Centrum pro studium demokracie a kultury

V českém prostředí jedinečná kniha, která v jednom svazku shrnuje to nejdůležitější, co se na úrovni Evropské unie odehrálo v roce 2006. Autoři, analytici Centra pro studium demokracie a kultury, se věnují jak vývoji nejdůležitějších kauz na poli sekundární legislativy, tak i genezi širších problémů souvisejících se samotným projektem evropské integrace – vše s ohledem na postavení České republiky v rámci EU. Publikace je pro přehlednost doplněna věcným i jmenným rejstříkem, podrobným obsahem a slovníčkem. Poslouží všem, kteří chtějí relevantní a ověřené informace o EU jdoucí „pod povrch“.

Kniha popisuje způsoby, jimiž může být ve filmu vyjádřena náboženská zkušenost. Autor přináší komparaci nejinspirativnějších teorií spirituality ve filmu, které se víceméně shodují v názoru, že film disponuje specifickými nástroji k zobrazení posvátna a že tyto nástroje lze popsat jako jistý styl, jehož klíčovou kategorií je čas. Produkt tohoto stylu navrhuje autor analyzovat jako tzv. spirituální modus; tímto pojmem nazývá soubor operací, jimiž se narativní svět dostává do vztahu k numinózní transcendenci. Práce se zaměřuje na díla klasiků spirituálního filmu (Carl ?. Dreyer, Robert Bresson, Jasudžiró Ozu, Andrej Tarkovskij) i na projevy spirituálního modu v tvorbě autorů pozdějších (Béla Tarr, Andrej Zvjagincev), včetně příkladů z mimoevropských kulturních okruhů (Latinská Amerika, Írán, Indie, Korea). Závěrem se autor zamýšlí nad otázkou, zda lze spirituální filmy najít také v české kinematografii.

Kniha Volební systémy postkomunistických zemí sleduje vývoj volebních systémů a jednotlivé volební soutěže ve dvaceti státech od roku 1989. V komparativní perspektivě hodnotí prováděné volební systémy na vývoj systémů politických stran.

Slovensko prošlo v průběhu posledního půldruhého století velmi dynamickým vývojem. Během něho se zde vystřídaly rozmanité politické režimy a současně se měnila podoba politických stran a politické obce. Této zajímavé problematice se věnuje tato kniha. Využívá přitom bohaté škály teorií a konceptů, které nabízí současná politologie a to od teorií demokratizace a demokracie, přes koncepty nedemokratických a hybridních režimů až po teorie stran a stranických systémů. Největší část knihy pojednává o éře po roce 1989. Pozornost je v ní zaměřena zejména na slovenský přechod k demokracii, semidemokratický režim v éře Vladimíra Mečiara, vývoj a podobu stranického systému a aktuální problémy konsolidace slovenské demokracie.

Kniha shrnuje a doplňuje pravidelné monitoringy legislativy EU, uveřejňované výhradně elektronicky od září 2004 do prosince 2005. Publikace se věnuje vývoji nejdůležitějších kauz na poli sekundární legislativy, zároveň však neopomíjí ani genezi širších problémů souvisejících se samotným projektem evropské integrace. Kniha má přehlednou strukturu, je doplněna slovníčkem a podrobným obsahem. Poslouží všem, kteří chtějí informace o EU jdoucí „pod povrch“.

Kniha je překladem druhého, rozšířeného vydání nejznámější Simonovy práce The Ultimate Resource. Autor v ní vede důraznou polemiku s konvenčními představami o vyčerpávání přírodních surovin, nedostatku energetických a potravinových zdrojů, úbytku půdy a lesů, znečištění přírodního prostředí a zmenšování biodiverzity, hrozbě populačního růstu a přelidnění a mnoha dalších souvisejících tématech. Na základě pečlivě sebraného ohromného souboru empirických dat, kvantitativní a historické analýzy a ekonomické teorie dospívá k přesvědčení, že veškeré naše přírodní zdroje jsou v každém směru neomezené, protože jsou produktem nejen samotné přírody, ale především lidské práce, vynalézavosti a myšlení. Největším bohatstvím, které máme a o něž se musíme – jak nás přesvědčila a stále přesvědčuje praxe totalitních režimů – kvůli politice obávat, jsou lidé a jejich svoboda. Během let, které uplynuly od prvního vydání této práce (1981), se potvrdily téměř všechny Simonovy závěry a předpovědi, a kniha se tak stala jedním ze zakladatelských děl racionální, konstruktivní a optimistické teorie lidské situace a výchozím bodem specializovanějších ekonomických, ekologických a historických úvah.

