Pavel Hošek

Výklady biblických textů, které se čtou o nedělích v kostelích a kaplích po celém světě, od profesora Univerzity Karlovy a kazatele Pavla Hoška. Poetická a přitom přesná řeč. Schopnost vidět a pojmenovat kulturní i společenské souvislosti. A apel na srdce a na osobní víru.Nedělní texty vznikaly po deset let pro Katolický týdeník. A co autor říká k jejich vznikání? „Vždycky mám pocity začátečníka. Ale beru to tak, že jsem dostal úkol, který jsem si nevymyslel. Zas jednou se ponořit do svědectví proroků a apoštolů. Nechat se znovu vyvést z míry otázkou, čím nás ta stará moudrá Kniha může oslovit dneska a zítra, ve střední Evropě, na prahu třetího tisíciletí. Těší mě to, i když se mi mírně tají dech. Baví mě sledovat to sršení a jiskření, když prastaré verše hebrejských a řeckých rukopisů promlouvají klidným hlasem do ruchu a shonu moderního světa. A občas, vlastně docela často, jakoby zázrakem najednou zasvítí tenký paprsek světla odněkud shůry. Pramínek nebeské záře, který rozhání stíny a ukazuje cestu v temnotách. A dodává odvahu. A přináší naději. Do velkých i malých životních zápasů, kterým všichni čelíme.“ – Pavel HošekProf. doc. Pavel Hošek, Th.D. (1973) přednáší religionistiku na ETF UK v Praze, je rovněž kazatelem Církve bratrské. Roku 2020 byl zvolen prvním viceprezidentem České křesťanské akademie. Studoval teologii a religionistiku na Evangelické teologické fakultě Univerzity Karlovy. Zabývá se vztahem teologie a kultury a religionistickým výkladem krásné literatury. Napsal knihy o díle C. S. Lewise: C. S. Lewis (2004), A bohové se vracejí (2012), o šlechtickém rodu Milnerů z Milhausenu: Cesta ke kořenům (2010) a vydal knihu svých rozhlasových rozhovorů nad Biblí: V dobrých rukou (2013). V poslední době vydalo CDK také jeho Evangelium podle Jaroslava Foglara (2017) a teologický esej o vlastenectví Je to náš příběh (2018), Evangelium lesní moudrosti. Duchovní odkaz zakladatele skautingu Ernesta Thompsona Setona (2019), Sloužím Tajnému ohni: duchovní zdroje literární tvorby J.R.R. Tolkiena (2020), Ve víru Velkého tance. Duchovní zkušenost přítomná v literárním díle C. S. Lewise (2021).

Výklady biblických textů, které se čtou o nedělích v kostelích a kaplích po celém světě, od profesora Univerzity Karlovy a kazatele Pavla Hoška. Poetická a přitom přesná řeč. Schopnost vidět a pojmenovat kulturní i společenské souvislosti. A apel na srdce a na osobní víru. Nedělní texty vznikaly po deset let pro Katolický týdeník. A co autor říká k jejich vznikání? „Vždycky mám pocity začátečníka. Ale beru to tak, že jsem dostal úkol, který jsem si nevymyslel. Zas jednou se ponořit do svědectví proroků a apoštolů. Nechat se znovu vyvést z míry otázkou, čím nás ta stará moudrá Kniha může oslovit dneska a zítra, ve střední Evropě, na prahu třetího tisíciletí. Těší mě to, i když se mi mírně tají dech. Baví mě sledovat to sršení a jiskření, když prastaré verše hebrejských a řeckých rukopisů promlouvají klidným hlasem do ruchu a shonu moderního světa. A občas, vlastně docela často, jakoby zázrakem najednou zasvítí tenký paprsek světla odněkud shůry. Pramínek nebeské záře, který rozhání stíny a ukazuje cestu v temnotách. A dodává odvahu. A přináší naději. Do velkých i malých životních zápasů, kterým všichni čelíme.“

Proměny náboženství v postmoderní době. Knížka vypráví „příběh“ postupného slábnutí náboženství v několika uplynulých staletích a posléze jeho mnohostranného zesílení a návratu v nedávné minulosti a současnosti. Po ohlédnutí na tradiční společnost následují kapitoly: o zesvětštění západní kultury od nástupu novověku,o návratu náboženství a jeho bohů do veřejného prostoru v podobě politických hnutí, fundamentalismu a nábožensky motivovaného násilí,o formách religiozity charakteristických pro postmoderní kulturu,o specifické situaci náboženství v české společnosti,o možnostech navázání na trendy postmoderní doby v církevní práci.

Proměňující moc příběhu a "křest fantazie" v pojetí C. S. Lewise. Hlavním tématem této práce je proměňující působení příběhů (tedy slovesných útvarů narativní povahy) na mysl posluchačů a čtenářů - a to především, ač nikoli výlučně - v souvislosti se specifickým pojetím účinku literárních fikčních světů na mysl vnímatele, které najdeme v díle britského spisovatele C S. Lewise a které lze poměrně výstižně označit jeho vlastním výrazem "křest fantazie". (Autor).

Tato práce chce být príspevkem do již nekolik desetiletí trvající intenzivní diskuse o adekvátních teologických a etických predpokladech mezináboženských vztahu, mezináboženského dialogu a mezináboženské spolupráce, nebo jinými slovy o principech koexistence krestanství a ostatních náboženských tradic v dnešním globalizovaném svete, svete náboženského pluralismu.Doslov napsal prof. Tomáš Halík.

