Karolinum

Rozšířené vydání oblíbené publikace zpracovává psychický vývoj jedince v období dětství a dospívání. Vývoj analyzuje se zaměřením na osobnost člověka, podle jednotlivých psychických funkcí, ale i vzhledem k jeho postavení v nejvýznamnějších sociálních strukturách. Analýzu nově doplňují biologické aspekty. Kniha vysvětluje, jaké reakce jsou pro určitá období lidského života standardní a přináší informace o psychických potřebách dětí, jejichž naplnění či nenaplnění ovlivňuje dětské prožívání a chování. Znalost vývojové psychologie současně umožňuje i čtenářovo pochopení vlastních zážitků z dětství a dospívání, a tedy sebe sama.

Monografie První studium Starého zákona předkládá systematické uspořádání základních informací ke studiu starozákonní biblistiky. Začíná všeobecným úvodem o charakteru Bible a pokračuje speciálním úvodem do jednotlivých částí a knih Starého zákona. Všeobecný úvod řeší božskou inspiraci a kánon Písem, prostředí a dějiny jejich vzniku, charakteristiky originálního textu, jeho překladu a výkladu. Speciální úvod má dva díly, první z nich je věnován částem hebrejské Bible v pořadí: Zákon (Tóra, Pentateuch), Proroci „přední“ a „zadní“ a Spisy; ve druhém jsou tzv. deuterokanonické knihy v pořadí: „historické“, sapienciální, prorocké a „nové historické“. Základní charakteristiky jednotlivých knih jsou organicky doplněny o krátké exegeze některých klíčových míst.Autor vychází z katolického pohledu na Písmo, ale usiluje o srozumitelnost pro lidi jiných vyznání i bez vyznání – důrazem na obecně lidská témata nebo židovským dělením kánonu. Čtenáři nabízí jednak zařazení jeho předchozích poznatků o Starém zákoně do uceleného výkladu Písma, jednak možný základ pro jeho další detailnější studium biblistiky.

Monografie je první původní českou prací, která se v takové hloubce a takovém rozsahu zabývá jednou z nejvýraznějších postav raného křesťanství Pavlem z Tarsu. Tento vzdělaný diasporní Žid se po setkání se zmrtvýchvstalým Pánem stal zřejmě nejhorlivějším hlasatelem evangelia a právě díky jeho nasazení a schopnostem se nová víra úspěšně prosadila v pohanském prostředí. Kniha na pozadí reálií soudobého helénistického světa sleduje Pavlovu židovskou formaci a myšlenkový obzor před obrácením, pokouší se rekonstruovat základní chronologii jeho života, zevrubně pojednává o Pavlově misijním působení a přináší rozbor jeho literární činnosti i základních témat jeho teologie. Ve snaze podat co nejúplnější syntetický obraz Pavlovy osobnosti se nevyhýbá ani problematickým okruhům a sporným otázkám. Zvláštní pozornost je věnována Pavlovu názoru na rodinu a sexualitu. Kniha není určena pouze biblistům a specialistům na rané církevní dějiny, ale i širší odborné veřejnosti a všem poučeným zájemcům o téma počátků křesťanství.

Monografie I řekl Bůh zaceluje velkou mezeru v díle českých teologů, protože opravdu současná, původní, kompletní teologie stvoření v našem jazyce po mnoho desetiletí nebyla k dispozici. Důsledné promýšlení všech témat klasického pojednání o stvoření a také řady otázek teologické antropologie ve světle tajemství Boha Otce, Syna a Ducha svatého dává tomuto zpracování zcela originální ráz i vzhledem k tomu, co v této věci nabízí mezinárodní scéna. Hlavním společným jmenovatelem úvah o trojičním prazákladu veškerého bytí je svoboda a důstojnost nejenom osob Trojice, ale především člověka. Dílo je adresováno v první řadě těm, kdo se věnují křesťanské teologii, ať už jako přednášející, nebo posluchači, případně mají o danou formu racionality hlubší zájem.

