kalich

Vypravěčem novely současného islandského prozaika je malíř, který odešel z města do lesa a zabydluje se v karavanu. Z něj vychází na procházky lesem a pokouší se malovat přírodu. Je posedlý stromy a zdá se, že po vyprahlých „písečných“ letech opět nachází zálibu v malování.Dokáže ho nakonec uspokojit a vymanit z chmurné samoty a prožitých zklamání? Co se stalo dřív a co se bude dít dál, se čtenář dohaduje z náznaků, ze zdánlivě prostého textu, kde všechna slova mají svou váhu a v úhrnu vytvářejí malířsky barevný obraz světa plného skrytých významů, magických sil, krásy i smutku.

Kázání. Sbírka kázání profesora Evangelické teologické fakulty Univerzity Karlovy, pozorného vykladače a překladatele bible, vznikla z iniciativy jeho žáků. Obsahuje čtyřicet šest kázání, která procházejí Starým i Novým zákonem, od knih Mojžíšových až po Zjevení Janovo. Živé slovo kazatele obdařeného mimořádným interpretačním darem je výrazem a ztělesněním křesťanské naděje.

Nejmladší apoštolský list v Novém zákoně. Nevelký spis 2 Pt je adresován křesťanským společenstvím v římské provincii Malá Asie a tradicí je připsán Ježíšovu učedníkovi Petrovi. Autor výkladu dovozuje, že „Petrem“ mohl být i petrovský učitel a tlumočník Petrova poslání.Hlavním tématem petrovského listu je druhý příchod Kristův jako radikální vlom Božího království do našeho světa, kdy „rozbřeskne se den a jitřenka vzejde v srdcích věřících“. Křesťan se na něj má připravit ctnostným životem naplněným účinnými skutky.

Soubor článků, kázání a zkušeností, které autor napsal, vyslovil nebo prožil během svého života. 30 let působil jako kazatel, 10 let byl redaktorem církevního časopisu a stále je v církevním životě aktivní. Víra pro něho není jen něco abstraktního, ale hluboký životní prožitek. Kniha jistě povzbudí ty, kteří hledají, váhají nebo prožívají různé životní krize.

Autor, známý protestantský farář a spisovatel, se Kierkegaardovým dílem a myšlením zabýval po celý život a pro jeho existenciální závažnost se rozhodl zpřístupnit jej široké čtenářské obci. Vychází z Kierkegaardových útěšných dopisů přátelům a známým, především však z dopisu těžce nemocné švagrové, které obsahují mnoho stěžejních Kierkegaardových myšlenek týkajících se lidské existence na cestě k niternosti – sebeuskutečnění.Autor tyto myšlenky rozvíjí, srovnává s dalšími úryvky z Kierkegaardových děl, především ze Skutků lásky a Vzdělavatelných řečí, uvádí je do kontextu se současným životem a světovou literaturou. Činí tak naléhavě a s vnitřní zaujatostí, v osobní, a díky tomu velmi přesvědčivé podobě.

Vyprávění z dějin křesťanské církve. Netradiční zpracování klíčových událostí z dějin církve. Vhodné zejména pro starší děti a mládež. Vychází ve druhém vydání ve zcela nové úpravě a s přidanou kapitolou.

Na vídeňské literární scéně se v polovině devadesátých let objevil nový humoristický talent. Radek Knapp, ročník 1964, Polák původem, žije ve rakouském hlavním městě od roku 1976. Svůj první román – Rady pana Kuky – vydal v roce 2001 a kniha si ihned získala velkou přízeň čtenářů i kritiky.Po pádu železné opony zatouží mladý Polák Waldemar poznat západní svět a po poradě se sousedem Kukou, podivnou zkrachovalou existencí, se rozhrkaným turistickým autobusem plným kontrabandu v podobě vodky a cigaret, vydá na cestu do Vídně. Už cesta samotná je dobrodružstvím, které leckterému z českých turistů připomene jeho první cestu do kapitalistické ciziny.Mladý naivní jedináček Waldemar ze „slušné“ maloměšťácké rodiny užasle hledí na svět kolem sebe, naprosto nezaviněně se dostává do bezprostřední blízkosti vážných průšvihů, ty ho však bezděky míjejí. A tak se z polského kněze vyklube překupník, z doporučeného hotýlku „Čtyři roční období“ lavička v parku Belvederu, z půvabné spolucestující prostitutka.Naprosto převažujícím a rozhodujícím parametrem Knappova díla je bezesporu jeho smysl pro humor a nesmírná vtipnost. Knapp se hlásí k tradici české literatury, kterou má velmi dobře načtenou, a za autora, k němuž se nejvíc vztahuje, označuje Bohumila Hrabala.

