojácne a bez sentimentality. Opisuje život plný neuveriteľných hrôz, počnúc zradou „dobrých“ susedov, po ktorej nasledovalo systematické besnenie, vyvlastňovanie a transporty. Je to pozoruhodné rozprávanie o strašných udalostiach, ktoré prežila len hŕstka statočných, hoci ich šance boli nulové. Pomohli im občasné prejavy ľudskosti, hlboká vzájomná láska, neuveriteľná nezlomnosť a veľké šťastie. Zázrak prežitia v nich zanechal hlboké jazvy, ale aj neochvejnú chuť žiť.Kniha sa opiera o záznamy v tajnom denníku Gustava Kleinmanna a o dôkladný archívny výskum autora a po prvý raz rozpráva tento neuveriteľný príbeh, ktorý nemá v histórii holokaustu obdoby. Chlapec, čo nasledoval otca do Osvienčimu je pripomienkou najlepšieho, ale aj najhoršieho, čoho je ľudstvo schopné, a zároveň oslavou sily rodinných pút a nezlomnosti ľudského ducha.

Je rok 1938 a Hitlerove vojská obsadili Viedeň. Rakúšan Max Dornbach sľúbil, že pomôže židovským priateľom ukryť ich najcennejší majetok pred nacistami, a tak ho pašuje do letného rodinného sídla pri malebnej dedinke Hallstatt. Na pomoc si prizve Anniku Knopfovú, kamarátku z detstva a správcovu dcéru, ktorá mu ochotne pomáha, lebo ho od malička miluje. Max však privedie aj mladú Židovku Luziu Weissovú, ktorú chce ukryť v zámku, čím zraní Annikine city, ohrozí ich plán a dokonca aj životy, najmä keď nacisti prídu sídlo dôkladne prehľadať, no nenájdu ani Luziu, ani poklad. O osemdesiat rokov neskôr Callie Randallová, ktorá so sestrou vlastní kníhkupectvo a prostredníctvom svojho blogu udržuje kontakt so svetom, no inak je úplne spokojná so svojím tichým životom, natrafí na tajomný zoznam v starom vydaní Bambiho. Dovedie ju k Annikinmu príbehu… a k zrejme dlho pochovanému príbehu jej drahého priateľa. Callie musí pri bádaní v minulosti riskovať vykročenie z bezpečného sveta, ktorý si vybudovala, lebo len tak nájde odpovede, dobrodružstvo a možno dokonca novú lásku.Uznávaná spisovateľka a autorka knihy Catching the Wind (Honba za vetrom), o ktorej americký týždenník Publishers Weekly napísal, že je „nezabudnuteľná“ a „stojí za to si ju prečítať“, prichádza s pútavým historicko-súčasným románom o skrytom poklade, zámku a obyčajných ľuďoch, ktorí neobyčajným spôsobom odolali zlu.

2. (samostatný) diel z 2. Súčasnosť: Sera Jamesová má pred sebou slávnostné otvorenie novej galérie a rozprávkovú svadbu. Čo viac by si mohla priať? Idylku dokonale naplánovanej budúcnosti však naruší súdny spor, do ktorého je zavlečený jej snúbenec William Hanover. Sera musí bojovať proti jedovatým obvineniam, ktoré môžu Williama stáť desať rokov za mrežami. Podarí sa jej zachrániť budúcnosť a manželstvo, ktoré sa hneď po uzavretí ocitne v kríze? Londýn 1942: Karolíne Makovskej sa v poslednej chvíli podarí opustiť okupovanú Prahu, kde zanechala svoju židovskú rodinu. Ako novinárka pre anglický denník The Daily Telegraph zisťuje, že pred hrôzami vojny nie je v bezpečí ani za Lamanšským prielivom, kde na vlastnej koži zažíva nemecké bombardovanie britskej metropoly. Keď sa dozvie o masovom vyvražďovaní Židov vo východnej Európe, nemá inú možnosť, než sa vrátiť do rodného mesta a riskovať život, aby zachránila svojich najbližších.Svety oboch hrdiniek prepojí život malého dievčatka, ktoré im ukáže, že ani v tých najtemnejších okamihoch netreba prestať dúfať. Sera a Kája sa musia naučiť spoliehať na svoju vieru a bojovať o to, na čom im skutočne záleží – aj keď to bude znamenať, že do stávky vložia vlastnú budúcnosť.

