Knihy o obrátení

Člověk pro naši dobu. Žít křesťansky, brát vážně Ježíšova slova znamená utkávat se ve svém životě s mnoha výzvami. Pokud je tento zápas poctivý, dočkáme se opravdové radosti – tak jako svatý Augustin. Augustin byl velký řečník, filozof a teolog, řadu lidí ale oslovuje jeho hluboká spiritualita, lidskost a celoživotní zápas o Boha i svůj charakter. Mimořádný je Augustin i tím, jak realisticky umí své duchovní zkušenosti vylíčit.Pro Theodora Tacka je člověkem pro naši dobu právě kvůli poctivé snaze odpovídat na základní otázky lidské existence: Jak poznat Boha a lépe sám sebe? Jak odpovědně zacházet se světem, ve kterém žijeme? Jak se s Bohem důvěrně spojovat v modlitbě? Jak skrze vlastní obrácení přijmout Boží milost? Jak být církví – skutečně „Božími lidmi“? A jak ve vztahu s Bohem naplnit své lidství?

Příběh obrácení slavného boxera. Slavný francouzský boxer Tim Guénard (*1958) vypráví o své dramatické cestě za láskou a odpuštěním. Když mu byly tři roky, opustila ho matka. Otec začal pít a chlapce týral. Pětiletého ho odvezli do nemocnice a po nějakém čase umístili do pěstounské péče jedné venkovské rodiny. Kvůli nespravedlivému obvinění byl v dospívání umístěn do polepšovny, kde zažil další šikanu. Velmi strádal nedostatkem lásky, což v něm vyvolalo nenávist k celému světu. Po čase z ústavu utekl a rok živořil jako dítě ulice v Paříži, kde zapadl mezi dětské prostituty. Poté ho policie našla a vrátila do ústavu pro mladistvé delikventy.Až v patnácti letech mu jedna soudkyně dala důvěru a umožnila jeho propuštění na svobodu. Vyučil se sochařem, zároveň začal intenzivně trénovat box, až se vypracoval k titulu mistra Francie. Další přelom v jeho životě znamenalo setkání s komunitou Archa, založenou Jeanem Vanierem, v níž prožil své obrácení. Postupně objevoval Krista, skutečnou Lásku, jež ho proměňovala a dala mu sílu vzdát se zakořeněné nenávisti.Dnes žije Tim Guénard s manželkou a dětmi na farmě poblíž Lurd. Kromě práce v hospodářství rád přijímá mladé lidi, kteří jsou v nesnázích nebo hledají své povolání. Často jezdí přednášet a vyprávět o svém životě. Je autorem několika úspěšných knih.V ponuke aj audio verzia: CD: V ringu s Bohem.

Hoci Hymnus na lásku je dôverne známy, mnohí nevedia, že pochádza z Pavlovho Prvého listu Korinťanom. Pavlove listy sa čítajú takmer pri každej nedeľnej bohoslužbe, predsa však ostáva tento apoštol národov nepoznaným.Knižka je pomôckou a inšpiráciou pre každého, kto chce spoznávať Pavlovu osobu a učenie. Pre mňa sa stali inšpiráciou prednášky o svätom Pavlovi na Fakulte biblických vied a archeológie v Jeruzaleme, ktoré viedol Alfio Marcello Buscemi. Z jeho diel som vychádzal aj pri písaní týchto riadkov. Knihe som dal názov Na ceste do Damasku. Na nej Pavol, keď sa ponáhľal uväzniť kresťanov, stretol Ježiša Krista, ktorý od základu zmenil jeho život.

Edita Steinová (1891-1942) byla svatořečena r. 1998 a jako spolupatronka Evropy patří k nejvýznamnějším světeckým postavám nejen naší doby, ale i dějin církve.Kniha Joanne Mosleyové představuje čtenářům Editu jako ženu, jež svou odvahu čerpala z každodenního setkávání s Bohem. Svým vnímáním podstaty duchovního života daleko předběhla svou dobu, například v tom, že modlitbu nestaví do protikladu k angažovanosti pro svět, ani nevnímá zasvěcený život jako „útěk ze světa“ nebo „zřeknutí se světa“, ale jako službu pro druhé a pro svět.