svazek 3. Podnětem k dějepisectví je snaha zachovat budoucím pokolením paměť o tom, co se kdy událo a co kdy lidé udělali, a pohledem do minulosti, sledováním a sdílením života minulých pokolení získat zároveň poučení pro současné i budoucí.O to se v přehledných studijních textech pokusili dva vynikající historikové, někdejší profesoři Komenského evangelické bohoslovecké fakulty, Rudolf Říčan a Amedeo Molnár.První část knihy je věnována Prvním pěti stoletím církve, část druhá se zabývá Cestou církve osmi stoletími. Nové knižní vydání někdejších učebních textů vychází vstříc neutuchajícímu zájmu široké odborné i laické veřejnosti, která postrádá spolehlivého průvodce historií křesťanské církve. Nově je připojen podrobný jmenný rejstřík.

V této knížce se s dětmi procházíme světem Starého i Nového zákona. Nápadité, poučené a vtipné dílo dvou italských autorek odkrývá spoustu detailů každodenního života ve městě a na vesnici, mezi bohatými a chudými, v palácích, chrámech a na venkově.Najdeme tu padesát dvoustránek plných obrázků. Kniha je členěná do tří oddílů: Každodenní život (potrava, rodina, děti, ženy, řemesla, obchod, bydlení, cestování…), Víra a náboženský život (šabat, modlitba, svátky, sedrová večeře, chrám, hudba, proroci, synagoga, Bible...) a Místa, fakta a představy (podnebí, poušť a voda, otroctví, válka, královský dvůr, řecká a římská kultura, obyvatelé Palestiny, archeologická dobrodružství...). První české vydání, s předmluvou synodního seniora Joela Rumla.

Příručka ke vztahům a možnostem spolupráce mezi církvemi. Soubor zásadních statí a dokumentů o vztazích mezi dnešními křesťanskými církvemi u nás připravil autor z nejpovolanějších – profesor praktické teologie ETF UK ThDr. Pavel Filipi.Ekumenické snahy, tj. úsilí o sblížení a spolupráci provázejí dnes jistým způsobem všechny církve, i když rozdělení přetrvává. Ve snaze přispět k tomuto úsilí zaměřuje se autor na podstatné informace i zcela konkrétní možnosti ekumenických aktivit, tak aby knížka byla opravdu „při ruce“ tam a těm, kdo přemýšlejí, co je v terénu české ekumeny možno podnikat společně, jakých úskalí se vyvarovat, jaké cíle si stanovit.

Přemítání do éteru. "Zdály se vám pěkné sny? Probudili jste se usměvaví, těšíte se na dnešek? Nebo se vám naopak při probuzení sevřel žaludek z toho, co vás čeká, máte před sebou setkání s někým a už předem jste z toho setkání nervózní? Možná do takové situace patří Ježíšovo provokativní slovo o tom, že máme milovat bližního svého jako sebe samého."Tak začíná jedna z ranních úvah evangelického kazatele Daniela Ženatého, které v roce 2007–08 vysílal Český rozhlas Pardubice. Promítají se do nich autorovy každodenní zážitky a zkušenosti, nahlížené ovšem sub specie aeternitatis, z hlediska věčnosti. Přinášejí nejen vtipné poučení, ale především nadhled, uvolnění, energii.Krátké, jednostránkové úvahy provázejí fotografie J. Rudolfa Dudy. Vznikla tak pohledná knížka, která potěší.

Ve své vzpomínkové knížce zpracovává ThDr. Jiří Otter, evangelický kazatel a význačný, dnes už emeritní pracovník ústředí církve, své deníkové záznamy, které si vedl za války jako pětadvacetiletý student bohosloví. V květnu 1944 jej spolu s jeho otcem Ebenezerem Otterem, seniorem Plzeňského seniorátu, zatklo ve věži kostela Korandova sboru gestapo. Oba pak byli vězněni na různých místech v „Říši“ až do konce války, kdy věznici v Aichachu poblíž koncentračního tábora Dachau osvobodili Američané.Byla to doba mimořádného dění, píše autor, něco, co se prožije a přežije jen zřídka v životě. A bylo nás podobných mnoho, statisíce. Mnozí vytrpěli mnohem víc než já. A přece se chci pokusit sebrat své vzpomínky a podat je jako svůj příběh, jako osobní dokument pro pozdější dobu, kdy lidé už ani nebudou chtít věřit, že se něco podobného vůbec mohlo dít.Ani v době strádání se tehdejší student bohosloví nezpronevěřil svému poslání: Byl jsem uvězněn jako bohoslovec a diakon evangelické církve –- a snažil jsem se na to nezapomínat za žádných okolností a křesťansky se projevovat i navenek. Tím jsem se zavazoval i k osobní odpovědnosti za svá slova a chování mezi vězni. A ti si mne brzy navykli takového přijímat a očekávat ode mne něco zvláštního. Byl jsem mezi nimi jako výrazný křesťanský spoluvězeň a posléze i jako mladý duchovní pastýř…