Prípady Drewa Fartheringa. Keď sa Dawnton Abbey stretne s Agathou Christie...Počnúc čiernym plsteným klobúkom a končiac pukmi na vlnených nohaviciach je Drew stelesnením anglického džentlmena 30-tych rokov. Jeho jediný problém?Mŕtvola, ktorú práve našiel.Drew Farthering obľubuje záhady, ale očakáva ich skôr na stránkach kníh, než na pozemku svojho vidieckeho sídla. S pomocou krásnej a bystrej Madeline Parkerovej, návštevníčky z Ameriky, a na základe poznatkov osvojených čítaním detektívok podujme zločin vyriešiť. Rýchlo však zisťuje, že to nie je hračka… Prichádza na to, že nikto v sídle Farthering Place nie je tým, za koho sa vydáva. Ani majordóm, ani vydierač, ani šofér, ani podvodník. Drew sa snaživo usiluje získať náskok pred vrahom a zároveň urobiť dojem na Madeline. Popritom sa však musí rozhodnúť, ako ďaleko chce v tejto nebezpečnej hre zájsť...

Tridsať rokov po smrti veľkého náčelníka Apačov Winnetoua sa jeho pokrvný brat Old Shatterhand naposledy vydáva na Divoký západ, aby sa znovu stretol s dávnymi priateľmi i odvekými protivníkmi. Legendárny zálesák musí opäť čeliť mnohým nástrahám, ktoré je schopný zdolať iba vďaka povestnej šikovnosti a odvahe.Winnetou IV. vznikol roku 1909 a je posledným veľkým prozaickým dielom slávneho nemeckého autora dobrodružných románov. Súdnymi spormi aj novinárskymi útokmi vyčerpaný spisovateľ vytvoril výrazne zidealizovanú „správu" o niekoľkotýždňovej ceste do Severnej Ameriky, ktorú podnikol v sprievode svojej druhej manželky Kláry na jeseň roku 1908. Naposledy vkĺzol do kože svojho presláveného literárneho Ja. Opäť sa z neho stal neohrozený hrdina, ktorý aj napriek vyššiemu veku naďalej disponuje všetkými zázračnými superschopnosťami. Karl May však tento príbeh nechápe ako dobrodružné čítanie, ale je pre neho skôr príležitosťou rozvinúť pred čitateľmi svoju životnú filozofiu, pripomenúť im staršie prózy a zároveň im dať návod ako ich nanovo čítať.Kniha vychádza v preklade z pôvodného autorského textu, ktorý vyšiel roku 1910 vo Freiburgu.Doslov: Martin Plch.

Román Jane Austenovej nás privádza do Anglicka 18. storočia. Dvanásťročná Fanny Priceová opúšťa svoj chudobný domov a odchádza na panstvo bohatých príbuzných s názvom Mansfield Park. Tam vyrastá u Sira Thomasa Bertrama s jeho dvoma dcérami a synom Edmundom. Pomaly dospieva a začína sa o ňu uchádzať Henry Crawford. Hoci ju srdce ťahá inam, Sir Thomas, ktorého bohatstvo je založené na utrpení čiernych otrokov, jej radí, aby si Crawforda vzala. Poslúchne napo-kon jeho radu, alebo sa jej život začne uberať celkom iným smerom?

Jane Eyrová, najznámejšie dielo Charlotty Brontëovej, je román, kde je hlavnou postavou mladá rozprávačka, drobná, nie práve krásna, ale inteligentná a čestná anglická sirota. Dej románu prechádza niekoľkými obdobiami: Janino detstvo v Gatesheade, kde jej život strpčujú teta a jej rozmaznané deti. Jej pobyt a vzdelávanie v Lowoodskej dievčenskej škole pre chudobné dievčatá a siroty, kde si získava priateľky, ale trpí nedostatkom - či už stravy alebo príjemného prostredia, jej pôsobenie ako opatrovateľky v sídle Thornfield Manor, kde sa zamiluje do svojho zamestnávateľa Edwarda Rochestera, obdobie strávené s rodinou Riversovcov v Moor House a Mortone, kde ju jej chladný bratranec-kňaz požiada o ruku, a jej opätovné stretnutie a manželstvo s milovaným Rochesterom v jeho dome vo Ferndeane.Čiastočne autobiografický román je plný spoločenskej kritiky a pochmúrnych gotických prvkov. Na vtedajšie pomery bol veľmi pokrokový, pretože nekopíruje len zásady romantizmu, ale miešajú sa v ňom aj nové, realistické prvky a motívy.

Úspešný román Jane Austenovej z prostredia anglickej "lepšej spoločnosti" 19.stor., kde čas plynie pomaly a porušenie spoločenských konvencií je neodpustiteľnou chybou, kde city a vzťahy medzi mladými ľuďmi výrazne ovplyvňuje výška majetku a ich zväzky sú často výsledkom osobných obetí a kompromisov. Hlavnou postavou je krásna a vzdelaná Emma Woodhousová. Podrobnosti

