Cesta

V románu Tobiáš z blat, volně inspirovaném biblickou knihou Tobiáš, sleduje autorka osud ženy, která jako mladá dívka odešla z chudého Polska a poté, co ji Amerika nepřijala, se usadila ve Francii, ve Vendée, v krajině močálů. Židovka Debora, to je celé století se všemi neštěstími, předčasnými úmrtími, válkami a holokaustem.Se svou přívětivou umíněností, s níž zůstává po boku živých, aniž by zapomněla na mrtvé, se Debora stává životní osou, kolem níž se odvíjejí osudy ostatních postav vyprávění, především Tobiáše. Román začíná ve chvíli, kdy pětiletý Tobiáš v prudkém dešti bezhlavě šlape na tříkolce.V bezradném zoufalství ho otec poslal k čertu a on tam má namířeno. Od minulosti k přítomnosti pozvedá Sylvie Germainová tíhu, která doléhá na život každého člověka, a na pomoc si přivolává anděly.

"Na podzim 2009 jsme s P. Jiřím Šlégrem začali plánovat cestu do Guyany a Surinamu. Věděli jsme, že nejedeme na výlet, že naším cílem je zviditelnit potřeby dvou neznámých států na severovýchodě jihoamerického kontinentu, a přiblížit zejména činnost tamní církve, která přes relativně malý počet věřících vykonává velké dílo v sociální a vzdělávací oblasti nebo v pastoraci vzdálených a řídce zalidněných pralesních oblastí."

Vyprávění šitbořického pana faráře.

Charisma tohoto homiletika nespočívá v plané extaltičnosti projevu, ale v souladu slova a výrazu v jazyce okořeněném osobitým humorem, který nestravitelnou teologickou omáčku změní v rajský pokrm ducha, chutný pro všechny generace.

Předložené svěží dílko nás opakovaně provede liturgickým rokem, což nám slovy autora poslouží k tomu, abychom si znovu uvědomili na čem stojí náš život, kam míří naše naděje a znovu vyrazili na cestu, pokud přešlapujeme na místě.Cestou liturgickým rokem najdeme spolehlivou radu jak se správně těšit na Vánoce, v postní době nám Petr Vrbacký na základě osobní zkušenosti poradí, jak se vyhnout falešnému postu a variací na téma Velikonočního chvalozpěvu Exsultet vlije radost a novou naději z Kristova vzkříšení.A ta by nám měla vydržet, abychom se dokázali vymanit ze schizofrenie naší pozemské existence, když si začátkem listopadu v zármutku připomínáme naše drahé, kteří nás předešli do radosti věčné.

Z Fatimy do Compostely. Odporúčame Vám: Cesta do Compostely (2018).V roce 2006 o. Lízna vychází na další pouť. Jde bez mobilního telefonu a s vědomím, že toto putování může být jeho poslední pozemské, neboť lékaři mu diagnostikovali nebezpečnou rakovinu. Nemoc však natolik ustoupila, že lékaři otce Líznu zařadili mezi vzácné případy. Sám jezuitský poutník dodává: "Jak říkám, pouť uzdravuje."

Jak pomoci obtížně vychovatelným dětem postavením rodinného systému a terapií pevným objetím. Kniha dětské psycholožky Jiřiny Prekopové je zajímavá tím, že nedává nahlédnout pouze do terapie pevným objetím, tedy jejího vlastního terapeutického směru, ale nabízí i nová řešení pomocí rodinné systemické terapie. Devět příběhů obtížně vychovatelných dětí (např. Malá tyranka, hyperaktivní dítě či adoptované dítě) sesbírala autorka na společných seminářích se zakladatelem systemické terapie Bertem Hellingerem a jejich protagonisty pak sledovala i nadále.

Systemické myšlení dnes již přesahuje rodinnou terapii a zahrnuje také další oblasti práce, od individuální a párové terapie přes supervizi až k organizačnímu rozvoji v lékařství a sociální práci, stejně jako v managementu a poradenství pro politiky.Tato prakticky zaměřená kniha rozvíjí teoretické koncepty, z nichž vychází systemické myšlení, podrobně nás seznamuje s technikami a možnostmi jejich využití a přibližuje nám je na četných případech z praxe. Zachycuje aktuální kontroverze a v kritice systemické terapie naznačuje také budoucí vývojové tendence a nové oblasti aplikace.

