Knihy o kňazoch

Exercície pre kňazov a seminaristov. Exercície vždy smerujú k zmene života, k lepšiemu, teda k „obráteniu“. Ak to nie je základné obrátenie zo stavu hriechu, ak to nie je radikálna zmena smeru, ktorým človek kráča, teda obrat spredu späť alebo napravo či naľavo, tak je to zmena iným smerom, a to do hĺbky a do výšky. Témy: Pane, ja hľadám tvoju tvár,Muž blahoslavenstiev,Eucharistia – tajomstvo viery,Vzkriesený Kristus,Matka Cirkvi Kráľovná apoštolov.

Církevní historik Hubert Wolf přistupuje k problematice celibátu z historického hlediska a vychází z toho, že Nový zákon se pro celibát nijak nevyslovuje; proto postoj církve od raného středověku prochází četnými proměnami: od akceptování manželského svazku přes omezení sexuálního styku manželů v souvislosti s přijímáním svátosti a přes přijetí skutečnosti, že východní křesťanské církve kněžím sňatek povolují, až k definitivnímu utužení celibátu, jež spadá do 19. století, resp. na přelom 19. a 20. století. Vedle církevně-ekonomických důvodů – nejsou-li potomci, nemá kdo dědit – nachází Wolf další zdroje celibátu jednak v židovských předpisech týkajících se čistoty, jednak v pozdní antice, zejména u stoiků (asketický ideál) a u gnostiků s jejich dualismem hmoty a ducha. Tento asketický ideál však podle něj není s postavou Ježíše vůbec v souladu. Vedle řady historických aspektů si autor všímá i aktuálních problémů souvisejících s celibátem, jako je nedostatek kněží a enormní množství případů sexuálního zneužívání. Autor se snaží o seriózní a vyvážený přístup, ale zároveň nezastírá vlastní postoj k celé problematice, který charakterizuje název poslední kapitoly: „Starý systém dospěl ke konci“.

Prečo stopovanie? Už ani sám poriadne neviem. Najprv to voňalo dobrodružstvom, adrenalínom, zaujímavými cestami a stretnutiami... Potom možno to bola provokácia sebe samému, vyjsť zo seba, zariskovať, skúsiť niečo iné v sebe nájsť... potom a to sa mi možno stalo podstatou na chvíľu cítiť blízkosť neznámeho človeka ako svojho blížneho, ktorý gestom služby ukázal lásku. Obyčajne neobyčajnú lásku. Vo všednosti a nevšednosti cesty. Akoby zjavenie. Boží dotyk. Pero Umelca, ktoré v čase kreslí ťahmi večnosti na listoch očakávania a túžby...Teraz už toľko nestopujem. Zlenivel som. Chýba mi však tá vôňa ciest do neznáma s príbehmi bez predvídateľnosti... Ale ten čas tam na tých cestách spolu s toľkými rôznymi ľuďmi mi bol nesmiernym darom. Milosťou. Prekvapením. Darom. A voči daru túžim byť otvorený. A tak čakám. Na cestu. Na niekoho, kto možno bude rád tráviť trocha času pri spovedi s rozhrešením od kňaza stopára. Pokoj s vami. +Don Róbert Flamík

Začneme-li se dívat srdcem, nemůžeme zůstat stejní… Nemůžeme klidně spát, pokud druhý trpí, ani dobře trávit, pokud ten druhý hladoví. Rozhodneme-li se milovat, naše štěstí bude záviset na štěstí ostatních. A co hůř – není už cesty zpět; jakkoli se naše mysl snaží toto světlo zhasit.Tak je to i s Bohem. Je normální, že se život změní, když se z někoho stane „něco víc“. Pokud se z Boha stane „něco víc“, než na co jsi byl zvyklý, přijmeš jeho záležitosti a zájmy za vlastní, jeho záměr se stane ideálem tvého bytí. A pak přijde otázka, jež všechno zkomplikuje, otázka, jež nás děsí a působí nám problémy: „Co chceš, abych udělal?“Temperamentní Alberto vydává svědectví o své poněkud klikaté cestě ke kněžství. Vyrůstal na Kubě, v krásné věřící rodině, ale v nepříliš krásném režimu Fidela Castra. Přesto se dostal na medicínu, měl známost a otevírala se před ním slibná budoucnost…Vyprávění je svěží, místy až humorné, a přitom nepostrádá hloubku – mezi řádky osobního příběhu mnohokrát zasvítí vyzrálá duchovní moudrost.

