Ernest Gellner

Kniha Národy a nacionalizmus, ktorá prvýkrát vyšla v roku 1983, je jedným z najkomplexnejších a najvplyvnejších vysvetlení vzniku nacionalizmu, aké boli kedy napísané. Gellner, opierajúc sa o celý rad disciplín vrátane filozofie, antropológie, sociológie, politológie a histórie, tvrdí, že nacionalizmus je nevyhnutným dôsledkom modernity. Nie je podľa neho prejavom zmyslených dávnych identít, ale reakciou na potreby moderného priemyselného sveta, ktorý vyžaduje jednotný jazyk, kultúru a štát. Kniha patrí k základným textom štúdia nacionalizmu a ponúka analytický rámec na pochopenie jeho vzniku a pretrvávajúceho významu aj v súčasnom svete. Aktualizované vydanie obsahuje doslov Johna Breuillyho z London School of Economics and Political Science, ktorý ju doplnil o reakcie na knihu, pozitívnu aj negatívnu odozvu, odpoveď autora, a zahrnul do nej aj rozsiahlu bibliografiu dôležitých prác o nacionalizme.

Wittgenstein, Malinowski a habsburské dilema. Kniha Jazyk a samota vrhá nové světlo na dva myslitele, o nichž se v jejich době nejvíce psalo; Wittgensteina a Malinowského. Wittgenstein, pravděpodobně nejcitovanější filosof 20. století, je proslulý tím, že předložil k úvaze dvě radikálně odlišná filosofická stanoviska. Malinowski byl zakladatelem moderní britské sociální antropologie a obvykle se mu připisuje zásluha, že byl objevitelem etnografické práce v terénu, základní výzkumné metody v celé oblasti sociálních věd. Tato kniha vysoce originálním způsobem ukazuje, jak myšlení obou mužů i obě Wittgensteinovy filosofie vyrůstaly pod vlivem společných domněnek – hojně sdílených v habsburské říši – o lidské povaze, společnosti a jazyku. Je to zároveň pádná kritika Wittgensteina – a tím implicitně i konvenční filosofie – za to, že opomněl vzít tyto domněnky v úvahu. Tato Gellnerova poslední kniha propojila témata, jež celoživotně poutala autorův zájem, stala se ztělesněním jeho přesvědčení, že filosofie zdaleka „nenechává všechno tak, jak to je“, nýbrž je o důležitých historických, sociálních a osobních otázkách.

Nacionalismus je nejen názvem první ze dvou posmrtně vydaných prací Ernesta Gellnera, je to především téma, které jej provázelo po celý aktivní život. Gellner pocházel z rodiny, která ho k zájmu o nacionalismus přímo předurčovala.Když v roce 1983 vydal knihu nazvanou Národy a nacionalismus, byl sám překvapen, že svou oblíbeností předčila všechny jeho dosud vydané práce. Na sklonku života se k tomuto stále aktuálnímu tématu vrátil a sepsal další knihu, ve které zhodnotil vše, k čemu během svého dlouhého a plodného bádání dospěl. Vyjádřil v ní své přesvědčení, že nacionalismus je zakořeněn v modernitě a je nevyhnutelným osudem našeho světa. Naznačil ale i směr, kterým by se vyspělá společnost měla ubírat, aby se jeho zhoubného vlivu dokázala zbavit.Gellnerovo dílo, které zahrnuje zhruba 20 publikovaných knih a nesčetné množství článků, je svědectvím o hledání stále přesnějších a úplnějších odpovědí na otázky o tom, co je a jak vznikl moderní svět, ve kterém žijeme. Ernest Gellner je nepochybně jedním z největších světových autorů přemýšlejících a píšících o modernitě. Ale není to autor módní, někdo, kdo je nesen vlnou kritiky modernity. Ba právě naopak.Lze říci, že v podstatě stojí za hodnotami, které vytvořily to, co se označuje pojmem „moderní svět“. Iracionalismus postmodernistů považoval za velké nebezpečí dnešní doby. Je však zároveň kritický i ke tradičnímu racionalismu.