Kniha francouzské historičky Mony Ozoufové s názvem Revoluční svátky 1789–1799 je dokladem nových proudů evropské historiografie 20. století a současně mistrovským literárním dílem. Autorka v něm popsala všechny významné slavnosti a svátky Francouzské revoluce v jejich rozmanitých variantách a městských či venkovských podobách na základě důkladné analýzy pramenů, utřídila je do nejvýznamnějších skupin a přitom interpretovala starší pojetí svátků v dílech svých předchůdců – historiků 19. století, především Julese Micheleta. Revoluční svátky jsou pro ni též „prostředkem“, který umožňuje rozbor politických, sociálních a náboženských změn konce 18. století, jež posléze ovlivnily celou Evropu. M. Ozoufová patří díky tomuto dílu k zakladatelkám historické práce, která ocenila význam kulturních symbolů pro život společnosti a změnu její mentality, a umožnila tak porozumět složité moderní době. Právem lze označit její Revoluční svátky za počin originální, zakladatelský, ba již klasický. Českému čtenáři se dostává do rukou jedna z nejpodnětnějších knih francouzské historiografie posledního půlstoletí.

Wittgenstein, Malinowski a habsburské dilema. Kniha Jazyk a samota vrhá nové světlo na dva myslitele, o nichž se v jejich době nejvíce psalo; Wittgensteina a Malinowského. Wittgenstein, pravděpodobně nejcitovanější filosof 20. století, je proslulý tím, že předložil k úvaze dvě radikálně odlišná filosofická stanoviska. Malinowski byl zakladatelem moderní britské sociální antropologie a obvykle se mu připisuje zásluha, že byl objevitelem etnografické práce v terénu, základní výzkumné metody v celé oblasti sociálních věd. Tato kniha vysoce originálním způsobem ukazuje, jak myšlení obou mužů i obě Wittgensteinovy filosofie vyrůstaly pod vlivem společných domněnek – hojně sdílených v habsburské říši – o lidské povaze, společnosti a jazyku. Je to zároveň pádná kritika Wittgensteina – a tím implicitně i konvenční filosofie – za to, že opomněl vzít tyto domněnky v úvahu. Tato Gellnerova poslední kniha propojila témata, jež celoživotně poutala autorův zájem, stala se ztělesněním jeho přesvědčení, že filosofie zdaleka „nenechává všechno tak, jak to je“, nýbrž je o důležitých historických, sociálních a osobních otázkách.

V České republice se po roce 1989 vytvořil pluralitní systém politických stran. Do stranickopolitické soutěže se v několika případech rozhodly zapojit i politické strany a politická hnutí, jež si jako primární cíl stanovily obhajobu etnických či regionálních zájmů. Přestože v republikovém kontextu nezískaly dlouhodobě relevantní pozici, některé z nich přinejmenším dočasně ovlivnily podobu systému anebo dokázaly získat do svých řad významné etnické či regionální aktivisty. Právě vzniku, vývoji a dosavadní činnosti těchto stran a hnutí, popřípadě i možnostem ovlivňovat politické klima České republiky v budoucnosti se věnují jednotlivé statě autorů, kteří do knihy přispěli.

