Audioknihy

Text je mozaikou skutečných příběhů, které běloruská spisovatelka Světlana Alexijevičová sestavila z mnoha rozhovorů. Ženy vyprávějí o tom, jak věřily v sovětský komunistický systém, o tom, jak v něm žily, jak za něj bojovaly i jak v něm trpěly, i o tom, jaké zklamání jim často přinesla nová éra.

Mladičká Ludmila se podvolí otcovu přání a provdá se za přemyslovského knížete Bořivoje. Když se jim narodí syn, jejich štěstí se zdá být úplné. Zdání však klame – někdo touží nejen po Bořivojově knížecím titulu, ale také po jeho krásné a urozené manželce Ludmile.Titul úspěšné autorky historických románů, Hany Whitton, o mládí budoucí české světice Ludmily, jsme pro Vás připravili jako velkoryse obsazenou dramatizovanou četbu. Jde o další titul AudioStory ze série romantických příběhu ze života českých světic. Osoby a obsazení: Vypravěčka: Ljuba Krbová Ludmila: Monika Zoubková Bořivoj: Vojtěch Hájek Slavibor: Jaromír Meduna Mlada: Jitka Moučková Velen: Denis Šafařík Neklan: Vít Balboa Strojmír: Lukáš Křišťan Wulfstan: Radek Hoppe Vědma: Petra Špindlerová Hilda: Lucie Kožinová Svatopluk: Radek Zima Lota: Andrea ElsnerováMara: Růžena Merunková Arnulf : Filip Minařík a další…

Čtenářsky velmi oblíbený román z viktoriánské éry. Romantický příběh velké osudové lásky Jany Eyrové a pana Rochestera je známý také z mnohých filmových zpracování. Jde o dílo, které je něčím víc, než růžovou knihovnou. Zjevuje totiž pravdu o světě lidských bojů, proher a vítězství. Gabriela Vránová ve své interpretaci klade hlavní důraz na nadšení hlavní hrdinky utkat se čestně se svým osudem i její neutuchající víru a naději.

Jana nepoznala rodičovskou lásku, krutí příbuzní ji umístili do sirotčince. Tam dívka žila v nuzných podmínkách, ale získala vzdělání. Jakmile dostane práci vychovatelky na panství pana Rochestra, svitne jí naděje na lepší život. Majitel působí sice jako nerudný a zatrpklý, ale vyučovat malou Adélku Janu baví, proto se rozhodne zůstat. Jenže dům skrývá mnohá tajemství a hrozby. Podivné rány, zoufalé výkřiky a strašidelný smích, které Jana v noci slýchá, rozhodně nejsou jen výplody fantazie. Audioverze klasického díla anglické literatury první poloviny 19. století. Nahrávka Českého rozhlasu z roku 1997.

„Několikrát zfilmovaný oblíbený román o hledání svého místa na slunci a opravdové lásce, která musí překonat dobové konvence a nemilosrdné intriky.“ Román sleduje tři sestry Dashwoodovy, které se musí přestěhovat se svou ovdovělou matkou z Norland Park, kde vyrůstaly. Panství totiž v rámci dědictví přechází na Johna, syna z prvního manželství pana Dashwooda. Sestry i se svou matkou si musí hledat nový domov. Mají možnost pronajmout si skromný dům v Devonshiru, na pozemku vzdáleného příbuzného, Sira Johna Middletona. Tam Elinor a Marianne zažívají lásku, romantiku a zlomená srdce. Muži a ženy opačných charakterů jsou svedeni dohromady. Šance na lásku jsou ale zmařeny společenskými konvencemi doby, které brání upřímnosti a otevřenosti a místo toho plodí dvojakost a utajení.

Jeden z nejoblíbenějších knižních bestsellerů britské spisovatelky Jane Austenové je zábavným, lehce ironickým a zároveň snovým návratem do Anglie konce 18. století. Pětici sester Bennetových vede jejich všetečná a klevetivá matka pevnou rukou k životnímu názoru, že žena šťastná jedině tehdy, když se bohatě provdá. Když se v blízkém zámečku zabydlí svobodný a hlavně bohatý pan Bingley, nejstarší Jane mu okamžitě podlehne. Mladší Elizabeth pocítí náklonost k jeho příteli, panu Darcymu, který se ovšem projevuje jako uzavřený snob. Je možné jednoho muže milovat i nenávidět zároveň? Přivodí Elizabethin předsudek a Darcyho pýcha oběma pád? Klasický příběh, jehož kouzlo čas ani v nejmenším neodvál, vychází v intepretaci Dany Černé.