Cesty reformace. Kniha předního českého historika české i světové reformace profesora Amedeo Molnára "Na rozhraní věků" přibližuje kulturní a náboženský zápas, který se odehrál v Evropě 15. a 16. století. Literárně brilantní portréty Jan Husa, Jana Calvina, Martina Luthera, Huldrycha Zwingliho a Jednoty bratrské kladou důraz i na zřetele často přehlížené: "Směřování a konflikty těchto mužů, kteří se rozmanitě podíleli na zrodu a společenském uplatnění velkého přehodnocení ztradičnělého vkladu křesťanství do dějin lidstva, zdají se mi zajímavější, podnětnější a závažnější než jejich někdy monumentalizované podobizny, zbavené rizika a života" (A. Molnár). Knihu nově uspořádala a předmluvou opatřila profesorka Noemi Rejchrtová.

Edvard Hoem (1949) patří k nejvýznamnějším současným norským spisovatelům. V jeho pozdních románech hraje důležitou úlohu tematika domova. Návrat ke kořenům charakterizuje i poslední z Hoemových uměleckých vrcholů, dokumentární román Příběh matky a otce (Mors og fars historie, 2005), v němž spisovatel beletrizuje osud vlastních rodičů.Autora přivedla k napsání knihy dávná vzpomínka na otázku, kterou matce položil a jíž také kniha začíná: „Mami, miluješ tátu?“ Matčina odpověď zněla: „Když jsme se vzali, tak ani ne, ale postupně ano, protože byl věrný a věrnost je stejně důležitá jako láska.“Kniha se v zemi svého původu hodně čte a doufejme, že i proto, že v ní věru není ani stopy po nesnesitelné lehkosti bytí. Hoem je nositelem několika norských literárních ocenění a celkem čtyřikrát se jeho romány dostaly do užšího výběru nominací na prestižní Cenu Severské rady. Čtvrtou nominaci získal v roce 2006 právě Příběh matky a otce.

Když se malá víra ptá na velké věci. Stručná zamyšlení nad pojmy, které používá Bible a s nimiž pracuje křesťanství. Některé jsou zdánlivě jasné, ale zkušenost potvrzuje, jak málo si s nimi člověk ví rady. Krátké výklady doplňují tři rozsáhlejší exkurzy o Ježíšových titulech, vývoji christologického dogmatu a dvou posledních větách Apoštolského vyznání.Podobně jako u autorových knih Modlitby šeptem a Apokalypsa provázejí i tento text fotografie Jan Tomana.

Svědectví Bible vidi lidi a zvířata v těsném společenství. Jsou si navzájem blízcí. A ačkoliv je zvláštní role lidí zdůrazňována, Písmo jako celek považuje za samozřejmé, že zvířata jsou součástí lidského prostředí. Jsou to Boží tvorové a jako všechno, co Bůh stvořil, mají i ona Boha chválit.Pro degradaci zvířat na úroveň předmětů nenajdeme v Bibli žádné odůvodnění. Ačkoli její kulturní kořeny tkví již ve starověku, jde svou podstatou o produkt moderního myšlení, jež lidstvo klade do centra vesmíru a okolní svět vidí jako podřízený lidskému duchu.

Nové vydání výkladu Janova Zjevení, poslední biblické knihy, která vždy budila rozpaky či naopak sváděla k takovým katastrofickým výkladům, jež obcházejí základní poslání této knihy: povzbudit k naději, která prosvítá temnotami.

Sbírka kázání profesora praktické teologie na Univerzitě Karlově – Evangelické teologické fakultě a evangelického kazatele obsahuje třicet šest kázání na starozákonní i novozákonní texty, postavených na pečlivém zpracování textu a zároveň na konkrétním výkladu vycházejícím z aktuální situace.

Kapitoly o homiletické hermeneutice a exegesi. "Pozoruhodná publikace, jež výrazně překračuje vše, co bylo v tomto oboru dosud česky vydáno" (Jan Heller). S užitkem budou tuto knihu číst nejen kazatelé, ale právě ti, kteří sedávají pod kazatelnou či lidé, kteří se zajímají o to, o co vlastně v kázání jde a co od něj mohou očekávat.

Texty obsažené v tomto svazku jsou významnou částí rané křesťanské literatury (vznikaly zhruba koncem druhého století n. l. ) a tvoří spojovací článek mezi kanonickými spisy Nového zákona a literárním odkazem velkých církevních otců.Sbírka obsahuje:Učení dvanácti apoštolů (Didaché),List Barnabášův,Dva listy Klementovy,Listy Ignatia Antiochijského,List Polykarpův,Umučení Polykarpovo,List Diognetovi,Hermova Pastýře.

