kalich

Vladimir Vertlib (1966) patří mezi velké rakouské vypravěče současnosti. Narodil se v Leningradě, jeho židovským rodičům se roku 1971 podařilo získat svolení úřadú k vystěhování ze Sovětského svazu do Izraele. Zklamána tamní realitou se rodina přestěhovala do Rakouska, pak opět do Izraele, do USA a zpátky do Rakouska, kde Vertlib vystudoval a v současnosti žije.Ze svých zážitků se Vertlib vypsal v řadě svých děl, i novela Abschiebung – Vyhoštění je autobiografická. Líčí snahu židovské rodiny uchytit se v USA, přesvědčit úřady, aby jí daly povolení k pobytu. Čeká ji nekonečná anabáze nejrůznějšími úřady a nakonec nekompromisní vyhoštění. Čtrnáctiletý mladík vnímá velmi intenzivně korektní, nicméně neosobní chování úředníků, které ve vypjaté situaci vyústí v antisemitské postoje. Tato základní textová linie se prolíná s pohledem na americkou každodennost i se vzpomínkami na ruskou realitu, Vertlib se v krátké epizodě z poválečného Sovětského svazu snaží o obecnější uchopení "ruské duše".

Václav Pankovčín se prolétl po slovenském literárním nebi a zanechal za sebou zřetelnou a nezaměnitelnou stopu. Vrcholem jeho tvorby je právě novela Tri ženy pod orechom, zasazená do magického prostředí zapadlých východoslovenských vesniček v první polovině dvacátého století. Toto mysticko-naturalistické vyprávění o osudu tří žen (babičky-matky-dcery) patří "k nejpozoruhodnějším slovenským prózám 90. let" (M. Šulcková). V letošním roce bylo přeloženo i do polštiny.

První české vydání proslulé autobiografie. Mistrně sepsané paměti pokrývají období let 1929 až 1978. Greene se v nich věnuje především literární tvorbě a cestám, okolnostem a motivům, které vedly k napsání jeho románů, povídek a divadelních her. Obšírně se rozepisuje o cestách a zážitcích, které ho inspirovaly k jeho dílům, a nabízí postřehy, úsudky a myšlenky, a také záznamy ze svých deníků. Greene vzpomíná mimo jiné na Vietnam, Haiti, Paraguay, Malajsko, Keňu, ale i na Polsko za stalinismu v padesátých letech nebo na Prahu, kterou navštívil v době komunistického puče v únoru 1948. Odhaluje také určité detaily svého působení u britské tajné služby a vyjadřuje se k politické situaci, politika hrála v Greeneově díle stále významnější roli. Stejně jako jeho romány, i tyto vzpomínky jsou psány vytříbeným a poutavým jazykem, jakým dnes vládne jen pramálo spisovatelů.

Z historie a vzpomínek k 50. výročí reemigrace potomků českých náboženských exulantů. Autorka se podrobně zabývá exulantskými koloniemi na Střelínsku, na Táborsku, na Opolsku, v Polsku i na Volyni a Ukrajině. Bohatý dokumentární doprovod, mapy, seznamy obyvatel.

Knížka poslouží všem, kdo mají zájem o problematiku náboženství. Ve třech částech se zabývá pojmem a původem náboženství; popisuje náboženství kmenová, národní, nadnárodní; probírá svaté děje, osoby, předměty, svatá místa, pojednává o náboženské roli jednotlivce a společnosti, o mystice, askezi, magii atd. Nezaměřuje se na hodnocení, ale na postižení podstatných rysů jednotlivých jevů. Připojena aktuální bibliografie, doplněn jmenný rejstřík.

Rozhovor s páteří Spirituál kvintetu, jehož téma napoví obsah v ukázce. Textovou část s fotopřílohou doplňuje přiložené CD s 16 raritními nahrávkami nejen Spirituál kvintetu pět písní pro loutnu a zpěv bylo nahráno ve studiu na konci října exkluzivně pro tuto knihu. CD obsahuje též 40 barevných fotografií.Kniha rozhovorů Miloše Rajchrta s s dvojicí hudebníku skupiny Spirituál Kvintet. Ke knize je přiloženo CD Svítá a hvězdy blednou pořízené exluzivně pro tuto knihu a samostatně neprodejné.