Linda Jaroschová a Anselm Grün přinášejí povzbuzení ženám nejen k radosti z vlastního bytí ženou, ale také aby dokázaly žít naplno to, čím jsou. Ve svých stejnojmenných seminářích se Linda Jaroschová věnuje sedmi obrazům ženství. Její bratr Anselm je spojil s obrazy biblických žen a přidal k nim dalších sedm. Tyto biblické ženy představující vždy silnou stránku určitého archetypu mohou současným ženám pomoci odhalit svou podstatu a učí je, jak čerpat z vnitřního bohatství jejich vlastní ženskosti. Mohou být umělecké, moudré, milující, mateřské, smějící se, bojující, královské nebo divoké. Archetypy jim ukazují, jak být sama sebou, a přesto se nezpronevěřit tomu, v co bytostně věří. Nabízejí lék na rány na duši, které jim uštědřily falešné obrazy žen, a vedou je cestou k plnosti a uzdravení a dodat jim odvahu, aby i v obtížných situacích dokázaly důvěřovat ve své vlastní síly. A proč autoři zvolili zrovna číslo čtrnáct? Není to náhoda. Čtrnáctka totiž je od nepaměti číslem uzdravení. V Babylóně ctili čtrnáct pomáhajících božstev. V křesťanství známe čtrnáct světců, patronů a pomocníků v nouzi. Čtrnáctka je však zároveň i číslem označujícím ženství. Představuje polovinu měsíčního cyklu, což má pro ženu mimořádný význam. Ženy z uvedených čtrnácti obrazů přijaly odpovědnost za sebe. Místo aby si naříkaly nad vlastní bídou, napřely energii ke změně. Ale nebylo to jednoduché. Svou silnou stránku často objevily teprve v okamžiku, kdy se ocitly úplně na dně. Až příliš dlouho totiž čekaly řešení od někoho jiného a jejich bída se zatím neustále prohlubovala. Teprve pak poznaly, že řešení spočívá v nich samých. Uvědomily si, že v sobě mají všechnu potřebnou moc k vybřednutí ze svých problémů. Cílem autorů je povzbudit posluchačky k radosti z vlastního bytí ženou, aby dokázaly žít naplno to, čím jsou.

Od svého prvního vydání roku 1815 je Emma Jane Austenové hrdinkou mnoha dívek a žen, které nechtějí být křehké květinky zmítané okolnostmi. Chtějí si rozhodovat o svém osudu samy, byť za cenu omylů, chyb a zklamání. Příběh o dívce s dobrým srdcem je nadčasovým příběhem o emancipaci a hledání pravých životních hodnot.Bohatá a inteligentní Emma žije v uzavřeném venkovském společenství a věnuje veškeré úsilí tomu, aby v kruhu svých přátel a známých utvářela vhodná manželská spojení. Anižby si uvědomovala, že zasahovat do lidských osudů není vhodné, ve své „zábavě“ si počínáznačně sebejistě. Důsledky Emmina neuváženého jednání mnohdy zaskočí nejen jejich strůjkyni. Na rodinném sídle Hartfield, který Emma obývá se svým hypochondrickým otcem, sevěnuje nudným činnostem vhodným pro mladou dámu – vyšívá, maluje, navštěvuje chudé, a také pečuje o zdraví pana Woodhouse, což ji vůbec neuspokojuje. S velkým nadšenímse rozhodne činit lidi kolem sebe šťastnými. Přesvědčena o vlastní neomylnosti –a s velkou dávkou sebejistoty – ovlivňuje mezilidské vztahy nejen na svém panství.„Rozsáhlý román nemohl být do podoby rozhlasové hry převeden do všech detailů. Petra Kovářová jej ale zdramatizovala tak, aby v něm zůstal duch místa, času a zejménahumoru slavné romanopiskyně. V režii Hany Mikoláškové je inscenace energická, vtipnáa rozšafná stejně jako její ústřední hrdinka, kterou ztvárnila Tereza Richtrová, a její oslňujícípartner Luboš Veselý v roli pana Knightleyho.“ Hana Hložková, dramaturgie

Světoznámý příběh o osudových láskách, nadějích a milostných zklamáních.Hlavními hrdinkami jsou sestry Mariana a Elinor Dashwoodovy, které mají ještě malou sestru Margaret a staršího nevlastního bratra Johna. Po smrti pana Dashwooda se paní Dashwoodová i s dcerami musí odstěhovat z rodinného sídla, které připadlo nejstaršímu synovi. S omezenými prostředky se paní Dashwoodová a její dcery usadí v malém venkovském domku, kde Mariana i Elinor prožívají své první lásky i zklamání. Mariana se řídí především svými city a své starší sestře Elinor, která má racionálnější pohled na svět, vyčítá chlad a rezervovanost. Ale na konec zjistí, že rozum a cit se nemusí vylučovat...

Dramatizace slavného románu, který s ironickým podtextem líčí život na anglickém venkově konce 18. století, tamní rodinné vztahy a neutuchající snahy matek najít pro své dcery vhodné ženichy.