Karmelitánské nakladatelství

Františkánske povolání. Chceme-li hlouběji proniknout do františkánské spirituality, stojí za to přiblížit si, jak tento duchovní směr vlastně vznikl.Sám svatý František na počátku své duchovní cesty hledal a poctivě zkoumal způsob života, kterým by co nejlépe následoval Ježíše Krista. Přestože hlavním rysem františkánské spirituality jsou pokora, chudoba a prostota, cesta k dosažení těchto hodnot je náročná a složitá. Vyžaduje celého člověka, radikální změnu jeho smýšlení, obrácení. Až po něm následuje rozpoznání vlastního povolání či poslání.Tato knížka jde ke kořenům a čte pozornýma očima víry život svatého Františka z Assisi. Jak totiž napsal jeho první životopisec Tomáš z Celana: „Tak nad ním vztáhl Pán svou ruku, proto ho síla Nejvyššího změnila, aby skrze něho mohli najít hříšníci důvěru, aby znovu zatoužili po milosti a aby byl všem lidem příkladem obrácení se k Bohu.“Publikace sestry Ludmily J. Pospíšilové je čtivým, obecně přístupným úvodem do františkánské spirituality.Ludmila Jana Pospíšilová, OSF (1960), řeholnice a spoluzakladatelka Institutu františkánských studií, absolventka Papežské univerzity Antonianum a KTF UK. Jejím starším bratrem je teolog Ctirad Václav Pospíšil. Ještě během studia na střední zdravotní škole vstoupila roku 1977 do postulátu Kongregace Školských sester sv. Františka a po maturitě v roce 1979 do noviciátu. Následně začala žít v jedné z tajných františkánských komunit. Doživotní sliby složila v roce 1987. Po listopadu 1989 studovala dva roky v Římě. Následoval jednoroční pobyt v USA a působení v Liberci. V roce 2000 stála u založení Institutu františkánských studií, který pomáhá františkánům i dalším zájemcům poznat krásu a hloubku františkánské spirituality tak, aby „duch sv. Františka z Assisi přinášel pokoj a dobro celé církvi i všem lidem dobré vůle“. Publikuje texty věnované františkánské spiritualitě.

Hovory o lásce, naději a porozumění. Empatický člověk s otevřeným srdcem pro každého. Tak mluví o olomouckém arcibiskupu Josefu Nuzíkovi, jedné z klíčových osobností katolické církve v naší zemi, jeho přátelé a známí.V knižním rozhovoru mluví otevřeně o svých rodinných a krajových kořenech, o tom, jak víru zdědil a jak ji osobně rozvíjí, o životě za reálného socialismu i o svém kněžském povolání. Knížkou se v souladu s jeho mottem „Hlásat radostnou zvěst“ prolíná každým dnem tříbená důvěra v Boha, přátelství a vytváření prostoru pro druhé, stejně jako spolehnutí se na společenství církve. Snad tedy nikoho nepřekvapí jeho velká otevřenost vůči mladým lidem i vůči různým podobám víry v současném světě i pevná naděje navzdory mnoha problémům kolem nás.Součástí publikace jsou desítky unikátních fotografií ze soukromého archivu Josefa Nuzíka i z veřejných akcí. Úvodní slovo napsal generál Josef Bečvář, dlouholetý přítel pana arcibiskupa.Mgr. Jiří Gračka (*1983) je tiskovým mluvčím Arcibiskupství olomouckého, novinář a překladatel. Je absolventem Cyrilometodějské teologické fakulty v Olomouci a externím redaktorem Katolického týdeníku.

Ordo Romanus I.. Ordo Romanus I. je nejstarší úplný římský mešní řád z rozhraní starověku a středověku. Text ze 7. století posloužil jako vzor při obnově římskokatolické liturgie po Druhém vatikánském koncilu – jeho bližší poznání nám tedy umožňuje lépe porozumět i současné liturgii.Radek Tichý nám pomáhá udělat si konkrétnější představu o bohoslužebných zvyklostech, o církevní a společenské struktuře papežského dvora i o tom, jak v dané době byla liturgická a církevní realita provázána. Za východisko mu slouží klasická edice textu Ordo Romanus od Michela Andrieu. Tichý prezentuje kratší i delší verzi tohoto mešního řádu, komentuje a vysvětluje jeho jednotlivé části a dává je do souvislosti se staršími prameny.Publikace je určena studentům a zájemcům o teologii, historii i středověké kulturní prameny, speciálně pak zájemcům o liturgiku a těm, kdo milují římskou mešní bohoslužbu.PhDr. Radek Tichý, Ph.D. et S.L.D. (* 1980) je římskokatolický kněz, teolog a rektor Arcibiskupského semináře Praha. Dlouhá léta sloužil jako kněz ve farnosti v Praze-Stodůlkách. Vystudoval sociologii a teologii na Univerzitě Karlově, postgraduálně studoval na Papežském liturgickém institutu sv. Anselma v Římě. Byl také pomocným papežským ceremoniářem. Je sekretářem Liturgické komise ČBK, vyučuje liturgiku na KTF UK a vede webový portál Liturgie.cz. Od roku 2024 je také kanovníkem Metropolitní kapituly u sv. Víta v Praze. V KNA mu vyšly knížky: Mše svatá pro začátečníky i mírně pokročilé, Tvůj křest a biřmování (s promluvami papeže Františka) a Breviář pro začátečníky a mírně pokročilé.