Šesté vydání.

Miloš Rejchrt - evangelický duchovní, topič, mluvčí Charty 77, muzikant, překladatel, redaktor rozhlasu, společensky aktivní publicista. Všechny tyto polohy i mnohé skryté zachycuje kniha rozhovorů, které s ním "bez zábran" vedli jeho dva kolegové. Těžištěm hovorů jsou popis a reflexe normalizace společnosti a církve v 70. a 80. letech 20. století a ohlédnutí za cestou, kterou jsme ušli po listopadu 1989.

Knížka rozhovorů s "nejoriginálnějším filosofem naší současnosti" představuje pronikavé myšlení této osobnosti přístupnou, sdělnou formou.

Starý zákon o zvířatech. V perspektivě Starého zákona se souběh existence člověka a zvířete jeví jako jedna ze základních daností lidství. Autorem aktuální studie je znalec náboženství Blízkého východu, ženevský profesor Starého zákona.

Život našeho Pána. Velký anglický romanopisec devatenáctého století napsal pro své děti vyprávění, které nazval Život našeho Pána. Vzácně prostým stylem v něm shrnul příběh Ježíše Krista, tak jak jej podávají novozákonní evangelia.

Nový soubor kázání profesora Evangelické teologické fakulty UK, religionisty, biblisty a evangelického kazatele Jana Hellera, navazuje svou formální úpravou na jeho první, čtenářsky velmi úspěšnou sbírku kázání nazvanou „Jak orat s čertem“ (Kalich, 2005). Odlišuje se od ní však svou koncepcí i rozsahem. „Stezka ve skalách“ je klasická postila, obsahuje přes šedesát kázání rozčleněných podle církevního roku, od adventu přes Vánoce, Velikonoce, Letnice až po období po Svaté trojici. Připojeno je také osm příležitostných promluv (při křtu, svatbě, pohřbu, církevním jubileu atp.) a autorův dovětek Jak jsem kázal. Předmluvu napsal profesor Pavel Filipi, fotografiemi doprovodil Tomáš Vokatý.

Základy ekumenické dogmatiky. Ekumenická dogmatika nazvaná Krédo byla napsána německy a přeložena do řady evropských i asijských jazyků. Dostalo se jí značné pozornosti v široké ekumeně. V autorově mateřštině vychází podruhé (19961) a také tentokrát završuje české vydání jeho „malé dogmatické trilogie“, výkladů klasických biblických a křesťanských textů – Desatera a Otčenáše (2012).

Výběr z básní. Sbírka obsahuje převážně poezii milostnou, ale také verše věnované krajině domova, básně meditativní a naopak hravé, určené zpravidla dětem. Hloubku básnířčiných citů umocňují bohaté výrazové prostředky, obrazná vyjádření, zvukomalebnost, objevné rýmy, smysl pro zkratku a vtip. Jednotlivé tematické okruhy sbírky jsou proloženy celostránkovými černobílými fotografiemi Jana Maixnera. Přejnými slovy ji doprovodil Bohumír Kolář.

Hlavní postava románu, v mládí avantgardní malíř a později umělecký kritik, si v sovětském Rusku postupně vybudoval skvělou kariéru. Přichází však doba ,perestrojky‘ a nejen vnitřní, ale i vnější tlaky nutí talentovaného, ale už rezignovaného muže, aby promýšlel a revidoval svá životní rozhodnutí i postoje. Autorka k tomu zvolila velmi působivou formu: snové obrazy minulosti se střídají s přítomností a snovou budoucností. Její kniha je tak nejen plastickým obrazem vnitřního přerodu ruských intelektuálů po dlouhých letech totality, ale zároveň nadčasovým podobenstvím o zápasu člověka o vlastní lidství. Vyniká zároveň důvěrnou znalostí ruského i světového malířství, od ikonografie přes Rubleva až po novodobé umění, zejména surrealismus (Malevič, Filonov, Chagall, Salvador Dalí a další).