Max Kašparů v rozhovoru s Janem Paulasem. Premonstrátský jáhen, vystudovaný psychiatr a pedagog Max Kašparů vypráví o svém dětství a mládí, o své konverzi, vzpomíná na nesnadné hledání povolání, hovoří o těžké situaci církve v dobách vládnoucího ateismu. Tehdy, za jedné bezesné noci si vybavil dávno zapomenutý verš Františka Halase: „Proti přitažlivosti zemské, do výšky volím pád.“

Keď dcéra autora Stana Telchina, ktorý bol súčasťou židovskej rodiny, prijala Ježiša za svojho Mesiáša, dojemne poprosila otca, aby aj on začal hľadať pravdu. S úmyslom dokázať jej, že sa mýli, sa autor vydáva na cestu kritického bádania a objavovania tvrdení o Ježišovi Kristovi. Zaskočený tým, čo sa dozvedel ho núti urobiť zásadné rozhodnutie v jeho živote.V knihe Zrada sa čitatelia vydávajú na cestu poznania spolu s autorom a objavia hĺbku a plnšie uvedomenie oboch, kresťanstva aj židovstva, ktorými dokáže Boh liečiť rany najväčších konfliktov. A čo viac, čitatelia pocítia neúprosnú silu evanjelia.

Cesta od smutku k radosti. Na človeka v dnešnom svete dopadá mnoho nepriaznivých správ a môže sa zdať, že žije v neustálom nebezpečenstve. Z každej stany naňho útočí egoizmus, pýcha, strach, potreba nesprávnej dokonalosti, materializmus a mnoho iných činiteľov, ktoré sa zakoreňujú v srdci každého. Dokázalo by toto všetko zmeniť stretnutie s Ježišom?Je ľahké si povedať, že ľudia v dobe, keď žil, to mali ľahšie. Stačil jeho dotyk a ich viera a boli zdraví duševne i telesne. A mnohí teraz aj veria a predsa necítia liečivú Božiu moc. V knihe Ježiš uzdravuje tvé srdce autor nabáda čitateľa na cestu vnútorného očistenia a uzdravenia, ktoré je úzko späté s odpustením.

Když známý televizní producent Thierry Bizot znovu objevil křesťanskou víru, napsal o tom knihu Anonymní katolík. Její nečekaný úspěch ho přiměl, aby v psaní pokračoval a sdílel se svými čtenáři své první kroky ve víře. Na internetových stránkách Croire.com si otevřel blog, kde už několik let pravidelně popisuje život „konvertity“. Nejde o složité teologické úvahy, spíše o každodenní prožitky autora, podané jeho osobitým a humorným způsobem: problém v práci, nečekané setkání, oslovující rozhovor, neúspěšná autogramiáda… Kniha Křesťan v záběhu přináší výběr nejzdařilejších příspěvků autorova blogu, v nichž je patrné, jak se odvíjí jeden obyčejný lidský život v každodenním zápase o autentičnost, v prožívání vlastní křehkosti i nekonečného Božího milosrdenství.

Devět portrétů. Autor na příkladu devíti postavMarie MagdalenskéMakaria VelikéhoMarkéty z CotronyGirolama Savanarolyzakladatele řádů trapistů Armanda de RancéDostojevskéhoAlberta z KrakovaCharlese de FoucauldaSimone Weilové ukazuje, že kajícnící nepatří pouze do minulosti.

Autor je jedním z nejzkušenějších představitelů hnutí Katolické charismatické obnovy v současnosti. Od roku 1976, kdy se setkal s hnutím Obnovy, byl svědkem velkých Božích skutků, ale i mnoha „dětských nemocí“, lidské nezralosti a hříchů zneužití Boží moci. V knize Letnice jsou pro život sděluje vlastní zkušenost s Duchem svatým a nabízí praktické odpovědi na řadu otázek z tematických oblastí: Písmo a tradice, vedení, rozlišování, prorokování, autorita, dary Ducha, modlitba, jednota, učedník, bohoslužba, misie.S velmi jemným rozlišováním probírá různé oblasti lidského života, kde se obnova může a má projevit. Ukazuje, že nám Duch Svatý nebyl dán pro mimořádné duchovní zážitky, ale abychom byli schopni vydávat svědectví o Kristu, následovat ho a otevřít se službě. Autentická zkušenost s Duchem svatým proměňuje každodenní život člověka, aby se stal vpravdě křesťanským.

Podivuhodný příběh ze života o tom, co se děje v jednom malém městečku v Evropě a co tam prožil sám autor. Je napsaný pro větší děti, ale i pro dospělé, protože svět dětí a dospělých se prolíná. Na tom místě mohou najít pomoc děti, které ztěžka usínají, protože nevědí kvůli nesvárům, kde budou usínat zítra. Na tom místě dochází k obrácením a uzdravením.Přesto je mnozí míjejí, protože o něm nevědí anebo nevěří, že se zde mohou dít tak velké věci. Bůh jistě působí vždy a všude, ale jsou místa zvláštním způsobem požehnaná, zvláště když odtud stále znovu zaznívá: „Drahé děti!“ Kdo zná, ví... Kdo nezná – pro toho bude lépe, když se s tímto místem seznámí při četbě této knížky. Odporúčame Vám: Moje srdce zvíťazí.