Krížová cesta. Modlitba krížovej cesty nemá za cieľ navodiť nám smútok a depresiu. Naopak, ide o jedinečný spôsob, ako všetko ťažké a bolestivé v našom živote prepojiť s Ukrižovaným a so silou jeho lásky. Krížová cesta je príležitosť otvoriť naše rany hojivému oleju jeho milosrdenstva. Pretože jeho rany nás uzdravili.Vojtěch Kodet, O.Carm., ThD., (* 1956) je kňaz, teológ, exercitátor a uznávaný autor českej duchovnej literatúry.

Zrcadlo pro lenochy klasické i notoricky přetížené. Tématem knížky není pouze lenost v klasickém a tradičním pojetí, ale lenost v širším slova smyslu. Mniši by řekli acedie neboli vnitřní rozklad, který se u jednoho projeví nedbalostí a nečinností, u jiného naopak horečnou aktivitou či svévolným tříštěním pozornosti a vnitřní energie srdce. Není tedy určena jen těm, kteří dělají málo nebo nic, ale i těm, kteří dělají příliš mnoho, puzeni však vším možným, jenom ne Duchem. (z úvodu autorky)

Autobiografické spisy. Autobiografické spisy svaté Terezie z Lisieux (1873–1897), které vydáváme v novém překladu pod názvem Příběh jedné duše, patří k nejvzácnějším pokladům křesťanské duchovní literatury. Prostinká literární forma v sobě skrývá prorocký rozměr, který autorce vysloužil vzácný titul učitelka církve. Terezie připomíná všem křesťanům, že Bůh evangelií je Bůh milosrdný, proto je víra v něho světlem i uprostřed temnot a dětská důvěra v Boha lékem na existenciální úzkost. Učí nás krásné a odvážné cestě duchovního dětství, která je vlastně jen znovuobjevením původního poselství evangelia.

(2. vydání). Chcete svůj život v manželství postavit na spolehlivých základech? Máte strach, že váš vztah nevydrží? Tato užitečná příručka nabízí léty prověřenou, a přitom i dnes platící zkušenost s vytvářením a budováním manželství a rodiny, a to nejen v katolické církvi.Aleš Opatrný připravoval na manželství stovky párů. Dodával jim důvěru v to, že lze vytvořit dobré a stabilní manželství, které není jen krátkodobým projevem nadšení. Je realistou, a informuje proto i o překážkách a záludnostech, s kterými se v manželství a cestou k němu setkáváme, které však můžeme překonat. Varuje před tím, čím lze velký vztah lásky snadno rozbít, a povzbuzuje ke vzájemnému odpuštění, protože „zkušenost, že lze překonat to, co se snažilo dvojici rozdělovat, je velkou pomocí při každé další roztržce“.

Gabriele Amorth srozumitelnou a teologicky jasnou formou informuje o působení zlého ducha a duchovním boji proti němu podle katolické tradice. Jeho text odpovídá ve všech částech učení katolické církve. Autor se opírá o biblické prameny i zdravou spirituální tradici. Cenný je způsob, jakým předjímá mylné či svérázné představy běžného čtenáře o ďábelském působení, i to, jak hned poté vysvětluje správné řešení daných otázek. Na závěr připojuje modlitby k duchovnímu boji a k ochraně před Zlým, jež formují správného ducha modlitby. Knížka je užitečná pro správné utváření víry a modlitbu věřících. Kvalitní informaci o daném tématu zde dostanou i nevěřící.Don Gabriele Amorth se narodil v Modeně roku 1925, získal doktorát v oboru práva, patří do Zbožné společnosti svatého Pavla. Je znám jako žurnalista kvůli svým četným článkům v periodiku Famiglia Cristiana a jako ředitel měsíčníku Madre di Dio. Veřejnosti je znám také díky svým článkům z oblasti mariologie. Otec Amorth je autorem řady knih, z nichž pět je věnováno Panně Marii. Je členem Mezinárodní papežské mariánské akademie. Otec Amorth působí jako exorcista v římské diecézi. Od roku 1944 je prezidentem Mezinárodní asociace exorcistů. Mezi jeho nejznámější knihy patří tituly: Exorcista vypráví, Nová vyprávění exorcisty, Exorcisté a psychiatři.

Úvahy o apoštolském vyznání víry. Čemu mám vlastně věřit?Tuto otázku si dnes člověk klade možná ještě intenzivněji než v dobách minulých. Někdo věří všemu možnému, jiný nevěří ničemu. A čemu má věřit katolík? „Tomu, co je v katechismu,“ odpoví zřejmě klasicky vychovaný křesťan. Ale kde se to tam vzalo, jak se to tam dostalo?A je tam všechno podstatné?A jak souvisí katechismus s Biblí?Tak nám vyvstává otázka po pramenech naší víry. Nejstarší úplný text apoštolského vyznání víry pochází ze 4. století a shrnuje obsah křesťanské víry apoštolské doby. Ale nejde jen o výčet dogmatických výroků. Credo představuje něco jako kmen stromu víry: někde má své kořeny a něco dalšího z něj vyrůstá. Víra je především vztah. A vztah je dynamická záležitost, může nabývat na síle nebo se oslabovat, může a měl by se prohlubovat. Snad k tomu pomůže i tato knížka.

