Jan Sokol

Paměti architekta. Paměti architekta Jana Sokola (1904–1987) osvětlují dlouhou cestu za smyslem života, práce a víry. Volba architektury vymezila prostor ke studiu i tvoření, doba někdy pomáhala, jindy stavěla těžké překážky. O minulém pro přítomné a budoucí píše autor v první části knihy. Druhá část, Moje plány, shromáždila architektovo dílo, vycházející z koncepcí zakotvených historicky, technicky i umělecky. Ideje a plány se ale často nedaly realizovat jinde než na pracovním stole. Tam přesto i drobné úkoly nalézaly váhu symbolu, v hledání přinášely pevnou oporu reality.

„S chozením do kostela je to dnes ještě o něco těžší než s chozením do školy. Nepříjemné povinnosti totiž člověk lépe snáší, když ví, že to tak mají všichni. Všechny děti musí chodit do školy, všichni musíme platit daně a donedávna museli všichni mládenci na vojnu. Jenže do kostela se chodit zřejmě nemusí a většina lidí okolo nás tam prostě nechodí. Takže proč zrovna já?“ (z úvodu autora)Prof. Jan Sokol se pokouší najít obyčejnou lidskou odpověď na jednoduchou, ale pro mnohé palčivou otázku. Ve středu jeho pozornosti je eucharistická bohoslužba a její mnohé významy v životě křesťana. S důkladností sobě vlastní nás uvádí do širších souvislostí tématu, a přitom se snaží hovořit jazykem přístupným pro nejširší čtenářskou obec. Knížka je určena těm, kdo do kostela chodí dobrovolně a rádi, i těm, kdo přirozenou motivaci nemají a potřebují najít hlubší smysl svého počínání.

Rozjímání nad evangelii od známého českého filosofa a křesťanského myslitele.Nová publikace přináší přes sedmdesát krátkých zamyšlení nad nejrůznějšími duchovními, ale i zcela aktuálními a „světskými“ tématy z pera oblíbeného českého autora, filosofa a vysokoškolského učitele. Texty byly původně připraveny jako podklady pro kázání na nedělní čtení z evangelia v bazilice sv. Markéty na pražském Břevnově. Sokolovy texty jako obvykle zaujmou srozumitelným podáním závažných a nejednou též problematických témat. V tomto případě však ke čtenářskému zážitku přispívá i původní žánr kázání, k jehož samotné podstatě patří umění zaujmout a vyslovit na omezeném prostoru přesvědčivě to podstatné.

Proměny vztahu člověka k posvátnému. Kniha reflektuje postavení fenoménu „náboženství“ v průběhu lidských dějin z filozofického a religionistického hlediska. Zamýšlí se nad postupným vývojem vztahu člověka k božství ve starověku, středověku, novověku i postmoderně. Autor mapuje antropologické konstanty tohoto vztahu, vyjádřené v psaném slově, architektuře, umění i v rituálních projevech. Ve svém výkladu vychází z křesťanských pozic, které jsou mu vlastní a snaží se odpovědět na základní otázku: může člověk přijmout křesťanské poselství, aniž by se musel vydělit z moderní společnosti?

Rozjímání nad evangelii od známého českého filosofa a křesťanského myslitele. Nová publikace přináší více než šedesát krátkých zamyšlení nad nejrůznějšími duchovními, ale i zcela aktuálními a „světskými“ tématy z pera oblíbeného českého autora. Texty byly původně připraveny jako podklady pro kázání na nedělní čtení z evangelia v bazilice sv. Markéty na pražském Břevnově. Sokolovy texty jako obvykle zaujmou srozumitelným podáním závažných a nejednou též problematických témat. V tomto případě však ke čtenářskému zážitku přispívá i původní žánr kázání, k jehož samotné podstatě patří umění zaujmout a vyslovit na omezeném prostoru přesvědčivě to podstatné.

Svou novou knihou se známý český filosof Jan Sokol znovu obrací k člověku, tentokrát proto, aby se — na rozdíl od své knihy předchozí, věnované „moci, penězům a právu“ — pokusil rozkrýt a zhodnotit sféru lidské intimity, spjaté s nejhlubšími otázkami smyslu života a podobě života dobrého. Podle vlastních autorových slov chce kniha „přispět ke zřetelnějšímu rozlišování mravně významných fenoménů, aby se o nich dalo přesněji uvažovat a smysluplně hovořit; připomenout změněnou situaci, v níž se jako jednající lidé dnes pohybujeme: situaci ,globalizovaného‘ světa, kde hrají stále významnější roli instituce; a vyjít vstříc naléhavé potřebě společných východisek či základů univerzální a ,všelidské‘ mravnosti, jak ji tyto proměny vyvolávají“. Tuto potřebu podle Jana Sokola nemohou naplnit mravní systémy pozitivních náboženství, které jsou ze své podstaty rozdělující, ale je třeba užít „prekérnějších postupů praktické filosofie“. Východiskem celého tázání se přitom stává široké spektrum filosofické tradice a soustavně zpracované historické zkušenosti a vedle toho výsledky zejména biologických a antropologických věd. Z tohoto důvodu se jedním ze základních pojmů a představ knihy stává sám „život“.

