Knihy o kňazoch

Kniha zkušeného amerického kněze věnovaná kněžskému celibátu, a to v historii katolické církve i v přítomnosti, kdy se o tomto cenném charizmatu a jeho církevněprávním pojetí diskutuje. Originál vydali američtí benediktini v opatství svatého Jana v Collegeville (Minnesota, USA) v září 2006."Mezi mediálně přitažlivá témata týkající se katolické církve, pomineme-li české specifikum církevního majetku, zajisté patří kromě sexuální etiky a bioetiky povinný celibát kněží latinského obřadu. Zároveň však tato kontroverzní témata patří mezi ta nejméně pochopená a racionálně diskutovaná. Veřejnost je s nimi seznamována prostřednictvím zjednodušených hesel a ideologických prohlášení, které často pocházejí z dílny takzvaných progresistů či konzervativců v církvi.Přes tento stav věcí se domníváme, že i o kněžském celibátu je možno, ba dokonce nutno mluvit na základě zkušenosti v církevní praxi a s dobrou znalostí příslušných teologických oborů. Vydáním knihy Osvobodit celibát se nepřipojujeme k žádné „politické“ straně ani nechceme dodat munici argumentů některému z válčících táborů, nýbrž bychom rádi položili první otázky v odborné diskusi o kněžském celibátu..." (z předmluvy)

Krátké povídky, úvahy a fejetony P. Františka Lukeše si získaly velký čtenářský ohlas už v devadesátých letech, kdy vycházely v nakladatelství Zámek. Vyprávějí o obyčejných lidech s obdivuhodnými vlastnostmi, postoji a činy. Hlavní motivací autora je přispět ke zlepšení současného světa tím, že se zamýšlí nad chováním lidí, kteří v něm žijí. Z jeho příběhů čiší živá víra a naděje, ale především láska k lidem a veliké milosrdenství při pohledu na lidskou slabost. Texty jeho knížky jsou stručné až heslovité, ale možná právě tím čtivé, nabízející mnoho podnětů k zamyšlení.

Václav Dvořák v rozhovoru s Janem Mazancem. Mons. Václav Dvořák je jedním z kněží, jejichž víra byla zkoušena v komunistickém vězení. Po roce samovazby vydal toto svědectví: "Pane, dávám ti celou svou svobodu. Vezmi si do rukou můj život a udělej, co chceš." Poté, jak sám říká, se jeho víra stala jistotou.

Humor byl v církvi vždy. Trvalý optimismus církve je garantem humoru, ale není jeho pramenem. Pramenem je opravdová radost. Pramenem radosti je potom čisté svědomí a úplně za vším je láska. Těmito myšlenkami otevírá nedávno zesnulý kněz a autor knih svou knížku svěžích, humorných i moudrých příběhů ze školních let, z ministrování, z trampování, z pastorace - zkrátka ze života.

Táto kniha chce otvorene a nezahalene, ba v určitých oblastiach až provokačne poukázať na niektoré prvky ľudskej nezrelosti zasvätených osôb v ich postojoch, emóciách, správaní, prístupoch, zraneniach, očakávaniach, reakciách. Zároveň naznačuje cestu, na ktorej možno všetky tieto prvky v každom veku stvárniť hodnotami evanjelia a zasvätenia.

Teologie presbyteriátu uvedená v této studii vychází z biblických podkladů, je doložena vybranými patristickými prameny a výpověďmi magisteria. Autor se pokouší popsat i aktuální problematiku na tomto poli a domnívá se, že když se stalo téměř módou mluvit o úloze laiků v církvi, zapomnělo se na nesnáze kněze a jeho nejasné postavení ve farnosti vůči laikům a jáhnům. Úbytek kandidátů kněžství je toho dokladem.Pastorální záměr studie je zřejmý, nadto je do ní vložena pastorace povolání. Autor se nesnaží problematizovat sporné a diskutabilní teologické aspekty, spíše chce podat základy teologie presbyteriátu, a tak zřejmě pomoci nejen studentům teologie.

Souzvuk mezi Bohem a člověkem. Kniha představuje přístupnou formou skutečnosti, jež definuje Katechismus katolické církve jako „Boží veledíla” a jimiž jsou právě svátosti Krista a církve.