Kniha Teorie kanonického práva přináší ucelený studijní materiál pro všechny, kteří se primárně na vysokých školách nebo sekundárně v různých církevněprávních institucích zabývají kanonickým právem. Publikace autorů přednášejících teorii práva, kanonické právo i jeho dějiny na pražské Katolické teologické fakultě tak doplňuje česky psanou právnickou literaturu o doposud chybějící oblast a má předpoklady stát se učebnicí tohoto předmětu pro několik nejbližších generací. Součástí knihy jsou nejen rozsáhlé rejstříky, ale i 88 právních pravidel z Knihy šesté Bonifáce VIII., která ani po staletích neztratila nic ze své aktuálnosti.

Pochopit fenomén, jenž provází lidstvo po dvě tisíciletí a je jedním ze základních determinantů jeho dějin, není lehký úkol. Tím fenoménem je křesťanství a učencem, který mu zasvětil své celoživotní bádání, je prof. Otakar A. Funda. Na své cestě musel překonat nejednu překážku od otevřeného nepřátelství až po otevřené nepochopení, ale jeho vytrvalé úsilí přineslo své plody nejen v podobě jeho prací, zejména takových jako Křesťanství, jev lidských dějin a kultury (1992), Víra bez náboženství (1994), Mezi vírou a racionalitou (2003) a zvláště Ježíš a mýtus o Kristu (2007), ale také prostřednictvím mnohých studentů, jež ovlivnil a zasvětil do tohoto bádání. V knize, do níž přispěla nikoli malým dílem i jedna z jeho nejmladších studentek, se vrací ke klíčové fázi dějin křesťanství, k jeho vzniku a ranému období. Funda a jeho spoluautorka sumarizují své myšlenky a interpretace tématu a zároveň je aktualizují některými odkazy k současným kontextům. Dokazují tak, že jde o stále otevřené a živé téma.

Hebrejská mluvnice profesora Weingreena vyšla poprvé roku 1939. Tato učebnice chce pomocí prostých pravidel uvést studenta co nejrychleji do klasické hebrejštiny. Výklad se řídí hlediskem praktického jazyka, vyhýbá se náročné terminologii. Mluvnice je pojata systematicky v navazujících kapitolách. Každý celek končí dvěma překladovými cvičeními – z hebrejštiny do češtiny a z češtiny do hebrejštiny. Knihu doplňují mluvnické tabulky, přehled nepravidelných sloves a slovníček. Učebnice vychází ve 3. českém vydání.

Kniha přináší vhled do prostředí a okolností, v nichž žil a působil Ježíš Nazaretský. Je věnována nejen konkrétní historické, náboženské, sociální a politické problematice spojené s Ježíšovým narozením, působením, smrtí a zmrtvýchvstáním, ale poskytuje i širší pohled na předchozí a následné dění. V pěti rozsáhlých částech může čtenář sledovat události a okolnosti, které mu napomohou lépe pochopit, k jakým změnám a nábožensko-společenským proměnám v 1. stol. n. l. v souvislosti s Ježíšem a jeho hnutím docházelo. Dobře známé antické dějiny kniha ukazuje ve vztahu k osudu tehdy málo známého proroka a učitele, jehož násilná smrt vzápětí začala měnit dějiny. Zároveň může sloužit jako zdroj informací pro ty, kdo chtějí lépe rozumět novozákonním textům jakožto textům, které vycházely z konkrétní historické zkušenosti.

Teologická antropologie ekumenicky nabízí z pohledu 18 autorů rozbor lidského bytí v mezioborové perspektivě, v jejímž středu je vztah člověka k Bohu. Vedle teologické, filosofické a kulturní antropologie vychází z lingvistických, psychologických, sociologických, religionistických a dalších analýz důležitých pro charakteristiku lidské existence, které ve svém komplexním výsledku ukazují plastický portrét člověka jako dynamický průsečík mnoha dimenzí. Kniha je pozváním i k vlastnímu zamyšlení nad podstatnými otázkami naší existence: Kdo jsme? Odkud jsme přišli? Kam směřujeme?

A Theological Life offers one of the first comprehensive reflections on the life and work of this enigmatic Czech theologian and cardinal. Going beyond the usual biographical and bibliographical summary, the book provides an in-depth theological reflection on the legacy which this much-loved spiritual father left to the worldwide Church.