Kniha ukazuje, jak novodobá mafie dokáže využít svůj podnikatelský potenciál i v moderní tržní ekonomice především tím, že se podílí na světovém obchodu s drogami. Autor se zabývá třemi vývojovými stadii mafie – jejím tradicionalistickým obdobím, následnou krizí, kterou mafie procházela během prvních poválečných let italské transformace, a mafií dneška. Dílo také komplexně představuje širší problematiku italského jihu, organizovaného zločinu a upozorňuje na důležité aspekty modernizace společnosti na jedné straně a na její zaostalost na straně druhé.

Historie, statistika, charakteristika křesťanských církví. Třetí vydání práce předního evangelického teologa, který působí na Evangelické teologické fakultě v Praze a angažuje se v ekumenickém hnutí. Publikace obsahuje přehledné statě o historii, nauce a základních znacích jednotlivých křesťanských církví. Nejedná se o pouhý přehled, ale o důkladný a zasvěcený vhled do identity jednotlivých církví. Publikace je vhodnou učebnicí na všechny typy vyšších škol.

Politická obhajoba kapitalismu v čase před jeho triumfem. Jak došlo k tomu, že se vydělávání peněz, tedy činnost, která byla v minulosti považována přinejmenším za morálně pochybnou a kterou se zabývali lidé stojící na okraji společnosti, stalo v nedávné době nejen obecně uznávaným a tolerovaným, ale i základem politické morálky a správného uspořádání státu? Albert Hirschman řeší tuto otázku na půdě historie idejí: zkoumá vývoj idejí u významných myslitelů a ukazuje změny v myšlení, které tuto revoluční změnu umožnily.

Rozhovory s historikem starověku Josefem Češkou. Kniha uvádí čtenáře do pestrého světa vztahů mezi církví a římským státem. V chronologicky členěných rozmluvách jsou vystiženy nejdůležitější události světských a církevních dějin od 2. do 5. století, včetně pronásledování křesťanů, konstantinovského obratu a prvních tzv. ekumenických koncilů. Publikace může posloužit studentům historie a teologie jako výstižné uvedení do tehdejších dějů a složitých církevních problémů.

Ve své dnes již klasické práci Psaní dějin se Michel de Certeau zabývá vztahem mezi dějinami a psaním. Upozorňuje, že již pojem historiografie, tedy česky dějepis, je vnitřně protikladný, protože spojuje skutečnost a její vylíčení. Západní historiografie se již více než čtyři sta let vyznačuje ostrým předělem mezi minulostí a současností. Minulost se stala tématem, které se vymezí, uspořádá a protřídí z pohledu dneška, takže dějepisec vlastně píše dějiny v obou smyslech slova. Michel de Certeau ve svém originálním textu odmítajícím chronologický postup charakterizuje, jaké kroky k tomu vedou - vytvoření předmětu popisu, domněle lineární časové uspořádání, umělé dělení na jednotlivé epochy a zrežírování příběhu.

Církevní dějiny tvoří nedílnou součást národní historiografie a sdílejí všechny její osudy. Zejména ve druhé polovině 20. století bylo dějepisectví v Československu těžce postiženo politickým totalitním režimem nastoleným v roce 1948. Proto je možné reflektovat existenci řady deficitů a dluhů, jež stojí před historickou obcí na prahu 21. století jako úkol i výzva k nápravě tohoto stavu. To znamená také současně reagovat na nové podněty, které přináší evropská a světová historiografie. Zejména tyto motivy vedly tři pořadatelské instituce - Katedru histórie Filozofickej fakulty Katolíckej univerzity v Ružomberku, Katedru historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a Centrum pro studium demokracie a kultury v Brně - k přípravě mezinárodní vědecké konference na téma „Církve 19. a 20. století ve slovenské a české historiografii".