JEDEN LIST, JEDNA PROSBA… Rachel Kramerová dostane počas pobytu v Nemecku záhadný list s prosbou od dávnej priateľky. Kristine, manželka dôstojníka SS Gerhardta Schlicka, si uvedomuje meniacu sa situáciu v spoločnosti a obáva sa, že manžel považuje ich dcérku Amelie, ktorá je od narodenia hluchá, za škvrnu na svojom árijskom rodokmeni.… ODHALÍ TEMNÚ PRAVDU… Rachel, ktorej Schlick kedysi dvoril, vie, že je nebezpečný rovnako ako hákové kríže, ktoré visia na berlínskych budovách ako čierne pavúky. Má podozrenie, že jej otec, popredný odborník v eugenike, vie o Hitlerových plánoch s ľuďmi, ako je Amelie, ktorých režim považuje za nehodných života. Keď sa odváži preskúmať jeho tajné dokumenty, odhalí aj šokujúce tajomstvá o vlastnej minulosti a rodine, ktorú nikdy nepoznala.… KTORÚ SA ROZHODNÚ VYNIESŤ NA SVETLO ZA KAŽDÚ CENU. Rachel, ktorú si SS vezme na mušku, sa obráti o pomoc k Jasonovi Youngovi, ambicióznemu americkému novinárovi a pochybnému spojencovi, ktorý jej a Amelie pomôže utiecť z mesta vďaka kontaktom v odboji. Všetci traja sa ukryjú v bavorskom mestečku Oberammergau, známom svojimi pašiovými hrami, kde Jason a Rachel riskujú životy – a pozývajú k tomu aj iných –, aby zachránili neznámych ľudí, ktorých si tak veľmi obľúbili.

Príbeh slúžky. Román Spreneverené nebo vznikol vo veľmi krátkom časovom období mája až júna roku 1939, teda v pochmúrnej atmosfére všadeprítomnej hrozby nacizmu. Franz Werfel spracoval skutočný životný „príbeh slúžky“ – ako znie aj podtitul knihy – kuchárky Agnes Hvizdovej, ktorá pracovala v domácnosti hudobného skladateľa Gustava Mahlera. Hlavná postava románu pochádzala z moravskej obce Hustopeče a počas služby v Rakúsku si uchovávala katolícku zbožnosť rodného prostredia. Pre Tetu Linekovú bola pozemská existencia len dlhou prípravou na večný život. Robila teda všetko pre to, aby sa jej túžba po dobrom mieste v nebi splnila. Jej cesta za spásou a teda „do neba“ bola pre ňu nesmierne zložitá a plná omylov, nie však zbytočná. Román mal u čitateľov veľký úspech a bol niekoľkokrát sfilmovaný.

Príbeh o nevinnom mužovi, ktorý je neprávom uväznený. Po vyslobodení z väzenia absolvuje premenu na tajomného grófa, aby sa dostal medzi smotánku a začne likvidovať ľudí, ktorí sa pričinili o jeho uväznenie.Francúzsky román, klasika zo Zlatého fondu SME.

Príbeh o nevinnom mužovi, ktorý je neprávom uväznený. Po vyslobodení z väzenia absolvuje premenu na tajomného grófa, aby sa dostal medzi smotánku a začne likvidovať ľudí, ktorí sa pričinili o jeho uväznenie.Francúzsky román, klasika zo Zlatého fondu SME.

Príbeh o nevinnom mužovi, ktorý je neprávom uväznený. Po vyslobodení z väzenia absolvuje premenu na tajomného grófa, aby sa dostal medzi smotánku a začne likvidovať ľudí, ktorí sa pričinili o jeho uväznenie.Francúzsky román, klasika zo Zlatého fondu SME.

Josef Švejk, slavný hrdina románu Jaroslava Haška, představuje v našem životě téměř mýtus. Generace čtenářů znají zpaměti celé pasáže z této proslulé knihy. Tak, jako je spojen obraz Švejka s obrázky Josefa Lady, je zvukově propojen Švejk s Janem Werichem. Ten namluvil Švejka nejprve pro loutkový film Jiřího Trnky a posléze načetl celý román. Jeho interpretace zůstala zachována v kompletu 17LP, které postupně vycházely v letech 1977-83. Kromě Jana Wericha četli některé postavy Vlasta Burian (polní kurát Katz), Jiřina Šejbalová (paní Müllerová) a František Filipovský (redaktor). Supraphon vydal v roce 2008 celý soubor na 13CD, nyní toto vydání opakuje ve formátu 2CD-MP3. Komplet je doplněný i o bonus se záznamy nahrávek Ference Futuristy z roku 1936, Divadla Větrník z roku 1946 a dosud nevydanými zkušebními snímky s Janem Werichem. Vydání kompletního Švejka je vždy mimořádnou kulturní událostí celonárodního významu, která osloví nejen znalce Haškova díla, ale i ty, kteří Švejka nikdy nečetli a nyní budou mít příležitost jej poslouchat ve skvělém a humorném přednesu Jana Wericha.