Stručný přehled sjednocených i nesjednocených církví křesťanského Východu. Křesťanství se z Jeruzaléma šířilo několika směry. Jedním z jeho nejvlivnějších center byl Řím, jenž se také stal sídlem papežů a zůstal jím i po přesídlení císaře do nově vzniklé a tehdy řecké Konstantinopole. Kromě Říma, spjatého s apoštolem Petrem, však existovaly i další velké křesťanské obce, založené ostatními apoštoly a ležící na východ od římské říše, které se rovněž nazývaly církvemi. A tak i dnes kromě největší latinské (římské) církve existují desítky východních, právem se chlubících vlastní apoštolskou tradicí. Jejich vzájemná komunikace a spolupráce byla několikrát přerušena a zase obnovena, čímž vzniklo jejich dnešní označení sjednocené církve (s Římem) a církve nesjednocené. Tato encyklopedická monografie – první svého druhu u nás – přináší nejen stručný historický pohled na vznik a vývoj všech jednotlivých východních církví (sjednocených i nesjednocených), ale i jejich aktuální stav (2016). Mnohé z nich rostou počtem svých členů i svými aktivitami, další zanikají, a to nejen pro úbytek svých věřících, ale i z důvodu válek a pronásledování. Některé již po staletí setrvávají víceméně uzavřené na území, kde kdysi vznikly, jiné dnes naopak působí v lokalitách, které ani nelze označit Východem. Přesto zůstávají svou tradicí, obřadem, kulturou, právem i spiritualitou nadále církvemi východními.

Kapitoly z pronásledování církví v Československu kolem roku 1950. Publikace obsahuje příspěvky z vědeckého kolokvia Pronásledování římskokatolické církve v Československu v letech 1948–1960, které pořádala Katolická teologická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci s pražským arcibiskupstvím 6. listopadu 2009. Jednotlivé studie jsou buď detailními sondami do konkrétních událostí, či úvahami o příčinách, průběhu a důsledcích perzekuce křesťanů v Československu na počátku komunismu.

Kritické vydání rozsáhlého klasického díla Jiřího Levého "České teorie překladu" - prvních dějin překladu v národní literatuře. Zahrnuje studii Vývoj překladatelských teorií a metod v české literatuře a komentovaný výbor původních statí a úvah českých překladatelů i teoretiků překladu od konce 15. století do konce druhé světové války - od časů Hasištejnského z Lobkovic přes rané i pozdější obrozence k překladatelským velikánům 19. století a osobnostem první poloviny století 20. Vychází v nezkrácené podobě jako autentická podoba textu prvního vydání (1957). Editoři aktualizovali poznámkový aparát i bibliografii a v úvodní studii zařadili Levého práci do domácího i mezinárodního badatelského kontextu.

Kniha Bertranda Schnerba představuje syntézu o burgundském soustátí na konci středověku. To ztělesňovalo vedle některých oblastí severní Itálie nejdůležitější hospodářské centrum Evropy, jednu z nejbohatších oblastí západního světa a prostředí, ve kterém se rozvíjela písemná i výtvarná kultura, jež neměla obdoby. Koncept burgundského státu překonává dosud zavedené schéma série biografických studií jeho jednotlivých panovníků a zároveň poskytuje odlišnou perspektivu od „zemského“ pojetí burgundských dějin v pozdním středověku. Schnerbova syntéza tak spíše nachází prvky moderního státu v pozdně středověkých entitách.

Kolektivní monografie dává čtenáři nahlédnout na pedagogiku volného času také cestou teologického, konkrétně křesťanského vnímání člověka. Člověk zde není viděn jako objekt či předmět, ale jako subjekt možné odpovědnosti včetně odpovědnosti před Bohem. Svobodný člověk jedná odpovědně, za své svobodně zvolené jednání nese i odpovědnost úměrnou osobní svobodě. K tomu, aby mohl ve své svobodě růst a zrát, a tím růst a zrát i v osobní odpovědnosti, je mu třeba výchovy. Pedagogika volného času se zaměřuje na jednání člověka v čase a prostoru, kde se uplatňuje lidská svoboda a odpovědnost; její snahou je pečovat o něj takovým způsobem, aby život v tomto čase a v tomto prostředí byl co nejvíce lidský. Pedagogika volného času nabízí kromě reflexí fenoménů výchovy, lidství, vychovatelství také mnoho rozmanitých využitelných metod. Z nich jsou v této publikaci v souladu se zaměřením jednotlivých autorů promýšleny a prezentovány různé cesty ke kontemplativnímu způsobu jednání a v souladu s pedagogikou volného času akcentovány především metody nedirektivní.