Margaret Thatcherová je fascinující a inspirativní osobností moderní světové politiky. „Konzervativní revoluce", kterou zahájila v osmdesátých letech, změnila tvář Velké Británie a později i východní Evropy. Kniha poslance Evropského parlamentu Hynka Fajmona Margaret Thatcherová a její politika vychází při příležitosti osmdesátých pátých narozenin bývalé premiérky. V úspěšné „politické biografii" se autorovi (jenž původně vystudoval historii) podařilo skvěle skloubit důkladnou práci historika s rozhledem a zkušenostmi aktivního politika hájícího pravicové hodnoty. Druhé vydání knihy, jež poprvé vyšla v roce 1999, autor podstatně rozšířil a doplnil o kapitolu věnovanou působení a rozsáhlé spisovatelské činnosti Margaret Thatcherové po roce 1990, kdy odešla z aktivní politiky. Podstatně jsou rozšířeny i závěrečná chronologická příloha a slovníček nejvýznamnějších představitelů „thatcherismu". K českému čtenáři se tak dostává první kompletní biografie političky, jejíž odkaz je stále živý a inspirativní. S bohatou obrazovou přílohou.

This volume aims at an analysis of security perspectives on the Western Balkan countries which reflects military, political and societal, economic and environmental security issues. The first chapter, written by Richard Stojar from University of Defence details military security threats. The second chapter is written by Miroslav Mareš, a security expert from FSS MU, and reflects political-societal issues in the region. The third chapter was authored by Věra Stojarová, who also lectures at FSS MU and deals with economic security. The final chapter was written by Srdjan Prtina and focuses on environmental issues.

Evropská i světová politika jsou charakteristické neustále probíhajícím střetem myšlenek. Ten se projevuje v soutěži různých principů, na jejichž základě chtějí politikové uspořádat společnost a ospravedlnit své vládnutí. (...) Mistrem v jejich produkci je evropská levice, která tak činí již desítky let. (...) Pro politika je nejdůležitější, jak se rozhodne při jednotlivých hlasováních. Pokud chce držet konzistentní názorovou linii, musí se dříve nebo později vypořádat se všemi klíčovými principy dnešní debaty a zaujmout k nim stanovisko. Právě proto jsem sepsal tuto knihu.( z úvodního slova autora)

Historické a politologické pohledy na spolupráci sociálních demokratů a komunistů. Historické události nemají význam pouze v době, kdy se dějí. Neméně důležitá, mnoh­dy i důležitější, je jejich následná interpretace, recepce a snad i (de)mytizace. Příkladem mohou být československé události let 1945 a 1946: první vlna znárodňování a polosvobodné volby, které v českých zemích skončily výsledkem v tehdejší i dnešní Evropě nevídaným – dvěma pětinami hlasů komunistické straně. Šlo o významné, i když ne první kroky v postupném budování pretotalitního charakteru tehdejšího Československa.

Eseje - komentáře - diskuse. Kniha nabízí obsáhlou diskusi o náboženství v Evropě. Padesát českých historiků, politologů, sociologů, filosofů, teologů a dalších odborníků komentuje osm esejů renomovaných zahraničních autorů, věnovaných evropské náboženské, geografické a politické identitě (Brague, Diner), příčinám, formám a důsledkům sekularizace (Casanova, Gellner), vztahu náboženství a politiky (Maier, Walzer), a konečně také tomu, co v oblasti religiozity a nábožensky motivované morálky odlišuje Evropu a Spojené státy americké (Martin, Weigel).

Hlavním cílem sborníku „Cesta České republiky do Evropské unie“ je reflexe historického fenoménu, který má již ustálený název „návrat do Evropy“. Práce vychází v době, kdy si připomínáme patnácté výročí přelomového roku 1989. Autoři tohoto sborníku pocházejí z akademické, politické a diplomatické sféry. Nachází se zde příspěvek bývalého ministra české vlády, příspěvek dlouholetého velvyslance České republiky při Evropských společenstvích, ale také příspěvky z pera mladé generace českých politologů, historiků, právníků a ekonomů. Ambicí nebylo podat akademicky neutrální analýzu a hodnocení našeho „návratu do Evropy“, ale spíše přinést dnešní pohled na tyto události ze strany těch, kteří se v České republice politicky hlásí k pravému středu a k eurorealistickému pohledu na evropskou integraci.