Je vhodné, aby byl kněz také manažerem, stavitelem, ekonomem?Je nutné, aby byl úředníkem, organizátorem a obřadníkem?Jaké je místo laika v životě farnosti?Co tvoří podstatu kněžské služby?Potřeba nejrůznějších aktivit a úbytek kněží stále zvyšují nebezpečí povrchních přístupů a neduchovního jednání. Co tedy znamená zůstat věrný Duchu ve službě v církvi? To nám v této knize objasňuje předseda německé biskupské konference Msgre. Karl Lehmann.

Po celá dlouhá léta jsme si s Eduardem Hakenem psávali navzájem dopisy. Ty jeho byly často k dění u nás velmi kritické. Když mne vyšetřovali, musel jsem některé z nich zničit, aby se nedostaly do nepovolaných rukou. V dopise z 28. února 1972 se mi zmínil o tom, že na něj v té době přišlo sedm „stížností“.Pozvali si jej i k pohovoru na ministerstvo. Ve stejném dopise mi také napsal: Ale já jdu svojí cestou a jsem si vědom poslání českého umělce a drtivá většina posluchačů mi rozumí. To dnes připomínám proto, abych ukázal, že v umění Eduarda Hakena nešlo nikdy pouze o zpěv, ale o jeho celkové statečné vystupování v těžkých časech. Byl jedním z těch, kteří národu zpívali a pozvedali jeho srdce k novým nadějím. V knize Byl jsem nablízku, která vychází už počtvrté, prochází známý kněz a spisovatel František Lukeš mnohá inspirativní setkání a přátelství svého života. Vzpomíná na své dětství, rodiče, rodný podkrkonošský kraj, začátky kněžství a na svá přátelství s umělci: Karlem Svolinským, Vilémem Přibylem, Josefem Vlachem, Jaroslavem Seifertem, Eudardem Hakenem, Vladimírem Komárkem a dalšími. Každého z nich si pro něco vážil, ale spolu s nimi vždycky obdivoval jejich stvořitele, Umělce všech umělců a Dárce veškerého umění.

Úvodní studie Ctirad Václav Pospíšil. Tímto třetím svazkem pokračujeme v kompletování překladu všech dokumentů MTK. V loňském roce vyšly svazky: MTK, Dokumenty Mezinárodní teologické komise věnované morální teologii a etice, Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 2010; MTK, Dokumenty Mezinárodní teologické komise věnované christologii a soteriologii do roku 1995, Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 2010Následovat by měl ještě čtvrtý svazek, v němž se zaměříme na dokumenty, které se tematicky týkají metody v teologii, a také statuta MTK.

Uvedení do teologie. Co je to církev?Jaký je její původ a důvod existence?Má dnes církev stále smysl?Na všechny tyto otázky odpovídá kniha Církev z edice Uvedení do teologie. Čtenáři nabízí možnost seznámit se se základními aspekty katolické církve, ozřejmuje atributy církve a přináší důvody, proč je církev pro víru křesťana důležitá. Zabývá se také rolí kněží a biskupů v církvi, jejím hierarchickým uspořádáním a postavením laiků v církvi moderní doby. Text je napsán srozumitelně a je tak užitečnou pomůckou pro všechny, kteří si chtějí rozšířit své znalosti o katolické církvi.

Život a dielo P. Jozefa Litomiského. Páter Jozef Litomiský (2. marca 1888, Hoříněves - 6. júna 1956, Praha) ako mladý kňaz poslaný na ďalšie teologické štúdium do Viedne sa venoval pastorácii tamojších českých a slovenských katolíkov. Pôsobil tiež v nemocniciach, ktoré boli preplnené vojakmi zranenými na frontoch 1. svetovej vojny. Skúsenosť s ľudským utrpením a duchovným i morálnym úpadkom spôsobeným vojnou v ňom zrodila túžbu odčiniť Bohu hriechy, ktoré urážajú Jeho lásku a človeku berú dôstojnosť. Dozrela v ňom túžba stať sa rehoľníkom.V roku 1922 založil rehoľné spoločenstvo bratov a kňazov, ktorí s láskou konajú zadosťučinenie za svoje hriechy, za hriechy Cirkvi a celého sveta. Tajomstvo ich zasvätenia vyplýva z dramatickej prosby Spasiteľa „Ostaňte tu a bdejte so mnou", ktorú vyslovil v Getsemanskej záhrade.Jeho dnešní nasledovníci, členovia Kongregácie bratov tešiteľov z Gethseman, podľa príkladu svojich patrónov, svätých Cyrila a Metoda, sa snažia prinášať radosť viery ľuďom na Slovensku, v Poľsku, v Rakúsku aj v Rusku.