Špatný politik slibuje úrodné léto – dobrý politik zařídí dostatek kombajnů.Slovo ministr znamená služebník – jenže latina je mrtvý jazyk.Malí občané se nikdy nedočkají velkých politiků.Nejvyšším posláním člověka žijícího v masové společnosti je být sám sebou.Všude slibují politici hory doly – jen u nás moře.Demokracie je tam, kde se většina lidí cítí být svým vlastním pánem.Svobodu můžete vyměnit za cokoli, ale nikdy to nebude dobrý obchod.Čím menší rozdíly mezi lidmi, tím diferencovanější závist.Největším nedostatkem našeho právního řádu je, že nepostihuje zloděje času.

Zakladatel Opus Dei často a láskyplně meditoval o událostech spojených s Ježíšovou smrtí a zmrtvýchvstáním. Křížová cesta není pro mons. Escrivu smutné cvičení. Mnohokrát učil, že křesťanská radost má své kořeny v podobě kříže. Jestliže je umučení Kristovo cestou bolestnou, pak je i cestou naděje a jistého vítězství.

Prof. PhDr. Radim Palouš, emeritní rektor Karlovy univerzity a člen pontifikální rady pro kulturu, patří k fenomenologické škole profesora Jana Patočky.Ve své knize staví na jednoduchých příbězích a na pohádkách, aby na základě jejich vnitřních poukazů rozvinul otázky života v dnešní době. V sedmi dopisových souborech probírá proměny ve vnímání času, ve společenském vědění, píše o smrtelnosti, o tělesnosti a sexu, o výchovném konfliktu, jakožto o konfliktu mezi autenticitou a poslušností a o moderně vůbec.

Verše určené k zamyšlení a meditaci – o lásce, meditaci, jistotě, touze, prozření a odpuštění.

Pohádka pro dospělé. Vydejte se s malou dračí holkou na její putování za snem. Na své cestě prožije mnohá zranění, výsměch, ocitne se v nebezpečí, nebude vědět, jak dál… A právě v této chvíli se jí ujme čaroděj Moya, aby jí prozradil své životní moudro, totiž že život nespočívá ve snění v minulosti či budoucnosti, ale v žití přítomného okamžiku.

„Uvěří-li člověk, že ho má někdo opravdu rád, rozzáří se jeho tvář. Jiskří radostí a nadějí. Uvěří-li naplno, že Bůh ho má rád, z jeho bytosti začne vyzařovat žár i zář. Hoří štěstím.“Aforismy a životní postřehy premonstrátského kněze jsou naplněny životní moudrostí a důvěrou v Boha a Boží lásku ke každému z nás.

Lassalle si neklade za cíl dávat vyčerpávající a definitivní návod na tuto zdánlivě jednoduchou otázku, neboť ví, že vidění každého jedince poznamenala kultura, do níž se narodil. Podrobná znalost japonské kultury a asijské mentality mu jako Evropanovi umožňuje, aby se vystříhal zúženého vidění a oprostil se od předsudků, které v sobě každý kulturní model nese.Navzdory globalizaci a zhoršujícím se ekologickým podmínkám se vědomí duchovní podstaty člověka stává silnější. Lidstvo se nachází v jakémsi bodu proměny. Lassalle se nepohoršuje nad tím, že tradiční víra již mnoho lidí nevábí, ale s radostí konstatuje, že zvláště mladí lidé touží po upřímnosti a oproštění se od předsudků. Zdrojem pro toto nové myšlení bude podle Lassalla mystické poznání a mystické vědomí.

Teologická výpověď o naději ve vzkříšení. Křesťanská eschatologie nám zprostředkovává transcendentální poznání založené na Zjevení, je plná naděje, jejímž důvodem je ukřižovaný a vzkříšený Kristus. Proto lze říci, že eschatologie v křesťanském pojetí je naukou o předposledních věcech, protože poslední věcí života celého stvoření je Bůh.Ve zdánlivém konci je skrytý počátek. Eschatologie nám dává odpovědi až na hranice možného lidského jednání, úzce souvisí s jednáním člověka, má etickou dimenzi a vyzývá k etickému jednání.Prof. Dr. Josef Dolista, Th. D., SDB je děkanem TF JU v Českých Budějovicích a vedoucím katedry dogmatické a ekumenické teologie.

Autorka líčí své dětství a vzrušující život v Keni, ptá se na smysl zla a utrpení.

