Plamen Ducha

Meditace. Meditace pronesené při duchovních cvičeních pro papeže Františka a římskou kurii."Ježíšova slova, o nichž jsme rozjímali, nám ukázala cestu, která vede k přilnutí k Bohu, abychom mu pomáhali vtělovat se do tohoto světa, do našich ulic a náměstí...". Papež František na závěr exercicií

V této knížce se pokusíme nastínit Mariin hluboký vztah k Duchu Svatému a k Církvi. Duch Svatý je tím, kdo formuje tělo Božího Syna v lůně ženy, i tím, kdo utváří Církev v lůně jeruzalémského večeřadla. Kdykoli třetí osoba Božské Trojice dává život něčemu novému, Maria je u toho. Tak jako nelze oddělit Matku od Syna, působením plodného Božího Ducha je nerozlučně propojen Mariin život i s životem Církve. Církev je neustále závislá na vanutí Ducha, ale jeho vanutí je účinné, není-li Duch zarmucován (srov. Ef 4,30), jinými slovy, pokud mu říkáme „tady jsem“, podobně jako nazaretská Panna.

Papež František - rozhovor s Giannim Valentem. Rozhovor s papežem Františkem na téma misijního rozměru církve volně navazuje na encykliku Evangelii gaudium z roku 2013. Tentokrát papež hovoří velice osobním tónem a používá mnohé příklady a zkušenosti z vlastního života. Jde mu o to, abychom nezapomněli, že každý máme ve světě své jedinečné poslání, přičemž „bez něho nemůžeme dělat nic“ (srov. Jan 15,5). Misijní poslání křesťanů se nezakládá na lidské výmluvnosti ani na strategiích a metodách, ale na „síle přitažlivosti“, jíž působí živý Kristus v srdcích lidí: kéž by tak mohl volně působit i skrze každého z nás.

Velkopáteční promluvy z let 2002–2024. Kniha nabízí u nás dosud nepublikované velkopáteční promluvy otce Raniera Cantalamessy z let 2002–2024, jež pronášel coby papežský kazatel v bazilice sv. Petra za přítomnosti papeže a představitelů vatikánské kurie; záměrně jsme vynechali promluvy z let 1980–2001, které již v češtině vyšly. Jde o hluboké meditace nad tajemstvím Kristova kříže, vycházející vždy z biblických textů velkopátečních obřadů, se snahou o propojení s aktuálním děním v církvi i ve společnosti.Existuje den v roce, kdy středem a vrcholem církevní liturgie není pro jednou eucharistie, ale kříž… Tím dnem je Velký pátek. Na Velký pátek se neslouží mše svatá, ale pouze kontemplujeme Ukřižovaného a klaníme se mu. (…) Církví v ten den proudí zcela zvláštní milost. Je to den, kdy „kříž září ohněm tajemství – fulget crucis mysterium“, jak se zpívá v jednom úctyhodném liturgickém hymnu. Raniero Cantalamessa (* 1934) vstoupil v patnácti letech ke kapucínům. Po kněžském svěcení a postgraduálním studiu působil až do roku 1981 jako profesor patristiky na Katolické univerzitě v Miláně. Poté se rozhodl opustit akademickou dráhu a věnovat se kazatelské činnosti, léta měl i vlastní pořad v italské veřejnoprávní televizi.V roce 1980 ho papež Jan Pavel II. ustanovil papežským kazatelem a tento úřad zastával celých čtyřiačtyřicet let. Roku 2020 byl jmenován kardinálem; svým spolubratřím kázal ještě před konkláve v roce 2025. Napsal mnoho vynikajících knih, řada z nich vyšla i v českém překladu. V nakladatelství Paulínky už mu vyšla novéna 9 dní k navázání přátelství s Duchem svatým.