Encyklika o lidské a božské lásce Srdce Ježíše Krista. Tématem čtvrté encykliky papeže Františka Dilexit nos (Zamiloval si nás) jsou lidská a božská láska Srdce Ježíše Krista, náš duchovní život i život ve společenství tváří v tvář hektickému životnímu tempu, všudypřítomným novým technologiím a konzumnímu vnímání světa a našich vztahů.Papež uvažuje do hloubky i do šířky o srdci, protože právě v srdci, a ne ve sféře inteligence či rozumu, má skutečné kořeny veškeré snažení, vášně i rozhodnutí každého člověka. František navazuje na své předchůdce a nabízí podněty rozvíjející úctu ke Kristovu Srdci na míru člověku žijícímu v dnešním neklidném světě.„Kristovo otevřené srdce nás předchází a očekává nás, aniž by nám kladlo nějaké podmínky a aniž by předem vznášelo nějaké požadavky, aby nás mohlo milovat a nabídnout nám své přátelství. On si nás zamiloval jako první, díky Ježíšovi ‘jsme uvěřili a poznali lásku, jakou má Bůh k nám’ (1 Jan 4,16).“

25 otázek a odpovědí. Knížka je praktickou příručkou pro křesťany i další zájemce, kteří se chtějí vyznat v učení, praktikách a pojmech, jako je okultismus, magie, ezoterika, alternativní medicína nebo New Age. Ve vnímání a hodnocení těchto věcí dnes vládne zmatek. Obchod se „zbožím“, jako je komunikace s duchy, práce s pozitivní energií a různé rituály, doslova kvete. Nejeden křesťan si plete ezoteriku s věcmi víry a snaží se je propojovat. Vojtěch Kodet odpovídá na otázky, jež mu kladli konkrétní lidé. Dané jevy hodnotí střízlivě: nepodceňuje je ani jimi není fascinován. Uplatňuje zde svou bohatou zkušenost duchovního pastýře. Odlišuje to, co člověku prospívá, od toho, co mu škodí. Jasný a přitom vnímavý výklad se opírá o biblické prameny, tradici a učení církve.Odporúčame aj: E-kniha: Ničivá sila okultizmu (2019).

Bible je obrovskou knihovnou se 73 položkami. I když se skládá z mnoha knih a využívá různých literárních druhů, je Bible jako celek jedním vyprávěním o tom, jak Bůh vykoupil svět. I proto Bible s námi putuje dějinami. Patriarchové, proroci, soudci, králové, kněží, apoštolové, evangelisté, ale i my sami máme v této knize života své místo. Panorama Bible biblisty Stephena J. Binze se dělí na starozákonní a novozákonní část. Nejprve si z ptačí perspektivy mapujeme celek a poté zkoumáme bohatství jednotlivých knih. Biblický příběh spásy zahrnuje celý svět. Boží záměry a touhy, o kterých se v Bibli mluví, dávají lidskému životu smysl a cíl. Poodhaluje se nám, jak se věci mají i jak všechno nakonec dopadne. Osvojit si panoramatický pohled na Bibli, pochopit, že je to i naše literatura, nám umožňuje vstoupit do tohoto velkého příběhu o Bohu a lidech osobním a velmi často inspirativním způsobem.Stephen J. Binz (* 1955), americký katolický biblista, absolvent Papežského biblického institutu v Římě a Jeruzalémě a Hebrejské univerzity v Jeruzalémě. Je autorem více než šedesáti titulů věnovaných Bibli a souvisejícím tématům křesťanské a katolické spirituality (pravidelná četba Písma, lectio divina; Bible a mše svatá ...). Je vyhledávaným řečníkem na katolických vzdělávacích, pastoračních a misijních akcích a vedl mnoho poutí a zájezdů do Svaté země. Se svojí manželkou Pamelou žije v Baton Rouge v Louisianě.

25 otázek a odpovědí (2. vydanie). Proč je nejznámějším křesťanským symbolem kříž? Co představuje adventní věnec? Proč na Popeleční středu dostáváme na čelo popel? A co je to růženec? Proč zapalujeme svíčky? To je jen několik z 25 otázek, které si lidé často kladou ve vztahu ke znamením a symbolům katolické víry. Přečtěte si odpovědi v této knížce a zjistíte více o znameních a symbolech obecně a o katolické víře zvlášť.

Dal jsem se do řeči s Edwardem, nejstarším ze sourozenců. Jeho černé tričko bylo o několik čísel větší, než by potřeboval, ale na rozdíl od umazaných a potrhaných hadrů, do kterých byli zahaleni jeho sourozenci, bylo čisté. Vyprávěl mi, že je mu čtrnáct a většinu času tráví s matkou při práci na polích kolem domku. Zeptal jsem se ho, v co v životě doufá. Rozhodně jsem přitom nečekal odpověď, která by změnila život mně i stovkám tisíc jiných lidí.„Chtěl bych mít co jíst a taky bych jednou rád chodil do školy,“ odpověděl mi po chvilce zadumání slavnostním hlasem.Tato prostá slova, pronesená jako smělý sen dospívajícího hocha v Malawi, se mi zapsala hluboko do srdce. Je to výkřik, skandál a zároveň stvrzení myšlenky, která se už tehdy začala formovat, je to pobídka k činu, kterou nešlo ignorovat.Slova čtrnáctiletého afrického chlapce se stala jedním z impulsů, po nichž se introvertní chovatel ryb ze skotské vysočiny rozhodl založit „Mariino jídlo“: organizaci, která stojí na drobných příspěvcích desetitisíců lidí a dobrovolnické službě, díky nimž krmí každý den přes milion dětí ve více než tisícovce škol čtrnácti zemí rozvojového světa.Tento nesmírně poutavý příběh, jak z počátečního nadšení hrstky dobrovolníků vyrostlo dílo mezinárodních rozměrů, vypráví o obětavosti a o vynalézavé pomoci lidí, jimž není lhostejný osud těch, kteří hladoví a prožívají utrpení.