Sborník příspěvků sekce církevních dějin na 8. sjezdu českých historiků v Hradci Králové 10.-12 září. Autoři rekapitulují vývoj disciplíny v posledních desetiletích, hodnotí dosavadní literaturu a vytyčují badatelské úkoly v nejbližší budoucnosti. Přispěvatelé: Zdeňka Hledíková, Libor Jan, František Holeček, Václav Bartůšek, Jaroslav Šebek, Vácslav Babička, Jiří Hanuš, Rudolf Vévoda, Ondřej Bastl, Miloš Kouřil, Jan Stříbrný.

Monitoring evropské legislativy 2011 je v pořadí již šestým svazkem v českém prostředí ojedinělého projektu, který po vstupu ČR do EU inicioval europoslanec Hynek Fajmon. Autoři, analytici Centra pro studium demokracie a kultury, od roku 2004 soustavně „překládají" relevantní unijní dokumenty do srozumitelného jazyka a pokoušejí se zachytit vývoj ve všech klíčových politikách EU. Vždy přitom zohledňují potenciální dopady na ČR.

Ve středu Evropy vedou zdejší demokracie boj s extremismem na svém území. Zvolily si k tomu nástroje militantní demokracie, tedy konceptu, který reaguje na tragické zkušenosti s autoritativními a totalitními režimy a hnutími z dvacátého století i na působení současných extremistů. Rozpouštění stran, tresty za užití extremistických symbolů či popírání holokaustu, zákazy nenávistných shromáždění. Tato a podobná opatření mají potlačovat ty, co ohrožují demokracii.Vyvolávají však současně i bouřlivé společenské diskuse o tom, co je vhodné, přiměřené a spravedlivé. V této monografii jsou analyzovány a srovnány militantní demokratické režimy v Německu, Rakousku, České republice, na Slovensku, v Polsku a Maďarsku. Jedná se o první takto podrobné zpracování tohoto aktuálního tématu v českém prostředí.

V lednu roku 2013 měli občané možnost si poprvé zvolit prezidenta přímou volbou. Naplnil se tím požadavek, který opakovaně zazníval v minulých letech v průzkumech veřejného mínění i programech politických stran. Zároveň bylo také možné učinit první kroky na cestě, na níž česká společnost poznává, zda se splní očekávání příznivců přímé volby, nebo naopak varování jejích odpůrců. A to jak těch, kdo kritizují samotnou myšlenku zavedení tohoto institutu do českého politického systému, tak těch, kdo se omezili na hledání chyb v legislativě, která přímou volbu umožnila. Kniha kolektivu autorů z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity přináší reflexi první přímé prezidentské volby v České republice, přičemž pokrývá pestrou škálu témat. Popisuje peripetie schvalování přímé volby i její vlastní průběh. Sleduje hledání kandidátů, jejich nominaci a registraci, provázenou zmatky, které nebyly důstojné takto důležitého aktu.

Sekularizace v sociologické perspektivě. Osudy sekularizačních teorií v moderní sociologii náboženství vykazují pozoruhodnou proměnu: od dříve dominantního postavení, jež umožnilo některým autorům hovořit o „sekularizačním paradigmatu", k dnešnímu statusu téměř nechtěného dítěte sociologické rodiny.Předložená kniha se na pozadí sekularizační debaty snaží dokázat, že ani jedna ze zmíněných krajních pozic nemá své opodstatnění. Hovořit při sociologickém studiu náboženství v moderních společnostech „jazykem" sekularizace má i dnes smysl, pakliže se oprostíme od jeho (naivně) osvícenských konotací a k teoriím, které stavějí na konceptu sekularizace, přistupujeme analyticky a s pečlivým využitím empirických dat.K tomu, abychom kriticky reflektovali nedostatky raných sekularizačních teorií, není nutné za­vrhovat veškeré poznání, jímž teoretikové sekularizace přispěli do portfolia moderní sociologie náboženství. Práce není určena pouze těm, jejichž pole působnosti tvoří sociologie náboženství, ale všem z řad odborné veřejnosti, kteří si kladou obecnější otázky ohledně místa, jež v současném (západním) světě zaujímá náboženství.

