Tomáš Kutil

Z monumentálního kostela zbylo jen torzo a v Neratově žilo pár posledních obyvatel. Dnes na toto místo smíření a naděje přijíždějí tisíce lidí a Sdružení Neratov dává práci stovkám lidí s hendikepem. Neuvěřitelnou proměnu, kterou lze bez nadsázky označit za zázrak, způsobil Josef Suchár. Kněz, který až do roku 1989 nemohl veřejně působit, dokázal pro své smělé plány nadchnout i ostatní. V rozhovoru vypráví o tom, jak se mu Neratov podařilo vzkřísit. Otevřeně a bez frází mluví i o dalších věcech, které se týkají jeho i celé společnosti. 2. opravené a doplněné vydání.

Neratov je místem mnoha příběhů, s krásnou přírodou a bohatou historií. Hlavně je to ale místo nesmírně živé a pulzující. Z vyhledávaného poutního místa se v době komunistické totality stal opuštěný prostor s kostelem určeným k demolici. Postupná obnova Neratova začíná v devadesátých letech díky knězi Josefu Suchárovi, jeho spolupracovníkům a přátelům. Dnes v Neratově žijí plnohodnotný život lidé s postižením a z různých důvodů sem přijíždějí houfně lidé ze všech koutů Česka i ze zahraničí. Prožívají tu zklidnění i zhojení starých ran, nacházejí zde novou inspiraci a sílu. Nechte se pozvat i vy. Třeba zde najdete něco, co vám dlouho chybělo.

Rozhovor s Františkem Radkovským. Kvůli svému katolickému původu se málem nedostal na střední školu. Pro přijetí na matfyz psal jeho otec prezidentu Zápotockému. Kvůli jeho přijetí do semináře intervenoval arcibiskup Tomášek až u ministra školství. A jednoduché to neměl ani později jako kněz v západních Čechách.Život Františka Radkovského byl plný překážek, on je ale s Boží pomocí dovedl vždy překonat. „Pečlivě si mě připravoval. Vše, co jsem zažil a naučil se, se mi později hodilo. Bylo to zkrátka v Boží režii,“ říká skromně. V knižním rozhovoru popisuje svou cestu k biskupské službě i zakládání plzeňské diecéze takříkajíc na zelené louce.Co mu pomohlo přečkat a bez větší úhony přežít dobu nesvobody? Kde leží duchovní základy jeho života? Odkud čerpá potřebný nadhled i rozhled? Co považuje za největší úspěchy v hledání porozumění mezi církvemi, ve kterém se tak angažoval? Bylo těžké předat diecézi svému nástupci? A proč tak rád hovoří o Turínském plátně?Čtenář v knize nenajde jen vzpomínky. Biskup František se dívá dopředu a uvažuje o výzvách, které stojí před církví i společností.