Promluvy (Journet)

Duchovní cvičení kardinála Journeta ukrývají čisté zlato teologie a nauky o duchovním životě. Jedinečným způsobem a pomocí průzračně prostého jazyka otevírají mysl posluchačů, aby chápali i ta nejhlubší tajemství víry. Probouzejí žízeň po poznání pramenů a učí věřící hledat svobodu v setkání s Boží nádherou.

Modlitba s Ježíšem. Kniha Promluvy o modlitbě je nejlépe charakterizována podtitulem: Modlitba s Ježíšem. Kardinál Journet nás uvádí do tématu „Malým katechismem o modlitbě,“ který je vlastně stručným shrnutím toho, co o ní říká Tomáš Akvinský ve své Teologické Sumě. Dále už je pozornost věnována výhradně modlitbě Ježíšově – neboť každá modlitba křesťana, která má být slyšet v nebi, musí být v prvé řadě modlitbou Ježíšovou.

Tajemství Vtělení ve své celistvosti zahrnuje i velikonoční tajemství, Ježíšovu vykupitelskou smrt na kříži a jeho vzkříšení o velikonočním ránu. Vykoupení, jakožto zjevení svrchovaného bohatství Boží lásky a zdroj naší spásy, nepřestalo zaměstnávat myšlenky a rozjímání Charlese Journeta.Toto tajemství leží v srdci jeho teologie. Stalo se předmětem i mnoha kázání na duchovních cvičeních, jejichž přepis zde nabízíme.

Prezrite si celú sériu úvah a zamyslení kardinála Charlesa Journeta: Promluvy.Téma lásky (teologální ctnosti lásky, caritas) se dá uchopit různými způsoby a kardinál Journet si ve svých Promluvách zvolil přístup nejobtížnější, teologický – vydal se ve stopách pojednání Tomáše Akvinského v Teologické sumě. Promlouvá o lásce z naukového hlediska, které doplňuje příklady, přiléhavými obrazy a svědectvím svatých.

Tématu posledních věcí patří v myšlení a rozjímání kardinála Journeta významné místo. Tato kniha nabízí pečlivý přepis kázání, jež na toto téma pronesl při duchovním cvičení v roce 1961.Ve svém výkladu náš kazatel jakoby nevědomky přináší živoucí svědectví čiré, průzračné víry, nesené hlubokou láskou. Nebojí se promlouvat o tajemstvích, o kterých lidé nemají odvahu hovořit a na něž nelze pohlížet bez lásky. Stvoření člověka, prvotní hřích, očistec, peklo.K těm nejtěžším otázkám, které si klade každý člověk, přistupuje naprosto zpříma, a jeho odpověď jako by už nyní byla projasněná paprskem pokoje, jehož dosáhneme později v nebi, v blaženém patření na Boha.

Dvě exerciční přednášky, které kardinál Journet proslovil v září 1974 v Salesianu ve Fribourgu.

Charles Journet se narodil v roce 1891 v Ženevě a působil jako profesor dogmatiky. Byl členem přípravné komise Druhého vatikánského koncilu, kterého se v jeho poslední fázi také aktivně účastnil. V roce 1965 byl jmenován kardinálem. Jeho duchovní cvičení určená laikům nebo řeholním sestrám ukrývají čisté zlato teologie a nauky o duchovním životě. „Otec Journet“ uměl jedinečným způsobem a pomocí průzračně prostého jazyka otevírat mysl posluchačů, aby chápali i ta nejhlubší tajemství víry, dokázal probouzet žízeň po poznání pramenů, učil věřící hledat svobodu v setkání s Boží nádherou. Jakoby nevědomky jim zároveň předával oheň a mír, kterým hluboká kontemplace naplnila jeho vlastní srdce.Promluvy o Duchu Svatém rovněž patří ke skupině knih vzešlých z duchovních cvičení. Kardinál Journet měl v úmyslu vytvořit knihu na základě svých promluv, které pronesl v centru Cénacle v Ženevě od 29. srpna do 1. září 1974. Nejprve napsal dvě poslední kapitolky o Sedmi darech Ducha svatého. Byl už vážně nemocen a ležel v nemocnici, když dokončil redakci tří prvních promluv a spěšně je nechal odnést do tisku.A konečně také znovu přečetl čtvrtou a šestou promluvu spolu se dvěma doplňky, které pojednávají o Poslední době světa a o Charizmatech. To vše tvoří malý traktát o Duchu svatém. Byl publikován v Nova et Vetera 1975/2, krátce po smrti pana kardinála. Jde tedy o jeho poslední spis, v němž nám teolog a učitel duchovního života zanechává nauku, kterou můžeme považovat za jeho myšlenkovou závěť.