William Styron

„Nikdy se nemohla vymanit z dusivého vědomí, že v jejím životě byla doba, kdy hrála roli účastnice na plánovaném zločinu.“ V patře jednoho brooklynského penzionu v létě 1947 zatím nic nenasvědčuje tomu, že už by se civilizace otřepala z tragédie, kterou jí způsobila největší válka v dějinách. Přisprostlý Nathan se tu propadá stále hloub do spárů paranoie, kdežto jeho milenku Sophii nepřestávají trýznit zážitky, jimiž si jako polská katolička prošla v osvětimském koncentračním táboře, kde ji sadističtí esesáci přinutili k osudovému rozhodnutí. Co všechno se o jejich patologickém vztahu i o hrůzách holokaustu dozví jejich soused Stingo, jenž v hotýlku pracuje na své prvotině a současně procitá z naivity mládí? Lze vůbec ještě po Osvětimi normálně žít, smát se, věřit ve vyšší dobro nebo psát básně? A jak jinak porazit morální dilemata zplozená Zlem, které nepřišlo shůry, nýbrž se rodí v našem světě a mají ho na svědomí konkrétní lidé? Podle knižní předlohy, která se podle deníku Le Monde řadí mezi sto nejvýznamnějších románů 20. století, natočil roku 1982 režisér Alan J. Pakula stejnojmenný film s Meryl Streepovou (Sophie; za roli oceněna Oscarem), Kevinem Klinem (Nathan) a Peterem MacNicolem (Stingo). Dílo ve formě opery (2002) zhudebnil britský skladatel Nicolas Maw.

Paměti šílenství. Kniha známého spisovatele autentickým a odvážným způsobem zaznamenává jako jedna z prvních svého druhu jeho postupný propad do deprese a následnou cestu k uzdravení. Popisuje události od jeho cesty do Paříže v roce 1985, kdy se začal jeho stav povážlivě zhoršovat, a formou koláže zážitků, sebereflexí, spekulací a reportážního líčení odhaluje příčiny a důsledky deprese, poukazuje na roli této nemoci v životě jiných spisovatelů (Camus, Levi, Gary) a osobností, a vůbec otevírá mnohá do té doby spíše přehlížená témata spojená s depresí. Naléhavost umělecké výpovědi je spojena s mnoha praktickými postřehy a úvahami, a i proto se Viditelná temnota, poslední velké dílo Williama Styrona, stala svého druhu klasikou.