Kniha zkušeného amerického kněze věnovaná kněžskému celibátu, a to v historii katolické církve i v přítomnosti, kdy se o tomto cenném charizmatu a jeho církevněprávním pojetí diskutuje. Originál vydali američtí benediktini v opatství svatého Jana v Collegeville (Minnesota, USA) v září 2006."Mezi mediálně přitažlivá témata týkající se katolické církve, pomineme-li české specifikum církevního majetku, zajisté patří kromě sexuální etiky a bioetiky povinný celibát kněží latinského obřadu. Zároveň však tato kontroverzní témata patří mezi ta nejméně pochopená a racionálně diskutovaná. Veřejnost je s nimi seznamována prostřednictvím zjednodušených hesel a ideologických prohlášení, které často pocházejí z dílny takzvaných progresistů či konzervativců v církvi.Přes tento stav věcí se domníváme, že i o kněžském celibátu je možno, ba dokonce nutno mluvit na základě zkušenosti v církevní praxi a s dobrou znalostí příslušných teologických oborů. Vydáním knihy Osvobodit celibát se nepřipojujeme k žádné „politické“ straně ani nechceme dodat munici argumentů některému z válčících táborů, nýbrž bychom rádi položili první otázky v odborné diskusi o kněžském celibátu..." (z předmluvy)

Krátké povídky, úvahy a fejetony P. Františka Lukeše si získaly velký čtenářský ohlas už v devadesátých letech, kdy vycházely v nakladatelství Zámek. Vyprávějí o obyčejných lidech s obdivuhodnými vlastnostmi, postoji a činy. Hlavní motivací autora je přispět ke zlepšení současného světa tím, že se zamýšlí nad chováním lidí, kteří v něm žijí. Z jeho příběhů čiší živá víra a naděje, ale především láska k lidem a veliké milosrdenství při pohledu na lidskou slabost. Texty jeho knížky jsou stručné až heslovité, ale možná právě tím čtivé, nabízející mnoho podnětů k zamyšlení.

Václav Dvořák v rozhovoru s Janem Mazancem. Mons. Václav Dvořák je jedním z kněží, jejichž víra byla zkoušena v komunistickém vězení. Po roce samovazby vydal toto svědectví: "Pane, dávám ti celou svou svobodu. Vezmi si do rukou můj život a udělej, co chceš." Poté, jak sám říká, se jeho víra stala jistotou.

Humor byl v církvi vždy. Trvalý optimismus církve je garantem humoru, ale není jeho pramenem. Pramenem je opravdová radost. Pramenem radosti je potom čisté svědomí a úplně za vším je láska. Těmito myšlenkami otevírá nedávno zesnulý kněz a autor knih svou knížku svěžích, humorných i moudrých příběhů ze školních let, z ministrování, z trampování, z pastorace - zkrátka ze života.

Táto kniha chce otvorene a nezahalene, ba v určitých oblastiach až provokačne poukázať na niektoré prvky ľudskej nezrelosti zasvätených osôb v ich postojoch, emóciách, správaní, prístupoch, zraneniach, očakávaniach, reakciách. Zároveň naznačuje cestu, na ktorej možno všetky tieto prvky v každom veku stvárniť hodnotami evanjelia a zasvätenia.

