História

Vedeli ste, že – objaviteľa Tichého oceánu dal popraviť vlastný svokor? – slávneho cestovateľa Davida Livingstona takmer zabil lev? – do prvého víťaza Tour de France Maurica Garina hádzali neprajníci kamene? – Wiley Post uskutočnil prvý sólový let okolo sveta napriek tomu, že videl iba na jedno oko? – po prvej svetovej vojne bojovali Poliaci a Ukrajinci proti sebe, aby sa vzápätí spojili proti Rusom? – na Slovensku sme mali desiatky ulíc pomenovaných po Hitlerovi a Stalinovi? – Winston Churchill vyhlásil miesto narodenia následníka juhoslovanského trónu v Londýne na jeden deň za štátne územie Juhoslávie, aby sa narodil na území svojej krajiny? – posledného rumunského kráľa zosadil z trónu vlastný otec? PhDr. Martin Furmanik, PhD. (1989) pracuje ako historik, knihovník a archivár v Múzeu Spiša v Spišskej Novej Vsi. Publikoval množstvo odborných a popularizačných textov na tému histórie a prózu v desiatkach periodík. Je autorom a spoluautorom historických kníh Spiš a vznik Československej republiky, Putovanie dejinami Spiša alebo Rodičia slávnych.

Tido J. Gašpar (1893 – 1972), slovenský novinár, spisovateľ, kultúrny pracovník, dramaturg, verejný činiteľ, ideológ a politik, výrazná postava bratislavskej bohémy. Študoval v Marine, pracoval ako námorník, bol poslancom Snemu Slovenskej krajiny za HSĽS. V roku 1940 sa stal chargé d’affaires vo Švajčiarsku, v rokoch 1941 – 1945 bol šéfom Úradu propagandy Slovenského štátu. V roku 1945 bol zatknutý a odsúdený na tridsať rokov. Na slobodu sa dostal až v roku 1963 po udelení amnestie. Tido J. Gašpar je zaujímavá, ale kontroverzná postava našej histórie. Má mnoho zásluh o pozdvihnutie slovenského povedomia. Kniha je aj o tom ako sa stal z obyčajného dedinského chlapca kráľ bratislavských nočných podnikov, šéfom Úradu propagandy Slovenského štátu, ako spojil svoju budúcnosť s fašistickým Nemeckom. Často obedoval a viedol rozhovory s prezidentom Jozefom Tisom. Vo väzení, kde si odpykáva dlhoročný trest s ním diablov advokát vedie rozhovory o tom, kde urobil chybu, v čom sa mýlil. Jeho tragédia spočívala v tom, že bol až príliš zapálený pre slovenskú vec, samostatný Slovenský štát, pre ktorý bol takpovediac ochotný podpísať aj zmluvu s diablom. Postava advocatus diaboli umožnila autorovi vo fiktívnych dialógoch klásť otázky a hľadať odpovede na zložité rozhodnutia a činy v čase vojnového Slovenského štátu.

Zaniklé středověké vsi jsou fascinujícím historickým pramenem, někdy považovaným za klíčový doklad krize tehdejší evropské společnosti. Předkládaná monografie shrnuje hlavní poznávací přístupy zainteresovaných oborů, relevantní ekonomické teorie a také dosavadní interpretace pustnutí a zániku. Navrhuje zaniklé vsi vnímat jako indikátor adaptability a odolnosti předindustriálních rolnických komunit a s tímto prizmatem přistupuje k analýze vybraných regionů a lokalit na pomezí Čech a Německa. Studie má jedinečný a experimentální charakter, neboť kombinuje hlubokou analýzu písemných, kartografických i onomastických pramenů, výsledky tradičního povrchového průzkumu a analýzu reliktů identifikovaných na základě moderních metod dálkového průzkumu země.

Migrácia nie je len o odchode človeka za hranice. Neoddeliteľnou súčasťou tohto fenoménu sú aj ženy a deti, ktoré zostali v domovských krajinách po tom, ako odišli ich muži, otcovia či synovia. Čo je s nimi? Ako vyzerajú ich bežné dni od Mexika, cez Senegal, Etiópiu, Indiu, až po Rumunsko či Slovensko? A aké vedú životy zoči-voči globálnym výzvam, ktoré prinútili ich mužov k odchodu? Aj o tom je kniha slovenskej reportérky Magdalény Rojo Ženy, ktoré zostali.Toto je kniha o migrácii. No možno je skôr o materstve? Alebo o detstve bez otcov? O živote bez manželov? O starnutí bez detí? Všetci tí anonymní presúvajúci sa majú svoje ľudské tváre a príbehy. Sú to príbehy, ktoré sa odohrávajú za chrbtom veľkého sveta. Slovenská reportérka Magdaléna Rojo sa na túto globálnu tému pozerá z opačnej strany – z krajín, kde sa problém rodí a cez optiku žien, ktoré zostali. Spoločne s ňou sa pozrieme do Mexika, Senegalu, Etiópie, Indie, ale aj do Rumunska či na Slovensko. Všade tam žijú rodiny, ktoré svojich členov vyprevádzajú na dlhšie či kratšie cesty, aby im zabezpečili dôstojné živobytie, všade tam zostali ženy a deti, ktoré musia ďalej žiť svoje životy. Magdaléna Rojo bola zvedavá, ako ich žijú, a preto sa tieto osudy rozhodla zbierať. Výsledkom je jej intímna zbierka reportáží s názvom Ženy, ktoré zostali.Magdaléna Rojo sa približuje k svojim hrdinkám s citlivosťou skúmajúcej antropologičky a s trpezlivosťou reportérky, ktorá chce v kvapke vody ukázať celý vesmír. Odkrýva pred nami každodenný život rodín, z ktorého hmatateľne vytŕčajú obavy i neistota, ba dokonca napätie. Svet má mnoho farieb, no dôvody na migrovanie sú viac-menej podobné. A podobné sú aj obrazy, ktoré dopady migrácie na rodiny sprevádzajú. Nedostavané domy. Tváre čoraz cudzejších mužov na displejoch smartfónov. A často každodenné pečenie chleba, ktorý je vždy ten istý, bez ohľadu na to, či sa volá čapátí, tortila, alebo indžera. Autorom originálnych fotografií v knihe Ženy, ktoré zostali je dokumentárny fotograf Noel Rojo.