Rozhovory Jana Mazance s dobrým bratrem a biskupem skryté církve. "Co dělá biskupa biskupem, není vnější nádhera, ale vnitřní síla." Právě zdroje vnitřní síly autora této věty se snaží poodhalit kniha rozhovorů s knězem, známým kazatelem, valdickým vězněm, jeřábníkem, teologem, vysokoškolským učitelem, biskupem, spoluzakladatelem Radia Proglas, mikulovským proboštem, s jednou z klíčových postav skryté církve nejen na Moravě.

Newyorský biskup Patrick Ahern byl po celý život fascinován postavou „světice pro dnešní dobu“ – svatou Terezií z Lisieux. Napsal o ní několik knih a je považován za předního odborníka na její spiritualitu. Kniha Tři dary Terezie z Lisieux je jakýmsi vyznáním jeho obdivu ke sv. Terezii, v mistrné zkratce představuje její život a cestu, díky níž se stala pevnou osobností, která „už nepláče“, protože ví, že „všechno je milost“. Ahren ukazuje, jak může být sv. Terezie skutečně stále aktuální a inspirativní světicí pro naše dny a životy.Patrick Vincent Ahern (1919–2011) působil v letech 1970–1994 jako pomocný biskup newyorského arcibiskupství. Po celý život se zabýval spiritualitou sv. Terezie z Lisieux.

Čitatelia, ktorí poznajú príbeh Ernesta Macáka z jeho kníh Zápisky spoza mreží, Dva roky v katakombách a Diagnóza: Bláznom pre Krista, budú prekvapení, akú úlohu zohral pri organizovaní týchto útekov.Úryvok z knihy:Príslušníci si mysleli, že ich chcem pohostiť a sadli si. Ja som si však chcel zabaliť trochu omšového vína, aby som mohol vo väzení slúžiť svätú omšu. Nechali ma prejsť do druhej izby. Z tej som prešiel do tretej, a tam som zbadal, že okno je bez mreží. Vyskočil som na dvor a bežal som po ulici, len tak v košeli. Chcel som sa skryť u evanjelického kňaza, ten ma však nechcel prijať. Potom som ozlomkrky utekal poza humná a cez záhrady. Napokon som vbehol cez bránu do istého domu, vybehol som na povalu a tam som sa ukryl. V dome bývali Maďari, nepočul som ich z povaly rozprávať ináč ako po maďarsky. Po mojom úteku z fary nastal v Komárne veľký poplach. Oboch príslušníkov bezpečnosti, čo ma sprevádzali na faru, ihneď zatkli. Ostatní ma hľadali a striehli na mňa.Dva dni a dve noci som sa nepohol z povaly, tretiu noc som sa ukradomky vytratil. Obyvatelia domu dodnes ani netušia, že sa u nich niekto skrýval. Potajomky som sa potom dostal do blízkej dediny a poprosil som známeho veriaceho roľníka, aby mi dovolil ukryť sa na pôjde v stodole. Každú noc po polnoci som zišiel na nejaký čas dolu do domu. Tam som si zajedol a trochu povystieral údy a slúžieval som aj svätú omšu. Keď som už nemal omšové víno, poslal som gazdu do nemocnice v Komárne po víno. Roľník ta šiel za istou sestričkou s prosbou, aby odovzdala istému lekárovi odkaz, že potrebujem prvú pomoc, t. j. nejaké peniaze a človeka, čo by ma sprevádzal na ďalšej ceste, lebo kraj okolo Komárna som nepoznal. Šla so mnou i von z dediny, až kým sme neprišli do kukuričného poľa.