Druhý svazek edice Rozhovory nad biblí přináší přepisy rozhlasových rozhovorů Petra Vaďury s Janem Sokolem, které vznikaly v rozmezí let 2002–2007. Obsahuje dva druhy textů: první je cyklus 12 rozhovorů nad nejzávažnějšími tématy Starého zákona. Pořady měly nabídnout jakousi průvodcovskou službu těm posluchačům, kteří sice příliš mnoho zkušeností s četbou bible nemají, ale přesto by se o těch nejznámějších kapitolách Knihy knih něco rádi dozvěděli. Jan Sokol nabízí takové výkladové přístupy, které nutně nevyžadují po posluchačích víru, přesto však k víře vedou a víru biblických hrdinů přibližují. Tento cyklus zahájil pořad o stvoření, který odvysílal Český rozhlas Plzeň 13. 12. 2002. Další díly (Kain a Ábel, potopa, babylonská věž, Abrahám, Jákob, Josef, exodus z Egypta, Zákon, knihy Jozue a Soudců, království a král, proroci a poexilní židovstvo) vznikaly pro TWR a vysílaly se v letech 2006 a 2007 v rámci Křesťanské vlny Českého rozhlasu Plzeň. Druhou část knihy tvoří přepisy rozhlasových pořadů Ranní slovo, vysílaných od listopadu 2003 do prosince 2007 na vlnách Českého rozhlasu 3 – Vltava. Jsou to rozhovory nad biblickými texty liturgického kalendáře. Díky tomuto klíči se zde objevují jak ty nejznámější novozákonní příběhy, tak texty méně známé. Jan Sokol při těchto výkladech nevystupuje jako teolog nebo lingvista, ale jako obyčejný (byť poučený) čtenář. Biblické příběhy, které vykládá, mu jsou svědectvím o obyčejných lidech, do jejichž zápasů, slabostí i snů vstupuje Bůh.

Výbor z textů velkého německého mystika 13. století s obsáhlou úvodní studií Jana Sokola. Reedice úspěšné knihy věnované středověké mystice, zejména dílu významného německého náboženského myslitele Mistra Eckharta. Úvodní studie Jana Sokola spolu s vysvětlujícími poznámkami otevírá přístup k předkládaným spisům širokému okruhu čtenářů. Mezi vybranými spisy nechybějí entuziastická Eckhartova kázání odhalující bezprostředně samotné jádro Eckhartova myšlení v jeho místy doslova ,,syrové„ podobě. Do výboru jsou zařazeny rovněž překlady několika dalších dobových textů, které doplňují celkový rámec myšlenkového dědictví Mistra Eckharta.

Proměny vztahu člověka k posvátnému. Kniha reflektuje postavení fenoménu "náboženství" v průběhu lidských dějin z filozofického a religionistického hlediska. Zamýšlí se nad postupným vývojem vztahu člověka k božství ve starověku, středověku, novověku i postmoderně. Autor mapuje antropologické konstanty tohoto vztahu, vyjádřené v psaném slově, architektuře, umění i v rituálních projevech. Ve svém výkladu vychází z křesťanských pozic, které jsou mu vlastní a snaží se odpovědět na základní otázku: může člověk přijmout křesťanské poselství, aniž by se musel vydělit z moderní společnosti?

Pokus o praktickou filosofii. Výsledky moderní evoluční biologie naznačují, že mravnost v lidských společnostech není jen nějakou konvenční „nadstavbou“, nýbrž navazuje na podstatné rysy všeho živého a rozvíjí je specificky lidskou kulturou. Jednající člověk tak není jen svébytná osoba, odpovídající pouze za své vlastní činy, nýbrž nese faktickou odpovědnost i za to, co ve své kultuře a společnosti přebírá. Tato nesmírně široká odpovědnost se musí v současných společnostech rozdělit, podobně jako se dělí a specializují i naše činnosti. Není to však jen břemeno, které by náš život omezovalo, nýbrž může mu také dávat obsah a smysl, který v současné společnosti citelně chybí. A právě tento chybějící smysl, stejně jako společná naděje, jsou možná jednou z hlavních příčin často připomínané „krize“ současných společností. Společný náboženský základ starších společností nemůže filosofie sice nahradit, může však připomenout, bez čeho se ani moderní pluralitní společnosti patrně neobejdou. Knížka, v řadě bodů přepracovávající předchozí autorovu knihu Etika a život, vznikla z přednášek na Karlově univerzitě a je určena studentům, učitelům etické výchovy a všem, kdo si o budoucnost nejen české společnosti dělají starosti.

