Magnus MacFarlane-Barrow

Dal jsem se do řeči s Edwardem, nejstarším ze sourozenců. Jeho černé tričko bylo o několik čísel větší, než by potřeboval, ale na rozdíl od umazaných a potrhaných hadrů, do kterých byli zahaleni jeho sourozenci, bylo čisté. Vyprávěl mi, že je mu čtrnáct a většinu času tráví s matkou při práci na polích kolem domku. Zeptal jsem se ho, v co v životě doufá. Rozhodně jsem přitom nečekal odpověď, která by změnila život mně i stovkám tisíc jiných lidí.„Chtěl bych mít co jíst a taky bych jednou rád chodil do školy,“ odpověděl mi po chvilce zadumání slavnostním hlasem.Tato prostá slova, pronesená jako smělý sen dospívajícího hocha v Malawi, se mi zapsala hluboko do srdce. Je to výkřik, skandál a zároveň stvrzení myšlenky, která se už tehdy začala formovat, je to pobídka k činu, kterou nešlo ignorovat.Slova čtrnáctiletého afrického chlapce se stala jedním z impulsů, po nichž se introvertní chovatel ryb ze skotské vysočiny rozhodl založit „Mariino jídlo“: organizaci, která stojí na drobných příspěvcích desetitisíců lidí a dobrovolnické službě, díky nimž krmí každý den přes milion dětí ve více než tisícovce škol čtrnácti zemí rozvojového světa.Tento nesmírně poutavý příběh, jak z počátečního nadšení hrstky dobrovolníků vyrostlo dílo mezinárodních rozměrů, vypráví o obětavosti a o vynalézavé pomoci lidí, jimž není lhostejný osud těch, kteří hladoví a prožívají utrpení.

V tomto skutočnom príbehu opisuje škótsky autor sériu neobyčajných okolností a ohromujúcich prejavov lásky ľudí v jeho okolí, ktoré viedli k založeniu charitatívneho diela Mary´s Meals (Máiine jedlá).Tento pokorný, dojímavý a mimoriadne inšpirujúci príbeh ukazuje, že úprimné snaženie jedného človeka a jeho odvaha dôverovať v ľudskú dobrotu i Božiu prozreteľnosť dokáže meniť svet na lepší.

Magnus MacFarlane-Barrow, dnes už světově proslulý zakladatel hnutí Mary’s Meals (viz Bouda, která krmí miliony dětí), se v této knize zaměřil na činorodou lásku jako takovou.„Dávat na charitu“ se dnes stalo běžnou součástí západní kultury, což je skvělé, ovšem má to i svá „ale“: dárci se mohou utvrzovat ve falešném pocitu nadřazenosti vůči chudým, štědré dary mohou být jen součástí PR či předvolební kampaně, a dokonce i politického nátlaku. Pod hlavičkou charity se děje nesmírná spousta dobra, ale obří nadnárodní organizace mohou snadno „ztratit duši“ a občas se vynoří i ohromné skandály. Autor si nebere servítky a hovoří o všem, s čím štědrost jednotlivců i organizovaná charita souvisejí – o podstatě charity a jejím historickém vývoji, o polidšťujícím potenciálu štědrosti, ale také o všech úskalích, o potřebě zkoumat své motivy a zapojit vždy nejen srdce, ale i hlavu. Součástí knihy je řada inspirativních příběhů z celého světa.

V tomto skutočnom príbehu opisuje škótsky autor sériu neobyčajných okolností a ohromujúcich prejavov lásky ľudí v jeho okolí, ktoré viedli k založeniu charitatívneho diela Mary´s Meals (Máiine jedlá). Tento pokorný, dojímavý a mimoriadne inšpirujúci príbeh ukazuje, že úprimné snaženie jedného človeka a jeho odvaha dôverovať v ľudskú dobrotu i Božiu prozreteľnosť dokáže meniť svet na lepší.