Příběh sv. Ludvíka. Románově zpracovaný životopis francouzského krále svátého Ludvíka IX. nás zavádí do 13. století. Ožívají před námi skutečné historické postavy, především světec, jenž se postupem času mění z nesmělého mladíka v rozhodného muže, neohroženého rytíře a v jedinečný vzor panovníka a křesťana. Máme tak možnost procházet spolu se svátým Ludvíkem celou dobou jeho panování, od korunovace přes upevňování si pozic až po vrcholné období jeho vlády, kdy k němu s úctou vzhlížely oči korunovaných hlav všech panovnických dvorů. Ocitneme se uprostřed lítých bitev, nahlédneme do Ludvíkovy kající praxe či jeho rodinného života, čímž se nám odkryje osobnost člověka, jehož bílou lněnou tuniku nestačily pohltit plameny požáru katedrály Notre Dáme v dubnu 2019...

Otec Anton Konečný sa narodil v roku 1944. Kňazom sa stal v dobe totality. Keď nastalo obdobie slobody, venoval sa náročným úlohám, akou bola napríklad aj obnova kňazského seminára a teologických štúdií v Košiciach. V publikácii V službe jednoty sa delí o svoje skúsenosti od mladosti až po súčasnosť. Knihu zostavoval tri roky, počas ktorých spomínal na minulé fakty a udalosti, overoval si ich v záznamoch a cez rozhovory s priateľmi, hľadal vhodné fotografie a všetko triedil a prehodnocoval. Oživenú minulosť napokon zoradil do tridsiatich statí.Autobiografia obsahuje najdôležitejšie úseky jeho života, ktoré vytvárajú tri chronologické okruhy: obdobie pred vysviackou, obdobie po vysviacke a obdobie na dôchodku v Zakarpatsku. Hlavnou časťou knihy sú úlohy a práce na obnove kňazského seminára a fakulty v Košiciach po roku 1990.

Britsko-ruský novinár a spisovateľ Owen Matthews preniká do zákulisia konfliktu, ktorý rozpútalo Rusko na Ukrajine, počnúc chodbami Kremľa až po zákopy v Mariupole. Rusko-ukrajinská vojna je najvážnejšou geopolitickou krízou od čias druhej svetovej vojny, no napriek tomu jadro konfliktu ostáva záhadou. Vladimir Putin sa zmenil z vypočítavého diktátora na hazardného hráča, čím vystavil svoj režim a samotné Rusko riziku zničenia. Prečo?Owen Matthews čerpá informácie zo svojho dvadsaťpäťročného novinárskeho pôsobenia v Moskve a vezme čitateľov na cestu do histórie k otráveným koreňom konfliktu, ako aj do obdobia pandémie covidu-19, keď skrsol Putinov plán invázie poznamenaný paranojou hrozby zo Západu.Kniha Invázia je plná svedectiev súčasných aj bývalých dôverníkov Kremľa a jeho propagandistickej mašinérie a zajatých ruských vojakov, ktorí podávajú správy o Rusku i o tom, čo sa deje na Ukrajine. Vďaka nim sa Matthews snaží odhaliť príčiny vypuknutia vojny a zároveň rozpráva o tom, čo sa dialo počas prvých šiestich mesiacov od invázie. Panoramatický pohľad na dôvody a potenciálne dôsledky vojny je výnimočným a neprehliadnuteľným záznamom konfliktu, ktorý otriasol celou Európou.

Kniha představuje průřez životního díla francouzské historičky a bohemistky Marie-Élizabeth Ducreux. Výbor textů si klade za cíl umožnit českému čtenáři plně pochopit rozsah badatelských zájmů Marie-Élizabeth Ducreux i způsob a metodu jejího přemýšlení o české historii důsledně zasazené ve středoevropském kontextu, neboť je sice historičkou, která zná příslušné prameny a dobovou literaturu středoevropské provenience hlouběji než mnozí „domácí“ autoři, ale současně jako Francouzka dokáže nahlížet zdejší dějiny „zvenčí“, bez zátěže našich traumat a stereotypů.

Transformace české ekonomiky po roce 1989 znamenala nejradikálnější změnu národního hospodářství od roku 1918, kdy vzniklo Československo. Jako celek bývá často laickou a někdy i odbornou veřejností ztotožňována pouze s částí privatizačního procesu, přestože ji tvořila liberalizace cen a zahraničního obchodu, makroekonomická stabilizace a změny (transformace) vlastnických práv. Naopak privatizační proces bývá často neoprávněně zužován pouze na část privatizačního procesu realizovaného Fondem národního majetku ČR a Ministerstvem financí ČR, které realizovalo privatizaci majetkových účastí – akcií – prostřednictvím kuponů. Zcela se opomíjí realizace privatizačního procesu prostřednictvím Pozemkového fondu ČR, který z hlediska počtu provedených právních úkonů při privatizaci zemědělského a lesnického majetku převyšuje Fond národního majetku ČR více než pětapadesátkrát. Cílem této monografie je zpracování základních teoretických východisek a testování praktické aplikovatelnosti ekonomických teorií renomovaných ekonomických fundamentalistů, strukturované analýzy právního rámce, institucionálního zajištění, vlastního vývoje privatizačního procesu a makroekonomické a statistické analýzy privatizačního procesu jako celku. Kniha je určena odborné veřejnosti a zájemcům o studium ekonomie, národního hospodářství, teorie vlastnických práv a transformace národního hospodářství. Jejím volným pokračováním jsou publikace věnované problematice restitucí a obecně změnám vlastnických práv v ČR.

