Apofthegmata III.

Zasvätený život nie je len voľba, je to v prvom rade povolanie od Najvyššieho Boha. Púštni otcovia sa Bohu zasvätili celí a on ich obdaroval múdrosťou, ktorá je sprostredkovaná aj nám, ľuďom 21. storočia, prostredníctvom série kníh Apofthegmata.

Pozostávajú z krátkych či dlhších príbehov z pustovníckeho života na púšti spred stovkami rokov (4. - 5. storočie). Aj vtedy sa ľudia zaoberali otázkou: Ako byť spasený? Táto otázka má stále naliehavý charakter. Možno to spôsobila nevyhnutná prítomnosť Boha v ich srdci, ale mnísi si na túto otázku dokázali odpovedať.

Tretia kniha z tejto série je akýmsi uzavretím a zaoberá sa nezištnou pomocou a cnostným konaním.

Třetí svazek první úplné české edice proslulých »apofthegmat«, výroků a příběhů připisovaných starým poustevníkům v Egyptě, kteří žili převážně ve 3. až 5. století po Kristu (například abba Antónios/Antonín, Makarios z Alexandrie, Mojžíš, Poimén, Sisoés).

Tyto krátké texty — někdy jednoduché příběhy, jindy malé novely nebo i úryvky kázání, nebo naopak jen prosté příkazy v několika slovech — formovaly po staletí duchovní život na Východě i na Západě, a to nejen duchovní život mnichů a mnišek, ale všech věřících: jejich obsah se v kázáních, příručkách i radách o duchovním životě všeobecně rozšířil.

Některý poustevník byl prostý a jeho rada je jednoduchá, jeho životní příklad až drsný; jiný býval dvořanem a i do jeho pouštního života se dostala jakási dvorská noblesa, s níž prchal před světem. Některé výroky jsou svázány se svým prostředím tak pevně, že je čteme jen jako informaci o tom, jak »to tehdy bylo«; jiné však jakoukoliv časovost postrádají a znějí nám překvapivě dnešně. Teprve jejich soubor dává tušit vitalitu a východiska mnišského hnutí.