Jeden za všechny, všichni za jednoho! Toto heslo hrdinů klasického historického románu Alexandra Dumase zlidovělo. Svůj podíl na tom má jistě i skutečnost, že dobrodružství tří královských mušketýrů a jejich mladého přítele d'Artagnana se dočkala několika filmových podob. My Vám nabízíme velkolepou zvukovou dramatizaci, v níž uslyšíte celou plejádu vynikajicích herců: Viktora Preisse, Miroslava Moravce, Jiřího Sováka, Růženu Merunkovou, Blanku Bohdanovou, Václava Postráneckého, Rudolfa Hrušínského a další.

Z komentáře k původnímu LP albu DV 5512 vydanému Supraphonem v roce 1959: Romain Rolland (*29.1.1866 - †30.12.1944) je jedním z největších a zároveň nejpokrokovějších tvůrců francouzské a světové literatury. Povídka Petr a Lucie byla poprvé vydána v roce 1920. Rolland v ní vyjádřil svůj odpor proti nesmyslnosti útočných válek a vysoce umělecky v ní zobrazil jímavý příběh lásky dvou mladých lidí, jimž válka vzala život. Je to básnický protest proti všem jejím hrůzám i zlům a zároveň i občanské vyznání o kráse a velikosti života. Příběh Petra a Lucie je lyrickou písní mladé lásky. Její čistota, krása a něžnost je tu zpívána na pozadí válečné vřavy, rozbitých srdcí a hlav. Místo růží tu vybuchují bomby a mezi polibky teče krev. Paříž mezi 30. lednem a 29. březnem posledního válečného roku 1918 vytvořila její prostředí.Jednota života a básníkových názorů vydaly tu lidem podivuhodně živý zpěv o lidské touze, bolesti a hrdinství, o štěstí a nadějích srdce. V tomto smyslu je osud Petra a Lucie též připomínkou bdění. Je výzvou všem lidem dobré vůle k vzájemnému dorozumění a ke shodě, je zpěvem za mír! Naše gramofonová dramaturgie se dlouho zabývala myšlenkou, co z díla tohoto významného světového umělce nahrát a předložit veřejnosti. Náš přístup k úpravám "Petra a Lucie" vycházel i z těchto zkušeností a upravovatel úzkostlivě dbal na zachování jak hlavních myšlenek díla, obsažených v úvahách spisovatele, tak i o zachování čistoty stylu a zvláštní jemnosti celé povídky. Režie Ludvíka Pompe i herecké výkony, zaznamenané na tomto snímku, jsou v duchu díla a podtrhují i v detailech jeho vzrušenou dramatičnost při zachování všech jeho lyrických půvabů a požadované komornosti. Hudební část snímku tvoří citace ze stejnojmenného symfonického díla českého skladatele Jana Hanuše (*1915). Domníváme se, že i hudební doprovod je tu funkční a že zvýrazňuje a působivě dokresluje atmosféru příběhu, jeho mladost a baladičnost. Překládáme veřejnosti dílo, jež bude věčně živé, neboť je zasvěceno boji za mír a za krásu života. Mír je konečným smyslem všeho konání a lidského snažení. Není to heslo, ani prázdné slovo. Nikdy proto nezněla naléhavěji slova Romaina Rollanda, připsaná všem prostým lidem: "Vezměte se za ruce a vytvořme kolo míru!" Karel Boušek, 1959

Zeyerova dramatizace romantického příběhu lásky Radúze a Mahuleny čerpá svou krásu z několika silných pramenů: z hluboké symboliky slovenské lidové pohádky, z poetiky a dramatismu Julia Zeyera, s nímž uchopil tuto vzácnou látku, a z výjimečného talentu tehdy 23 letého skladatele Josefa Suka. Ten později vyznal, že čas práce na Radúzovi byl nejkrásnější dobou jeho života. Skladatelský talent rozvíjel pod vedením A. Dvořáka a inspirací mu jistě byla i opětovaná láska k Dvořákově dceři Otilce. Romantický příběh věrné lásky Radúze a Mahuleny tak padl na úrodnou půdu. Sukova hluboká a krásná hudba obstála ve zkoušce času v podobě orchestrální suity - jeho Pohádka dnes patří ke klenotům české hudby. Zeyerova hra se po úspěšné premiéře v Národním divadle (1898) dočkala celé řady ztvárnění. Dnes se poprvé na albu objevuje neopakovatelná nahrávka s hvězdným hereckým obsazením (mezi mistry jeviště na nahrávce exceluje okouzlující Marie Glázrová v roli Mahuleny a Václav Voska coby Radúz) a se Sukovou hudbou v původní roli. Julius Zeyer (1841-1901), jehož dvojí výročí letos slavíme, se na této nahrávce dočkal vrcholně citlivého i emocionálně silného pojetí pohádky, které s časem neztratilo nic ze svého kouzla a výjimečnosti. Pohádkový příběh, pohádkové herecké obsazení, okouzlující hudba Josefa Suka!