Kapitoly ze života venkovského faráře. Na základě osobních vzpomínek a nemnoha dochovaných písemností představuje tato publikace osobu P. Heřmana Keymara (1920-2003), ondřejovského kněze, který mnohdy zůstával jakoby ve stínu druhých, ale svou dlouholetou nenápadnou a vysoce kultivovanou službou dokázal blahodárně ovlivnit spoustu lidí.Kniha poodhaluje řadu překvapivých skutečností z jeho na první pohled obyčejného života. Jeho kněžská osobnost zůstává hluboce zapsána v duchovních dějinách naší arcidiecéze.

Poznámky k pôsobeniu. Táto kniha je súčasťou Knižnice viery, ktorú písal J. Ch. Korec v čase svojho robotníckeho života, najmä v rokoch 1971 - 1989. V samizdatovej podobe z roku 1987 niesla i podtitul Písané v montérkach.Poznámky k pôsobeniu Téma kňazského života a tým poslanie kňaza je dnes veľmi zívá. Kňaz nepatrí minulosti. To si uvedomujú mnohé súšasníci. A mali by si to uvedomovať ja samotní kňazi. Svet sa o dobrého kňaza zaujíma, pretože ho potrebuje. Tak ako Cirkev sleduje premeny života zo storočia na storočie, musia ich sledovať i jej kňazi.

Nové úsměvné příběhy oblíbeného autora jsou v knize řazeny do několika celků:Princezna z pivovaru,O svatých,O nás hříšnících.Najdeme zde například Modlitbu zbožných řidičů, z níž citujeme: "Anežko, Zdislavo, vy svaté dámy, také vás prosíme, bděte nad námi. Vévodo Václave s babičkou Lidkou, vy před policejní chraňte nás hlídkou..."Text knihy doplňují ilustrace.

Kniha, která se zrodila z jednotlivých článků na osobním blogu mladého kněze Roberta Bergmana.Téma zpovědi patřilo k nejčtenějším článkům na této sociální síti mladých křesťanů. Velmi podrobne se věnuje problematice svate spovědi, tíživému pocitu viny, odpuštění, milosrdenství, ale i praktickým otázkam, jak často ke spovědi, jak najít dobrého spovědníka...

Kniha vzpomínek, kterou edičně a redakčně připravili publicisté Aleš Palán a Jan Paulas, představuje želivského opata, politického vězně a jednu z nejvýznamnějších postav českého duchovního života 20. století Bohumila Víta Tajovského. Autorům se podařilo nashromáždit řadu svědectví a vzpomínek na jeho osobu. Jsou mezi nimi i lidé již zesnulí jako například Anastáz Opasek, Ivan Medek, či Luboš Hruška; mají zpracovány vzpomínky Jaroslava Meda, Jiřího Reynka, Zdeňka Rotrekla a dalších. V rámci chystané knihy oslovili i mnohé další osobnosti, které měly příležitost se s opatem Tajovským stýkat. Kniha tak bude zahrnovat vskutku reprezentativní výběr lidí, kteří na Vítovu osobnost vzpomínají, a bude doplněna řadou dopisů a jiných dokumentů, které se k osobnosti Víta Tajovského vážou. Text doplňuje řada fotografií, mnohdy dosud nikde nepublikovaných. Editoři pátrali v řadě archivů a byli v kontaktu s mnoha pamětníky.

Životopisná črta. Predstaviť osobnosť a tvorbu Gorazda Zvonického nie je vôbec jednoduché. Zvonický je básnik, prekladateľ, kňaz, pedagóg, editor a publicista. Slovenskú katolícku modernu (hoci on sám sa tomuto termínu vyhýbal) si bez jeho mena nedokážeme ani predstaviť.Kniha je rozdelená na dve časti. Prvá časť má tri periódy a autor v nej sleduje priebeh života a prostredie (slovenské, argentínske a talianske), v ktorom Goraz Zvonický vyrastal a ktoré ho formovalo. V druhej časti sa autor venuje jeho literárnej tvorbe. Približuje jeho prekladateľské, editorské, publicistické a hlavne básnické umenie.

