Audiokniha: Světová revoluce – část 5

• Číta: Vladimír Vokál
• Celkový čas: 3 hodiny 10 minút

Kapitola Panslavismus a naše revoluční armáda je Masarykovým střízlivým účtováním s iluzemi, které si Češi – a Slované obecně – spojovali s Ruskem a ideou slovanské vzájemnosti. Masaryk v ní ukazuje, že panslavismus nebyl reálným politickým programem, ale spíše psychologickou oporou malých národů. Sleduje rozpad carského Ruska i nástup bolševiků a vysvětluje, proč se československá otázka nemohla opřít o Rusko, ale musela se emancipovat vlastní aktivní akcí a podporou demokratického Západu.Celá kapitola je vlastně varováním před politickým sentimentem: bez kritického myšlení a mravního základu se i vznešené ideje mohou změnit v klam. Klíčová část je věnována bolševismu a jeho vůdci Leninovi.Masaryk se s bolševismem setkává jako s prudkou a neklidnou silou, která rozleptává dosavadní politický rámec. To, co se zprvu jeví jako okrajové hnutí, se mění v disciplinovanou a fanatickou skupinu, schopnou pracovat se zoufalstvím i nadějí.Bolševici podle Masaryka nejsou romantickými revolucionáři, ale chladnými a účelovými aktéry moci. Lenin je líčen jako muž, který podřizuje všechno jediné ideji – revoluci za každou cenu. Jeho síla není v empatii, ale ve víře, že dějiny lze zlomit silou a terorem.Bolševická politika nestaví na svobodě, ale na chaosu. Revoluce, která měla osvobodit, se mění v mechanismus ovládání a internacionalismus v novou formu diktatury.Zásadní je Masarykovo zklamání: bolševismus definitivně boří iluzi Ruska jako nositele slovanské demokracie. Místo svobody přichází teror a manipulace mas, což potvrzuje jeho přesvědčení, že bez mravního základu se žádná revoluce nemůže stát skutečným pokrokem.Bolševismus je pro Masaryka civilizačním varováním. Právě zde se odděluje jeho pojetí demokracie od revoluční diktatury: svoboda nevzniká výbuchem, ale odpovědností. Tento spor s Leninem je nepřeklenutelný, přesto Masaryk připouští, že ruská revoluce paradoxně napomohla vzniku samostatného Československa.