Teologie presbyteriátu uvedená v této studii vychází z biblických podkladů, je doložena vybranými patristickými prameny a výpověďmi magisteria. Autor se pokouší popsat i aktuální problematiku na tomto poli a domnívá se, že když se stalo téměř módou mluvit o úloze laiků v církvi, zapomnělo se na nesnáze kněze a jeho nejasné postavení ve farnosti vůči laikům a jáhnům. Úbytek kandidátů kněžství je toho dokladem.Pastorální záměr studie je zřejmý, nadto je do ní vložena pastorace povolání. Autor se nesnaží problematizovat sporné a diskutabilní teologické aspekty, spíše chce podat základy teologie presbyteriátu, a tak zřejmě pomoci nejen studentům teologie.

Souzvuk mezi Bohem a člověkem. Kniha představuje přístupnou formou skutečnosti, jež definuje Katechismus katolické církve jako „Boží veledíla” a jimiž jsou právě svátosti Krista a církve.

Je vhodné, aby byl kněz také manažerem, stavitelem, ekonomem?Je nutné, aby byl úředníkem, organizátorem a obřadníkem?Jaké je místo laika v životě farnosti?Co tvoří podstatu kněžské služby?Potřeba nejrůznějších aktivit a úbytek kněží stále zvyšují nebezpečí povrchních přístupů a neduchovního jednání. Co tedy znamená zůstat věrný Duchu ve službě v církvi? To nám v této knize objasňuje předseda německé biskupské konference Msgre. Karl Lehmann.

Po celá dlouhá léta jsme si s Eduardem Hakenem psávali navzájem dopisy. Ty jeho byly často k dění u nás velmi kritické. Když mne vyšetřovali, musel jsem některé z nich zničit, aby se nedostaly do nepovolaných rukou. V dopise z 28. února 1972 se mi zmínil o tom, že na něj v té době přišlo sedm „stížností“.Pozvali si jej i k pohovoru na ministerstvo. Ve stejném dopise mi také napsal: Ale já jdu svojí cestou a jsem si vědom poslání českého umělce a drtivá většina posluchačů mi rozumí. To dnes připomínám proto, abych ukázal, že v umění Eduarda Hakena nešlo nikdy pouze o zpěv, ale o jeho celkové statečné vystupování v těžkých časech. Byl jedním z těch, kteří národu zpívali a pozvedali jeho srdce k novým nadějím. V knize Byl jsem nablízku, která vychází už počtvrté, prochází známý kněz a spisovatel František Lukeš mnohá inspirativní setkání a přátelství svého života. Vzpomíná na své dětství, rodiče, rodný podkrkonošský kraj, začátky kněžství a na svá přátelství s umělci: Karlem Svolinským, Vilémem Přibylem, Josefem Vlachem, Jaroslavem Seifertem, Eudardem Hakenem, Vladimírem Komárkem a dalšími. Každého z nich si pro něco vážil, ale spolu s nimi vždycky obdivoval jejich stvořitele, Umělce všech umělců a Dárce veškerého umění.

Úvodní studie Ctirad Václav Pospíšil. Tímto třetím svazkem pokračujeme v kompletování překladu všech dokumentů MTK. V loňském roce vyšly svazky: MTK, Dokumenty Mezinárodní teologické komise věnované morální teologii a etice, Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 2010; MTK, Dokumenty Mezinárodní teologické komise věnované christologii a soteriologii do roku 1995, Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 2010Následovat by měl ještě čtvrtý svazek, v němž se zaměříme na dokumenty, které se tematicky týkají metody v teologii, a také statuta MTK.

Uvedení do teologie. Co je to církev?Jaký je její původ a důvod existence?Má dnes církev stále smysl?Na všechny tyto otázky odpovídá kniha Církev z edice Uvedení do teologie. Čtenáři nabízí možnost seznámit se se základními aspekty katolické církve, ozřejmuje atributy církve a přináší důvody, proč je církev pro víru křesťana důležitá. Zabývá se také rolí kněží a biskupů v církvi, jejím hierarchickým uspořádáním a postavením laiků v církvi moderní doby. Text je napsán srozumitelně a je tak užitečnou pomůckou pro všechny, kteří si chtějí rozšířit své znalosti o katolické církvi.