Toto nové vydání textového souboru Sebedudy je nejen oproti výchozímu samizdatu (Sebedudy 1981), ale i ve srovnání s prvním knižním vydáním (Sebedudy, Vokno, Praha 1992) podstatně rozšířené a navíc doplněné o původně samostatnou sbírku.Jedna dvě a o další Brabencovy texty ze 60., 70. a 80. let, takže obsahuje naprostou většinu Brabencova literárního díla vzniknuvšího před r. 1989. Tak jako v případě literárního, tedy především básnického díla Jirousova, Bondyho, Pánkova, Zajíčkova, Quidova, Benýškova, Plíškové či Stankovičova, je i Brabencův samizdatový a exilový literární odkaz možno vnímat jako svého druhu kroniku života v undergroundovém "ghettu" 70. a 80. let: za mnoha jmény se skrývají konkrétní osoby v konkrétních situacích a událostech. K vydání připravil a ediční poznámku napsal Martin Machovec.

Tato práce je prvním uceleným a vědecky zpracovaným přehledem českých a moravských evangelických časopisů z let 1848–1948. Ideová a teologická orientace časopisů je zde poprvé zřetelně a výstižně naznačena a zasazena minimálně do středoevropských souvislostí. Zvláštního ocenění zaslouží rozsáhlý kritický poznámkový aparát a faksimile obálek pojednaných časopisů.

Česká exulantská obec v Polsku. Další z obsáhlých prací věnovaných dějinám české náboženské emigrace. Renomovaná historička podává dějiny Zelova z exulantského, českého pohledu, jak jej umožňuje především farní archív evangelického reformovaného sboru v Zelově, sbírky zelovských rodáků a dosavadní polská literatura. Součástí knihy jsou seznamy rodin, které přišly do Zelova před rokem 1820, seznamy zelovských farářů, kazatelů, starších a kantorů, jakož i seznamy českých rodin v Zelově v r. 1945.

O theologii a literatuře. Soubor textů Maskovaná milost vychází jako čtvrtý svazek v edici Přemítání. Sám autor o něm napsal, že se jedná o knížku do kapsy, ne k domácímu studiu. Našim kapsám ovšem tato svěží zamyšlení vztahující se k různým teologickým, literárním, ale i všeobecně lidským tématům rozhodně prospějí. Petr Pazdera Payne se osobitým jazykem chápe jak základních otázek víry, jako je pokušení, prvotní hřích nebo vztah duše a těla, tak dalších témat, jako je například vztah mezi biblickým podobenstvím o marnotratném synovi a motivem návratu syna v Camusově hře Nedorozumění. Různorodost tohoto souboru vyvažuje jednotný názor a specifický způsob vztahování se ke světu, který jako ponorná řeka propojuje jednotlivé úvahy.

Převyprávění biblického příběhu. Mezi soudci starého Izraele je Samson postavou, která probouzí představivost. Je to vznětlivý hromotluk, který, jak se zdá, nic nedbá na místní obyčeje či dobré mravy a proti vůli rodičů si hledá dívku mezi Pelištejci, nepřáteli svého lidu. Přestože je neomalený, prudký a snadno se rozpálí, Bůh ho určí ke zvláštnímu úkolu. Jeho nadlidská síla má pomoci v boji proti pelištejské nadvládě. Právě tehdy, když si Pelištejci myslí, že Samsona vyřadili ze hry jednou provždy, je schopen jim ještě jednou zasadit těžký úder, i když při tom sám přijde o život. Izrael je tak znovu zachráněn před svými nepřáteli. Klaas Smelik přednáší Starý zákon na univerzitě v Bruselu. Ve svém podání Samsonova příběhu používá židovský způsob vyprávění, snaží se jej přizpůsobit dětem (asi od 12-ti let) a pobavit i dospělé.