Příběh autorky, dříve zapřisáhlé ateistky, je napsán poetickým jazykem, přičemž svou vlastní zkušenost setkání s Bohem autorka popisuje velmi výmluvně a přesvědčivě. Proměněna je i její zkušenost manželství a rodičovství během života v zahraničí. Intimně prožívá novou lásku k samotnému Kristu a přijímá víru, kterou předtím odmítala jako bigotní a tíživou.Kniha vyšla aj v slovenskom jazyku: Žiarivá temnota noci (2020).

Životopis zkušeného letopisce. Clive Staples Lewis je dodnes populární zejména díky svým sedmidílným Letopisům Narnie. Toto dílo potkal podobný osud jako trilogii Pán prstenů Lewisova přítele a kolegy J. R. R. Tolkiena – stalo se doslova kultovní záležitostí a část byla také zfilmována. Kromě Letopisů Narnie napsal Lewis mnoho dalších, neméně úspěšných knih. Je známý také jako autor odborných studií z oblasti středověké literatury i jako popularizátor křesťanské víry. Colin Duriez popisuje Lewisův život prostřednictvím několika pevných přátelství, jež navázal nejen v kruhu slavných Inklingů a která nepochybně ovlivnila jeho intelekt a dílo. Byli to právě Lewisovi dobří přátelé Hugo Dyson a J. R. R. Tolkien, kteří hráli významnou roli na jeho cestě k znovunalezení křesťanské víry. Jeho vztahem a později manželstvím s americkou spisovatelkou Joy Davidmanovou se inspiroval film Krajina stínů. Dozvíme se také, proč se téměř šedesátiletý Lewis vůbec rozhodl oženit se, proč se před tím jako mladík přistěhoval k dvakrát starší Janii Mooreové a jaký měl vztah s bratrem Warniem, jenž celý život zápasil se závislostí na alkoholu.

Evangelizační anti-pomůcka. Může se člověk o Bohu bavit jako o všem ostatním?Je možné napřed mluvit o výsledcích Ligy mistrů, pak o Bohu a nakonec o předpovědi počasí?Je opravdu o mnoho lepší na toto téma diskutovat učeně, udělat z Boha krásný teologický pojem a pojednávat o něm ve filozofických kontextech?Je vůbec člověk, který právě řekl něco každodenního, užitečného nebo smyslného, schopen týmiž ústy říci něco, co se týká Boha?Co vlastně toto slovo ve větě představuje – spíš citoslovce „panebože“, nebo opravdu hodně podstatné jméno s velkým písmenem?Lze třemi obyčejnými písmenky obsáhnout nekonečno a to, co nás přesahuje?Neubere mu spíše takové pojmenování na hodnotě, i když to budeme myslet sebelépe?Jak mluví o Bohu fundamentalista a jak ateista, jak agnostik a jak křesťan?Může si mluvení o dokonalém tématu dělat nároky na dokonalost?Těmito i dalšími otázkami se ve své brilantně napsané „evangelizační anti-pomůcce“ zabývá Fabrice Hadjadj.Fabrice Hadjadj (1971) je francouzský spisovatel, dramatik a filozof. Pochází z Nanterre a po rodičích má židovsko­arabské kořeny. V mládí se profiloval jako ateista, anarchista a nihilista. V necelých třiceti letech konvertoval ke křesťanství a je aktivním členem Katolické církve. Vyučuje filozofii a literaturu v Toulonu a řídí Evropský institut antropologických studií Philanthropos sídlící ve švýcarském Freiburgu. Spolupracuje také s časopisy Figaro littéraire, Art press, Panorama a Prier. Je ženatý s herečkou Siffreine Michelovou, s níž vychovává šest dětí.

Úvahy o radosti a šťastí v Bohu. Toto je kniha o štastí v Bohu. Je o štastí, pretože tak prikazuje Stvoriteľ: „Raduj sa v Hospodinu!“ (Ž 37, 4) Kniha je vážna, lebo ako hovorí Jeremy Taylor: „Boh sa vyhráža strašnými vecami, ak nebudeme štastní.“Hrdinami knihy sú Ježiš Kristus, ktorý „trpel na kríži pre radosť, na ktorú bol predurčený“; svätý Pavol, ktorý bol „smutný, ale vždy veselý“; Jonathan Edwards, ktorý naplno vychutnával sladkú suverenitu Boha; C. S. Lewis, ktorý vedel, že Pán „v nás nevyhľadáva naše veľmi silné túžby, ale túžby veľmi slabé“; a všetci misionári, ktorí kvôli Kristovi všetko zanechali a nakoniec povedali: „Nikdy som sa neobetoval“.Kniha Túžba po živote sa prvýkrát objavila pred sedemnástimi rokmi. Hodnota výpovede knihy sa čiastočne posudzuje podľa toho, či časom nestráca schopnosť transformácie pod vplyvom diametrálne rozdielnych okolností. Čo nám chce táto kniha povedať?Od jej prvého vydania v roku 1986 som zostarol o desať rokov, už dvadsaťsedem rokov som ženatý s tou istou ženou, dalších desať rokov som venoval pastoračnej činnosti v baptistickom zbore Betlehem. Z môjho najstaršieho trinásťročného syna je dnes dvadsaťtrirocný ženatý muž, ktorý ma už dvakrát urobil starým otcom. O pár mesiacov už budú mat všetci naši synovia za sebou obdobie puberty. Pred desiatimi rokmi sme nemali dcéru. Teraz máme Talithu Ruth, ktorú sme si ako deväťtýždnovú v decembri 1995 adoptovali.