Edice dokumentů z let 1923-1925. Předkládaná výběrová edice dokumentů přináší druhý svazek ediční řady souhrnných diplomatických zpráv československého vyslanectví u Svatého stolce v éře první republiky. Vychází primárně z fondu Politické zprávy - Vatikán, uloženého v Archivu Ministerstva zahraničních věcí České republiky v Praze, a obsahuje třicet sedm přepsaných, komentovaných a kontextualizovaných dokumentů z období let 1923-1925.

Kniha je sborníkem z konference pořádané Centrem pro modelování společenských a biologických procesů (BISOP) v polovině června 2021, jde tedy o jakýsi snímek stavu věcí, poznání a společenské diskuse v době jejího konání. První část představuje obecné texty, které mohou čtenáři posloužit k orientaci v problematice. V druhé části lze najít příspěvky věnující se konkrétním problémům nastalým v souvislosti s pandemií z pohledu matematického modelování, logistiky, psychologie a sociologie. Příspěvky v závěrečné části se věnují zhodnocení dopadů pandemie a možnostem, jak se z nich poučit. Je na čtenáři, aby posoudil, co z obsahu knihy s časovým odstupem obstálo a co nikoli, v každém případě jde o zajímavý dokument o působení jedné vědecké iniciativy.

Kapucínské kostely svou prostou a osobitou architekturou dodnes upozorňují na přítomnost tohoto řeholního řádu v mnoha městech České republiky, od Sokolova přes Prahu až po Fulnek. Kapucíni patřili v raném novověku nejen v našich zemích, ale i ve světě vedle jezuitů a františkánů k nejpočetnějším řeholním společenstvím. Těšili se na jedné straně přízni mocných a bohatých, což umožnilo jejich velké rozšíření, v souladu s ideály sv. Františka z Assisi ale oslovovali svou činností zejména nižší vrstvy.Výborně pramenně podložená monografie Marka Brčáka sleduje dějiny kapucínů v Čechách a na Moravě od jejich příchodu na naše území po josefinské církevní reformy. Pozornost je věnována zejména vzájemným interakcím tohoto řádu s okolním světem (sběr almužen, kazatelství, zpovědní a misijní činnost, poutní místa, laická společenství atd.). Kniha je opatřena biografickými medailony známých i méně známých kapucínů a obrazovým doprovodem.

V období gregoriánské reformy a boje o investituru prošla křesťanská společnost významnou proměnou, která se promítla do vztahů světské a duchovní moci, fungování latinské církve i priorit právního a teologického myšlení. Významnou součástí této transformace se stala nová podoba volebního procesu, který zásadně ovlivnilo na konci padesátých let 11. století vydání dekretu In nomine Domini papežem Mikulášem II. Tato kniha se v návaznosti na dosavadní historický a kanonickoprávní výzkum zabývá vývojem papežských voleb v gregoriánském období. Zvláštní pozornost věnuje reálnému významu nové volební legislativy, formování kardinálského kolegia jako privilegované skupiny volitelů a dalším organizačním a právním náležitostem volební procedury. Výběr nové hlavy římské církve tak překračuje oblast vnitrocírkevních záležitostí a stává se svědectvím o dynamickém utváření celospolečenských vztahů na začátku vrcholného středověku.

Kniha pojednává o lidech, kterým není lhostejný stav planety a kteří se vydali cestou osobní změny. Reflektují to, že způsob jejich života má dopad na životní prostředí, a snaží se o změnu svého životního stylu i spotřebních vzorců. Autorka se snaží porozumět jejich motivacím a sleduje, jaké překážky na své cestě překonávají. Dívá se na toto jednání optikou politiky životního stylu, která poukazuje na to, že v poslední době vzrůstá počet občanů, kteří se nezajímají o vysokou politiku a chtějí žít po svém. Vychází z kvalitativního výzkumu (pozorování, rozhovorů a analýzy dokumentů) realizovaného v letech 2017–2019.

