Donald Robertson

Příběh císaře, který se díky svým zásadám nenechal ovládnout mocí. Číta: Zdeněk Junák Celkový čas: 6 hodín 40 minút Marcus Aurelius vládl Římské říši v době jejího největšího rozkvětu – velel armádám, rozhodoval o osudech milionů lidí, řešil spiknutí a války. Jeho soukromé deníky však odhalují muže, který zápasil s pochybnostmi, smutkem a rozporem mezi tím, kým chtěl být, a tím, co od něj vyžadoval trůn.Donald Robertson vás vtáhne do nitra Marcova boje a ukáže vám, jak s pomocí stoické filozofie překonával obrovské překážky, jimž během svého života čelil. Seznámí vás také s osobami, které Marca nejvíce formovaly, jako byla jeho matka Domitia Lucilla, tajemný císař Hadrián nebo jeho stoičtí učitelé.Robertson čerpá z Hovorů k sobě, starověké korespondence i historických záznamů a předkládá vám neskutečně poutavý životopis tohoto nejznámějšího, stoicismus praktikujícího císaře. Pro Marca Aurelia totiž nebyl stoicismus filozofií. Byl jeho základní strategií k přežití.Toto je příběh jedince, který se snažil skloubit moc se svými zásadami a dobrotou. Skutečný příběh muže, který vám i po dvou tisících letech od jeho smrti bude obrovskou inspirací.

Příběh císaře, který se díky svým zásadám nenechal ovládnout mocí. Tento románový životopis oživuje odkaz Marka Aurelia (121–180 n. l.) pro novou generaci čtenářů skrze zkoumání císařovy fascinující psychologické cesty. Donald J. Robertson zkoumá Markovy vztahy s klíčovými postavami jeho života, jako byla jeho matka Domitia Lucilla a císař Hadrián, a také s jeho stoickými učiteli. Hojně čerpá z Markových Hovorů k sobě a korespondence a zkoumá císařovo jednání, jak je podrobně popsáno v Historia Augusta dalších antických textech.Marcus Aurelius se snažil sladit svou filozofii a morální hodnoty s politickými tlaky, kterým čelil jako císař na vrcholu římské moci. Robertson zkoumá Markův postoj k otroctví a morální dilema, které představovalo zajetí nepřátel ve válce, jeho postoj k ženám, roli stoicismu při utváření jeho reakce na hrozbu občanské války, zacházení s křesťany za jeho vlády a jmenování jeho nechvalně známého syna Commoda jeho nástupcem.V celém tomto díle jsou k osvětlení císařovy mysli – jeho charakteru, hodnot a motivů – použity Hovory k sobě, přičemž Robertson obratně proplétá Markovu vnitřní cestu jako filozofa s vnějšími událostmi jeho života římského císaře.