Zpívání pro malé i velké děti. Sbírka písní ze zpěvníků Buď tobě sláva, Zpívejte s námi, z knihy Slunce svítí všem a z nahrávky Má město dvanáct bran.

Básník a překladatel Tomáš Kafka (pro Kalich přeložil knížky Ježipetr a Max a Mořic) napsal veršované mikropříběhy varující děti, na co krysovitého si mají dát pozor u zlobivých myší a v čem mají následovat příklad myši hodné. Básničky jsou inspirovány ilustracemi Xénie Hoffmeisterové, která také knížku výtvarně a graficky zpracovala. Vhodné pro děti všeho věku i pro dospělé, které nenechává chladnými přímočaře poučný a "příšerný" Ježipetr. V Kalichu k dostání také omezená série 100 knih s vloženou originální barevnou litografií výtvarnice Xénie Hoffmeisterové. Sirky v krysích tlapkách, to je vážně o strach, copak mysl krysí vážně všechno musí? Zato naše moudrá myš, ta chce, co i ty sám smíš, kdepak sirky – ta chce sýr! Kryse zatím doutná knír.

Život i víra českých a moravských evangelíků v předtoleranční a toleranční době. Sborník historických prací o "tajných evangelících" je výsledkem badatelské činnosti v rámci výzkumného grantu Praxis pietatis haereticorum – Vnitřní život kacířů a jeho vnější projevy dvacet let před tolerančním patentem a v prvním desetiletí existence tolerančních církví, uděleného Evangelické teologické fakultě Univerzity Karlovy v Praze Grantovou agenturou Karlovy univerzity. Kniha vychází rovněž v rámci projektu Úřadu vlády ČR Euroknihovna. Články, jejichž autory jsou renomovaní historikové v oboru, jsou uspořádány do sedmi tematických okruhů: Prameny pro výzkum vnitřního života tajných a tolerančních evangelíků; Regionální sondy, Praxis pietatis, Tajné evangelictví na území dnešního Rakouska, Toleranční střety; Místa bohoslužeb; Varia. Texty provázejí ilustrace, viněty a vlysy z děl, která tvořila četbu českých a moravských tajných evangelíků. Připojeny jsou informace o autorech a cizojazyčná shrnutí jednotlivých statí.

Benjamin Vallotton, syn protestantského kazatele a literárně činné matky, se narodil roku 1877 ve švýcarském Gryonu. Svá rodinná obdarování nepromarnil, vystudoval teologii a literaturu, stal se profesorem francouzštiny a hojně překládaným autorem více než padesáti francouzsky psaných knih. Bohatě tedy využil příležitosti, aby vytrvale velebil milovanou kulturu a jazyk. Od roku 1921 (až do své smrti ve francouzském Sanary–sur–Mer v roce 1962) byl členem l'Académie royale de langue et de littérature françaises. Řadu svých románů a povídek věnoval každodennímu životu obyvatel švýcarského kantonu Vaud a později frankofonního Alsaska. V románu Rozkvetly skály (Sur le Roc, Lausanne, Payot, 1924) ) vzdal hold rodnému kraji své matky, údolí Fressiničres ve francouzském kantonu Hautes–Alpes, kam se sám uchýlil v době německé okupace Francie. Příběh protestantské komunity se odehrává kolem roku 1800, na úbočí Dormillouského hřebenu, ve výšce více než 1700 m nad mořem. Tato místa, kraj horských údolí, kaňonů a ledovcových kaskád, se stala útočištěm románských valdenských, které ještě v pozdním středověku opakovaně stíhala inkvizice. Založili tu chudičké osady, dokázali v nich postavit školu i kostel. S neobyčejnou obrazivostí, ústy dospívající dívky, vypráví autor o tomto světě "mimo svět", o úchvatné přírodě, která však dokáže být velmi krutá, o životě a hodnotách společenství, které nejen setrvává, ale dál pracuje ve víře a učení předků. Vynikající český překlad Amedea Molnára, profesora církevních dějin na ETF UK a potomka románských valdenských, neobyčejně působivě vystihl poetické kvality originálu. Profesor Molnár knihu přeložil spontánně v sedmdesátých letech dvacátého století, a poněvadž tehdy nebylo možno vydat dílo s touto tematikou knižně, byl překlad otiskován pouze na pokračování v evangelickém týdeníku Kostnické jiskry. Vzbudil tehdy u čtenářů mimořádnou pozornost. Na zasloužené knižní vydání však čekal dodnes. Dobové rytiny W. H. Barletta, 1838. Edice světové prózy PRVOTISKY, sv. 5.