Život a dielo P. Jozefa Litomiského. Páter Jozef Litomiský (2. marca 1888, Hoříněves - 6. júna 1956, Praha) ako mladý kňaz poslaný na ďalšie teologické štúdium do Viedne sa venoval pastorácii tamojších českých a slovenských katolíkov. Pôsobil tiež v nemocniciach, ktoré boli preplnené vojakmi zranenými na frontoch 1. svetovej vojny. Skúsenosť s ľudským utrpením a duchovným i morálnym úpadkom spôsobeným vojnou v ňom zrodila túžbu odčiniť Bohu hriechy, ktoré urážajú Jeho lásku a človeku berú dôstojnosť. Dozrela v ňom túžba stať sa rehoľníkom.V roku 1922 založil rehoľné spoločenstvo bratov a kňazov, ktorí s láskou konajú zadosťučinenie za svoje hriechy, za hriechy Cirkvi a celého sveta. Tajomstvo ich zasvätenia vyplýva z dramatickej prosby Spasiteľa „Ostaňte tu a bdejte so mnou", ktorú vyslovil v Getsemanskej záhrade.Jeho dnešní nasledovníci, členovia Kongregácie bratov tešiteľov z Gethseman, podľa príkladu svojich patrónov, svätých Cyrila a Metoda, sa snažia prinášať radosť viery ľuďom na Slovensku, v Poľsku, v Rakúsku aj v Rusku.

Rozhovory Jana Mazance s dobrým bratrem a biskupem skryté církve. "Co dělá biskupa biskupem, není vnější nádhera, ale vnitřní síla." Právě zdroje vnitřní síly autora této věty se snaží poodhalit kniha rozhovorů s knězem, známým kazatelem, valdickým vězněm, jeřábníkem, teologem, vysokoškolským učitelem, biskupem, spoluzakladatelem Radia Proglas, mikulovským proboštem, s jednou z klíčových postav skryté církve nejen na Moravě.

Newyorský biskup Patrick Ahern byl po celý život fascinován postavou „světice pro dnešní dobu“ – svatou Terezií z Lisieux. Napsal o ní několik knih a je považován za předního odborníka na její spiritualitu. Kniha Tři dary Terezie z Lisieux je jakýmsi vyznáním jeho obdivu ke sv. Terezii, v mistrné zkratce představuje její život a cestu, díky níž se stala pevnou osobností, která „už nepláče“, protože ví, že „všechno je milost“. Ahren ukazuje, jak může být sv. Terezie skutečně stále aktuální a inspirativní světicí pro naše dny a životy.Patrick Vincent Ahern (1919–2011) působil v letech 1970–1994 jako pomocný biskup newyorského arcibiskupství. Po celý život se zabýval spiritualitou sv. Terezie z Lisieux.

Čitatelia, ktorí poznajú príbeh Ernesta Macáka z jeho kníh Zápisky spoza mreží, Dva roky v katakombách a Diagnóza: Bláznom pre Krista, budú prekvapení, akú úlohu zohral pri organizovaní týchto útekov.Úryvok z knihy:Príslušníci si mysleli, že ich chcem pohostiť a sadli si. Ja som si však chcel zabaliť trochu omšového vína, aby som mohol vo väzení slúžiť svätú omšu. Nechali ma prejsť do druhej izby. Z tej som prešiel do tretej, a tam som zbadal, že okno je bez mreží. Vyskočil som na dvor a bežal som po ulici, len tak v košeli. Chcel som sa skryť u evanjelického kňaza, ten ma však nechcel prijať. Potom som ozlomkrky utekal poza humná a cez záhrady. Napokon som vbehol cez bránu do istého domu, vybehol som na povalu a tam som sa ukryl. V dome bývali Maďari, nepočul som ich z povaly rozprávať ináč ako po maďarsky. Po mojom úteku z fary nastal v Komárne veľký poplach. Oboch príslušníkov bezpečnosti, čo ma sprevádzali na faru, ihneď zatkli. Ostatní ma hľadali a striehli na mňa.Dva dni a dve noci som sa nepohol z povaly, tretiu noc som sa ukradomky vytratil. Obyvatelia domu dodnes ani netušia, že sa u nich niekto skrýval. Potajomky som sa potom dostal do blízkej dediny a poprosil som známeho veriaceho roľníka, aby mi dovolil ukryť sa na pôjde v stodole. Každú noc po polnoci som zišiel na nejaký čas dolu do domu. Tam som si zajedol a trochu povystieral údy a slúžieval som aj svätú omšu. Keď som už nemal omšové víno, poslal som gazdu do nemocnice v Komárne po víno. Roľník ta šiel za istou sestričkou s prosbou, aby odovzdala istému lekárovi odkaz, že potrebujem prvú pomoc, t. j. nejaké peniaze a človeka, čo by ma sprevádzal na ďalšej ceste, lebo kraj okolo Komárna som nepoznal. Šla so mnou i von z dediny, až kým sme neprišli do kukuričného poľa.