Edice dokumentů z let 1920-1922. První svazek nové řady přináší edici souhrnných diplomatických zpráv československého vyslanectví u Svatého stolce v éře první republiky. Vychází primárně z fondu Politické zprávy — Vatikán, uloženého v Archivu Ministerstva zahraničních věcí České republiky v Praze, a obsahuje čtyři desítky přepsaných, komentovaných a kontextualizovaných dokumentů z období let 1920 až 1922.

AD FONTES – CURSUS LATINUS je dílem dvou zkušených vysokoškolských pedagožek. Učebnice určená pro výuku latiny v univerzitních kurzech humanitního zaměření zve k četbě textů latinských autorů v originále, a to starověkých, středověkých i pozdějších. Jejich prostřednictvím vede k poznání základů latinské slovesné tradice v historickém průřezu. Publikace je rozdělena na dva základní stupně – cursus I a cursus II –, jejichž jednotící linie je studium latinské morfologie a syntaxe. Velké množství rozmanitých, nenásilných cvičení vede k porozumění latinskému slovu, ke zvládnutí bohaté slovní zásoby i k vnímání jejího dalšího života v obecně-kulturní vrstvě jazyků moderních. Umožňuje také získání dobrých znalostí latinské morfologie a pochopení stavby latinské věty a souvětí. Do důsledku dodržovanou zásadou je úsilí spojovat čtení souvislého latinského textu s porozuměním, tj. získat z něho klíčové informace před jeho přetlumočením do mateřského jazyka.

V poslední době je možné ve vědeckém světě pozorovat rostoucí zájem o výzkum religiozity a spirituality; právě tak schizofrenie je předmětem zájmu mnoha výzkumů. Obadva světy, tedy svět religiozity a spirituality, jsou stejně jako svět pacientů se schizofrenií v jistém slova smyslu neuchopitelné, jedinečné, ale o to zajímavější a více fascinující. Výzkum pacientů se schizofrenií ukazuje, že téma spirituality, donedávna odborníky opomíjené, je pro léčbu i pro život nemocných často velmi důležité, často důležitým způsobem zapadá do jejich životných příběhů a někdy skrývá i důležitý klíč k odhalení smyslu dění. Kniha může být užitečná všem, kdo pomáhají lidem se schizofrenií – zejména lékařům, psychologům, terapeutům, sociálním pracovníkům, kněžím a pastoračním asistentům.

Kniha je volným souborem sedmi samostatných studií, které propojuje téma pravoslaví a nacionalismu. Úvodní stať je věnována významu křesťanské víry v současném světě z pravoslavného pohledu, následuje rozbor poměru pravoslavné církve k nacionalismu obecně a speciálně v řecké pravoslavné církvi. Další kapitoly se zabývají nacionalismem v prostředí svaté hory Athos, národnostní problematikou v pojetí vybraných zástupců pravoslavné církve, osobností biskupa-mučedníka sv. Gorazda a mezemi náboženské tolerance v pravoslavné perspektivě.

Kniha analyzuje disparátní vývoj náboženství, církví a religiozity v České a Slovenské republice po rozpadu společného státu. Zatímco česká společnost je jednou z nejsekularizovanějších společností světa, na Slovensku náboženství už tradičně hraje významnou úlohu ve veřejném prostoru. Je to však celá pravda a vystačíme s tím, že všechny rozdíly připíšeme historickému dědictví? Po přiblížení odlišné historie a společenského postavení církví a věřících v obou zemích autor podrobně analyzuje vývoj vztahů mezi státem a církvemi, jejich financování a ekonomický provoz, církve jako náboženské organizace a jejich společenské a kulturní působení, stejně jako proměňující se religiozitu a názory veřejnosti. Ukazuje, že v obou společnostech se prolínají sekularizační i desekularizační tendence a že české a slovenské církve, ale ani jejich sekulární protějšky často nedokázaly adekvátně reagovat na aktuální společenské potřeby. Hledání individuálně i společensky přijatelného (postoje k) náboženství naší doby je tak zřejmě ještě před námi.