Exercície pre kňazov a seminaristov. Exercície vždy smerujú k zmene života, k lepšiemu, teda k „obráteniu“. Ak to nie je základné obrátenie zo stavu hriechu, ak to nie je radikálna zmena smeru, ktorým človek kráča, teda obrat spredu späť alebo napravo či naľavo, tak je to zmena iným smerom, a to do hĺbky a do výšky. Témy: Pane, ja hľadám tvoju tvár,Muž blahoslavenstiev,Eucharistia – tajomstvo viery,Vzkriesený Kristus,Matka Cirkvi Kráľovná apoštolov.

Jak se Bůh dívá na člověka?Kým je člověk před Bohem?Rovnocenným partnerem?Či snad naopak ubohým stvořením určeným jen ke službě a poslušnosti?Jaká je pozice člověka?Autorka knihy jasně odhaluje, že člověk je ve stavu velikého dluhu, který je lidskou silou nesmazatelný. Nikdy pozice člověka nebude pozice rovnocenného partnerství. Přesto však člověk před Bohem právě proto, že se nachází před Boží tváří, je svobodný, je ten, na nějž se upnula veškerá Boží pozornost. Jedině tehdy, když hodnotíme člověka ve vztahu k Bohu, nacházíme jeho pravou bídu i velikost.

Je křesťanská svatost vyhrazena pouze pro ctnostné a dokonalé?Nemohou o ni usilovat také chudí, hříšní a zranění – i skrze své slabosti a pády? V podobenství o svatebních hostech se pán rozhodne zaplnit hodovní síň těmi, kdo žijí „podél plotů“, lidmi na okraji společnosti, ubožáky, alkoholiky a narkomany, zkrátka všemi, kteří svou ubohost vyznávají a v pokoře a pravdě se otevírají Božímu milosrdenství.Cesta evangelia je vlastně cestou duchovního dětství. Ježíš sám postavil učedníkům před oči dítě a prohlásil, že vejít do Království znamená být v něčem podstatném jako děti, vsadit na malou cestu důvěry, pokory a odevzdanosti. Skutečný světec vyznává, že je hříšník, jemuž je neustále zapotřebí obrácení. A každý hříšník si zase musí přiznat, že se může stát světcem.

Mária Jesenická, vlastným menom Irma - Mária Danieliszová sa narodila 25. 7. 1943 v Jeseníku na Morave. Študovala na gymnáziu v Poprade, chemickej priemyslovke vo Svite a na Slovenskej technickej univerzite v Bratislave. Začala ako stredoškolská profesorka, v období normalizácie musela opustiť zamestnanie a pracovala v rôznych funkciách v zdravotníctve. Po páde komunizmu sa vrátila do školy a vyštudovala teológiu. Pracovala ako katechétka a učiteľka. Žije v Poprade na dôchodku a zaoberá sa prekladateľstvom.Kniha s názvom Všetko slúži na dobré je pútavou, miestami vtipne podanou autobiografiou, ktorú venovala všetkým, ktorí jej podali ruku na ceste jej života. Ten mala veľmi pestrý. V knihe zoznamuje čitateľa so svojou konverziou v mladosti z evanjelického vierovyznania na katolícke. Pomohol jej aj vzor svätej Edity Steinovej. Jej životnou túžbou bolo stať sa rehoľnou sestrou. Avšak v období komunizmu to nebola jednoduchá vec, a navyše, jej otec nevedel o jej krste, ani o túžbe stať sa rehoľnou sestrou. Na jej túžby mali veľký vplyv saleziáni, ale napokon skončila ďaleko od tejto rehole. Autorka v knihe opisuje životné skúmanie svojho povolania, jednotlivé znamenia a prejavy Božích zásahov do jej života, vďaka ktorým postupne spoznávala, že napriek jej túžbam stať sa rehoľnou sestrou Pán ju chce mať inde - na katechézach detí, v detskom spevokole, na vyučovaní rómskych detí, na duchovnej pomoci a prinášaní Sviatosti Oltárnej v nemocnici, kde bola sama zo zdravotných dôvodov umiestnená... Mnohé z týchto vzácnych činností musela robiť tajne. Poukazuje na to, že všetko, čomu vtedy nechápala, slúžilo vlastne v jej živote na dobré.