Dilemata jednotné měny v době dluhové krize. Euro je nepodařeným měnovým experimentem. Během deseti let své existence dokázalo způsobit makroekonomické nerovnováhy rozměrů, které jsou řešitelné snad jen zavedením polototalitních režimů. Zvýšení inflace na úroveň 4-7 procent patrně bude nejmenší cenou za chtivost politiků sjednocovat. O důsledcích zvoleného způsobu řešení krize eurozóny rozhodnou voliči.

Tentokrát převážně očima jeho obyvatel. Vojvodovo, obec v severozápadním Bulharsku, ležící 16 km od dunajského přístavního města Orjachova, bývalo jedinou českou obcí v této zemi. Založeno bylo roku 1900 přesídlenci z jiné české vesnice, Svaté Heleny, nacházející se v dnes rumunské části Banátu. Historie Vojvodova jako české obce nebyla dlouhá - skončila po druhé světové válce, kdy jej v rámci akce „návratu krajanů do vlasti" naprostá převaha jeho českých obyvatel opustila a přesídlila do ČSR, do několika obcí pohraničního regionu jižní Moravy, kde řada z nich dodnes žije.

Sborník k desátému výročí založení revue Proglas. Na sklonku roku 1989 byla v Brně založena revue pro kulturu a politiku Proglas, jejíž první číslo vyšlo počátkem roku 1990. K desátému výročí jejího vzniku připravili editoři reprezentativní sborník příspěvků k otázkám české pravicové politiky, v němž jsou zastoupeni přední autoři, kteří se na stranách Proglasu české politice a společnosti věnovali. Sborník nabízí pohledy co nejširšího spektra lidí, kteří nějakým způsobem uvažují o české konzervativně-liberální politice: politiků, politologů, sociologů a filozofů, publicistů a spisovatelů.

Předkládaná monografie Jan Šrámek a jeho doba je sondou do životního díla jedné z pozoruhodných postav moderních českých dějin, katolického duchovního a křesťansko-sociálně orientovaného politika, který v roli zakladatelské osobnosti výrazně poznamenal dějiny českého politického katolicismu a vtiskl mu osobité rysy. Jednotlivé kapitoly knihy evokují významné okamžiky a fáze jeho života, sledují inspirace aktivit, hodnotí kroky na cestě do čela moravských křesťanských sociálů a po 1. světové válce do vedení Československé strany lidové. Šrámek však nezůstal pouze stranickým funkcionářem, ale za první československé republiky patřil k nejužší elitě politiků jako ministr mnoha koaličních vlád, v letech Švehlovy nemoci zastupující premiér a nakonec v období okupace republiky německými nacionálními socialisty předseda londýnských emigračních vlád a v letech 1945-1948 místopředseda vlády. Šrámkovo životní úsilí je zarámováno do širších souvislostí doby a jednotlivé části knihy je propojují se snahami spolupracovníků, souputníků i protivníků. Práce jako celek v mnoha ohledech přispívá k hlubšímu poznání a pochopení českých a slovenských dějin konce 19. a první poloviny 20. století.

Indonéské souostroví patří z kulturního, etnického a jazykového hlediska k nejpestřejším regionům světa. I z tohoto důvodu se Indonésie dlouhodobě potýká s řadou konfliktů, jež ohrožují její stabilitu a územní integritu. Tato kniha se věnuje dvěma závažným střetům z hlediska intenzity i délky trvání - konfliktu na Východním Timoru a v Acehu.Časově se práce soustředí na období po roce 1945, neopomíjí ovšem ani důležité aspekty koloniální éry, jež ovlivnily základní podmínky náchylné pro vznik konfliktů. Zásadní část textu pak sleduje vývoj v 90. letech 20. století a v demokratizační fázi počínající pádem Suhartova režimu a trvající de facto do současnosti.Kniha je uzavřena rokem 2002, kdy Východní Timor získal nezávislost, resp. rokem 2005, kdy mírová dohoda (prozatím) ukončila konflikt v Acehu. Cílem komparativní analýzy je zejména identifikace a porovnání primárních příčin a spouštěcích mechanismů, které vedly k eskalaci konfliktů, charakteristika jednotlivých fází konfliktů a zhodnocení role vnitřních a vnějších faktorů při jejich řešení.