Paulovi Bäumerovi a jeho spolužákům z gymnázia je osmnáct let a jejich další kroky nesměřují na univerzitu, ale do zákopů první světové války. Učí se krýt před střelbou, kterak rozpoznat granát od šrapnelu, jak postupovat při plynovém útoku, učí se pohřbívat své kamarády, učí se přežít. Nestudují, nečtou, nepíšou básně, nechodí na schůzky. Zajímá je, jestli mají dobré boty a plné břicho, protože právě to jim může uprostřed válečného pekla zachránit život. Podle románu Na západní frontě klid byl natočen film, který se stal okamžitě hitem na streamovací platformě Netflix. Film získal 7 cen BAFTA a 4 ceny Akademie (Oscary) včetně ceny za nejlepší cizojazyčný film. „Je to spíš román o lidské duši a vztazích, který se odehrává na pozadí války. Remarque z pozice geniálního autora i novináře ukazuje, kolik vrstev se v člověku skrývá a jak se za daných okolností bude chovat: jak ho to změní, jak ho doba přetaví ke své podobě.“ - Jaroslav Plesl

Každá je jiná, ale všechny po svém usilují o štěstí, lásku a životní naplnění. Během prvního roku bojů Severu proti Jihu prožívají čtyři sestry rozdílných povah pod dohledem starostlivé matky nejrůznější sourozenecká škádlení, nacházejí přátelství, snaží se pomáhat druhým a potkávají je první citové zmatky. Romantická Meg, nezkrotná Jo, plachá Beth a rozmazlená Amy musejí čelit stesku po tatínkovi, který bojuje v občanské válce, nedostatku či vážné chorobě, ale hlavně svým vlastním ambicím, tužbám a malým nectnostem.„Malé ženy jsou dodnes klasikou a na rozdíl od mnoha jiných děl 19. století nebyly nikdy zapomenuty. Něco z jejich kouzla zřejmě dokáže odolat času i proměnám literárního vkusu.“- Jana Kunová, překladatelka Překlad: Jana Kunová Ilustrace: Maria Makeeva

Yankeeové ji ve válce neporazili. A nepodaří se jim to ani tentokrát! Ubránit domovskou Taru byl pro Scarlett odjakživa cíl veškerého snažení, jelikož rodná hrouda je pro Jižana posvátná. Nic na tom nezmění ani nouze za poválečné rekonstrukce Jihu (1865–1877) během prezidentování generála Granta, ani salonní názor, že podnikání se pro řádnou ženu nehodí. Yankeeská armáda tuhle svéhlavičku neporazila – a nějaké tlachy tuplem ne. Neohrožená hrdinka nadále vyznává právo žít si po svém všemu navzdory, tudíž přebírá sestře nápadníka Franka a jemu krátce nato také otěže rodinného podnikání. Pila a velkoobchod dřívím pod jejím vedením vzkvétají asi i z toho důvodu, že není radno, aby se jí kdokoli protivil. Co na to nevyzpytatelný Rhett Butler, jenž se sice nikdy nezachová podle Scarlettiných přání, avšak je ochoten přiskočit na pomoc třeba ve chvíli, kdy se její rozčarovaní příbuzní tragicky zapletou s Ku-klux-klanem? Snad ty dvě ustavičně se míjející životní bludičky polidští, když se konečně vezmou a budou mít spolu dcerku. Anebo je i tento pokus odsouzen k tomu, aby ho odvál vítr jako plevu, neboť nezištnou lásku obyčejnou sebeláskou nenahradíš?Druhá polovina románové epopeje, která za nekompromisní zúčtování s romantickými klišé získala Pulitzerovu cenu 1937. V její hollywoodské adaptaci se na plátně střetávají Vivien Leighová a Clark Gable.

„Plantáže nejsou k ničemu, když žena nemá muže, kterého chce…“Na jaře 1861 je šestnáctiletá Scarlett O’Harová svéhlavička k pohledání i na jižanské Georgii, jejíž mocipáni hledí na reformy Yankeeů s přezíravostí. Rozmazlená holka z plantáže Tara má vždy to, nač si ukáže – jen sečtělého Ashleyho ne, protože ten už dal slovo Melanii. Když ji mladík slušně odmítne, nepomůžou uražené Scarlett ani trucovité vdavky za jiného, ba ani její příkladná buldočí vytrvalost. Její potupě navíc nechtěně přihlížel chlapík ze stejného těsta: pro místní honoraci nepřijatelný solitér, drzoun a dobrodruh Rhett Butler, jehož dravčí metody by hrdinka ráda zkoumala víc. A tak jim osud vyjde zlomyslně vstříc. Vypukne válka Konfederace s Unií, od žen v krvácejícím zázemí se očekává tatáž odvaha jako od mužů v poli a oba paličáci si lezou do rány víc, než sami chtějí. Nejnápaditější milostná epopej americké literatury pod tlakem frontových událostí záhy přerůstá v román zrání, v němž dramatické peripetie Scarlettina vztahu k Rhettovi ukazují i způsob, jak se dá Jih léčit ze sebelásky. Z omamné sebelásky odsouzené k všeničící vichřici, aby se sobci konečně naučili milovat druhé nehledě na odlišnosti.První polovina prózy, která byla odměněna Pulitzerovou cenou 1937 a je nejprodávanějším beletristickým dílem všech dob. V její filmové adaptaci (1939) se na plátně sváří Vivien Leighová s Clarkem Gablem. Snímek získal tehdy rekordních osm Oscarů.