Krátká zamyšlení nad povoláním ke kněžství, nad každodenními životními situacemi, i slovy Otčenáše - taková je nová knížka E. Hradecké. Na cestu po opravdu prožitém životě zve s hlubokou láskou i své čtenáře.

Život a dílo P. Petra. Hlavní postavou biografie je Klement Václav Petr, který patří mezi významné kněžské osobnosti 19. století u nás.

Neobyčejná cesta ke kněžství. Kniha je svědectvím o neobvyklé cestě autora, vedoucí od zázračného uzdravení z leukémie až k povolání ke kněžství. Rychle si čtenáře získá svou přímočarostí, zemitostí i smyslem pro humor. Vážná nemoc u něj propuká v pouhých dvanácti letech. Tehdy si začne Benjamin zapisovat do deníku své smíšené pocity, bystré postřehy o rodině, spolužácích, učitelích, ale rovněž o svých životních plánech, které se ocitají v troskách. Celý život teď nahlíží v jiném světle.Pozdější klikatá cesta hledání povolání vede od běžných lásek přes službu doma, ve škole a farnosti až k rozpoznání Božího hlasu a nalezení duchovního domova v Komunitě Blahoslavenství. Benjamin přijímá kněžské svěcení symbolicky ve třiatřiceti letech, tedy ve věku, kdy Kristus prolil svou krev, aby všem lidem získal spásu a uzdravení.

výber z diela. V sérii Monographiae vychádza ako 5. zväzok.Toto dielo predstavuje Jozefa Kútnika Šmálova ako smerodajného kultúrneho filozofa a kultúrneho tvorcu v myšlienkovom chaose dneška.Tento výber autora ukazuje ako ideového usmerňovateľa slovenských katolíkov v oblasti kultúry a umenia; ako významného liturgika i znalca sakrálneho štýlu; ako kultúrneho historika, ktorý najdôkladnejšie zdokumentoval účasť nášho kňazstva na domácom národnom i kultúrnom živote 18. a 19. storočia; ako odborníka na sakrálne umenie; napokon i ako rozhľadeného kritika európskej katolíckej literatúry.

Rozhovory s biskupem Františkem Václavem Lobkowiczem. Ve vzpomínkách a vyprávění prvního ostravsko-opavského biskupa Františka Václava Lobkowicze je zřetelný jeho naprosto jedinečný, laskavý a shovívavý vztah k lidem, bez kterých, jak sám říká, by si nedovedl představit ani svou práci, ani svůj život.Jeho příběh se začal psát v padesátých letech a zrcadlí pohnuté osudy mnoha vrstev společnosti druhé poloviny dvacátého století v naší zemi.Čtenář si přečte řadu vzpomínek a osobních svědectví. Dozví se i temer zákulisní souvislosti toho, jak moravskoslezská dieceze vznikla, co se v církvi po revoluci povedlo a co nikoliv, anebo i to, jak biskup Kobkowicz vidí aktualní spoločenská témata. Vzniká tak zajímavá mozaika obrazu jednoho člověka, ale i regionu, který je mu obzvlášť blízký a ke kterému už neodmyslitelně patří.

Není kněz jako kněz – Zbigniew Czendlik je toho skvělým důkazem. Studium Bible je podle něj nuda, nerad zpovídá své farníky, a chce-li někdo pokřtít, dlouho ho odrazuje. Miluje ženy, rád si pochutná na dobré whisky, v hospodě je jako doma. Co má napsáno na dveřích ložnice? Proč se mu nelíbilo ve Vatikánu? Jak zvládá celibát? K čemu by vedl své děti a co je v životě nejdůležitější? Ale hlavně – jak to, že u nás nemáme natřískané kostely? Tato kniha vám odpoví na mnoho podobných otázek. Nahlédnete do soukromí jednoho pozoruhodného muže a zjistíte, jak vnímá mezilidské vztahy, život i Boha. Není vyloučeno, že vás zbaví některých předsudků a zkreslených představ, proto ji čtěte pouze na vlastní nebezpečí.