V roce 2015 probleskla tiskem zpráva, že Templetonovu cenu získal Jean Vanier, zakladatel komunity Archa. V knize předkládáme jeho životopisný portrét, spolu s výběrem těch nejlepších textů z jeho knih. Jean Vanier miluje lidi, ale především miluje Krista a jeho evangelium. V jeho světle se zamýšlí nad všelidskými tématy, jako je odpuštění, důstojnost člověka, bolest v našem životě, modlitba, sexualita a láska hodná toho jména.

Cesty k uzdravení. Je až s podivem, jak málo se píše o tak aktuálním tématu. Přitom lež ve svých mnoha podobách se týká nás všech, ať už klameme sami sebe i druhé, nebo jsme spíše obětí lživých poselství někoho druhého. Podobně jako všechny neřesti, i lež parazituje na našem lidství, ochromuje nás na úrovni srdce.Tiziano Soldavini spojuje ve své osobě zkušenosti zpovědníka, duchovního vůdce i psychoterapeuta. Proto uvádí nejen odkazy na biblické postavy i vyprávění převzatá z klasické literatury, ale i přímá svědectví lidí, které na cestě osvobození ze lži doprovázel. Rozebírá její typologii, její ochromující moc, kořeny i důsledky. Naštěstí ale také ukazuje způsoby, jak se lži vyhnout, jak se vyprostit z pavučin i okovů, do nichž se člověk zapletl, a jak dojít uzdravení srdce, přiotráveného jejím jedem.

Luterský farář Richard Wurmbrand odmítl v období hluboké totality veřejně chválit komunistický režim a podrobit se jeho diktátu. Je uvězněn a společně s ostatními nepřáteli režimu vystaven mučení, o kterém obyvatelé svobodného světa nemají ani tušení.Čtrnáct let se Richard Wurmbrand snaží předávat ostatním svoji křesťanskou naději, a pobízet je, aby hledali útěchu, která je skryta v Bohu. Užívá k tomu nejrůznější prostředky včetně morseovky. Později onemocní tuberkulózou a jako nevyléčitelný ; paci ent je odložen na "pokoj smrti".Jeho zdravotní stav je fatální: pokročilé stadium tuberkulózy, hnisající rány od bičování a bití. Ale i za takových okolností posiluje umírající vězně. Třebaže je sám trýzněn vzpomínkami na opuštěnou manželku a nedospělého syna, dokáže své zoufalé spoluvězně rozptýlit a rozesmát anekdotami či veselými příběhy. Když je později komunisty lákán, aby se výměnou za propuštění stal jejich informátorem, odolá i tomuto pokušení.Po všeobecné amnestii v roce 1964 se farář Wurmbrand konečně dostává na svobodu. A protože rumunští komunisté dychtí po západních valutách, svolí aby byl i tento jejich rozhodný oponent vykoupen na Západ díky iniciativě jedné skandinávské misie. Ve svobodném světě se Richard Wurmbrand stává živým hlasem, který se rezolutně zastává křesťanů pronásledovaných za Železnou oponou.

Pastorace pokání a obrácení. V této knize se chceme zabývat obrácením a pokáním jako kulturním fenoménem, jako existenciální hodnotou nutnou pro slavení každé svátosti a nezbytnou podmínkou k tomu, aby společenství křesťanů mohlo kráčet vstříc nebeskému Jeruzalému.Pokusíme se nechat promluvit podněty vycházející z teologie, Písma svatého, liturgie a výroků učitelského úřadu církve. Na tomto základě nastíníme, jakou duchovní cestou lze postupně rozvinout celou šíři svobody, kterou nám Ježíš Kristus daroval skrze své velikonoční tajemství. Radost z nově objeveného významu pokání a obrácení pro náš život se pak může stát zdrojem obnovy na naší každodenní cestě k plnosti Boží slávy.

Věrné vyprávění o podivuhodném díle Božím při obrácení mnoha set duší v Northamptonu a sousedních městech a vesnicích v New Hampshiru v Nové Angliii v dopise Rev. dr. Colemanovi z Bostonu, napsané důstojným panem Edwardsem.Věrné vyprávění se ve své úplné podobě objevilo v Londýně poprvé za podpory Rev. Isaaca Wattse a Johna Guyse, kteří napsali: "Přátelská korespondence, kterou udržujeme s našimi bratry z Nové Anglie, nám čas od času skýtá potěšení slyšet o některých podivuhodných případech Boží milosti při obrácení hříšníků a některých vynikajících příkladech zbožnosti v této části Ameriky. Nikdy jsme však neslyšeli ani nečetli, že by od prvokřesťanských dob došlo k nějaké události tohoto druhu, jež by byla tak udivující, jako je ta, kterou nám představilo toto vyprávění."