Život Matky Vojtěchy Hasmandové (5. vydání). Titul vychází ve 5. přepracovaném vydání.Matka Vojtěcha Hasmandová (1914-1988) zanechala hlubokou duchovní brázdu nejen ve vlastní řeholní rodině, ale v celé místní církvi. Právě intenzivně probíhá proces jejího blahořečení. Do kongregace vstoupila velice mladá, po studiích působila jako učitelka, ošetřovatelka a jako ředitelka školy. Ve vykonstruovaném procesu roku 1953 byla odsouzena na osm let vězení za údajnou špionáž a velezradu – propuštěna byla jen pár měsíců před vypršením trestu. Prožité utrpení ani následné skrytější pronásledování STB ji nezlomilo, pokračovala ve svém poslání a ve službě potřebným, od roku 1970 dlouhá léta v roli generální představené Kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského.Ze shromážděných vzpomínek a korespondence zřetelně vystupuje mimořádná osobnost Matky Vojtěchy. Předkládaná kniha vyšla krátce po její smrti a od té doby se dočkala několika vydání. Z pověření sester boromejek přistoupilo Karmelitánské nakladatelství k novému vydání s jazykovou úpravou a s kvalitnější obrazovou přílohou.

V novozákonní části Panoramatu Bible pokračujeme ve vyprávění, které začalo stvořením světa a zde se završuje obnovou všech věcí v novém stvoření. Jde v podstatě o jeden jediný, postupně se rozvíjející příběh spásy: Starým i Novým zákonem se prolínají podobná témata a zápletka, kterou vidíme v Genezi, se odvíjí i v životě Ježíše a jeho církve. Je úžasné sledovat celkový obraz a učit se chápat, jak do sebe celek Bible zapadá. Široká škála knih a literárních žánrů v Novém zákoně pokračuje ve vyprávění jediného dramatu spásy. Naučíme-li se vnímat Bibli z panoramatického pohledu, uvědomíme si, že je to i náš příběh. Čím lépe pochopíme úplný obraz a celek vyprávění, tím lépe Bibli zapojíme do svého života.Stephen J. Binz (* 1955), americký katolický biblista, absolvent Papežského biblického institutu v Římě a Jeruzalémě a Hebrejské univerzity v Jeruzalémě. Je autorem více než šedesáti titulů věnovaných Bibli a souvisejícím tématům křesťanské a katolické spirituality (pravidelná četba Písma, lectio divina; Bible a mše svatá ...). Je vyhledávaným řečníkem na katolických vzdělávacích, pastoračních a misijních akcích a vedl mnoho poutí a zájezdů do Svaté země. Se svojí manželkou Pamelou žije v Baton Rouge v Louisianě.

Poslední dobou jsme svědky mimořádné přitažlivosti magie pro naše současníky, křesťany mnohdy nevyjímaje, zvláště když se magické teorie i praktiky zahalí do hávu spirituality, psychologie nebo alternativní medicíny. Studie italského autora je pozoruhodná svou střízlivostí, ale i jasností rozlišování, které vychází nejen z praxe exorcisty, ale ze solidní znalosti filosofického pozadí magie, křesťanské teologie i náboženské psychologie. Právě nabídka srozumitelných kritérií rozlišování je asi největším přínosem předkládané knihy.

Málokdo má odvahu vyprávět o obtížích spojených s počátky manželství. Málokdo umí promluvit o tom, jaké úsilí stojí žít spolu každý den v harmonii. Mnohé páry se rozcházejí, když přijdou první, nevyhnutelné obtíže. Autoři této knížky – manželé s třemi dětmi, kteří jsou spolu přes dvacet let – nabízejí užitečné praktické i duchovní postřehy, jak překonat nástrahy a využít příležitosti ve společném vztahu.Giovanna Fumagalliová je italská publicistka. Napsala knížku Sto dnů s Duchem Svatým (Cento giorni con lo Spirito). Její muž Davide Biollo je ekonom a psycholog. Řídí firmu a pracuje také jako civilní mediátor. Mají spolu tři děti a doprovázejí jednak snoubence během přípravy na manželství, jednak mladé manžele na manželských setkáních. Zkušenosti pro toto doprovázení nabyli mimo jiné v kurzech své diecéze v Miláně a v církevním rodinném hnutí.

Soubor krátkých meditací a modliteb se inspiruje odkazem tohoto "proroka 20. století".

Existuje dvojí typ duchovní nesvobody, s níž měl i má osobní zkušenost každý obyvatel planety Země. Jedná se o vězení neodpuštění a vězení samospravedlnosti. Jsou to dvě zcela opačné situace. V prvním případě člověku někdo ublížil, a on nedokáže či nechce odpustit; v druhém případě se on sám provinil, a nedokáže poprosit o odpuštění.Kniha objasňuje příčiny takového stavu, těžkosti s tím spojené, ale hlavně ukazuje cestu ven, ke svobodě srdce. Kniha pojednává o důsledcích neodpuštění i neochoty prosit za odpuštění jak v životě jednotlivce, tak i v životě jakéhokoli společenství, církví či národů. Už v prvním vydání před více než dvaceti lety se kniha stala bestsellerem. Třetí vydání bylo autorsky přepracované a doplněné, nyní nabízíme čtvrté vydání.