Biografická novela o Václavu Blanickém (1720-1774), zakladateli exulantských kolonií v pruském Slezsku. Edita Štěříková patří ke kmenovým autorům nakladatelství Kalich. Čtenářům je dobře známa jako neúnavná autorka rozsáhlých historických studií, jimiž soustavně mapuje dějiny české náboženské emigrace. Běh života českých emigrantů v Berlíně v 18. století, Pozváni do Slezska, Zelów, Exulantská útočiště v Lužici a Sasku, Země otců a naposledy „tenký“ průvodce Stručně o pobělohorských exulantech – to je přehled téměř vyčerpávající i z hlediska místopisného. Její nová knížka čtenáře patrně překvapí. Tentokrát totiž nejde o odbornou teoretickou práci, ale o historickou prózu – román či obsáhlou novelu, jejímž hlavním hrdinou je historická postava, exulantský kazatel Václav Blanický. Prozaické zpracování zpřítomňuje čtenáři nejen jeho osobní životní příběh, ale pohnuté osudy exulantů vůbec, a to způsobem daleko bezprostřednějším a účinnějším, než dokáže pouze faktografické historické pojednání. Pozoruhodné je samo autorčino kultivované, do detailu promyšlené vyprávění, kterým nás přenese do tehdejších časů, její mírně archaizující výrazivo, v němž zaslechneme ozvuk jazyka našich písmáckých předků. Historická novela Edity Štěříkové splňuje tři náročné požadavky: nese ji znalost věci, literární uměřenost a schopnost zprostředkovat čtenáři osobní prožitek.

Exegetické sondy do Nového zákona. Průzkum řeckých HAPAXLEGOMEN a dalších nesnadných textů Nového zákona Sbírku šestadvaceti novozákonních studií věnoval autor památce profesora Josefa B. Součka, svého učitele a otcovského přítele, k jeho letošnímu dvojímu jubileu (105. výročí narození a 35. výročí úmrtí). Jako jeden ze Součkových stěžejních žáků navazuje na jeho biblickou práci svou střízlivostí a srozumitelností, věcnou zbožností, znalostí dějinného pozadí i pozorným úsilím o porozumění zvěstnému záměru vykládaných biblických míst. Úsporné stati jsou rozčleněny do čtyř oddílů: I., v pravém slova smyslu objevitelský a nosný oddíl (osm studií) se věnuje výkladu řeckých HAPAXLEGOMEN, tj. výrazů, které se v bibli vyskytují pouze jedenkrát a nabývají proto zvlášť důležitého významu–– II. oddíl obsahuje "exegetické sondy do Druhého listu Korintským"– III. část tvoří "výběr z hermeneutických studií a článků"– IV. část se zabývá "zvláštními případy tzv. podvojných HAPAXLEGOMEN". Svým charakterem studie prozrazují, že autor je člověk filologicky a teologicky vzdělaný, metodicky přesný, ale také plný dychtivosti a zaujetí, se smyslem pro detail i vtip. Knížka je určena široké veřejnosti, všem, kdo se chtějí setkat s živým biblickým poselstvím. Předmluvu napsal prof. dr. Milan Balabán, "dobrozdání na cestu ke čtenáři" připojil prof. dr. Petr Pokorný. Sbírku uzavírají závěrečné texty: autorovo "Doznání", dále bibliografický i biografický přehled a rejstřík vykládaných biblických míst.