Úvahy a podněty k zamyšlení. Kniha je souborem statí na základní témata křesťanské víry z oblasti věrouky, biblistiky, morálky, liturgie a liturgického roku a duchovního života. Autor nezamýšlel své dílo jako systematickou příručku, ale jako "podněty k zamyšlení". Víra je víra, ale je třeba, aby jí člověk využíval také jako světla pro svůj rozum a každodenní život. Otci Františkovi se podařilo napsat knihu, ve které je shrnuto to podstatné pro orientaci a formování vážných zájemců o dobrý a hluboký křesťanský život v běžných podmínkách každodenního života. Knihu lze žánrově zařadit mezi katechismus, punkta k rozjímání, katechetické hodiny, psychologizující úvahy nad tématy víry, zdravou současnou apologetiku, ale také osobní vyznání věrného a poctivého kněze.

Příběhy faráře Josefa Toufara, jeho vrahů a čihošťského zázraku se zprávami archeologa, antropologů a soudního lékaře o exhumaci. Krok do tmavé noci je volným pokračováním knihy předcházející (Jako bychom dnes zemřít měli, která byla v roce 2012 vyhlášena v anketě Lidových novin Knihou roku). Ve čtrnácti příbězích - kombinacích reportážních postupů se studiem archivních dokumentů a výpověďmi svědků a pamětníků - autor odhaluje nově zjištěná fakta a svědectví, která se váží k osobnosti Josefa Toufara, jeho mučitelů a dobovému kontextu.Miloš Doležal se ve svém důkladném pátrání dostal k řadě archiválií, které neměl při přípravě prvé knihy k dispozici – nalezl Toufarovy zápisky, korespondenci, část knězovy knihovny a řadu dalších důležitých osobních dokumentů i unikátních fotografií, a také identifikoval filmové záběry mučeného kněze, pořízené Státní bezpečností a překvapivě dochované do současnoti.

Ze vzpomínek matčiných. Próza přinášející zajímavý pohled na život a postupné zrání kněze z pohledu jeho matky.

Blčiaci oheň. Toto nové vydanie životopisu svätého Pia X. vychádza v roku kňazov, ktorý vyhlásil Benedikt XVI. Svätý Pius X., Giuseppe Melchiore Sarto, bol verným, obetavým a horlivým kňazom vo všetkých fázach svojho kňazského života: ako kaplán, farár, duchovný správca seminára, biskup, benátsky patriarcha, kardinál a pápež. Jeho vzorný život, eucharistická nábožnosť a mariánska úcta i jeho aktívne, viery plné prežívanie ťažkých životných situácií, nech účinne poslúžia kňazom, nám všetkým, zvlášť tým, čo vidia dôležitosť, úlohu a vznešenosť kňazských povolaní a pričiňujú sa rozličným spôsobom o ich vznik, rozvoj, vernosť a vytrvalosť.

Meditace o podobách mravního života. Guardiniho pozdní dílo Ctnosti (orig. Tugenden, 1963) je zralým plodem myšlení a životních zkušeností hlubokého myslitele. Téma je pojato v šíři a hloubce, která se nedotýká pouze speciálních problémů teologické disciplíny. Problém je tu položen jako něco, co hluboce souvisí se životem a lidskou kulturou obecně. Romano Guardini (1885 – 1968), byl německo-italský kulturní historik a teolog. Byl jednou z nejvýznamnějších osobností katolického intelektuálního života 20. století, jež v době okolo obou světových válek výrazně spoluutvářely duchovní klima a orientaci v Evropě a soudobou evropskou vzdělanost.Roku 1910 byl vysvěcen na kněze a po získání doktorátu (1915) se roku 1922 habilitoval prací o sv. Bonaventurovi. V roce 1923 obdržel katedru filosofie náboženství a křesťanského světového názoru v Berlíně a působil tu až do roku 1939, kdy byl nacisty donucen odejít. Po válce v Berlíně obnovil svou přednáškovou činnost a vyučoval i v Mnichově;