Kniha nabízí širší poučení o starších dějinách východní Evropy, které v současné české historiografii s výjimkou období Kyjevské Rusi stále chybí. Chronologicky je obsah publikace vymezen polovinou 9. století, to znamená dobou, ve které se objevily první zmínky o Rusi, a koncem 16. století, kdy dynastie Rurikovců, vládnoucí v řadě státních útvarů východní Evropy od prvotního ruského státu přes ruské království až po moskevský stát, odešla z historické scény a země se propadla do víru bouřlivých událostí označovaných jako smuta, jež trvaly až do roku 1613. Autorka čerpá z nejnovější, ale také starší historiografie i původních pramenů a informuje o významných událostech a jevech, jež v dávných dobách středověku formovaly dějiny státních útvarů, které postupně vznikaly na daném území, ale většina z nich je už dávnou minulostí. Na stránkách publikace tak ožívají velká jména historie jako svatý Vladimír, Alexandr Něvský, Dmitrij Donský nebo Ivan IV. Hrozný a mnoho dalších. Text je bohatě doplněn mapami, rodokmeny a ilustracemi z dobových pramenů. Tato kniha je prvním svazkem ambiciózního projektu mapujícího dějiny východní Evropy.

Kniha Století změn 1848 až 1948 Vás seznámí s událostmi, které se v průběhu těchto sta let udály. Od Jara národů v r. 1848, zavedení některých občanských svobod, probuzení národního uvědomění, průmyslovou revoluci, první světovou válku, hospodářskou krizi, druhou světovou válku až k poválečnému dělení světa a započetí cesty Československa k nereálnému cíli socialistického státu.

Historička Daniela Dvořáková hovorí, že by nechcela žiť v stredoveku, možno práve preto, že vie o tomto období tak veľa. Rozhovory, ktoré s ňou viedli Denisa Gura Doričová a Tomáš Gális, sa zameriavajú na obdobie neskorého stredoveku na našom území - v Uhorsku -, teda na záver 14. storočia a 15. storočie, a viac než dejinami udalostí a vojen sa zaoberajú dejinami každodennosti a ľudských príbehov.Kniha Stopy stredoveku čitateľovi sprístupňuje život vtedajších ľudí z rozličných spoločenských vrstiev. Vystupujú v nej panovníci, duchovenstvo, mešťania, šľachta, vzdelanci, lekári, roľníci i poddaní. Muži, ženy i deti. Rozpráva o ich každodenných zvykoch a činnostiach, o zvieratách, ktoré im robili spoločnosť, o krajine, v ktorej plynuli ich dni, o hraniciach a mapách, o cestovaní, jedle, zdraví, výchove či o počasí.Vysvetľuje, prečo niektoré mýty o stredoveku nie sú pravdivé, pripomína jeho prínos, pomenúva nedostatky, ale aj porovnáva možnosti vtedajšej spoločnosti s dneškom. Prameňov z tohto obdobia je oproti predchádzajúcim storočiam viac a historička bádala v okolitých krajinách aj vo vatikánskych archívoch. Z fragmentov ľudských osudov poskladala sčasti verný obraz, sčasti jeho interpretáciu a napokon porozprávala aj o sebe a o tom, ako stredovek prirodzene i zázračne ovplyvňuje jej život a svetonázor.

Čím je pre nás naša kúpeľňa? Miestom, kde sa pripravujeme na nový deň alebo úkrytom, ktorý nám pri nočných náletoch zachráni život? A čo kondicionér? Koľkým z nás sa pri tomto slove vybaví jadrový výbuch? A čo si predstavíme pri slove hviezda? Hviezda vytvorená z lepiacej pásky zabráni, aby okná pri výbuchu bomby rozbila tlaková vlna.Vojna nielenže zásadne mení životy tých, ktorých postihla, ale mení aj významy slov. „Niektoré významy sa otupia a treba ich nabrúsiť. Iné sa, naopak, zaostria, až sa nimi možno poraniť. Niektoré slová nadobro odumrú a opadajú ako lístie, iné sa vynárajú z akejsi polozabudnutej minulosti, nadobúdajú významy a dôležitosť,“ hovorí ukrajinský spisovateľ Ostap Slyvynsky. Keď sa vo februári 2022 začala ruská invázia do Ukrajiny, zostavil vlastný Slovník vojny. Ani jeden z textov však nie je fikciou či výplodom fantázie, i keď niektoré pôsobia priam surreálne. Všetky heslá vykresľujú udalosti tak, ako boli skutočne prežité, myslené a cítené.Sú to útržky monológov odídencov, ktorí sa v prvých mesiacoch vojny premleli železničnou stanicou v Ľvive. Tam ich autor knihy a ďalší dobrovoľníci, ktorí utečencom pomáhali, zaznamenal.Slovník vojny sa žánrovo pohybuje niekde na pomedzí poézie a reportáže a je mimoriadne silným záznamom situácií, ktoré si v mierových časoch vieme len ťažko predstaviť. Vydavateľ ho doplnil fotografiami troch slovenských fotografov - Tomáša Benedikoviča, Gabriela Kuchtu a Vladimíra Šimíčka, ktorí počas prvého roka vojny absolvovali niekoľko reportážnych ciest do Ukrajiny. Slovník vojny vychádza v preklade Veroniky Goldiňákovej.