Kniha přináší česko-německou edici třiceti šesti dochovaných listů, které český katolický kněz, jezuita Adolf Kajpr (1902–1959), odeslal z nacistického a z komunistického žaláře. Poskytuje pozoruhodné svědectví o kritických etapách v životě této mimořádné osobnosti českého katolicismu a o době, v níž žila. Větší část dopisů ilustruje Kajprovo věznění v koncentračních táborech Terezín, Mauthausen a Dachau (1941–1945). Menší část listů pak vzešla z jeho věznění v komunistických věznicích (1950–1959). Prošel jich sice několik, listy se však uchovaly pouze z Leopoldova na Slovensku. Úvodní studie Vojtěcha Novotného přináší životopis tohoto českého jezuity a ediční poznámku, jež osvětluje okolnosti, za nichž korespondence vznikla.

Monografie přináší reflexi přijímání cizinců ve světle biblických textů, z nichž čerpá podněty pro eticky orientovaný přístup k problému migrace v dnešním světě. Po hermeneuticko-metodologických úvahách následuje zevrubné představení biblického étosu zacházení s cizinci, třetí část je věnována přehledu biblickoantropologických východisek, která stojí v pozadí tématu. Kniha chce být nejen zdrojem spolehlivých informací o poměru starozákonního a novozákonního lidu k cizincům a lidem na cestách, ale především pozváním k eticky zodpovědnému promýšlení otázky přijímání cizinců v současnosti.

Monografie je i na mezinárodní rovině první prací, která odhaluje základní obrysy dramatických počátků prosazování evolučního paradigmatu vzniku-stvoření člověka v rámci katolické církve. S několika odvážnými zastánci evoluce se setkáváme již v sedmdesátých letech 19. století, zlomovými se však stávají až léta devadesátá, kdy se navzdory postojům vatikánského centra v řadě západních zemí i v naší vlasti objevuje nemálo úctyhodných průkopníků nového pohledu na stvoření člověka. Katoličtí zastánci teistické interpretace evolučního původu lidstva po roce 1910 představovali významnou a početně stále rostoucí názorovou skupinu, Vatikán se začal novému paradigmatu otevírat až na počátku druhé poloviny minulého století. Kniha by měla vzbudit zájem nejen mezi teology, ale také u odborníků na dějiny vědy a u každého, koho fascinuje původ lidstva a dějiny paleoantropologie.

Současná česká religiozita prochází dynamickým vývojem a náboženská scéna je natolik diverzifikovaná, že je obtížné vyznat se v ní. Encyklopedie menších křesťanských církví v ČR přitom přibližuje jeden z jejích nejrychleji rostoucích a současně nejméně známých segmentů. Kniha podává encyklopedický přehled 27 státem registrovaných křesťanských nebo z křesťanství vycházejících církví a náboženských společností; s výjimkou římskokatolické, českobratrské evangelické, československé husitské a slezské evangelické církve jde o všechny registrované křesťanské církve. Odborníkům a zainteresované veřejnosti poskytuje informace o jejich vzniku a historickém vývoji včetně zahraničních zdrojů a paralel, o religionistickém profilu, statistické, geografické i základní historické údaje o jednotlivých sborech či náboženských obcích a dalších církevních složkách. Součástí díla jsou úvodní kapitoly věnované typologii křesťanských církví se zvláštním zřetelem k fenoménu tzv. evangelikalismu, vývoji menších křesťanských společenství na českém území a jejich církevní architektuře v posledních téměř dvou staletích. Užitečnou pomůckou jsou rovněž kompletní údaje o náboženském vyznání ve sčítáních lidu 1880–2011 a podrobné rejstříky.