Kapitoly ze života venkovského faráře. Na základě osobních vzpomínek a nemnoha dochovaných písemností představuje tato publikace osobu P. Heřmana Keymara (1920-2003), ondřejovského kněze, který mnohdy zůstával jakoby ve stínu druhých, ale svou dlouholetou nenápadnou a vysoce kultivovanou službou dokázal blahodárně ovlivnit spoustu lidí.Kniha poodhaluje řadu překvapivých skutečností z jeho na první pohled obyčejného života. Jeho kněžská osobnost zůstává hluboce zapsána v duchovních dějinách naší arcidiecéze.

Poznámky k pôsobeniu. Táto kniha je súčasťou Knižnice viery, ktorú písal J. Ch. Korec v čase svojho robotníckeho života, najmä v rokoch 1971 - 1989. V samizdatovej podobe z roku 1987 niesla i podtitul Písané v montérkach.Poznámky k pôsobeniu Téma kňazského života a tým poslanie kňaza je dnes veľmi zívá. Kňaz nepatrí minulosti. To si uvedomujú mnohé súšasníci. A mali by si to uvedomovať ja samotní kňazi. Svet sa o dobrého kňaza zaujíma, pretože ho potrebuje. Tak ako Cirkev sleduje premeny života zo storočia na storočie, musia ich sledovať i jej kňazi.

Nové úsměvné příběhy oblíbeného autora jsou v knize řazeny do několika celků:Princezna z pivovaru,O svatých,O nás hříšnících.Najdeme zde například Modlitbu zbožných řidičů, z níž citujeme: "Anežko, Zdislavo, vy svaté dámy, také vás prosíme, bděte nad námi. Vévodo Václave s babičkou Lidkou, vy před policejní chraňte nás hlídkou..."Text knihy doplňují ilustrace.

Kniha, která se zrodila z jednotlivých článků na osobním blogu mladého kněze Roberta Bergmana.Téma zpovědi patřilo k nejčtenějším článkům na této sociální síti mladých křesťanů. Velmi podrobne se věnuje problematice svate spovědi, tíživému pocitu viny, odpuštění, milosrdenství, ale i praktickým otázkam, jak často ke spovědi, jak najít dobrého spovědníka...

Kniha vzpomínek, kterou edičně a redakčně připravili publicisté Aleš Palán a Jan Paulas, představuje želivského opata, politického vězně a jednu z nejvýznamnějších postav českého duchovního života 20. století Bohumila Víta Tajovského. Autorům se podařilo nashromáždit řadu svědectví a vzpomínek na jeho osobu. Jsou mezi nimi i lidé již zesnulí jako například Anastáz Opasek, Ivan Medek, či Luboš Hruška; mají zpracovány vzpomínky Jaroslava Meda, Jiřího Reynka, Zdeňka Rotrekla a dalších. V rámci chystané knihy oslovili i mnohé další osobnosti, které měly příležitost se s opatem Tajovským stýkat. Kniha tak bude zahrnovat vskutku reprezentativní výběr lidí, kteří na Vítovu osobnost vzpomínají, a bude doplněna řadou dopisů a jiných dokumentů, které se k osobnosti Víta Tajovského vážou. Text doplňuje řada fotografií, mnohdy dosud nikde nepublikovaných. Editoři pátrali v řadě archivů a byli v kontaktu s mnoha pamětníky.