Tři kázání o Jonášovi byla proslovena v pražském evangelickém kostele Salvátor na přelomu let 2006 a 2007. Knížku ilustroval a graficky připravil Václav Sokol.

Texty z pozůstalosti. Literární pozůstalost tragicky zesnulého undergroundového básníka. Nikdy nevydaná poezie z dob totalitní éry, která nepochybně patří k tomu nejlepšímu, co v oblasti undergroundové české literatury kdy bylo vytvořeno.

Autorka se soustavně zabývá dějinami české náboženské emigrace. Po třech svazcích vydávaných v Kalichu od r. 1999 (Běh života českých emigrantů v Berlíně v 18. století, Pozváni do Slezska, Zelów – Česká exulantská obec v Polsku) podává ve své nové knize celkový přehled o náboženské emigraci z českých zemí v 17. a 18. století přes severní a severozápadní hranici, do Lužice a Saska. Exulanti hledající útočiště oživili válkou a morem vylidněná města a na venkově založili desítky nových obcí. V abecedně řazeném přehledu měst a vsí je zachycena krátká exulantská historie tak, jak ji lze doložit z dochovaných pramenů. Ve druhé části je v obsažnějších kapitolách podána stručná historie některých větších exulantských kolonií a českých sborů, jako jsou známé Drážďany, Žitava a mnohé jiné. Připojeny jsou mapy, fotografie.

Tvůrčí osobnost básníka, prozaika a malíře Pavla Rejchrta dostává v poslední době konečně příležitost oslovit širší veřejnost. Ve dvou minulých letech vyšly dvě sugestivní knihy jeho veršů a v závěru loňského roku pak v Kalichu soubor znamenitých próz Tvárnosti tušeného. Jeho nová básnická kolekce je sbírkou duchovních meditací, leckdy až lamentací nad tváří soudobého světa a stavem lidské duše, zneklidňujících, ale k naději vzhlížejících básnických rozprav. Provázejí ji barevné reprodukce jeho kreseb a olejomaleb.

Dopisy z Ruzyně 1981-1982. V dopisech psaných po svém zatčení za podvracení republiky v květnu 1981 se Jiřina Šiklová obrací především ke svým dětem a mamince či dlouholetému příteli Milanu Machovcovi a zprostředkovaně též k dalším blízkým. Činorodost, humor a zájem o druhé, jež jsou jí vlastní, se ve vazbě stávají strategií, jak nejen přežít, ale i co nejlépe využít tento „odcizený čas“ – dceři na dálku pomáhá s přípravami svatby, se synem probírá výběr povolání, kolegům z gerontologie posílá instrukce k rozpracovanému výzkumu, pro přátele z disentu sepisuje rady pro případ, že by je potkal stejný osud…A zároveň ve své jedinečné dvojroli „muklice“ a socioložky glosuje dění kolem sebe, exotický ruzyňský svět a jeho obyvatele. Výbor z vězeňských dopisů a úvah vychází k autorčiným osmdesátým narozeninám.

Pro francouzského filozofa A. Glucksmanna není fenomén nenávisti pouhou metaforou sociálního jednání. Nenávist nelze sociologicky či kulturně „odvysvětlit“, protože je faktem psychologickým a antropologickým, základním atributem člověka, který lze kdykoli aktivovat.V knize Rozprava o nenávisti vysvětluje, že příčina nenávisti nespočívá v nenáviděném objektu, nýbrž v tom, kdo nenávidí. Glucksmann pojednává o nenávisti a nihilismu teroristů a rozebírá tři formy trvající nenávisti: antisemitismus,antiamerikanismus,nenávist k ženám,a sleduje, co mají tyto projevy společného.

Páté vydání oblíbeného zpěvníku.