Úvahy pramenící z hledání odpovědí. Úvahy pramenící z hledání odpovědí na provokující otázky. Knihu tvoří třicítka autorových esejí. Některé vznikly úpravou kázání, jiné ze zamyšlení publikovaných v internetových diskuzích a některé byly tzv. "psány do šuplíku". Autor v sobě nezapře psychologa, ale přesnější je říci, že eseje zúročují jeho rozhled získaný studiem teologie v zahraničí, zkušenost z pastorace a duchovního doprovázení v rámci manželských setkání i poznatky získané dálkovým studiem psychologie. To vše tvoří zajímavou mozaiku, v níž se autor snaží aplikovat křesťanské poselství do dnešní doby a nevyhýbá se přitom aktuálním (a někdy provokativním) tématům.

Na výsledek psychoterapie má vliv nejen odbornost terapeuta, ale též jeho osobnost a životní zkušenost, které jsou velmi důležité pro interakci s klienty.Proto psychoterapeutka Michele Baldwinová, PhD. požádala své kolegy, psychology, psychiatry a sociální pracovníky, aby se s ní podělili o svůj pohled na využití sebe sama v práci s klienty. Kniha nepřináší jen obecné úvahy o tématu či vhled do historických a filosofických souvislostí, ale také případové studie terapeutů, kteří sami prodělali životní krizi a snaží se ji nyní využít ve své práci či konkrétní doporučení týkající se výcviku a průpravy budoucích profesionálů.Do knihy přispěli mimo další zajímavé autory i Carl R. Rogers a Virginia Satirová.

Zamyšlení P. Ing. Mgr. Pavla Konzbula, spirituála Biskupského gymnázia v Brně nad křehkým obdobím života mladých lidí - pubertou, ve které se začínají ozývat hlubší existenciální otázky buď přechodu dětské víry k dospělé nebo otázky prvního setkání s Bohem.

Román o celoživotním svědectví lásky k Bohu i bližním přibližuje čtenářům osobnost Matky Vojtěchy Hasmandové. Její život oslovuje především láskyplným následováním Krista, kterého boromejka Matka Vojtěcha dokázala vidět v každém svém bližním. Byla duchovní i lidskou oporou ostatním řeholním sestrám jako jejich generální představená, ale také spoluvězenkyním během svého osmiletého věznění v 50. letech.Zemřela v roce 1988 v pověsti svatosti a v současné době probíhá proces její beatifikace. Druhé vydání této knihy vychází při příležitosti Jubilejního roku Matky Vojtěchy.

Co je smyslem našeho života?Je důležitější cíl anebo cesta k němu?Dělá nás bohatství šťastnějšími?Kniha brněnského genetika Eduarda Kejnovského nabízí zamyšlení nad otázkami, které si během života klade každý - o úloze lásky, víry, přátelství, důležitosti dětství, významu rituálů, plynutí času nebo o omezenosti našeho poznání. Autor zvolil čtivou formu krátkých esejů a prezentuje své myšlenky na pozadí putování horami Evropy, divočinou Skandinávie nebo přírodou Ruska. Eseje nabízejí zajímavé přesahy do genetiky, historie či astronomie. (Marek Orko Vácha)

V souvislosti s vyostřenou politickou diskusí o církevních restitucích vyvstává v naší společnosti s novou naléhavostí otázka po smyslu křesťanských církví pro současného člověka. Tato knížka na ni chce alespoň částečně odpovědět.Poukazuje na sociální i kulturotvornou úlohu církví v evropské historii, vysvětluje současný vztah mezi naším státem a církvemi, popisuje funkce, které vykonávají církve vůči svým věřícím nebo duchovně hledajícím (předávání evangelia, vytváření společenství, bohoslužba, pastorační doprovázení) i vůči celé společnosti (aktivity v oblasti sociální, zdravotnické a vzdělávací, duchovní péče ve vězeňství či armádě, vytváření a uchovávají kulturních hodnot, zásadní příspěvek k diskusím o etických otázkách). Publikace je tedy určena nejen samotným křesťanům, ale i širší veřejnosti.

Povzdechy a zbožná přání. "Petr Vrbacký kreslí své obrazy rychlými, přímými tahy, navíc tahy děsivě pravdivými. Přímočarost knihy je podtržena tím, že všechno, o čem je řeč, vlastně tušíme všichni, jen to někdo řekl nahlas. Sám název titulu je paradoxní, vždyť každý z nás občas něco toužíme potichu zašeptat do vrby, a ve stejném okamžiku se vykřičet až na pulty knihkupectví. Jako v oné pohádce o císařových šatech nastavuje autor v pěti břitkých obrazech věřícím i ateistům zrcadlo, Petr má navíc dar naservírovat čtenáři sebepoznání s jemným humorem, ironií i láskou. Že pohled to často není příliš povzbuzující, již, pravda, není vinou zrcadla." (Marek Orko Vácha )