„Především si řekněme, o čem tahle knížka není. Nechce nahradit standardní učebnici sociologického výzkumu, nenabízí úplnou zbrojnici metod a technik a už vůbec nechce naučit čtenáře statistice. Její cíl je v tomto smyslu daleko skromnější: porozumění logice výzkumu a porozumění smyslu statistických operací.“Tolik autor ve svém úvodním slově. Obvykle nezáživné metody sociologie Disman představuje s humorem a nadhledem a více než o znalost statistiky samotné mu jde o schopnost porozumět „skutečnému smyslu našich dat“.Druhý dotisk 4. vydání úspěšné učebnice

Kniha se snaží přiblížit realitu dnešní Svaté země prostřednictvím rozhovorů s místními obyvateli. První část zachycuje sociokulturní, historické a náboženské souvislosti, které spoluvytváří komplikovaný obraz izraelské společnosti. Druha část je pak věnována analýze a interpretaci vypovědí současných Izraelců. Kniha představuje českému publiku postoje, názory a sebepojetí izraelských žen a mužů, a to především ve vztahu k nestandardnímu prostředí, ve kterém žijí. Postřehy a komentáře jednotlivců zpřístupňují čtenáři novou prožitkovou dimenzi. Tyto „živé vstupy“ konkrétních osob nám umožňují do jisté míry sdílení situací či přímo spoluprožívání diskutovaných událostí. Publikace může sloužit také jako praktický manuál či inspirace k realizaci terénního antropologického výzkumu.

Česká katolická morální teologie 1884 - 1948. Publikace se zabývá českou morální teologií od jejích počátků v poslední čtvrtině 19. století do poloviny století dvacátého. Autor kriticky hodnotí jednotlivé spisy, konfrontuje jejich postoje s dobovou společenskou a politickou situací a uvádí je do souvislosti s prohlubující se izolací církve. Vedle obecných aspektů morálky je v rámci morálky speciální věnován zvláštní zřetel sexuální, politické a sociální etice.

I - Fundace 12. století. Kniha uzavírá jako čtvrtý svazek soubor Dějin cisterckého řádu v Čechách 1142-1420, který v nakladatelství Karolinum vycházel od roku 1998. Závěrečný díl shrnuje poznatky o různých aspektech řádu, které prezentuje ne již podle jednotlivých klášterů, ale tematicky. Věnuje se působení cisterckého řádu ve středověkých Čechách od příchodu prvních šedých mnichů přes pasáže věnované životu v klášterech, liturgii, vztahu se světským prostředím, intelektuální činnosti mnichů až po otázky související s klášterním hospodářstvím. Kde je to možné, porovnává situaci v Českém království s vývojem v jiných zemích. Ač jde o čtvrtý díl série, je knihu možné vnímat jako samostatnou práci o cisterckém řádu. Podobně jako v předchozích svazcích text doplňuje bohatý ilustrační materiál (cca 200 fotografií a 30 map, grafů a schémat).

II - Kláštery založené ve 13. a 14. století. Kláštery na hranicích a za hranicemi Čech představují doplněné a rozšířené vydání třetího dílu souboru Dějin cisterckého řádu v Čechách (1142–1420), který původně vyšel v roce 2009. Oproti prvnímu vydání byl tento svazek doplněn o výsledky dalšího studia pramenů, stejně jako o nové poznatky české i zahraniční literatury. V první části se čtenář seznámí s osudy dvou klášterů, jež ve středověku patřily k Českému království, změnou zemských hranic se však dnes nacházejí mimo území Čech (Marienthal v Sasku, Žďár nad Sázavou na Moravě). Prostřední část knihy se zaměřuje na kontakty českých opatství s cisterckými kláštery v okolních zemích. Nově se zde objevují pasáže věnované vazbám českých řádových domů k jejich mateřským klášterům na území dnešního Německa a Rakouska. Významně byl doplněn exkurz Pohřby českých princezen a dalších členů rodů vládnoucích v Čechách v cisterckých klášterech. Závěr publikace tvoří čtyři kapitoly zaměřené na německé a rakouské řádové domy, které měly ve středověku v Čechách svou pozemkovou držbu (Waldsassen, Altzelle, Grünhain, Zwettl). Tyto kapitoly jsou výrazně stručnější než pojednání o klášterech Marienthal a Žďár, neboť jejich záměrem je představit především vazby těchto institucí k českému prostředí.