Ukrajina sa zmieta v napätej vojne s Ruskom o zachovanie svojej územnej celistvosti a politickej nezávislosti. Súčasný konflikt je posledným v dlhej histórii bojov o jej územie a o uznanie jej existencie ako samostatného národného štátu. Oceňovaný historik Serhii Plokhy tvrdí, že ak chceme pochopiť prítomnosť a budúcnosť tejto krajiny, musíme najskôr spoznať jej minulosť.Ukrajinu, ktorá sa nachádza na križovatke medzi strednou Európou, Ruskom a Blízkym východom, formovali rozličné impériá, ktorým slúžila ako strategická brána medzi Východom a Západom – počnúc Byzanciou a Osmanskou ríšou, končiac Treťou ríšou a Sovietskym zväzom. Ukrajina bola po stáročia miestom, kde sa stretávali rôzne kultúry. Miešali sa tu usadlé a kočovné národy a na stepnom pohraničí sa stretávalo kresťanstvo s islamom, čo viedlo k vytvoreniu spoločenstva divokých bojovníkov známych ako kozáci. Súbežné pôsobenie katolíckej a pravoslávnej cirkvi tu zas vytvorilo náboženskú tradíciu, ktorá spája západné a východné kresťanstvo. Ukrajina bola aj domovom miliónov židov či rodiskom chasidizmu – a jedným z vražedných polí holokaustu.Plokhy skúma historickú identitu Ukrajiny na životoch hlavných postáv ukrajinských dejín: kyjevskoruského princa Jaroslava Múdreho, ktorého dcéra Anna sa stala francúzskou kráľovnou; kozáckeho vládcu Ivana Mazepu, ktorého Byron a Puškin zvečnili vo svojich básňach; Nikitu Chruščova a jeho chránenca Leonida Brežneva, ktorý sa napokon stal jeho nepriateľom, a aj na životoch hrdinov protestov na Majdane z rokov 2013 a 2014, ktorí stelesňujú súčasný boj o budúcnosť Ukrajiny. Ako vysvetľuje Plokhy, dnešná kríza je tragickým opakovaním histórie, pretože Ukrajina sa opäť ocitla v centre boja globálnych rozmerov. Kniha Brána do Európy poskytuje jedinečný pohľad na pôvod a potenciálne dôsledky najnebezpečnejšej medzinárodnej krízy od konca studenej vojny.

Kto by nepoznal Caesara, Alexandra Veľkého či Džingischána? Kto nepočul o Kolumbovi, Skłodowskej či Einsteinovi? Všetci sme sa učili o Hitlerovi, Stalinovi a Karolovi Veľkom. Kto však boli ich rodičia? Je známe, že detstvo a výchova majú veľký vplyv na to, čo sa z detí stane v dospelosti. Inak tomu nebolo ani v prípade slávnych postáv histórie. Práve preto sa kniha pokúša ozrejmiť, aký vplyv mali na slávne deti ich rodičia.Kniha je prelomová aj v inom zmysle. O ľuďoch ako Cézar, Mozart, či Stalin sa vie prakticky všetko. O ich rodičoch však verejnosť nevie takmer nič. Kniha preto poodhaľuje málo známe osudy rodičov týchto známych osobností.

Sociologický esej vychází po třech desetiletích od svého vzniku v anglickém vydání. Vypráví příběh o tom, jak despotický socialistický stát v padesátých letech nejprve vyvlastnil rodinu, tedy soukromou sféru života, aby se nakonec dočkal toho, že rodina kolonizovala stát. Přenáší nás do myšlení přelomové doby svého vzniku a přináší stále platná vysvětlení nejníže položených příčin pádu starého režimu, tedy soukromých aspirací a vynucených strategií velmi různých skupin bezejmenných sociálních aktérů starého režimu, těch dole i těch nahoře, které vedly nakonec k tomu, že tu nezbyl téměř nikdo, kdo by měl zájem na jeho dalším udržení.

Larysa je krejčovou, známou především svými výšivkami. Během druhé světové války se snaží přežít na okupované Ukrajině a v ruinách své dílny pracuje jako švadlena. Obklopena nepřáteli dává najevo svůj vzdor tím, že své výrobky zdobí výmluvnými výšivkami. Avšak za jakou cenu? Mychajlo je voják, který se na Štědrý den vrací z východní fronty na Ukrajinu. Při cestě svou zemí je nucen čelit utrpení, které válka jeho spoluobčanům přinesla. Jak moc změní jeho osud to, co letos na Vánoce uvidí? Marusju a její rodinu jedno brzké ráno probudí příjezd nacistů, hledajících jejího bratra, který je partyzán. Když vojáci prohledávají dům, mají členové rodiny jen několik okamžiků na to, aby učinili rozhodnutí, které ovlivní, jestli tuto návštěvu přežijí. Povídky Chrystyny Lucyk-Bergerové oživují skutečnou historii autorčiny ukrajinské rodiny, jež během druhé světové války bojovala o přežití. Šest příběhů z těžké doby spojuje naděje a jsou oslavou vytrvalosti a nezdolnosti lidského ducha.

Kniha se věnuje parlamentu v období, kdy nemohl naplňovat své základní poslání – být otevřeným fórem pro střet různých zájmových skupin, vládnoucích a opozičních politických stran. Byl „spoután“ prostřednictvím jednotné kandidátky Národní fronty, v níž pevně vládla KSČ. Jedná se o téma neprávem opomíjené. Přestože parlament řadu tradičních funkcí mezi lety 1948–1989 evidentně neplnil, měl jiné významné funkce – zejména byl mnoha způsoby důležitou oporou vládnoucí diktatury. Co do rozsahu jde navíc o významnou kapitolu dějin českého parlamentu, který navzdory střídání režimů vykazuje silné prvky kontinuity. Tak jako lze příčiny proměn parlamentu po druhé světové válce vysledovat již v předválečném období, i náš současný parlament chtě nechtě vychází z toho, jak fungoval před rokem 1989. Cílem knihy je přispět k lepšímu pochopení tohoto dědictví.