Political probings. Nové česko-anglické vydání aforismů, jež upozorňují na pociťovaná i opomíjená nebezpečí dnešního světa: relativismus, manipulativní žargon či zažité myšlenkové stereotypy. Autor, politický filosof W. J. Stankiewicz, si po desetiletí razil cestu konceptuální změtí mnoha typů politické teorie, ale přitom se vyhýbal kategorizacím, uzavřeným definicím a postupům v rámci ustavených systémů. Zřejmě i proto mu forma krátkých textů a aforismů - konfuciánský pokus „zapálit svíčku raději než proklínat temnotu" - tolik vyhovovala. Jeho myšlení bylo nesmlouvavě racionální, ale zároveň otevřené a vnímavé k novým tématům globalizovaného světa. Stankiewicz při formulaci svých často nekompromisních a „politicky nekorektních" názorů nikdy nepouštěl ze zřetele hierarchii hodnot, dovedl se však přitom vyhnout povrchnostem a banalitám.

Prosazování organizovaných zájmů. Patří-li zájmové skupiny spolu s politickými stranami mezi klíčové kolektivní aktéry demokratických politických systémů, pak organizace zastupující podnikatele a zaměstnavatele zase představují jeden z nejvlivnějších typů zájmových skupin. Tato kniha analyzuje strategie, kterými podnikatelské a zaměstnavatelské organizace v České republice prosazují své zájmy vůči politické a byrokratické elitě. Zaměřuje se nejen na samotné metody prosazování zájmů, ale také na faktory, které ovlivňují jejich volbu, a na rozdíly mezi zaměstnavatelskými organizacemi a dalšími skupinami, které zastupují podnikatele.

Vývoj jejich vzájemných vztahů na příkladu šesti moravských měst 1870-1914. Vznik dělnictva jako společenské třídy patří mezi nejdůležitější události moderních dějin jak z hlediska sociální historie, tak z hlediska studia politických dějin. Bádání nad otázkami souvisejícími s tímto procesem se stalo v minulosti předmětem politických tlaků a po listopadovém převratu bylo starší generací badatelů prakticky opuštěno. Takto vzniklou mezeru v naší znalosti zmíněných procesů se snaží zaplnit předložená publikace, opírající se o metodologické podněty německé, rakouské a britské historické vědy a důkladný pramenný výzkum, který má za cíl nově formulovat zásadní poznatky o společenské situaci v městech raně moderní éry, především s ohledem na vývoj vzájemných vztahů měšťanstva a dělnictva. Míra a intenzita jejich zájmového střetu na jedné straně a pochopitelně také oboustranně výhodné spolupráce na straně druhé je nahlížena pomocí mikrohistorických sond a příkladů z šesti moravských měst a směřuje k obecnějším otázkám míry plurality a demokracie společnosti českých zemí v pozdní éře c.k. mocnářství, k její schopnosti integrovat menšiny a vytvořit jim dostatečný prostor k artikulaci jejich specifických zájmů, k míře revolučnosti socialistického dělnického hnutí a k řadě dalších.

Z dějin církevního podzemí ve 2. polovině 20. století. Vzpomínky Jana Konzala, teologa a biskupa skryté církve a po roce 1989 přední autority pražské obce, uvádějí čtenáře do osobního dobrodružství života zasvěceného liturgickému životu i konkrétním aktivitám, do myšlení člověka, který se nebojí vydat na nové cesty víry. A nejen to: reprezentují jedno z vynikajících svědectví o době komunistického režimu v Československu i o době následného postkomunistického hledání křesťanské identity. Mezi mnoha dalšími publikovanými pamětmi vyniká Konzalovo vzpomínání důrazem na osobní prožitek vztahu k živému Bohu, na svérázné a přitom v tradici pevně ukotvené odpovědnosti za svěřené úkoly, na pastoraci lidí v nejrůznějších životních nesnázích a krizích, na koncilní interpretaci církevního společenství.Jeho chápání křesťanského poslání v dnešní době může působit provokativně, vypovídá však mnohé o tom, jak nevšední, perspektivní i překvapující může být cesta muže, který dnes patří k čelným osobnostem katolické církve přesto, že nenosí kolárek ani biskupskou berlu.