Liesel Memingerová prichádza do nemeckého mestečka Molching, kde ju čakajú adoptívni rodičia. Postupne si zvyká na krik a výčitky novej mamy Rosy i na láskavosť nového ocka Hansa. Liesel si nachádza priateľov – aj toho najlepšieho, ktorý sa do nej zaľúbi. Zoznamuje sa so slovami, učí sa ich čítať i zapisovať. Počúva hudbu, ktorou jej ocko obveseľuje mestečko. A hoci by to od nej asi nik nečakal, kradne knihy. Na všetko, čo vnímavá Liesel prežíva, však dopadá tieň Adolfa Hitlera, ktorý vládne Nemecku a nepochybne aj srdciam väčšiny jeho obyvateľov. Jej ocko nacistickému poblázneniu odolal a Liesel sa čoskoro naučí rozlišovať medzi svetom „tam vonku“, kde treba na požiadanie hajlovať či vešať zástavy so svastikami, a svetom „vnútri“, v dome, kde sa v pivnici ukrýva mladý židovský utečenec. Blíži sa koniec vojny, život je čoraz ťažší a Smrť, rozprávač strhujúceho príbehu Liesel Memingerovej, má čoraz viac práce. Jeho pohľad sprevádza čitateľov od prvej stránky po poslednú a prifarbuje ju melanchóliou i čiernym humorom.

Dva malí kluci na opačných stranách velkého plotu Devítiletému Brunovi se nechce opouštět starý dobrý pokojíček, školu ani kamarády v Berlíně a stěhovat se do nového, osamělého a ponurého domu v tajemném místě, kterému říkají Oušic. Jenomže Fíra, nadřízený Brunova tatínka, tak rozhodl a děti do podobných záležitostí nemají co mluvit. S kým si tady ale Bruno bude hrát? Z okna vidí jen vysoký plot a za ním občas podivné lidi, kteří všichni nosí pyžamo – i přes den! A pak se jednoho dne seznámí se stejně starým Šmuelem…V roce 2008 vznikla také filmová adaptace s Asou Butterfieldem (zahrál si ústřední postavy též ve snímcích Enderova hra nebo Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti), Davidem Thewlisem a Verou Farmigou v hlavních rolích.

Měli si být oporou a stvrdili to před Bohem. Avšak jen ona na to dbala…Už počasí v anglickém přístavu věstí, že se španělská infantka Catalina bude muset důkladně obrnit proti nevlídnosti Severu. Sňatková politika jí za chotě určila zdejšího prvorozeného prince Artura Tudora, jenže osud s ní má jiné, daleko chmurnější plány. Když neduživý manžel brzy nato zemře, najde v mladé vdově zalíbení mladičký švagr Jindřich. Přestože si ji nakonec odvede k oltáři, není utrpení v životě královny Kateřiny (1485–1536) zdaleka zažehnáno. Žádnému z jejich synů nejsou dopřány ani dva měsíce života, zmar se vrší, léta běží. Temperamentní Jindřich VIII. zoufale toužící po dědici obětuje nejprve vřelost, pak věrnost a posléze soudnost. A tak zatímco dějiny tudorovské Anglie s přičiněním Anny Boleynové spějí k neblaze proslulému rozvodu, jenž otřese zvyklostmi raně novověké Evropy, strachuje se odkvétající katolická královna nejen o přežití v podmínkách určovaných mužskou vůlí či o legitimní nároky své jediné dcery, ale i o spásu vlastní duše…První svazek řady Šest tudorovských královen předkládá dramatickou epopej o vnitřně poctivé panovnici, jejíž svatá trpělivost ostře kontrastuje s činy manžela, prosazujícího své ego přes veškeré překážky světské i duchovní. O prolité krvi nemluvě.„Kouzlo Weirové tkví v paletě jemných detailů, díky nimž oživuje šedivý příkrov života.“ – The Guardian

