Kresťan vo svete

Ticho je vzácne, preto by sme si ho mali chrániť. Prečo je také vzácne? Pretože v tichu možno nájsť Boha, a to je to najdôležitejšie. Dnes sme však vystavení hluku prostredníctvom veľkého množstva impulzov či už je to televízia, rôzne reklamy, vrava a hudba v pozadí našich činností, a stíšiť sa popri tom všetkom býva veľmi náročné.O hľadaní ticha píše benediktínsky mních Zacharias Heyes, ktorý napriek životu v kláštore mal tiež problém nájsť pokoj. Kniha je zhrnutím Heyesových myšlienok o tom, kde nájsť vytúžené ticho a ako si ho udržať. Obohatením preňho boli spisy svätého Benedikta z Nursie, zakladateľa rádu benediktínov, ktoré určite na ceste do vlastného vnútra pomôžu každému, kto úprimne túži nájsť Boha.

Křesťanský život v postkřesťanské době. Svatý Benedikt se před staletími rozhodl vyjít ven z kolabujícího antického velkoměsta a založit na okraji barbarstvím pohlcované civilizace první benediktinský klášter, kontrakulturní komunitu, již označil za „školu služby Pánu“. Díky této jeho volbě, kterou následovali mnozí další, přečkalo křesťanství temná staletí, než se Evropa – i skrze to, co pro ni benediktini uchovali – mohla během vrcholného středověku vzepnout k novým kulturním výšinám.Současný Západ se podle Drehera v rostoucí míře odvrací od svých křesťanských kořenů a přes svou technologickou vyspělost se propadá do barbarství, kam ho církev nesmí svým přitakáváním následovat. Naopak, aby si uchovala prorocký hlas a mohla dál plnit svůj úkol v podobě hlásání evangelia světu, potřebuje nyní strategický ústup. Namísto ztrácení sil marnými snahami o oslovení většiny je třeba zachránit věrohodnost vydávaného svědectví péčí o kořeny.Provokující a inspirující postřehy Roda Drehera, jak křesťansky žít v postkřesťanské době, zaznamenaly okamžitě po americkém vydání knihy v březnu 2017 vlnu kritického zájmu, který dosud neutuchá.Kniha vyšla aj v slovenskom jazyku Benediktova voľba.

Chraňte sami sebe před zbytečnostmi. V dnešní konzumní době se v mnoha ohledech proviňujeme vůči přírodě i sobě samým. Každodenní plýtvání spotřeby drancuje jak nás tak také přírodu. Zvykli jsme si na přepych, od kterého budeme jen těžko ustupovat. Autor se v této knize nesnaží moralizovat, ale na základě svých zkušeností předkládá návod, jak do budoucna najít správnou životní míru, abychom uchovali životní podmínky i pro naše příští generace.