Monografie Ctirada V. Pospíšila přináší podstatné rozšíření předchozích výzkumů v oblasti vztahů katolické teologie k poznatkům přírodních věd v minulém a předminulém století. V první části autor představuje poměr dobové teologie k astronomii a neshledává zde sebemenší konflikt. Druhá část pojednává o postoji teologie k evoluci v oblasti fauny a flóry. I zde se rýsuje značná otevřenost k faktu evoluce, nikoli však k jejímu materialistickému pojetí. Hlavní třecí plochou byla vize evolučního vzniku lidstva, která vyvolávala bouřlivé diskuse nejen v oblasti teologie, ale také mezi představiteli jiných vědních oborů. Autor zachycuje nejen postoje českých teologů, ale také těch, kdo tuto koncepci vzniku lidstva propojovali s křesťanskou teologií stvoření a antropologií již od posledních desetiletí 19. století a na počátku století dvacátého.V českém prostředí doposud zcela nezpracovaná tematika s řadou přínosů i na poli mezinárodního bádání dokládá, že postoj teologů nebyl zdaleka jednoznačně zamítavý a že již od dvacátých let minulého století bylo přijímání vzniku lidského těla evolucí vcelku běžným standardem katolické teologie stvoření zejména v německy mluvících zemích a ve spojitosti s tím i v Čechách a na Moravě.

Teologie křesťanské duchovní zkušenosti. Co dnes rozumíme pod pojmem "duchovní zkušenost" v rámci křesťanské tradice? Jaké kritérium ji odlišuje od jiných forem lidské zkušenosti? A je každá zkušenost na poli spirituality skutečně "duchovní"? Předkládaná kolektivní monografie zkoumá fenomén křesťanské duchovní zkušenosti v teologickém rámci, propojuje přitom historické sondy s výzvami, které přináší současná spirituální teologie. Úvodní studie i následujících osm kapitol se pokouší vést dialog nejen mezi spirituální zkušeností křesťanského Východu a Západu, ale také mezi teologickou tradicí a myšlením současného (post)sekulárního světa.

Předkládaná výběrová edice dokumentů přináší třetí svazek ediční řady souhrnných diplomatických zpráv československého vyslanectví u Svatého stolce v éře první republiky. Vychází primárně z fondu Politické zprávy – Vatikán, uloženého v Archivu Ministerstva zahraničních věcí České republiky v Praze, a obsahuje dvacet sedm přepsaných, komentovaných a kontextualizovaných dokumentů z období let 1926–1928.

Kniha je věnována životu a dílu nejvyššího představitele českobudějovické diecéze v letech 1920-1940. Biografii biskupa Šimona Bárty (1864-1940) zasazuje do širšího kontextu náboženských a společenských poměrů v českých zemích i do souvislostí proměn katolické církve a papežství sklonku 19. a první třetiny 20. století.

Jakožto velmoc musela habsburská monarchie disponovat válečným loďstvem schopným ochránit její státní příslušníky a hájit čest její vlajky i mimo své domovské vody. Křižníky a další plavidla reprezentující Rakousko-Uhersko v zámoří si ale nemohly zjednat patřičný respekt, jestliže je nedoprovázel stín mocného bitevního loďstva, a i obrana členitého dalmatského pobřeží se zdála mnohem snazší s několika divizemi moderních bitevních lodí nežli bez nich. Lodě ovšem nevznikají jen tak z pěny na vlnách - vybudovat odpovídající námořní moc tudíž vyžadovalo mnoho času, peněz a úsilí, jehož výsledek rozhodně nebyl zaručený. Technický pokrok neúnavně kráčel vpřed, jednání s vládami byla všechno, jen ne snadná a v neposlední řadě muselo habsburské soustátí zajistit i ochranu svých dlouhých pozemních hranic. Některé záměry rakousko-uherských admirálů tak zůstaly pouze na papíře a na konci strastiplné cesty, která vedla k realizaci plánů jiných, mnohdy čekal jen částečný úspěch.

Publikace přináší pohled na historický vývoj masových médií - tisku, filmu a rozhlasu na území českých zemí do konce první republiky. Důraz je kladen na kvantitativní rozměr: jaký byl počet vydávaných novin a časopisů, v jakém nákladu vycházely, jak spolu soupeřily české a německé tiskoviny, jak hustá byla síť biografů a kolik diváků navštěvovalo filmová představení. Opomenut není ani vývoj rozhlasu, který je doložen narůstajícím počtem posluchačů v různých regionech.