„Svoboda je svoboda říkat, že dvě a dvě jsou čtyři. Pokud je toto zaručeno, všechno ostatní už vyplyne samo.“Ve zbídačelém Londýně na území superstátu Oceánie se v dubnu 1984 úředník Ministerstva pravdy Winston Smith přiměje vzepřít. Už se mu zajídají pěstěná stádnost i technika normopsychu, využívané coby hráz proti občanskému vzdoru. Pochyby začne potají svěřovat deníku i přesto, že každý pohyb v téhle chmurné zemi monitorují telestěny Velkého bratra. Krutovláda jedné Strany navíc s Winstonovým přispěním z dějin cíleně vymazává veškeré vzpomínky na dobu před Revolucí, neboť hodlá pomocí znetvořeného jazyka zvaného neolekt obyvatelstvo opanovat na těle, v duchu i v srdci – ryzí, nezměrnou, totalitní mocí. Zbývá aspoň jiskřička naděje na svobodu? Nicméně i Winstonova láska k Julii a krimistyk s ní představují protestní akt, takže za oběma asi brzy spadne klec. A pak…? Pak už jen drtivé vyústění znamenitě propracované antiutopie o nelidském režimu, která téměř tři čtvrtě století vévodí svému literárnímu žánru. Vizionářský román v roce 1984 zfilmoval režisér Michael Radford s Johnem Hurtem v hlavní roli a s hudbou od skupiny Eurythmics. Snímek byl vyhlášen nejlepším britským filmem sezony.„Útlak osobitosti, jaký zažil Winston, trvá ve stále nových formách: s tím, jak se na nás valí zprávy a jak se hned popírají, překrucují, přepisují. Orwella by to rozhodně nepřekvapilo, avšak dopad toho všeho vystihl nejlíp on.“ – The New York Times (2017)

„Věřte mi. Já doopravdy dokážu být bezstarostná. Dokážu být přátelská. Příjemná. Přívětivá. Ale nechtějte po mně, abych byla hodná, to není moje parketa. Když nic, jsem aspoň spravedlivá,“ prohlašuje o sobě vypravěčka tohoto příběhu, jímž je sama Smrt. „Budu vám povídat o jedné z těch, kdo dokážou neustále přežívat – odbornice na zůstávání. Jen jeden z té malé knihovny příběhů, které s sebou nosím. Každý z nich je pokus přesvědčit mě, že vy a vaše lidské existence za něco stojíte.“ A vy poslouchejte, abyste zjistili, co osudy Zlodějky knih neboli Liesel Memingerové – dívky, která v Německu pod nadvládou Adolfa Hitlera putuje ke svým pěstounům a snaží se v rostoucím chaosu a zmaru najít nějaký smysl – prozradí o lidech vám. Podle románu vznikla rovněž filmová adaptace (režie Brian Percival, 2013) s Geoffrey Rushem a Emily Watson v hlavních rolích. „Příběh Liesel je dojemný a působivý, ale stejně tak znepokojivý tím, jaké otázky nakonec v člověku vyvolává. Toho efektu autor dosáhl především díky skvostně propracovaným postavám a citu, s jakým se mu daří stavět vedle sebe situace z běžného života s extrémními zážitky vyvolanými válkou.“ – Ladislav Nagy, Hospodářské noviny „Vypravěčka Smrt se nepárá s žádnými tajemstvími, s klidem jí vlastním nám bez okolků uprostřed příběhu prozradí, k jakému neštěstí se na Himmelstrasse schyluje. Možná díky tomu bude pro vás mozaika příhod Liesel a jejích blízkých ještě emotivnější. Každopádně lepšího vypravěče si Zusak vybrat nemohl.“ – klubknihomolu. cz „Smrt vás nechce k Liesel pustit, Smrt je zeď, skrze kterou se k Liesel prostě nedostanete. Tímto přístupem dostává Zusakovo vyprávění zcela jiný rozměr. Díky Smrti si udržuje zdravý a střízlivý odstup, který emoce celého příběhu umocňuje. Autor tak navíc umně vygradoval napětí...“ – lidovky. cz „Příběhem o ztrátách a bolesti provází nejpovolanější osoba – Smrt. Od lidských osudů si udržuje dostatečný odstup, aby dokázala pouze nezaujatě konstatovat pravdu či popsat vývoj situace. Stojí nad nimi, přesto nevyznívá negativně. Čtenář časem zjistí, že má v podstatě velmi citlivé srdce a chování lidí ji děsí. Pochopí, že sadistická není smrt, ale lidstvo samo.“ – Právo