Životopisná črta. Predstaviť osobnosť a tvorbu Gorazda Zvonického nie je vôbec jednoduché. Zvonický je básnik, prekladateľ, kňaz, pedagóg, editor a publicista. Slovenskú katolícku modernu (hoci on sám sa tomuto termínu vyhýbal) si bez jeho mena nedokážeme ani predstaviť.Kniha je rozdelená na dve časti. Prvá časť má tri periódy a autor v nej sleduje priebeh života a prostredie (slovenské, argentínske a talianske), v ktorom Goraz Zvonický vyrastal a ktoré ho formovalo. V druhej časti sa autor venuje jeho literárnej tvorbe. Približuje jeho prekladateľské, editorské, publicistické a hlavne básnické umenie.

Krátká zamyšlení nad povoláním ke kněžství, nad každodenními životními situacemi, i slovy Otčenáše - taková je nová knížka E. Hradecké. Na cestu po opravdu prožitém životě zve s hlubokou láskou i své čtenáře.

Život a dílo P. Petra. Hlavní postavou biografie je Klement Václav Petr, který patří mezi významné kněžské osobnosti 19. století u nás.

Neobyčejná cesta ke kněžství. Kniha je svědectvím o neobvyklé cestě autora, vedoucí od zázračného uzdravení z leukémie až k povolání ke kněžství. Rychle si čtenáře získá svou přímočarostí, zemitostí i smyslem pro humor. Vážná nemoc u něj propuká v pouhých dvanácti letech. Tehdy si začne Benjamin zapisovat do deníku své smíšené pocity, bystré postřehy o rodině, spolužácích, učitelích, ale rovněž o svých životních plánech, které se ocitají v troskách. Celý život teď nahlíží v jiném světle.Pozdější klikatá cesta hledání povolání vede od běžných lásek přes službu doma, ve škole a farnosti až k rozpoznání Božího hlasu a nalezení duchovního domova v Komunitě Blahoslavenství. Benjamin přijímá kněžské svěcení symbolicky ve třiatřiceti letech, tedy ve věku, kdy Kristus prolil svou krev, aby všem lidem získal spásu a uzdravení.

výber z diela. V sérii Monographiae vychádza ako 5. zväzok.Toto dielo predstavuje Jozefa Kútnika Šmálova ako smerodajného kultúrneho filozofa a kultúrneho tvorcu v myšlienkovom chaose dneška.Tento výber autora ukazuje ako ideového usmerňovateľa slovenských katolíkov v oblasti kultúry a umenia; ako významného liturgika i znalca sakrálneho štýlu; ako kultúrneho historika, ktorý najdôkladnejšie zdokumentoval účasť nášho kňazstva na domácom národnom i kultúrnom živote 18. a 19. storočia; ako odborníka na sakrálne umenie; napokon i ako rozhľadeného kritika európskej katolíckej literatúry.

Mojou ambíciou je slúžiť Bohu. Mnohí čitatelia si obľúbili knižné publikácie Inšpirujúci. Úplnou novinkou z tejto série je kniha Politik Richard Vašečka: Mojou ambíciou je slúžiť Bohu. V rozhovore odpovedá na otázky, ktoré mu položil novinár Martin Ližičiar. Richard Vašečka je poslancom Národnej rady SR, autorom knižiek o manželstve, mužoch ale aj výchove detí. Ak sa však o ňom a jeho životnom príbehu chcete dozvedieť viac, odporúčame vám začítať sa do jeho rozprávania o tom, prečo sa nestal kňazom, ako začínali manželia Vašečkovci v neznámom meste Žiline, ale aj o tom, ako prijal pozvanie k učiteľstvu i k politike.