Studie k historické sociologii vědění. Publikace profesora Miloše Havelky představuje zásadní a originální příspěvek v oboru historické sociologie, respektive historické sociologie vědění. Otevírá téma vývojových souvislostí a proměn myšlenek, zájmů a ideových orientací, ale analyzuje i jejich působení v konkrétních historických situacích a sociálních jevech.V první části autor uvažuje nad původem, stavem a možnostmi oboru, ve druhé řeší některé obecnější problémy (role teorie, otázka smyslu, paměti a identity), ve třetí se pak pouští do konkrétnějších případů dějin idejí, jako jsou problémy sekularizace, výkladu českých dějin, totalitarismu a tzv. nepolitické politiky. Jedná se o knihu vysoce odbornou, která reaguje na nejaktuálnější výzvy evropské vědy a společnosti.

Život a dílo zakladatele islamologie. Souhrn dnešních znalostí o vývoji islámu nestojí ani zdaleka na takové úrovni, abychom mohli s klidem v duši přehlížet klíčové práce dřívějších generací. Tím méně, jedná-li se o práce zakladatele vědecké islamologie, maďarského žida Ignáce Goldzihera (1850-1921). Vědecká Evropa mu už za jeho života ležela u nohou - mohl se stát profesorem v Cambridgi, Oxfordu či Paříži. Muslimští učenci z celého Blízkého východu se k němu obraceli o radu. Goldziher se přesto rozhodl zůstat a vědecky „živořit" v Budapešti, a to i navzdory vzmáhající se vlně antisemitismu.Kniha arabisty a islamologa Ondřeje Beránka přináší informace z Goldziherova nevšedního života zpracované na základě jeho deníků, korespondence a vzpomínek jeho studentů a kolegů a obsahuje také pojednání o jeho vědecké tvorbě. V příloze jsou vůbec poprvé v češtině představeny překlady některých Goldziherových nejzásadnějších děl o formování a aspektech islámu. Kniha je tak cenným zdrojem informací nejen pro zájemce o dějiny islámu a islamologie, ale také pro čtenáře se zájmem o religionistiku a politické a duchovní dějiny Maďarska přelomu 19. a 20. století.

Krize kultury v současné polské esejistice. Kniha zprostředkovává českému čtenáři nejvýraznější esejistické texty poslední dekády věnované kulturním a filozofickým dilematům současné postmoderní společnosti. Jednotlivé texty předních polských filozofů, teologů a spisovatelů se zaměřují na témata jako krize hodnotového systému západní společnosti, role náboženství či hlavní myšlenkové proudy postmoderního světa.Texty na jedné straně umožňují vhled do v Česku nepříliš známého prostředí polské kulturně-filozofické debaty, na straně druhé se vyjadřují k problémům, které stejnou měrou postihují českou i polskou společnost.

Kniha je jednopřípadovou studií, která je zaměřena na výzkum dvou provázaných fenoménů - politických témat, která se objevila ve veřejném diskurzu České republiky před volbami do PS PČR v roce 2006, a politického prostoru, tedy rámce, do kterého jsou témata zasazována.

Antologie současného polského politického myšlení. Po roce 1989 „jsme chtěli vstoupit do postmoderního ráje, jehož brány byly před námi tak dlouho uzavřeny. Chtěli jsme se přitulit k matce Evropě..., být bezstarostnými, šťastnými obyvateli Venuše, planety, kde budeme osvobozeni od tíhy zodpovědnosti za vlastní budoucnost." Antologie Pravým okem je záznamem procesu dekonstrukce této iluze a zpochybnění dogmat prvních let éry transformace v Polsku, ale i v celé střední Evropě.