Originální a čtivě napsaná kniha známého teologa a religionisty představuje „fenomén Foglar“ z náboženského hlediska. Rozebírá nejen vlivy indiánského totemismu a římskokatolické spirituality, ale i tajné vontské rituály, extatické stavy vyvolané nádherou přírody, posvátná místa a časy, klubovní rituály, úlohu dobra, pravdy a krásy ve foglarovských vyprávěních. Autorovi, který se důkladně seznámil s literárním a organizačním dílem autora Rychlých šípů a dalších nesmrtelných děl, jde především o působení a odezvu tohoto díla u čtenářů. Foglarovo dílo je podle Hoška neodmyslitelným způsobem svázáno s jeho mnohovrstevnatým působením na děti a mládež, jedná se tudíž o symbolické univerzum, o návod k celistvému způsobu života. Nejde pouze o nějakou volnočasovou aktivitu. Fenomén Foglar vyplnil imaginaci i konkrétní činnost několika mladých generací, což nemá v české kultuře obdoby. Pavel Hošek nabízí pro tento fenomén pojem „foglaring“ a snaží se vyjádřit jeho charakteristické rysy.

Záznam rozhlasových dialogů Petra Vaďury s doc. Pavlem Hoškem, Th. D ., vedoucím katedry religionistiky na Evangelické teologické fakultě UK v Praze. Jako religionista i jako křesťan přistupuje doc. Hošek k výkladům Písma s velkou pokorou. Jeho cílem je zprostředkovat skutečnost, kterou sám prožil: setkání s Bohem, který je za biblickými texty, i důsledky, které toto setkání mělo pro jeho život. Dokáže ilustrovat velké pravdy na prostých životních příkladech, přitom mu nechybí ani smysl pro humor. Nepatří ke křesťanům, kteří jsou uzavřeni do svého světa a lidstvo dělí na „sebe“ a „ty druhé“. Čtenář je pro něho vždy rovnocenným partnerem, nepředkládá mu nikdy hotové pravdy, ale spíš ho zve k zamyšlení a rozhovoru. Sympatická je i jeho tendence ztotožňovat se nikoli s takzvaně „dokonalými“, ale s hříšníky, kteří teprve hledají svou cestu. Znalosti židovské náboženské tradice mu pomáhají uvádět čtenáře do smýšlení biblických postav, do života starověkého Izraele a židovstva Ježíšovy doby. Díky svým zkušenostem z církevního prostředí umí pojmenovat mnohé dobré i špatné vlastnosti dnešních křesťanů. Pastorační zkušenost a hluboká empatie jeho úvah inspirují tak čtenáře k vlastnímu domýšlení biblické zvěsti.

Odkaz šlechtického rodu Milnerů z Milhausenu a jeho nositelé. Studie Cesta ke kořenům se týká fascinujícího a dramatického zápasu několika rodopisců o změnu v dosavadním způsobu historického pojednávání o osudech kdysi slavného rytířského rodu Milnerů z Milhausenu. Zápasu, který byl motivován jejich neochvějným přesvědčením, že jsou přímými potomky této rodiny. Je to zápas o zakotvení vlastní a rodinné identity, zápas o zachování rodové paměti a tradování rodinného příběhu, zápas o nalezení vlastního místa v dějinách identifikací s rozhodujícími momenty a symboly slavné rodové minulosti - s proměnlivým důrazem na jejich národní, společenský, kulturní a náboženský rozměr. Je to zápas o zakotvení identity vyprávěním příběhu. Zápas, jehož nikoli nepodstatným a nesmírně zajímavým rozměrem je skutečnost, že stále pokračuje.

Směřování k nebeskému cíli duchovní pouti v myšlení a díle C. S. Lewise. C. S. Lewis ve svých dílech vychází ze specifického pojetí skutečnosti. Toto pojetí má zásadní vliv na jeho chápání vztahu mezi duchovní a hmotnou dimenzí reality, na jeho porozumění povaze poetického jazyka a umělecké tvorby, ale také na jeho přesvědčení týkající se tajemství lidského údělu a podstaty dobra a zla. Důkladné seznámení s Lewisovým pojetím skutečnosti, jemuž je věnována tato studie, je důležitým předpokladem k porozumění jeho dílu. Proto se kniha neobrací jen ke studentům literární vědy, anglistiky, filosofie, teologie a religionistiky, ale také ke všem čtenářům C. S. Lewise, kteří za kouzelnou skříní jeho příběhů tuší hlubší myšlenkový svět.

Záznam rozhlasových dialogů Petra Vaďury s doc. Pavlem Hoškem, Th. D ., vedoucím katedry religionistiky na Evangelické teologické fakultě UK v Praze. Jako religionista i jako křesťan přistupuje doc. Hošek k výkladům Písma s velkou pokorou. Jeho cílem je zprostředkovat skutečnost, kterou sám prožil: setkání s Bohem, který je za biblickými texty, i důsledky, které toto setkání mělo pro jeho život.Dokáže ilustrovat velké pravdy na prostých životních příkladech, přitom mu nechybí ani smysl pro humor. Nepatří ke křesťanům, kteří jsou uzavřeni do svého světa a lidstvo dělí na „sebe“ a „ty druhé“. Čtenář je pro něho vždy rovnocenným partnerem, nepředkládá mu nikdy hotové pravdy, ale spíš ho zve k zamyšlení a rozhovoru. Sympatická je i jeho tendence ztotožňovat se nikoli s takzvaně „dokonalými“, ale s hříšníky, kteří teprve hledají svou cestu.Znalosti židovské náboženské tradice mu pomáhají uvádět čtenáře do smýšlení biblických postav, do života starověkého I zraele a židovstva Ježíšovy doby. Díky svým zkušenostem z církevního prostředí umí pojmenovat mnohé dobré i špatné vlastnosti dnešních křesťanů. Pastorační zkušenost a hluboká empatie jeho úvah inspirují tak čtenáře k vlastnímu domýšlení biblic