„Teď nesmíme prohrát. Konec je na dohled…“ Někdejší odbojný novinář, kterého vězní v německém koncentračním táboře Mellern, už léta nevyslovil své jméno. Slyší pouze na číslo 509, což tomuto zbídačelému třicetikilogramovému kostlivci pomáhá snášet nelidskou trýzeň na těle i na duši. Na jaře 1945, kdy v dálce hřmí děla z fronty, mají však náhle i zdejší bezcitní bachaři nahnáno, protože Američané překročili Rýn a zuřící Hitler odsoudil Německo k smrti. Situace v lágru je den ode dne vypjatější a vězni 509 nezbývá než věřit v jiskřičku naděje, že se dočká osvobození. Jak ji posílit? Mohl by si vysloužit lepší jídlo v ordinaci, jenže v ní se pořád provádějí zvěrské pokusy. Mohl by prodat nezaevidovaný zlatý zub nebo vsadit na báchorku, že míval ve Švýcarsku konto, aby ho vzal pod ochranu chamtivý dozorce. Ale kdoví jestli. Především bude zapotřebí stůj co stůj přetrpět poslední týdny pekla, aby o něm mohl podat svědectví…„Extrémní prostředí koncentráku autor nevykreslil jako a priori černobílé Zlo. V proměnlivé perspektivě strhujících příběhů zotročených obětí i jejich hlídačů a mučitelů pocítíme sílu sounáležitosti, neuhasitelnou potřebu humanity. To je nejsilnější dojem, který si z téhle četby odnáším.“ - Martin Myšička

„Nikdy se nemohla vymanit z dusivého vědomí, že v jejím životě byla doba, kdy hrála roli účastnice na plánovaném zločinu.“ V patře jednoho brooklynského penzionu v létě 1947 zatím nic nenasvědčuje tomu, že už by se civilizace otřepala z tragédie, kterou jí způsobila největší válka v dějinách. Přisprostlý Nathan se tu propadá stále hloub do spárů paranoie, kdežto jeho milenku Sophii nepřestávají trýznit zážitky, jimiž si jako polská katolička prošla v osvětimském koncentračním táboře, kde ji sadističtí esesáci přinutili k osudovému rozhodnutí. Co všechno se o jejich patologickém vztahu i o hrůzách holokaustu dozví jejich soused Stingo, jenž v hotýlku pracuje na své prvotině a současně procitá z naivity mládí? Lze vůbec ještě po Osvětimi normálně žít, smát se, věřit ve vyšší dobro nebo psát básně? A jak jinak porazit morální dilemata zplozená Zlem, které nepřišlo shůry, nýbrž se rodí v našem světě a mají ho na svědomí konkrétní lidé? Podle knižní předlohy, která se podle deníku Le Monde řadí mezi sto nejvýznamnějších románů 20. století, natočil roku 1982 režisér Alan J. Pakula stejnojmenný film s Meryl Streepovou (Sophie; za roli oceněna Oscarem), Kevinem Klinem (Nathan) a Peterem MacNicolem (Stingo). Dílo ve formě opery (2002) zhudebnil britský skladatel Nicolas Maw.

„Bez lásky je člověk vlastně jako mrtvola na dovolené.“ Robby Lohkamp má s Ottou a Gottfriedem malou autodílnu s benzinkou. V nejistých časech Výmarské republiky je kamarádské podnikání drží nad vodou a umožňuje jim na silnicích projíždět vozy způsobem, po němž hrozí mastná pokuta. Mladík přespávající v penzionu u hřbitova by se přesto rád rozletěl daleko víc – třeba až ke světlům Ria de Janeira –, jenže křídla mu přistřihly frontové zážitky z první světové války i vratký mír lemovaný nouzí a popíjením. Pak potká Patricii, a svět rázem dostává smysl. Robbyho milá je upřímná, jiskrná, a přece pořád zimomřivá, což má zdrcující příčinu. A jako by té smůly let 1928/29 nebylo dost, začínají v ulicích běsnit gauneři podněcovaní plamennými projevy knírkatého psychopata. Výsledek? Ať se v románu velkého německého pacifisty schyluje k hnědému teroru, kterému člověk neujede ani rychlostí 189 km/h, navzdory době pod psa se mu chce tolik žít – a přežít. I když osud je někdy proti. Za výpad proti Hitlerovi v románu z roku 1936, který směl tehdy vyjít jen v Nizozemsku a nejnázorněji dokládá Remarquovu spřízněnost s velikány „ztracené“ generace Hemingwayem a Fitzgeraldem, vystupňovali nacisté represe vůči tvůrci, vedené proti němu už od převratu v roce 1933. Filmovou verzi románu přesto hollywoodský režisér Frank Borzage natočil už v roce 1938 s Margaret Sullavanovou v roli Patricie, která byla za tento výkon nominována na Oscara. „Koňak tekl jako zlato, džin zářil jako akvamarín a rum byl sám život. (…) Bezútěšnost nevlídných nájemních pokojů, jež nás očekávaly, a zoufalství bytí byly zapomenuty, barový pult se proměnil ve velitelský můstek života a my jsme bouřlivě vyplouvali do budoucnosti.“ – ukázka z knihy