Výzvu radikálne prežívať evanjeliové rady začul vo svojom srdci aj hlavný hrdina knihy Muž obety Michal Augier. Pochopil, že kňazské povolanie sa nedá prežívať polovičato, lebo sa stane alebo karikatúrou, alebo predmetom pohoršenia. Svojou rozhodnosťou, presvedčivosťou a láskavou obetavosťou potvrdil slová Listu Hebrejom, ktorý možno nazvať hymnom na kňazstvo a vieru, že každý kňaz je ustanovený pre ľudí, aby ich zastupoval pred Bohom, aby prinášal dary a obety za hriechy a mohol mať súcit s nevedomými a blúdiacimi, pretože aj sám podlieha slabosti (5, 1 – 2). Iba srdce milujúce Boha dokáže tak nezištne a veľkoryso slúžiť človeku, ako to dokázal kňaz túžiaci po svätosti, vykreslený v tomto románe.

Rozhovory s biskupem Františkem Václavem Lobkowiczem. Ve vzpomínkách a vyprávění prvního ostravsko-opavského biskupa Františka Václava Lobkowicze je zřetelný jeho naprosto jedinečný, laskavý a shovívavý vztah k lidem, bez kterých, jak sám říká, by si nedovedl představit ani svou práci, ani svůj život.Jeho příběh se začal psát v padesátých letech a zrcadlí pohnuté osudy mnoha vrstev společnosti druhé poloviny dvacátého století v naší zemi.Čtenář si přečte řadu vzpomínek a osobních svědectví. Dozví se i temer zákulisní souvislosti toho, jak moravskoslezská dieceze vznikla, co se v církvi po revoluci povedlo a co nikoliv, anebo i to, jak biskup Kobkowicz vidí aktualní spoločenská témata. Vzniká tak zajímavá mozaika obrazu jednoho člověka, ale i regionu, který je mu obzvlášť blízký a ke kterému už neodmyslitelně patří.

Není kněz jako kněz – Zbigniew Czendlik je toho skvělým důkazem. Studium Bible je podle něj nuda, nerad zpovídá své farníky, a chce-li někdo pokřtít, dlouho ho odrazuje. Miluje ženy, rád si pochutná na dobré whisky, v hospodě je jako doma. Co má napsáno na dveřích ložnice? Proč se mu nelíbilo ve Vatikánu? Jak zvládá celibát? K čemu by vedl své děti a co je v životě nejdůležitější? Ale hlavně – jak to, že u nás nemáme natřískané kostely? Tato kniha vám odpoví na mnoho podobných otázek. Nahlédnete do soukromí jednoho pozoruhodného muže a zjistíte, jak vnímá mezilidské vztahy, život i Boha. Není vyloučeno, že vás zbaví některých předsudků a zkreslených představ, proto ji čtěte pouze na vlastní nebezpečí.

Úvahy a podněty k zamyšlení. Kniha je souborem statí na základní témata křesťanské víry z oblasti věrouky, biblistiky, morálky, liturgie a liturgického roku a duchovního života. Autor nezamýšlel své dílo jako systematickou příručku, ale jako "podněty k zamyšlení". Víra je víra, ale je třeba, aby jí člověk využíval také jako světla pro svůj rozum a každodenní život. Otci Františkovi se podařilo napsat knihu, ve které je shrnuto to podstatné pro orientaci a formování vážných zájemců o dobrý a hluboký křesťanský život v běžných podmínkách každodenního života. Knihu lze žánrově zařadit mezi katechismus, punkta k rozjímání, katechetické hodiny, psychologizující úvahy nad tématy víry, zdravou současnou apologetiku, ale také osobní vyznání věrného a poctivého kněze.