Brutální síla, podsvětí, kriminál, křest. Autentický příběh, který ještě neskončil. Existuje realita, o které většina z běžných obyvatel naší společnosti nemá tušení. Odehrává se za zavřenými dveřmi klubů, barů, podivných firem - a také věznic. Raději o ní nechceme nic vědět, hodí se nám výhradně jako kulisa akčních filmů, hlavně udržet hranici obou světů nepropustnou. Příběh Romana Šťastného, známého jako Diesel II., je popisem autentického pokusu přejít z výsluní světa zločinu do trpně tolerované pozice ve světě, kde si lidé běžně nepřerážejí končetiny a nepolévají se kyselinou, kde platí i jiné zákony než hrubá síla a peníze na ruku. Co může člověka motivovat k takové změně, a může stačit obyčejné odhodlání? Tato kniha má jednoznačný, dynamický začátek, a trochu váhavý, otevřený konec. V tom je její síla, nezastírá, že jde o cestu plnou tápání.  

Připravte se na vstup do Boží přítomnosti. Kto z vás by sa napil vody, v ktorej by boli "len" 2 % splaškov? To je nemysliteľné! Rovnako aj Boh hľadá stopercentnú čistotu v našich životoch. Nechce, aby sme sa stotožňovali s hriechom, ale aby sme vyhľadávali svätosť. Len vtedy uvidíme, ako plynie jeho moc cez nás a prežijeme Božiu prítomnosť. Je len jedna cesta k duchovnému očisteniu a tá vedie priamo cez "oheň jeho svätosti". Až keď sme čistí, tak pochopíme nepredstaviteľné výhody, ktoré sú spojené s oddaným životom pre nášho Pána. Jeho moc bude prúdiť cez nás, aby stratení mohli byť zasiahnutí Božím slovom.

Kniha Po proudu plavou jenom chcíplé ryby dává nahlédnout do života jednoho muže ve středním věku, který se probíjí všednodenním životem jako my všichni. Který hledá, co znamená být člověkem, manželem, otcem a křesťanem v dnešním světě. A svoje vzestupy i pády popisuje se sympatickou moravskou otevřeností.Robert Dojčár je křesťan-konvertita a psychiatr. Rozhovor s ním přináší neotřelé úhly pohledu na propojení křesťanské víry a psychické stránky člověka. Nemusíte se všemi jeho názory souznít, ale on je podává s noblesou a bez náznaku demagogie, takže se pro vás stanou plodným podnětem k přemýšlení. Kniha osloví všechny ty, kdo hledají, jak žít svou víru v našem poněkud chaotickém světě.

Lubomír a Věra Ondráčkovi jsou manželé od roku 1990. Lubomír uvěřil v roce 1979 ve sboru ČCE v Praze 7-Holešovicích (dnes KS Praha). Od roku 1986 je starším sboru. Vystudoval stavební fakultu ČVUT. Pracoval jako stavbyvedoucí, pak jako tajemník KMS. Od roku 2003 je hlavním pastorem KS Praha. Je předsedou KMS a členem rady ČEA. Patří k oblíbeným konferenčním řečníkům.Věra uvěřila v 15 letech ve sboru CB České Budějovice. Od roku 1979 žije v Praze. Členkou KS Praha je od roku 1988. Pracuje v Nakladatelství KMS.Ondráčkovi mají tři dospělé děti, Šimona, Michaelu a Lukáše.

Skutečná změna je možná, jestliže začneš. Klasika Larryho Crabba v novom vydaní. Moderní křesťanství nabízí falešnou naději – úlevu od tíhy života a slibuje dokonalé štěstí již TEĎ. Není třeba vést vnitřní zápas nebo zvládnout nepokoj. Je třeba jen věřit, podrobit se, vytrvat, poslouchat. Důsledkem takového učení je předstírat, že už teď můžeme pociťovat to, co nám má poskytnout teprve nebe. Ne každý však tuto hru dokáže hrát dobře. Ti, jimž poctivost nedovoluje na takové předstírání přistoupit, pociťují někdy obavy, zda se nejedná o nedostatek víry. Proč nejsem tak šťastný a vyrovnaný jako ostatní? V mém duchovním životě musí být nějaká chyba.Dr. Crabb hledá ve své knize cesty k pravdivému křesťanskému životu, při kterém se nemusíme přetvařovat, ale uprostřed reality, ve které žijeme, můžeme čerpat z jediného skutečného zdroje naplnění, kterým je Kristus.

Největší teologická a filosofická autorita raného křesťanství vypisuje v této slavné knize svůj pohnutý život, ideály a pády, duchovní zrání a znovuzrození.Přetisk vydání Ladislava Kuncíře z roku 1926.