Vývoj pojetí kněžství v prostředí českého katolicismu ve 20. století. Vynikající práce mladého badatele o mnohostranné osobnosti kněze, spisovatele a pedagoga Dominika Pecky, ale také o chápání kněžského poslání v éře první republiky, v době protektorátu a především v epoše komunismu. Autorovým cílem bylo ukázat, s jakými problémy se český kněz ve 20. století musel vyrovnávat, co se od kněze očekávalo, jak se vyvíjely představy o kněžství, formách pastorace, pastoračních metodách.To vše lze u D. Pecky pozorovat nejen díky širokému rozsahu činností, kterým se věnoval, ale zejména pro odvahu o vlastních aktivitách a vlastním povolání přemýšlet a psát - a v neposlední řadě díky jeho vězeňské zkušenosti. Publikace líčí osobnost proslulého kněze s použitím dosud neznámých pramenů a v příloze obsahuje i 17 unikátních fotografií Dominika Pecky.

Breviár pre kňazov. Liturgia hodín v štyroch zväzkoch na jednotlivé obdobia liturgického roka. Liturgia hodín predstavuje verejnú a spoločnú modlitbu Božieho ľudu, ktorá patrí medzi prvotné povinnosti Cirkvi od jej prvopočiatkov. Breviár pre kňazov.

Francouzský spisovatel F. Mauriac (1885-1970) byl nositelem Velké ceny Francouzské akademie, v roce 1952 mu byla udělena Nobelova cena. Román Černí andělé je jedním z jeho velmi úspěšných děl, kladně přijímaných čtenáři i kritikou.V tomto baladickém příběhu je odvěký svár mezi hříchem a milostí vyhrocen do krajních poloh ve střetu mistrně vytvořené ústřední postavy, temné duše Gabriela Gradera, a jeho protihráče, Alaina Forcase, bolestně vítězícího v podivuhodné nevinnosti a čistotě srdce, odevzdávajícího se spoluvykupitelskému poslání Kristova kněžství.Dnes můžeme říci, že Mauriacovo dílo žije po jeho smrti svým vlastním, skrytým životem: mnoho hledajících srdcí zde v cestě jednotlivých postav k vnitřnímu obrácení nalézá odpověď na trýznivé otázky naší doby.

Tento útlý svazeček edice „Myšlenky“ je sestaven z úvah Svatého otce Benedikta XVI. o kněžství.

Metody analytické filosofie v teologii. Josef Petr Ondok (1926–2003) se narodil v jihočeských Mydlovarech. Maturoval na Jirsíkově klasickém gymnáziu v Českých Budějovicích (1946) a poté studoval teologii v brněnském semináři a filosofii na Masarykově univerzitě. Po zrušení seminářů v roce 1950 dokončil teologii soukromě a v červnu 1951 tajně přijal kněžské svěcení. Studium filosofie však dokončit nestihl, jelikož byl v září 1951 zatčen a z politických důvodů vězněn až do května 1963.Po amnestii pracoval jako stavební dělník v JZD a od roku 1966 jako technik v Botanickém ústavu ČSAV v Třeboni. V době politického uvolnění na konci 60. let dokončil v Brně své vysokoškolské vzdělání a získal doktorát z logiky u Pavla Materny prací o interogativní logice (1969). Jako odborný a později vědecký pracovník, který se specializoval na aplikaci matematického modelování a systémové analýzy pro ekologické procesy, působil v třeboňském Botanickém ústavu do roku 1991.Téhož roku vyhověl žádosti zakladatelů Teologické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a ujal se přednášek z filosofie a etiky. Současně působil i na Biologické fakultě téže univerzity, kde se habilitoval pro obor ekologie.

Pohledy do života P. Šuránka. Uspořádal P. Alois Kotek. Úvod napsal arcibiskup Jan Graubner. Sbírka textů přibližujících jednu z velkých kněžských osobností, kterou P. Šuránek bezesporu je – o tom svědčí i probíhající proces blahořečení. Tato kniha by měla být povzbuzením a příkladem, jak se ubírat osobní cestou ke svatosti, jak plně rozvinout svůj život.

Vzpomínky na život a dílo Mons. Karla Pilíka. Vzpomínky na život a dílo Mons. P. Karla Pilíka. Mozaika vzpomínek, zkušeností a prožitků s Otcem Karlem Pilíkem naplňuje vděčností. Dodává sil. Oživuje předsevzetí žít tak, jak žil on...