Väčšina ľudí, aj niektorí kresťania okolo nás, má nejasný názor na pojem svätý alebo svätosť. Predstavujú si, že to je niečo celkom výnimočné, temer nedosiahnuteľné a vyhradené len pre niekolko vybraných jednotlivcov. A predsa Cirkev aj dnes zdôrazňuje funkciu svätých, keď sa modlíme v Apoštolskom vyznaní viery verím v spoločenstvo svätých. Do tejto skupiny patria nielen tí, ktorí boli oficiálne prehlásení za blahoslavených alebo svätých, ale aj nespočítateľný zástup tých, ktorých si pripomíname 1. novembra na slávnosť Všetkých svätých. V tento deň spomíname na našich rodičov, príbuzných, priateľov, na všetky dobré osoby, s ktorými sme sa v živote stretávali, z ktorých vyžarovala Božia dobrota a láska a styk s nimi nás obohacoval. Český básnik Petr Kríčka všetkých týchto ľudí, ktorí chodili po Vysočine, nazýva „anjelmi Pána“....Ctihodná Matka Vojtecha Hasmandová sa narodila v Huštěnoviciach pri Uherskom Hradišti, niekoľko kilometrov od Velehradu, 25. marca 1914, štyri mesiace pred vypuknutím Prvej svetovej vojny. Pri krste dostala meno Antonie a bola piata zo šiestich žijúcich detí. Vyrastala v poľnohospodárskej rodine. Netešila sa dlho z lásky svojej mamičky, lebo tá zomrela po narodení posledného syna Vojteška na následky popôrodnej sepsy. Tonka mala vtedy šesť rokov a zostala doma s oteckom, ku ktorému mala hlboké citové väzby. V rodine Hasmandovcov sa žilo hlbokým kresťanským životom. Denné modlitby, svätá omša, ruženec a láska k blížnemu boli samozrejmosťou. V Tonke dozrievalo povolanie k zasvätenému životu veľmi skoro, príkladom jej bola staršia sestra a kamarátka...

Nejkrásnější stránky z Deníčku. Deníček Faustyny Kowalské nás učí objevovat milosrdnou Boží lásku, kontemplovat ji v běžném životě, což znamená jednoduše prožívat náš život s Ježíšem. Faustynina spiritualita je evangelní a využívat ji může každý, bez ohledu na své povolání, vzdělání, věk či postavení. Tím, jak důvěřuje Bohu, nás Faustyna učí odpovídat na lásku Boží, jež nás předchází. Naše odpověď spočívá v plnění Boží vůle, lásce k bližnímu, církvi a eucharistii i v úctě k Matce Boží. Knížka přináší v promyšleném řazení nejkrásnější citáty světice. Udělejme každý den v roce krůček vstříc k Božímu milosrdenství v naší duši. „Faustyno, ať se tvé poselství světla a naděje rozlévá po celém světě. Ať přivede hříšníky k obrácení, utiší řevnivost a nenávist, otevře lidi i národy skutečnému bratrství. S tebou hledíme na tvář vzkříšeného Krista, přijímáme za svou tvoji modlitbu důvěrného odevzdání se a s pevnou nadějí říkáme: Ježíši, důvěřuji Ti!“ – Jan Pavel II. (1920–2005)

Jan Bula 1920-1952. Zhasl nedokouřenou cigaretu a pohledem se ještě rozloučil se svými obrázky. Jeden z dozorců si od něj převzal napsané dopisy. Pak byl odveden do dvorku v rohu zadní budovy věznice… Soudce mu přečetl rozsudek státního soudu, rozhodnutí Nejvyššího soudu a přípis prokuratury o zamítnutí milosti. P. Jan Bula ho nevnímal. Byl vyrovnaný a připravený zemřít… V červenci 1951 zazněly ve škole v Babicích výstřely. Zemřeli tři funkcionáři MNV. Třebaže již druhý den byli pachatelé dopadeni, využil komunistický režim událost jako záminku pro likvidaci dalších „nepohodlných“ osob. Rozpoutal tak jednu z největších represivních akcí v dějinách Československa. V kontextu atmosféry padesátých let nám autor představuje životní příběh mladého kněze Jana Buly, jednoho z nevinně popravených v kauze Babice.

Šarbel Machlúf (1828–1898) je jeden z nejznámějších světců Středního východu z nedávné doby. Žil jako poustevník v Libanonu, ale díky pověsti Božího muže jej vyhledávali křesťané i muslimové z celého Blízkého východu. Po jeho smrti začaly proudit tisíce poutníků k jeho hrobu, na jeho přímluvu se děje mnoho zázraků i uzdravení. Knížečka obsahuje stručný životopis otce Šarbela a úryvky z jeho promluv. Z textů je patrná duchovní hloubka tohoto světce, jeho pokora a nevýslovná láska k Bohu a k lidem.

„Ten, kdo žije dlouho v manželství, ví, že bez odpuštění to nejde. Jinak by se z manželství stala permanentní válka... Anebo nebezpečné a nepříjemné odcizování se, kdy se už jeden na druhého nezlobí, ale ani neodpouští, nedělají si nic vyloženě zlého, ale dobrého také ne. Na druhou stranu: překonané těžkosti, překonané rozbroje, smíření po hádkách jsou cennými stavebními kameny vztahu. Zkušenost, že lze překonat to, co se snažilo dvojici rozdělovat, je velkou pomocí při každé další roztržce. Odpuštění v manželství není jen užitečná a praktická věc, ale také jeden z důležitých prvků, kterými se tento vztah dále buduje.“ Příprava na manželství z pera P. Aleše Opatrného se nabízela po mnoho let jako pomůcka pražského Pastoračního střediska a posloužila již bezpočtu snoubenců a manželských párů. Ani po letech neztratila svou aktuálnost, proto autor na základě svých zkušeností z pastorace text upravil a doplnil, takže vychází poprvé v knižní podobě.

