Lewis Carroll

Popredný slovenský ilustrátor Dušan Kállay dostal za ilustrovanie knihy prestížnu Cenu H. Ch. Andersena a počas výstavy k 150. výročiu vydania Alice v krajine zázrakov získalo to slovenské hlavnú cenu Grolier Clubu ako najkrajšie vydanie spomedzi všetkých na svete.Príbehy o Alici v krajine zázrakov a za zrkadlom, ktoré povymýšľal a spísal ešte v 19. storočí anglický matematik a profesor na univerzite v Oxforde Lewis Carroll, sa stali obľúbenými prakticky na celom svete. Alicu poznajú deti a dospelí rovnako ako Pippi Dlhú pančuchu, Pinocchia alebo Medvedíka Pú. Je známa vec, že matematici majú už z titulu svojho zamestnania neraz veľkú tvorivú fantáziu a zmysel pre obdivuhodné kombinácie, paradoxy a nezmysly. Zmysel pre krásne a bláznivé nezmysly mal aj Lewis Carroll – a jeho Alica sa v tom fantastickom nezmyselnom svete pohybuje s detskou samozrejmosťou a bezstarostnosťou, až dospelí nevychádzajú z údivu. A občas si pritom aj zaveršuje a zaspieva. Jej bláznivé príbehy by mali pobaviť nielen deti, ale aj rodičov či už starých alebo mladých.

Třetí vydání světoznámé Carrolovy Alenky v klasickém překladu Aloyse a Hany Skoumalových. Alenka v říši divů je dílo anglického matematika a logika Lewise Carrolla, který příběh údajně napsal pro malou holčičku jménem Alice neboli Alenka. Ta je také hlavní postavou knihy. Dívka se nečekaně octne v záhadné krajině divů, kde se střetává s vymyšleným světem plným podivuhodností. Poněkud tvrdohlavá Alenka přichází s dětsky rázným řešením fantazijních zápletek, jež mají na svědomí svérázní obyvatelé říše divů. Tato ochotná a přívětivá, současně však také neústupná až tvrdošíjná dívka přitom stále zůstává dětsky sympatická. Lewis Carroll zde předvádí svoji schopnost logicky svázat absurdnosti světa a současně také důkladnou znalost dětského chování. Právě tyto schopnosti společně s básnivou imaginací zaručily jeho dílu světové uznání a vstup mezi literární klasiku.

s původními ilustracemi Artura B. Frosta. Soubor deseti krátkých humorných povídek vycházel v letech 1880–1885 jako seriál v časopise. Lewis Carroll skryl do každého příběhu nejméně jeden hlavolam z aritmetiky, algebry či geometrie, a jeho tehdejší čtenáři mu posílali více či méně seriózní řešení. Došlé odpovědi Carrollovi posloužily nejen pro výklad daného matematického úkolu, ale také jako příležitost k dalším hříčkám a hrátkám, jež tvoří druhou část knihy. Zamotaný příběh má veškerý šarm a důvtip Carrollových proslulých děl a podle mnohých čtenářů je dokonce nejzdařilejším autorovým pokusem o kombinaci humoru a matematiky.