Druhý svazek edice Rozhovory nad biblí přináší přepisy rozhlasových rozhovorů Petra Vaďury s Janem Sokolem, které vznikaly v rozmezí let 2002–2007. Obsahuje dva druhy textů: první je cyklus 12 rozhovorů nad nejzávažnějšími tématy Starého zákona. Pořady měly nabídnout jakousi průvodcovskou službu těm posluchačům, kteří sice příliš mnoho zkušeností s četbou bible nemají, ale přesto by se o těch nejznámějších kapitolách Knihy knih něco rádi dozvěděli. Jan Sokol nabízí takové výkladové přístupy, které nutně nevyžadují po posluchačích víru, přesto však k víře vedou a víru biblických hrdinů přibližují. Tento cyklus zahájil pořad o stvoření, který odvysílal Český rozhlas Plzeň 13. 12. 2002. Další díly (Kain a Ábel, potopa, babylonská věž, Abrahám, Jákob, Josef, exodus z Egypta, Zákon, knihy Jozue a Soudců, království a král, proroci a poexilní židovstvo) vznikaly pro TWR a vysílaly se v letech 2006 a 2007 v rámci Křesťanské vlny Českého rozhlasu Plzeň. Druhou část knihy tvoří přepisy rozhlasových pořadů Ranní slovo, vysílaných od listopadu 2003 do prosince 2007 na vlnách Českého rozhlasu 3 – Vltava. Jsou to rozhovory nad biblickými texty liturgického kalendáře. Díky tomuto klíči se zde objevují jak ty nejznámější novozákonní příběhy, tak texty méně známé. Jan Sokol při těchto výkladech nevystupuje jako teolog nebo lingvista, ale jako obyčejný (byť poučený) čtenář. Biblické příběhy, které vykládá, mu jsou svědectvím o obyčejných lidech, do jejichž zápasů, slabostí i snů vstupuje Bůh.

Paměti architekta. Paměti architekta Jana Sokola (1904–1987) osvětlují dlouhou cestu za smyslem života, práce a víry. Volba architektury vymezila prostor ke studiu i tvoření, doba někdy pomáhala, jindy stavěla těžké překážky. O minulém pro přítomné a budoucí píše autor v první části knihy. Druhá část, Moje plány, shromáždila architektovo dílo, vycházející z koncepcí zakotvených historicky, technicky i umělecky. Ideje a plány se ale často nedaly realizovat jinde než na pracovním stole. Tam přesto i drobné úkoly nalézaly váhu symbolu, v hledání přinášely pevnou oporu reality.

Výběr textů ze Starého a Nového zákona. Kniha obsahuje nejznámější a nejkrásnější příběhy z Bible, ale také písně, proroctví, modlitby a napomenutí. Není to ale převyprávění příběhů, s kterými se na knižních pultech můžeme setkat často a děti je rádi čtou: v této knize jde o výběr z Bible samé.Jan Sokol, významný český filosof, se snažil vybrat hlavní a známé, ale i některé neznámé příběhy, dále charakteristické, důležité a živé ukázky z ostatních biblických knih a textů. Důležitou součástí výboru jsou obrázky od Václava Sokola. Jejich hlavním úkolem je přimět čtenáře, aby o biblických příbězích přemýšleli a v příběhu hledali ještě něco víc než jen napínavou příhodu.Na konci knihy čtenář najde výkladové články Jana Sokola, v nichž se nepokouší o soustavný výklad textů, ale dává přednost jednotlivým pohledům, výkladu a vysvětlení některých důležitých biblických postojů, pojmů a rysů. Vzhledem ke všeobecnému poslání knihy nejsou zaměřeny pouze filosoficky a nábožensky, ale také věcně, historicky a společensky. Kniha není určena přímo dětem, ale všem, kteří hledají cestu k bohatství, moudrosti a kráse Bible.

Pokus o praktickou filosofii. Výsledky moderní evoluční biologie naznačují, že mravnost v lidských společnostech není jen nějakou konvenční „nadstavbou“, nýbrž navazuje na podstatné rysy všeho živého a rozvíjí je specificky lidskou kulturou. Jednající člověk tak není jen svébytná osoba, odpovídající pouze za své vlastní činy, nýbrž nese faktickou odpovědnost i za to, co ve své kultuře a společnosti přebírá.Tato nesmírně široká odpovědnost se musí v současných společnostech rozdělit, podobně jako se dělí a specializují i naše činnosti. Není to však jen břemeno, které by náš život omezovalo, nýbrž může mu také dávat obsah a smysl, který v současné společnosti citelně chybí. A právě tento chybějící smysl, stejně jako společná naděje, jsou možná jednou z hlavních příčin často připomínané „krize“ současných společností.Společný náboženský základ starších společností nemůže filosofie sice nahradit, může však připomenout, bez čeho se ani moderní pluralitní společnosti patrně neobejdou. Knížka, v řadě bodů přepracovávající předchozí autorovu knihu Etika a život, vznikla z přednášek na Karlově univerzitě a je určena studentům, učitelům etické výchovy a všem, kdo si o budoucnost nejen české společnosti dělají starosti.