Prvá polovica 20. storočia predstavuje z pohľadu vývoja automobilizmu veľmi dynamické obdobie. Ide o časový horizont, počas ktorého sa automobily stali prostriedkom každodennej spotreby. Predmetná publikácia vysvetľuje tento proces a jeho špecifiká na území dnešného Slovenska. Automobilitu chápe v celej jej komplexnosti a v medzinárodnom kontexte. Do obsahu preto boli zaradené aj podkapitoly vzťahujúce sa k vývoju legislatívy či modernizácie dopravnej infraštruktúry.

Rozbor sociologických kořenů holocaustu, tj. vyvraždění deseti milonů Evropanů v nacistických koncentračních táborech. Možnosti prevence budoucích genocid. Bauman chápe holocaust jako "židovskou tragédii", zdůrazňuje však její specifické rysy, které ji odlišují od všech ostatních genocid. Konstatuje, že holocaust se objevil a byl realizován v naší moderní, racionalizované a racionalistické společnosti, na vysoké úrovni rozvoje naší civilizace a na vrcholu úspěchů lidské kultury - ale právě proto je problémem této společnosti, této civilizace a této kultury. Holocaust je tak pochopen nikoliv "pouze" jako historická událost, ale jako dějinný milník, jako výpověď o povaze a charakteru naší civilizace, o tom, jak degenerovala lidská racionalita a k jakým cílům byla použita. Baumanova kniha zařazuje holocaust do kontextu sociologických analýz rasismu, ale překračuje je tím, že dokládá tragickou dialektiku "výjimečnosti a normality" holocaustu. Autor bez moralizování prokazuje, jak se v polovině 20. století dostal osvícenský racionalismus do ostrého konfliktu s morálkou a nenalezl z něj východisko. Bibliografie prací Zygmunta Baumana čítá několik desítek knižních monografií, avšak právě kniha Modernita a holocaust z roku 1989 je pokládána veřejností (nejen akademickou) i autorem samým za dílo přelomové: touto knihou se stal světově uznávaným sociologem a autoritou v oblasti analýzy pozdně moderní doby. Kniha byla v roce 1990 oceněna Cenou města Amalfi za nejlepší evropské sociologické dílo roku. Byla přeložena do několika desítek jazyků. Pro české vydání napsal Zygmunt Bauman zvláštní předmluvu.

The publication reviews the festivities in the lives of immigrants who came to the Czech Republic after 1990 and who have since created new diasporas or established themselves as distinctive immigrant groups. Festivities are an important aspect of immigrants' lives inside their social groups as they support the immigrants' ethnic self-identification, strengthen their ties to their home country, and aid them in building a sense of belonging. The author elaborates on findings from research undertaken in various immigrant groups throughout the Czech Republic, focusing on the abandonment of festivities, their adaptation to the new environment, and the creation of new ones, while observing their social significance and cultural specificity.

Pozapomenuté osudy, nedořešené zločiny i tajemství, která stále čekají na svá odhalení. Publicista Martin Brabec s pomocí zkušených historiků, badatelů a pamětníků pátrá v archivních dokumentech, dohledává dávná i současná svědectví a rekonstruuje příběhy spojené s Čechy a druhou světovou válkou. Připomíná například megalomanské nacistické plány na přestavbu Prahy na nacistické město budoucnosti, líčí dramatické osudy slavného generála Ludvíka Krejčího či loutkáře Josefa Skupy, jehož hry se Spejblem a Hurvínkem byly pod drobnohledem zpravodajské služby. Přibližuje také dnes už téměř zapomenutý masakr stovek volyňských Čechů v obci Český Malín či odhaluje nejčastější mýty a legendy spojené s atentátem na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.

Češi a Slováci, kteří obepluli svět. Výpravná publikace o historii českého a slovenského mořeplavectví. Publikace o českém a slovenském mořeplavectví vás provede vývojem tohoto pozoruhodného fenoménu země, jež má k moři víc než daleko. Obsahuje množství příběhů nejvýznačnějších českých a slovenských mořeplavců 20. a 21. století, kteří dokázali obeplout svět. Od působivého vzpomínání na legendární osobnost Rudolfa Krautschneidera přes autentické příběhy Richarda Konkolského, Jozefa Varsányiho, Jiřího Albrechta, Ivana Orla, Oldřicha Karáska, Františka Sýkory, Jiřího Denka, Vlada Porvaznika a dalších až po doplněné, nejnovější vyprávění Martina Dolečka. Kdy a proč napadlo naše mořeplavce obeplout svět? Jak se dá v našich podmínkách postavit loď? Co vše během plaveb zdolali a do jakých úskalí a nebezpečí se dostali? Co jim plavba dala a naopak vzala? Kudy vede nejkratší cesta ze srdce Evropy na moře? Odpověď na tyto a množství dalších otázek naleznete v této jedinečné publikaci, která zahrnuje i přehledné dějiny mořeplavby, množství faktografických údajů o technických parametrech konkrétních lodí a informací nezbytných ke znalosti mořeplavby. Kniha je bohatě provázena fotografiemi, dobovými materiály a ručně malovanou samostatně vloženou mapou s vyznačenými trasami. Doplňují ji krásné ilustrace Mikkela Odehnalů. Tak ahoy! Pojeď s námi na moře!