Příběhy faráře Josefa Toufara, jeho vrahů a čihošťského zázraku se zprávami archeologa, antropologů a soudního lékaře o exhumaci. Krok do tmavé noci je volným pokračováním knihy předcházející (Jako bychom dnes zemřít měli, která byla v roce 2012 vyhlášena v anketě Lidových novin Knihou roku). Ve čtrnácti příbězích - kombinacích reportážních postupů se studiem archivních dokumentů a výpověďmi svědků a pamětníků - autor odhaluje nově zjištěná fakta a svědectví, která se váží k osobnosti Josefa Toufara, jeho mučitelů a dobovému kontextu.Miloš Doležal se ve svém důkladném pátrání dostal k řadě archiválií, které neměl při přípravě prvé knihy k dispozici – nalezl Toufarovy zápisky, korespondenci, část knězovy knihovny a řadu dalších důležitých osobních dokumentů i unikátních fotografií, a také identifikoval filmové záběry mučeného kněze, pořízené Státní bezpečností a překvapivě dochované do současnoti.

Ze vzpomínek matčiných. Próza přinášející zajímavý pohled na život a postupné zrání kněze z pohledu jeho matky.

Blčiaci oheň. Toto nové vydanie životopisu svätého Pia X. vychádza v roku kňazov, ktorý vyhlásil Benedikt XVI. Svätý Pius X., Giuseppe Melchiore Sarto, bol verným, obetavým a horlivým kňazom vo všetkých fázach svojho kňazského života: ako kaplán, farár, duchovný správca seminára, biskup, benátsky patriarcha, kardinál a pápež. Jeho vzorný život, eucharistická nábožnosť a mariánska úcta i jeho aktívne, viery plné prežívanie ťažkých životných situácií, nech účinne poslúžia kňazom, nám všetkým, zvlášť tým, čo vidia dôležitosť, úlohu a vznešenosť kňazských povolaní a pričiňujú sa rozličným spôsobom o ich vznik, rozvoj, vernosť a vytrvalosť.

Meditace o podobách mravního života. Guardiniho pozdní dílo Ctnosti (orig. Tugenden, 1963) je zralým plodem myšlení a životních zkušeností hlubokého myslitele. Téma je pojato v šíři a hloubce, která se nedotýká pouze speciálních problémů teologické disciplíny. Problém je tu položen jako něco, co hluboce souvisí se životem a lidskou kulturou obecně. Romano Guardini (1885 – 1968), byl německo-italský kulturní historik a teolog. Byl jednou z nejvýznamnějších osobností katolického intelektuálního života 20. století, jež v době okolo obou světových válek výrazně spoluutvářely duchovní klima a orientaci v Evropě a soudobou evropskou vzdělanost.Roku 1910 byl vysvěcen na kněze a po získání doktorátu (1915) se roku 1922 habilitoval prací o sv. Bonaventurovi. V roce 1923 obdržel katedru filosofie náboženství a křesťanského světového názoru v Berlíně a působil tu až do roku 1939, kdy byl nacisty donucen odejít. Po válce v Berlíně obnovil svou přednáškovou činnost a vyučoval i v Mnichově;

Vývoj pojetí kněžství v prostředí českého katolicismu ve 20. století. Vynikající práce mladého badatele o mnohostranné osobnosti kněze, spisovatele a pedagoga Dominika Pecky, ale také o chápání kněžského poslání v éře první republiky, v době protektorátu a především v epoše komunismu. Autorovým cílem bylo ukázat, s jakými problémy se český kněz ve 20. století musel vyrovnávat, co se od kněze očekávalo, jak se vyvíjely představy o kněžství, formách pastorace, pastoračních metodách.To vše lze u D. Pecky pozorovat nejen díky širokému rozsahu činností, kterým se věnoval, ale zejména pro odvahu o vlastních aktivitách a vlastním povolání přemýšlet a psát - a v neposlední řadě díky jeho vězeňské zkušenosti. Publikace líčí osobnost proslulého kněze s použitím dosud neznámých pramenů a v příloze obsahuje i 17 unikátních fotografií Dominika Pecky.