česky, anglicky, německy, latinsky. Sedmnáct vědeckých pracovníků se při příležitosti jubilea posledního vydání kralické Bible (1613–2013) pokusilo napříč náboženským spektrem i historickými obory přehlédnout dějiny biblického překladu v českých zemích. Formou kolektivního díla pak představit širší veřejnosti nejen sám jazyk staročeských biblí a jejich výkladové pomůcky, ale částečně i výklad biblického textu v pozdním středověku a raném novověku, jenž byl současně oporou jak kazatelské literatury a liturgické tvorby, tak také polemik, vlastních právě tomu období, které tradičně spojujeme s českou reformací 14. až 17. století.

Druhé vydání se Ztracenou kapitolou. Prózu Rukojmí inspiroval autorův přítel a spolupracovník z tvůrčí dvojice Štrpka – Ursiny.Román o Dežově a vypravěčově cestě do neznáma je zároveň snem a zpěvem – elegií za zmizelého přítele. „Mnohé nádherné věty udržují rytmus té divoké jízdy a mnohá slova chutnají jako diamantový prach nebo jako ryba po půstu.“ (Ivan Laučík)

Německý evangelický teolog Dietrich Bonhoeffer (1906–1945) patří k předním teologům dvacátého století, kteří reflektovali hlubokou proměnu Evropy a jejích hodnot. Čtenář bude od této knihy právem očekávat přístup odvážný a provokativní, ale též hluboce autentický a krytý autorovým životním postojem.V době, kdy Bonhoeffera zatklo gestapo, zůstala většina rukopisných částí poschovávána v nejrůznějších úkrytech a teprve později je podle náčrtu autorovy koncepce uspořádal a k prvnímu vydání v roce 1949 připravil autorův přítel Eberhard Bethge. Vzniklo tak mohutné, teoreticky i prakticky mimořádně důsažné dílo, které v současnosti nemá ve svém oboru obdoby a v českém překladu vychází nyní poprvé.

Mezigenerační ekumenicko-teologický rozhovor. V knižním kolokviu se nejprve setkávají Švýcaři Huldrych Zwingli a Karl Barth a jako dodatečný partner dostávají slovo i reformační nonkonformisté z Curychu a okolí, jak je bylo (i jak je nebylo) slyšet v rozmezí několika málo let v první polovině dvacátých let šestnáctého století.

Studie o změnách amerického charakteru. Sociologickou studii Osamělý dav považují mnozí znalci za nejvlivnější knihu dvacátého století. Od prvního vydání, jež se stalo prvním sociologickým bestsellerem, uplynulo již půl století; analýza „nové střední třídy“ za pomoci pojmů „niterné řízení“ a „vnějškové řízení“ otevřela vzrušující nový rozměr vnímání psychologických, politických a ekonomických problémů, kterým čelí jedinec v současné, nejen americké společnosti. Tato diagnóza doby se mezitím stala nejen klasickou, nýbrž v některých bodech přímo prorockou.David Riesman (1909–2002) byl řádným profesorem sociální vědy nejprve na Chicagské univerzitě, posléze (od roku 1958) na Harvardu.

Otřásání základů ( The Shaking of the Foundations , 1948) je první ze tří Tillichových souborů kázání.Pronikavé meditace a úvahy nad známými či méně známými biblickými texty i po letech překvapují hlubokým porozuměním, existenciálním nábojem a praktickým uchopením křesťanského poselství.

Křesťan v opozici. Životopis teologa Dietricha Bonhoeffera (1906–1945) přibližuje jeho zápas o porozumění evangeliu, sobě, druhým a vlastnímu místu ve světě. Postupně se slovy i činy vyhraňoval vůči církevní politice a státní moci až k účasti v odboji a přípravám atentátu na Hitlera, které vyústily v Bonhoefferovo věznění a popravu.Teoložka a církevní historička Renate Windová (1950) podává jeho život v nezkreslující zkratce, poutavě a přístupně. Kniha byla nominována na Německou cenu za literaturu pro mládež a získala Evangelickou knižní cenu. Je první knižní biografií Dietricha Bonhoeffera v češtině. Textem o recepci Bonhoeffera v Čechách knihu doprovodil profesor Pavel Filipi.