Netradičný pohľad na históriu Grécka cez súbor životopisov gréckych osobností. Politickí vodcovia, spisovatelia, umelci a filozofi starovekého Grécka premenili malú skupinu mestských štátov na panstredomorskú civilizáciu, ktorej odkaz dnes možno nájsť všade. Kto však boli títo ľudia a čo vieme o ich životoch?V tomto originálnom prístupe k dejinám starovekého Grécka autor utkal pôsobivé rozprávanie zo životov päťdesiatich najpozoruhodnejších a najvplyvnejších postáv gréckeho sveta – od raných tyranov Peisistrata a Polykrata zo Samu cez počiatky demokracie za Kleisthena a vzostup Macedónie za Filipa II. Macedónskeho a Alexandra III. Veľkého až po konečný úpadok gréckeho sveta v čase, keď sa k moci dostal Rím. Okrem osobností ako Herodotos či Alexander Veľký, ktoré poznajú už žiaci základnej školy, sa stretávame aj s menej známymi, napríklad Demetrios a Alelles. Zaujímavé a čitateľsky príťažlivé je zvýraznené meno osobnosti, s ktorou sa daná osoba stretla a ktorej je v publikácii venovaný životopis. Vďaka tomu lepšie pochopíme dejinné súvislosti.Kniha je určená pre milovníkov antiky a mala by byť súčasťou každej školskej knižnice od základných škôl až po vysoké školy humanitného zamerania. Kompletnému prehľadu a novému netradičnému prepojeniu dejín sa poteší aj odborník na problematiku antického Grécka.Autor je známy popularizátor antickej kultúry, histórie a literatúry. Začína prehľadom vývoja a významu gréckej historiografie prostredníctvom biografií, pričom v jednotlivých životopisoch sú uvedené nielen fakty, ale aj zaujímavosti zo života alebo z obdobia danej osobnosti. Každý životopis je doplnený zaujímavým faktom, súčasťou knihy je aj 25 farebných fotografií a 4 mapy.

Drama, na jehož konci nezůstali žádní vítězové. Příběh Olgy Hepnarové, která jedním otočením volantu zabila osm lidí, poslední ženy odsouzené v Československu k trestu smrti. Bylo úterý 10. července roku 1973, krátce před druhou hodinou odpolední. Obyčejný všední den na pražské Letné. Pro jednu dvaadvacetiletou dívku však nebylo cesty zpátky. Nákladní auto, které řídila, prudce vybočilo z předpokládané dráhy, vřítilo se na chodník plný lidí, pak srovnalo kola a jízdou po chodníku těsně kolem stěny domů poráželo, přejíždělo a drtilo každého, kdo mu nestačil uhnout z cesty.Autor skládá faktografické střípky do mozaiky událostí, které činu předcházely, a čerpá z výpovědí rodiny a lidí z jejího okolí. Kniha Romana Cílka inspirovala tvůrce filmu Já, Olga Hepnarová. Nahrávka vznikla podle knihy Romana Cílka Oprátka za osm mrtvých, vydané nakladatelstvím MarieTum v roce 2014. Čte Vladimír Kroc. Režie Soundguru. Zvuk Vladimír Srb. Hudba, sound design Vojtěch Machálek. Technická redakce Jaroslav Janda. Vyrobilo studio Soundguru.

Kniha podává přehled vývoje formálních pramenů kanonického práva (včetně východního) od počátků církve až do současnosti; připojeny jsou četné ukázky vybraných textů. Studium pramenů kanonického práva nám umožní objektivnější pohled na tehdejší právní úpravu, než jaký nám mnohdy poskytují učebnice dějin kanonického práva. Říkává se, že prameny nelžou; neplatí to však absolutně - i v církevním středověku se objevily zcela či částečně zfalšované právní sbírky, které měly na církevní dějiny značný vliv.

V období gregoriánské reformy a boje o investituru prošla křesťanská společnost významnou proměnou, která se promítla do vztahů světské a duchovní moci, fungování latinské církve i priorit právního a teologického myšlení. Významnou součástí této transformace se stala nová podoba volebního procesu, který zásadně ovlivnilo na konci padesátých let 11. století vydání dekretu In nomine Domini papežem Mikulášem II. Tato kniha se v návaznosti na dosavadní historický a kanonickoprávní výzkum zabývá vývojem papežských voleb v gregoriánském období. Zvláštní pozornost věnuje reálnému významu nové volební legislativy, formování kardinálského kolegia jako privilegované skupiny volitelů a dalším organizačním a právním náležitostem volební procedury. Výběr nové hlavy římské církve tak překračuje oblast vnitrocírkevních záležitostí a stává se svědectvím o dynamickém utváření celospolečenských vztahů na začátku vrcholného středověku.

Jsou každá jiná. Perchta přímo vybízí, aby se stala obětí, Anna dělá, co vidí na očích svému manželovi, Eva se do všeho vrhá po hlavě, hlavně do dobrodružství, Marie Manrique je pyšná, až Bůh brání, Eliška Kateřina zase touží po lásce, i když sama je postižená, Eva Eusebie se stará o svého otce, bojuje za něj i u císaře, Markéta Salomena by všechno, všecičko dala za malý zisk… A přece mají něco společné: zůstanou-li samy, dovedou se skvěle postarat nejen o sebe, ale i o rodinu a celé panství, a nikdo se neptá, jestli je tomu někdo učil a jestli to zvládnou.

Odhalte krásu Japonska očima našeho předního japanologa, publicisty, překladatele a tlumočníka z japonštiny Martina Vačkáře. Přeneste se v jeho knize do Země vycházejícího slunce na konci šedesátých let 20. století, kdy byla tamější společnost stále ještě velmi zakořeněna ve své tradiční minulosti, ale zároveň už otevírala náruč překotné modernizaci, tak typické pro současné Japonsko. Příběhy, které autor vypráví, vám představí Japonsko zcela jiné zemi zakořeněnou v dávných tradicích, zemi zajímavého jazyka, zemi milých lidí se zcela odlišnou mentalitou a zkušenostmi. A nezapomíná ani na dodnes platné praktické tipy a postřehy, které jistě ocení každý správný cestovatel.