Gertrud von Le Fort (1876-1971) po dlouhých kontaktech s katolicismem konvertovala k němu protestantsky vychovaná a vždy svrchovaně křesťansky cítící i jednající spisovatelka před svým 50. rokem. Byla vyznamenána mnoha předními literárními oceněními a navržená i na Nobelovu cenu Setkala se i s Editou Steinovou a přijala od ní pojetí ženy jako strážkyně života. Vedle četných novel, esejů, přednášek, studií a románů se věnovala především žánru legendy, na vysoké úrovni a s velkou účinností.

Neobyčejná cesta ke kněžství. Kniha je svědectvím o neobvyklé cestě autora, vedoucí od zázračného uzdravení z leukémie až k povolání ke kněžství. Rychle si čtenáře získá svou přímočarostí, zemitostí i smyslem pro humor. Vážná nemoc u něj propuká v pouhých dvanácti letech. Tehdy si začne Benjamin zapisovat do deníku své smíšené pocity, bystré postřehy o rodině, spolužácích, učitelích, ale rovněž o svých životních plánech, které se ocitají v troskách. Celý život teď nahlíží v jiném světle.Pozdější klikatá cesta hledání povolání vede od běžných lásek přes službu doma, ve škole a farnosti až k rozpoznání Božího hlasu a nalezení duchovního domova v Komunitě Blahoslavenství. Benjamin přijímá kněžské svěcení symbolicky ve třiatřiceti letech, tedy ve věku, kdy Kristus prolil svou krev, aby všem lidem získal spásu a uzdravení.

Umíte si vychutnat posvátné chvíle všednodenního života? Zakoušet Boží doteky ve své duši - uprostřed našich každodenních vítězství a proher - je vzácné. A ještě vzácnější je takové chvíle popsat a vzít si z nich to podstatné. Damaris Zehnerová má dobré postřehy o Bohu, mezilidských vztazích a zápasech v srdci člověka. Má ráda všechno, protože všechno patří k životu. Život na venkově s rodinou i kůzletem. Romantická svatba v blátě a nesnázích. Cestování po Africe a Kyrgyzstánu i praktikování ctností. Co si během dne vybereme: víru, nebo nevíru? A jaké s námi má Bůh úmysly? Zehnerová píše upřímně, objevně a s radostí o těch nejobyčejnějších věcech našeho života.

Krátké duchovní úvahy prokládané příběhy ze života newyorského kněze a rozhlasového moderátora Paula Keenana jsou svědectvím o radosti ze života, v jehož centru stojí lidská duše. Žádné trápení, nepřízeň osudu, bolest a zklamání nemohou otřást člověkem, který umí ze všech maličkostí života sbírat světlo, jež září v jeho duši a vede k pokoji.Keenanovy příběhy jsou plné konkrétních lidí s jejich obyčejnými životy a starostmi, které se ale mění v hluboké příklady o smyslu „oduševnělého“ života, okořeněné Keenanovým laskavým humorem a shovívavým nadhledem.Otec Paul Keenan byl ředitelem radiového vysílání pro newyorskou arcidiecézi. Deset let uváděl pořad „As You Think“, kde vedl neformální rozhovory o spiritualitě a inspiraci s řadou osobností.

Překlad pro 21. století. „Mezi mysliteli starověku je Augustin jediný, kdo chápe ty nejniternější pocity moderního člověka,“ prohlásil španělský filosof Ortega y Gasset. Duchovní autobiografie svatého Augustina patří vedle Bible a Následování Krista ke stálicím na pomyslném nebi duchovní literatury. Nadčasová popularita knihy spočívá hlavně v tom, že s nevídanou autentičností svědčí nejen o lidské křehkosti, ale i o palčivém hledání a nacházení toho nejpodstatnějšího v životě člověka.

Život Etty Hillesum. Díky Etty nalézá světlo a cestu k Bohu mnoho lidí, kteří mají potíže přijmout církev. Bůh totiž není svázán se strukturami žádné církve, je svrchovaně svobodný. (Jean Vanier)Etty Hillesum (1914 – 1943) byla mladá holandská Židovka, která zahynula na podzim roku 1943 v Osvětimi. Její deníky a dopisy, jež po válce vyšly knižně, patří mezi nevýznačnější duchovní svědectví 20. století. Uprostřed svého intelektuálního bloudění a v kontextu válečných hrůz objevila Boží přítomnost, tajemný zdroj hluboké lásky a radosti, začala nově vnímat krásu a důstojnost lidského života. Její duchovní cesta je dost atypická.Při svém hledání čerpá jak z judaismu, tak z křesťanství, ani jedno vyznání však a nepřijme bezvýhradně a plně nepraktikuje. Ve svém nitru však postupně objevuje osobního Boha, kterého bez obtíží poznávají židé i křesťané, a objeví i sílu sebedarující lásky, která je silnější než jakékoli zlo, silnější než smrt. Autor napsal svou životopisnou črtu o Etty s jediným přáním – umožnit nám lépe poznat tuto oslovující osobnost, která svou autentičností přitahuje stále nové a nové čtenáře.