Průvodce adventní a vánoční dobou obsahuje stručný výklad biblických textů na příslušný den a podněty k aplikaci Božího slova v našem životě. Praktický dopad rozjímání Božího slova je důležitý – plané fantazírování nad texty Písma totiž k ničemu nevede. Advent má dvě základní témata: Ježíšův první příchod ve vtělení a jeho druhý příchod ve slávě na konci dějin. Doprovázejí nás přitom tři postavy ukazující na Mesiáše – prorok Izaiáš, Jan Křtitel a Ježíšova matka Maria. Během vánočních svátků čteme v liturgii o událostech Ježíšova dětství a začátku jeho veřejné činnosti, vstřebáváme prolog Janova evangelia a rozjímáme slova prvního Janova listu. V adventní i vánoční době tak můžeme prožívat těsné sepětí mezi liturgickým slavením, tajemstvím Vánoc a naší konkrétní situací. Knížka přispěje k tomu, abychom konec starého a začátek nového roku prožili s hlubší radostí a novým úžasem.

Modlitby za zemřelé. „Základní křesťanské přesvědčení, že láska dosáhne až na onen svět – že je možné vzájemné obdarování a přijetí, jímž zůstáváme s druhými spojeni i přes hranici smrti – jde napříč staletími a zůstává zdrojem útěchy i dnes.“ Papež Benedikt XVI.Prakticky pojatá modlitební knížka pro jednotlivce, rodiny a menší společenství nabízí: základní modlitby, které se může každý z nás pomodlit na hřbitově nebo u stolu se svíčkou doma; útěšné modlitby a texty Starého a Nového zákona; modlitby za zemřelé z různých pramenů a pro různé příležitosti; poučení o tzv. odpustcích jakožto plodech našeho pokání; povzbuzující citáty o životě, smrti, přítomnosti i věčnosti.

Kniha je výberem z textů, které autor sestavil pro svá duchovní cvičení. Vychází v nich z hlubokých osobních zkušeností pastýře a hlasatele slova Božího, kterého po 15 letech kněžství Ježíš povolal na novou cestu, obrací celé jeho bytí a boří duchovní jistoty.Elias Vella se znovu vydal na cestu ke znovuzrození z Ducha svatého a ke spáse. Ve svých přednáškách a knihách využívá svého charismatu a působivě břitké analýzy, která sestupuje do hloubky, kde nalézá samotný základ Božího slova. Na stránkách jeho knihy Svatost je pro každého mohou čtenáři poznávat Ducha, který vede ke spáse. Autor však upozorňuje i na síly, které působení Ducha svatého naopak omezují, a nabízí i způsob, jak se osvobodit: Kristus nám dal klíč k řešení každé těžkosti.

3. revidované a doplněné vydání. Cílem výkladů profesora Hellera je dojít od bezradnosti nad obtížnými místy Bible k živému jádru jejich duchovního poselství.Bible, zejména Starý zákon, je plná příběhů a údajů, které u mnohých vzbuzují rozpaky a pohoršení. Dráždí nás jako nevyřešené hádanky. Patří to vůbec do Bible? Jaké plyne poučení z tolika krutostí, podlostí a nemravností, zvlášť když nejsou kritizovány ani odsouzeny?Bible není a nikdy nebyla učebnicí morálky, ale spíše fascinujícím a přesným pohledem do života, který žijeme před Bohem se všemi chybami a ztroskotáními. Písmo zároveň nabízí naději, že poslední slovo nade vším má Bůh sám a že může zlé obrátit v dobré.Svatopisci i my chceme být srozumitelní – proto každý z nás mluví jazykem své doby. Ano, jenže každý té své... Do Bible se hluboce vpisuje myšlenkový svět starověku. Některé tehdy běžné obraty, představy a přirovnání jsou naší době cizí či odporné. Kdo chce číst Bibli s užitkem, musí na prvním místě dešifrovat jazykové zvyklosti, kulturu a dějinnou situaci starých časů. A pak je tu druhý krok: rozpoznat, že texty Bible byly napsány k našemu poučení a naději. Vysvětlit neprůhledné místo je málo. Snažme se dojít k povzbuzení, jež měl na mysli svatopisec a jež je určeno i nám.

Robert Schuman ve službě společnému dobru. Setkáváte se s názorem, že „politika je svinstvo“ a „správný křesťan s ní nemá mít nic společného“? Myslíte si, že politik se nemůže stát svatým? Nebo je to všechno trochu jinak, ale moc jasno v tom nemáte?Pak tato knížka o Robertu Schumanovi bude pro vás velmi užitečná! Schuman totiž politiku považoval za dobrý nástroj ke zlepšování věcí kolem nás. Vystudoval právo, ekonomii, teologii a statistiku, byl advokát a politik. Podílel se na založení Evropského společenství uhlí a oceli, Rady Evropy a NATO. Schumanova deklarace z 9. května 1950 položila základy poválečné evropské integrace: na usmíření a důvěře mezi národy stojí i jejich spolupráce, sdílení společných zájmů a mírné omezení jejich suverenity. Je to naprostý protiklad ke komunistickému učení o třídním boji.„Svatí budoucnosti budou nosit saka,“ slyšel Schuman od svého dobrého přítele. Kéž se na přímluvu tohoto ctihodného služebníka Božího tato slova naplní i v naší době. Ať i v naší době vnášejí politici do veřejného života křesťanství. Poznat zdroje myšlení a činů Roberta Schumana, jak to ukazuje tato knížka, je velmi aktuální a praktické.