Dne 2. března 1939 byl papežem zvolen kardinál Eugenio Pacelli pod jménem Pius XII. Měl nadlidský úkol: provést církev strašlivými roky druhé světové války. Po jejím skončení jej oslavovali jako zachránce Říma, politici i přední židovské osobnosti chválili jeho činy. Zanedlouho se tento náhled radikálně proměnil. Padala obvinění, že mlčel. V určitých kruzích se z něj stal bezmála spojenec Němců. Jaká je pravda? Tu se vám snaží ukázat autor knihy Johan Ickx, přes deset let působící v archivech Svatého stolce. Rozkrývá promyšlenou špionážní síť Vatikánu, jejíž hlavou byl právě papež Pius XII. a která ze spárů nacistů vyprostila tisíce lidí.

K titulu „král“ a „císař“ připojil jméno mnohem dražší, které zdomácnělo a přetrvalo staletí: „Otec vlasti!“Barvité ztvárnění úsilí Karla IV. povznést v evropském prostředí Prahu a české kraje na co nejvyšší úroveň, líčení procesu dobývání moci, budování země a snahy ochránit ji před válkou.Karel IV. měl pohnutý život. Dětství strávil na pařížském dvoře, později se ocitl na italských bojištích, jeho cesta na trůn nebyla lehká a musel vzdorovat protivníkům i po dobu své vlády. Vládl v nesmírně složité době, kdy proti sobě neustále stály různé zájmy, denně musel činit nelehká, a přitom zásadní rozhodnutí. František Kožík popisuje panovníkův vztah k českým zemím, přibližuje zákulisí jeho diplomatických jednání s evropskými vládci, zabývá se i pozadím jeho čtyř sňatků. Zdůrazňuje Karlovu snahu vybudovat stabilní zemi, povýšit ji kulturně i politicky na úroveň ostatních evropských zemí a udržet její hranice. Historická románová freska vykresluje osobnost Karla IV., nejvýznamnějšího českého panovníka, na pozadí osudu českých zemí ve 14. století.| Nahrávka vznikla podle knihy Františka Kožíka Kronika života a vlády Karla IV., krále českého a císaře římského. Čte Zbyšek Horák. | Režie a zvuk Nikolaj Ivaskiv. | Hudba Ondřej Morcinek. | Technická redakce Klára Melicharová.

Oblíbený podcast podruhé v knižní podobě! Dějiny jsou přepisovány odjakživa a vlastně stále. A tak není divu, že autoři podcastu Přepište dějiny Michal Stehlík a Martin Groman po úspěšné první knize přicházejí s jejím pokračováním. Proč jsou u nás premiéři stále tak trochu ve stínu Hradu? Jak odcházejí naši prezidenti? A kdo vlastně na Hradě vládne a jací lidé zde sloužili českému státu? Přepisoval dějiny i takový Masaryk? A jak se do nich zapsal Dubček? Máme rádi své generály, nebo si jich moc nevážíme, a proč se v roce 2022 vrátily ozvuky španělské občanské války? Chybět nebude ani vztah Čechů a Němců a to od Havlíčka k Havlovi, tedy od jara národů v roce 1848 po česko-německou deklaraci. Co všechno má vliv na naše dnešní prožívání politiky – volby v roce 1946, Lidové milice, Anticharta, normalizace? A nemytizujeme si 17. listopad 1989 příliš? Autoři se ale podívají také na to, jak se v minulosti proplétala politika se sportem i popkulturou a co všechno máme dodnes ukryto v televizních pohádkách. V roce války na Ukrajině nemůže chybět ani téma Rusko a jeho poměr k sousedům blízkým i vzdáleným. Připomenut bude fenomén devadesátek i rok 1942, který si v posledních letech možná až nemístně redukujeme ve veřejném prostoru na vyprávění o odstranění Heydricha a sedmi statečných výsadkářích z krypty. Kniha Přepište dějiny podruhé bude zkrátka pestrá, ostatně jako samy naše dějiny a jejich výklady.

Deníky vojenského kaplana Guye Mayfielda jsou mimořádně cenným svědectvím o osudech britských, českých i dalších pilotů RAF v letech 1940 a 1941. Nahlížíme do doby, kdy si nikdo z nich nemohl být jistý vítězstvím ve válce ani tím, že se dožije dalšího dne. Přesto tito piloti každý den vstali, létali a bojovali za svobodu své země i celé Evropy. Mayfieldovy texty jsou lakonické, silné a osobní. Kaplan obdivuje výkony pilotů v boji s Luftwaffe, aby vzápětí sdílel jejich obavy, finanční a rodinné problémy i city, jimž se nedá poručit ani v tomto konfliktu. Piloti za ním přicházejí, odcházejí – a najednou nejsou. Tehdy vede svůj lidský zápas i on: „Ani veškeré mé modlitby je neudrží v oblacích. Jak těžké je uchovat si křesťanskou naději a víru v té drobné změně mezi dvěma životy!“ Knížku doprovázejí unikátní fotografie postav ze základny RAF v Duxfordu. V deníku narazíme i na několik pozoruhodných českých stop. Seznamte se s novým, neobyčejně působivým pohledem na bitvu o Británii.

Vzpomínky hospodského a hospodáře Františka Douchy (1915–2006), které zaznamenal jeho vnuk, redaktor KT Jan Paulas, zachycují jeden obyčejný lidský osud, ale i proměnu tváře vesnice v průběhu dvacátého století, zejména s nástupem komunismu. Na pozadí dějinných zvratů se odehrávají rodinná dramata, ale také úsměvné příhody, jak je život přinášel. „Kaleidoskop vzpomínek nám zprostředkuje vhled do života prostého člověka, jehož životní půdorys je omezen rodným Herálcem či blízkým Humpolcem, aniž by to omezilo plnost jeho života,“ píše v úvodu knížky literární historik Jaroslav Med.