Jeho život a odkaz v kontextu Římské říše. Sokrates, Alexandr Veliký, Kleopatra, Augustus – nikdo by nepopřel, že každé z těchto jmen patří klíčové postavě klasického starověku. Dá se k nim však přiřadit i svatý Pavel?Na tuto otázku dává odpověď kniha novozákonního vědce J. Alberta Harrilla. Nejedná se o další z mnoha tradičních biografií prototypu západního náboženského konvertity. Autor namísto toho zásadním způsobem přehodnocuje apoštolův život a dokládá, že jeho vývoj od židovské ke křesťanské identitě představoval postupný proces a nikoli „zlom“, jak se obvykle udává.Nechybí ani vysloveně kontroverzní momenty – zejména když Harrill objasňuje, že Pavel nebyl popraven v Římě a že celý jeho kult se zde vyvinul uměle až ve 4. století. Objevné je rovněž představení postupných pavlovských (dez)interpretací a jejich významné působení v dějinách i současnosti křesťanského myšlení.

Dlouhá válka mezi islámem a křesťanstvím (7. až 21. století). V současné době snad nemine den, abychom neslyšeli o násilných činech a atentátech spáchaných těmi, jež jsme si navykli nazývat poněkud podivně „fundamentalisty“ či „islamisty“, ačkoli to jsou jen muslimové zabíjející a umírající pro to, co pokládají za svou víru, svou svobodu, své tradice, svá práva. Ať si to přiznáváme nebo ne, zdá se, že Západ je dnes s muslimy, a tedy s islámem, ve válečném stavu.Jaký obrázek se nám naskytne, obrátíme-li se do minulosti? Procházíme-li zběžně dějiny, ať už dávné nebo novější, vynořují se před námi všeobecně známé historické události: bitva u Poitiers, křížové výpravy, dobytí Cařihradu, obléhání Vídně, alžírská válka, útok na Světové obchodní centrum v New Yorku a celá řada dalších. Podíváme-li se na ně ovšem blíže, ukazuje se, že všechny jsou jen epizodami jediného konfliktu, který začal v roce 632 a trvá podnes. Neuplynul rok, neuplynul měsíc, ba snad ani týden, kdy by nebyla prolita křesťanská nebo muslimská krev. Neměli bychom našim současníkům připomenout a ukázat, že události, které nás aktuálně zaměstnávají a naší současností tolik otřásají, jsou pouze pokračováním bezmála čtrnáct set let trvajícího konfliktu?Válka mezi islámem a křesťanstvím, ať už vyhlášená a otevřená, se svými velkými bitvami, dobytými městy, obsazenými zeměmi, vyhlazováním obyvatelstva, nebo skrytá a záludná – tato válka je realitou, a to navzdory často připomínanému a leckdy skutečnému přátelství, vzdor dlouhým obdobím příměří a pokojného soužití, bez ohledu na vše, co si křesťané a muslimové vzájemně přinesli a čím se obohatili, a přes vzájemný obdiv, který k sobě kdy chovali. Tato válka vlastně nikdy doopravdy neskončila.Kniha Střet náboženství, která představuje první ucelenou historii střetávání islámského a křesťanského světa, pokrývá téměř čtrnáct století a pojednává o událostech odehrávajících se na čtyřech kontinentech. České vydání knihy je doplněno několika desítkami barevných a černobílých map.

Strhující příběh obrácení mistra bojových umění. Jak Bůh napomáhá tomu, aby se ze samolibého egoisty stal milý a laskavý člověk?Graziano Marianelli byl před svým obrácením ke Kristu mistrem bojových umění. Se svou ženou Samuelou vychovává dvě dcery. V roce 1996 se stal členem katolické charismatické obnovy. V knize Mistr kung-fu na lopatkách (ital. Sconfitto da Dio, 2007) líčí svůj duchovní vývoj a okolnosti své konverze.

Neobyčejná událost a deník duchovních cvičení. Španělský filozof Manuel García Morente (1886–1942) byl od roku 1912 profesorem etiky na madridské Universidad Central a roku 1930 podtajemníkem na ministerstvu osvěty v Berenguerově vládě. Od roku 1931 zastával funkci děkana na Filozofické fakultě, ale po vypuknutí občanské války byl zbaven vysokoškolské katedry a přinucen uchýlit se do exilu v Paříži.Tyto dramatické zážitky jej přivedly ke konverzi a k hluboké duchovní proměně. Po návratu do Španělska v roce 1940 se nechal vysvětit na kněze. Zmíněnou zkušenost a to, co následovalo, vtělil Morente do dvou působivých textů, jež jsou v této knize uveřejněny v doslovném přepisu.