Zřídla života, identity, svobody a smyslu. Poslední kniha proafsora Ctirada V. Pospíšila se zabývá naším mluvením a rozmlouváním o Bohu Otci, Synu a Duchu svatém. A také humorem, který souvisí s pojednáním o Duchu svatém. Autor zde, obdobně jako v jiných svých dílech, klade důraz na to, jaký význam má systematická teologie pro zdravou spiritualitu a životní praxi. Nejde mu tolik o to, abychom si rozšiřovali teoretické poznatky (byť ty mohou být cenné), jako spíše o to, abychom se nechali uchvátit, proměňovat a přetvářet mystériem trojjediného Boha. To se děje zejména otevíráním se Duchu svatému, který nás uvádí do vnitrobožského života Otce a Syna – do tajemství Trojice a vtěleného Slova. V knížce se propojují témata teologická a spirituální, zasazená do kulturního kontextu naší země. Čtivý, místy až strhující text je přístupný širšímu okruhu přemýšlivých čtenářů. Závěrečný oddíl a přílohy nás přesvědčují o tom, že humor je nakonec vrcholným projevem svobody Ducha svatého. P. prof. Ctirad V. Pospíšil, Th.D. (1958–2025) byl český katolický kněz, univerzitní profesor, respektovaný dogmatický teolog a překladatel. Dlouhá léta přednášel na teologických fakultách v Olomouci, Praze a Českých Budějovicích. Vyšly mu odborné monografie Ježíš z Nazareta, Pán a Spasitel, Jako v nebi, tak i na zemi: náčrt trinitární teologie, Hermeneutika mystéria a knihy Husovská dilemata, Maria – mateřská tvář Nejvyššího, A Slovo se stalo tělem, Božská Sláva Ukřižovaného, Utrpení Páně podle Jana a První nikajský koncil (325–2025). Překládal dokumenty Mezinárodní teologické komise, zabýval se myšlením T. G. Masaryka nebo vztahem teologie a přírodních věd.

Zřídla života, identity, svobody a smyslu. Poslední kniha profesora Ctirada V. Pospíšila se zabývá naším mluvením a rozmlouváním o Bohu Otci, Synu a Duchu svatém. A také humorem, který souvisí s pojednáním o Duchu svatém. Autor zde, obdobně jako v jiných svých dílech, klade důraz na to, jaký význam má systematická teologie pro zdravou spiritualitu a životní praxi. Nejde mu tolik o to, abychom si rozšiřovali teoretické poznatky (byť ty mohou být cenné), jako spíše o to, abychom se nechali uchvátit, proměňovat a přetvářet mystériem trojjediného Boha. To se děje zejména otevíráním se Duchu svatému, který nás uvádí do vnitrobožského života Otce a Syna – do tajemství Trojice a vtěleného Slova. V knížce se propojují témata teologická a spirituální, zasazená do kulturního kontextu naší země. Čtivý, místy až strhující text je přístupný širšímu okruhu přemýšlivých čtenářů. Závěrečný oddíl a přílohy nás přesvědčují o tom, že humor je nakonec vrcholným projevem svobody Ducha svatého.

Nejznámější kniha charismatického kněze, kapucínského teologa a kardinála Raniera Cantalamessy vznikla jako svérázný komentář k listu apoštola Pavla Římanům, a to na základě promluv pro papeže Jana Pavla II. a jeho spolupracovníky. Nejde v ní jen o exegezi Pavlovy epištoly. Autor míří k srdci evangelia a pokouší se vystihnout nosné prvky víry v Krista, křesťanské tradice a společného svědectví věřících křesťanů v současném světě. Autor knížku hojně využíval při duchovních cvičeních pro různé posluchače - od řeholních komunit a studentů přes farní společenství až po ekumenická duchovní setkání. Svěží syntézu pravd víry, stavějící na síle Božího slova a moci Ducha Svatého, ocení účastníci duchovních cvičení a obnov, ti, kdo se připravují na přijetí křtu a biřmování, jednotlivci, společenství ve farnostech i další zájemci.

Gaucherova kniha je nejlepším uvedením do života svaté Terezie z Lisieux pro širokou čtenářskou obec. Autor se tu důsledně opírá o Tereziiny rukopisy, dopisy, básně, divadelní hry i modlitby. Kdo vlastně byla mladá francouzská karmelitka, která ve čtyřiadvaceti letech umírá na tuberkulózu? Byla ženou, která se toužila stát mučednicí a apoštolkou - a přitom usínala při modlitbě v kapli. Na rozdíl od jiných nevyhledávala přehnanou askezi – viděla v ní živnou pudu pro sebelásku, a tak se raději celým srdcem soustředila na Ježíše. O její vášnivé lásce ke Kristu a malé duchovní cestě čteme v Příběhu jedné duše.Hlavním poselstvím této autobiografie je to, že dělat všechno s láskou k Bohu může úplně každý. Terezie potlačuje v našich vztazích s Bohem jakékoli kalkulace a znovu dává Duchu Svatému v našem vnitřním životě místo, které mu patří. Její život je zázrak. Jen Bůh mohl z tak nenápadného stvoření udělat nejuctívanější světici naší doby.