Kniha volně navazuje na titul Hospoda. Autor v první části zachycuje vzpomínky na druhou rodovou větev obchodníků a úředníků na vesnici v době válečné a poválečné. Vyprávění se postupně přesouvá do konce 60. a začátku 70. let, kdy autor v kaleidoskopu úsměvných historek zachycuje své rané dětství za socialismu v jeho šedé každodennosti a rituálech. Nechybí zde ale ani zkušenost dítěte z věřící rodiny a vnímání podivné dvojkolejnosti světa, v němž se jinak mluvilo doma a jinak ve škole či na veřejnosti. Humorné vyprávění má tak i vážné podtóny otázek po naší národní povaze i odvaze. Jak píše autor v úvodu: „V životě snad každého člověka se nacházejí chvíle, kdy jde s otevřeným hledím do životních bitev, velkých i malých, ale i chvíle, kdy svůj život neurčuje a je členem masy. Ale ve své většině jsme aspoň občas na chvíli bojovníci, kdy jsme na sebe hrdí, a jindy jsme zase hněteni a cpáni do formy, která se hodí jiným. Zkrátka jsme chvíli rytíři a chvíli můžeme sloužit i nevědomky jako prejt do něčích jitrnic.“

Vzpomínky a deníky. Vzpomínky Taťány Lukešové v sobě skrývají celou tragiku 20. století s jeho hrůzami i nadějemi. Do jednoho života se tak vešla milá setkání s TGM a Janem Masarykem, kulturní svět první republiky i idylické dětství obklopené láskou, ale také ztráta téměř všeho, výslechy na gestapu, vyloučení kvůli židovskému původu, skrývání se a ponižující rasové testy. Je to život, do něhož vstoupil svět divadla a filmu, velká láska i významné osobnosti včetně britské královny. Ale také nelítostné řádění akčních výborů KSČ, strach a bída 50. let, beznaděj nastupující normalizace i osudové rány. Autorčiny vzpomínky doplňuje výbor z jejích deníkových záznamů z posledních let života a bohatá dokumentární příloha (plná fotografií i ukázek z tvorby jejího otce a manžela). Na autorku zde vzpomínají také různé osobnosti (Jan Potměšil, Marie Vaculíková, Hana Hegerová aj.).

Kniha se zabývá obrazem každodenního života československých bombardovacích osádek (nejen) ve Velké Británii od založení 311. perutě až po konec války. Nezapomíná na bojové mise nad okupovanou Evropou ani nad moři a oceány, přesto její těžiště leží spíše v objevování toho, jak piloti, navigátoři a palubní střelci žili, co jedli, jak trávili volný čas a jak moc či jak málo jim přirostlo ostrovní království k srdci. Jejich hrdinství, pro ně většinou tak samozřejmé, se zde sráží se strachem a konečně se smrtí. Kniha by měla ukázat, že i ve válce existuje něco jako všední den a o hrdinství se nemusí vždy jen nahlas mluvit.

Karibská krize. Třináct dnů od 16. do 28. října 1962. Lidstvo se ocitlo pod bezprostřední hrozbou jaderné zkázy. Dramatické události, od nichž uplynulo šedesát let, zůstávají vážným varováním do současnosti. Autor v nové publikaci podává čtivou formou riskantní, proměnlivý a nejistý ráz krizové situace s jejími zvraty, záměrnými i náhodnými kolizemi a hrozbami z pozice síly. Kniha je výsledkem letitého bádání, jehož vydání se autor bohužel už nedožil.

Málokdy se nám dnes již podaří nahlédnout přímo do válečného dění. A to zejména pokud se jedná o první světovou válku. Chtěli bychom proto čtenáři nabídnout takovéto nahlédnutí formou autentické výpovědi osobního příběhu jednoho z jejích účastníků, který si ho zaznamenával do svého deníku. O to významnější je fakt, že autorem zápisků není nikdo jiný než Elo (Elemír) Šándor, slovenský spisovatel a publicista, autor trojsvazkového humoristického románu Sváko Ragan z Brezovej.Ve svém deníku popisuje bojové nasazení v oblasti Bukoviny, která je dnes částí severního Rumunska a západní Ukrajiny. Bojovala zde proti sobě vojska rakousko-uherské a ruské armády se střídavými úspěchy, naproti tomu ale s obrovskými ztrátami na obou stranách.V úvodních kapitolách je popsána situace v rakousko-uherské monarchii těsně před první světovou válkou, jakož i příčiny jejího vzniku a důsledky tohoto válečného konfliktu, které ovlivnily dění nejen v Evropě, ale i mimo ni.

Běžný život, kultura, náboženství nebo umělecké předměty z období 12. století. V prvním dílu svého cyklu Život ve staletích popisuje autor životní styl lidí, a to v tom nejširším smyslu slova. Co víme o 12. století? Třeba to, že se v Evropě začal pomocí destilace vyrábět alkohol, byla pravděpodobně sepsána Kosmova kronika česká, byly založeny řády Templářů a Premonstrátů, vznikl gotický sloh, byl vynalezen střelný prach a také proběhla první doložená chřipková epidemie. Jak se ale obecně žilo lidem ve 12. století? Právě to popisuje první část cyklu Život ve staletích. I když dílo vychází z dostupných historických pramenů a odráží současný stav poznání, nejde o učebnici. Autor, historik a současně oblíbený spisovatel historických románů, zde spojil odbornou erudici se svým vypravěčským uměním, a vytvořil tak dílo, které všem zájemcům přehledně a současně zajímavě přiblíží naše dějiny.