Průvodce postní a velikonoční dobou – od Popeleční středy až po slavnost Seslání Ducha Svatého – obsahuje stručný výklad biblických textů na daný den a podněty k využití Božího slova v našem životě.Postní doba nás zve a burcuje k obrácení. Boží slovo zde působí jako lék, světlo i pokrm. V době velikonoční je posilována naše víra ve Vzkříšeného a odhalují se nám různé aspekty nového života přijatého ve křtu. Během Letnic pak rozjímáme, kdo je Duch Svatý a jak v nás působí. Knížka nám tak umožňuje intenzivněji prožívat těsné sepětí mezi liturgickým slavením, hlubokým tajemstvím Velikonoc a naší konkrétní situací.Vyjděme do tohoto důležitého období křesťanského roku v opravdové pokoře, důvěře a radosti, abychom se s novým srdcem a novým Duchem stali novým člověkem. Kéž je naše proměna hluboká, upřímná, trvalá a naše velikonoční radost úplná.

Bůh touží po tom, aby každý z nás prožil život v plnosti. Hledáme-li při tom skutečný smysl, nejde jen o věc lidskou: náš život je i dílem Božím. Učíme se u Ježíše. On je náš Mistr, Učitel par excellence. Elias Vella prezentuje v jedné ze svých posledních knih etapy našeho duchovního života. V nich vnímáme Ježíše jako svého lékaře, Mistra, přítele i Pána. Ježíš v každém případě zosobňuje nezměřitelné Boží milosrdenství a péči o člověka. Když Pánu dovolíme, aby nás vedl, otevírá se před námi netušená a přitažlivá cesta. Co vlastně znamená učit se u Krista? Jak se ho ptát, co dělat? Jak a kde Pána následovat? Jak být vnímaví k jeho slovu a k Boží vůli? Pozorně rozjímejme o Božím slově. Ve své slabosti čerpejme sílu z eucharistie. Důvěrný, v čase se prohlubující vztah s Ježíšem pak prosvětlí nejen nás, ale i život našich bližních a našeho okolí.

Od anatomického pohledu k biblickému. Hlava, ústa, oči, uši, ruce, nohy a srdce. Na zdraví těchto sedmi částí našeho těla závisí kvalita našeho života i život sám. Každá z nich přitom nese svůj přesný význam v anatomickém slovníku i jasný smysl v biblickém textu. O sedmi částech lidského těla vzniklo nejvíce přísloví, poučení i aforismů… Max Kašparů dokládá, že tělo a duše, tělesný a duchovní život, tvoří jeden neoddělitelný a vzájemně provázaný celek. Úvahy zakončené biblickým citátem dokazují, že máme věřit opravdu celým tělem. Hlavou, protože víra má být rozumná. Ústy, protože jimi hovoříme s Kristem a o Kristu. Očima a ušima, protože jen skrze ně vidíme znamení doby a slyšíme hlas potřebných. Skrze naše ruce je naše víra činorodá. Pohyb našich nohou zajišťuje, že neustrneme na místě. Díky srdci je pak naše víra laskavá, a ne studená. Vychutnejte si úvahy o víře, do níž je zapojen celý člověk!

Francouzský kněz Henri Caffarel měl hluboký vhled do Božího plánu s láskou muže a ženy. Jeho inspirativní promluvy shromážděné v tomto svazku nám dávají pochopit obrovský potenciál svátosti manželství. Žít v manželství je náročné – ale i v něm nás Bůh, pokud se mu otevřeme, vede, doprovází a posiluje. Autor zná dobře realitu manželského života. Je si vědom nástrah v partnerském vztahu, ukazuje nám však, jak zlu lhostejnosti, výčitek a naschválů nepodlehnout. Láska je věrná a nepomine, jen když je ochotná začínat stále znovu, schopná odpouštět i odpuštění přijmout. Autor nás uvádí do manželské a rodinné spirituality. Ukazuje na důležitost modlitby i na povolání manželů k pohostinnosti a ke svědectví v ateistické společnosti. Opomenuta není ani sexualita.

Někdy máme pocit, že modlit se za druhé a za svět je ta nejméně efektivní služba, jakou člověk může konat. Ale přímluvná modlitba je duchovní zbraň těžkého kalibru, nikoli nouzová vycpávka volného času těch, kdo nic lepšího dělat neumějí nebo nemohou. Jejím prostřednictvím se v neviditelné sféře odehrává duchovní boj, jehož ovoce se svým časem projeví viditelným způsobem.

Kardinál Lustiger hovoří ve svých promluvách v geniální zkratce o tom, co zná a miluje – o mši svaté. Mše je vrcholem i pramenem celého křesťanského života. Je to živá, v každé své části smysluplná událost, kterou vytváří Bůh pro všechny lidi v každé době. Váháme-li v neděli, jestli jít na mši, mějme na paměti, že je to Bůh, který každého z nás vysvobozuje z osamělosti a izolace a vytváří z nás Boží lid, žijící z víry a sjednocovaný Kristem. Nechme se pozvat zosobněnou Moudrostí, která prostřela stůl a křičí své pozvání nad městem (Př 9,2–3). Nechme se Slovem – Synem Božím – pozvat na hostinu díkůvzdání: eucharistii. 3. vydání