Lhář Martina Hansena (1909–1955) patří k nejslavnějším románům moderní dánské literatury. Fiktivní deníkové zápisky z ostrova pravdy se týkají několika dní, kdy na pozadí syrové krásy severské přírody vrcholí krize nenaplněného milostného vztahu.Až na konci se čtenář dozvídá, že deník vznikl dlouho poté, co se události odehrály, aby vypravěč sám sobě dodatečně zdůvodnil svou osudovou samotu. V moderních literaturách se jen zřídka setkáme s románem tak silného duchovního náboje a poselství.

biografie. Podmanivě napsaná biografie se řadí k těm nejlepším, jež byly o tomto slavném letci a citlivém vizionáři napsány. Bez velkých slov a falešného vciťování je čtenář vtažen do Saint - Exupéryho blízkosti, sleduje nadšení z létání, vztahy k ženám a přátelům, prožívá rozpaky těch, kteří už Saint - Exupérymu nechtějí dovolit létat, i jeho úzkosti nad současností. Ctností je učit děti číst. Nechat se zabít jako prostý tesař, píše v jednom z dopisů, než vzlétl naposledy.

Autor je široké veřejnosti znám především jako významný biblista, novozákoník, ojedinělý znalec rané křesťanské literatury a pisatel řady vynikajících odborných knih.V této své nové knížce se pokusil o zcela jiný žánr: napsal řadu povídek, vzpomínkových vyprávění, jakýchsi "listů z rodinné kroniky", které však díky kvalitě literárního výrazu daleko přesahují konkrétní, byť i tak pozoruhodné lidské osudy. Vyznačují se přitom lehkým vtipem, laskavostí a důvěryplným nadhledem.

Křesťanský život ve světle modlitby Páně. Aktuální výklad. 1. svazek teologické trilogie pražského a basilejského teologa o základních věroučným textech křesťanství.

Vyprávění o životě Abrahama Lincolna, osvoboditele otroků. Životopisný román zachycuje dramatickou životní dráhu Abrahama Lincolna od jeho mládí a jinošství, kdy si jako kupecký mládenec čtoucí v krámě knihy vysloužil přezdívku "poctivý Abe", přes mužná léta až k jeho zvolení presidentem a vstupu na presidentský stolec, kdy jeho úsilí o zrušení otroctví přerůstá v občanskou válku a president nakonec při oslavě vítězství tragicky hyne. Román uvádí přístupnou formou do osidlování Západu a zejména pak do dramatických let občanské války Severu proti Jihu.Pojednávající o jednom z těch mládenců, kteří "sami sebe udělali": nezanedbali vklad, kterým byli obdařeni, usilovně na něm pracovali a po celý svůj život dokázali zůstat mu věrní: tedy sami sobě, své ideji, a přivést ji do konce. U Abrahama Lincolna i za cenu oběti vlastního života. Abraham Lincoln vůbec nebyl nějaký naivka. Dobře věděl, co jemu osobně může přinést onen obrovský politický střet, pro který se rozhodl: boj za smysluplná lidská práva - svobodu člověka: Ne člověka usilujícího o malichernosti, nýbrž o jeho společenskou rovnoprávnost - odstraněním v USA tehdy ještě přežívajícího otroctví.Kniha čtenáře zajímavě seznamuje s vnitřní, ale i zahraniční politikou USA v té době, s předními americkými politiky té doby - a nabízí i solidní přehled o bojích Občanské války USA, chcete-li, boje Jihu proti Severu.

Nové vydání dlouho vyprodané sbírky modliteb.Po opakovaných edicích osvědčené sbírky modliteb „Sešli světlo své“ čtenáři dlouho vyhlíželi knížku původních českých modliteb a meditací. Novou sbírku 366 modliteb připravili s řadou kolegů a přátel příslušníci mladší farářské generace Českobratrské církve evangelické Jan Jun a Rut Kučerová.Chce sloužit ke každodennímu zastavení a ztišení, ráno či večer, pomoci poutníkovi na jeho cestě. Modlitby jsou zasazeny do církevního roku, jehož údobí symbolicky otevírají barevné pastely akademické malířky Ludmily Jandové. Tento rámec pomáhá stále znovu hledat souvislost života s pohledem a východiskem, které církevní rok zpřítomňuje. Připojit se k těmto různorodým modlitbám, často velmi osobním, znamená připojit se k volání druhého a solidarizovat se tak s jeho hledáním, břemenem nebo radostí.

Předpoklady basilejské disputace o prvním z pražských artikulů. Vyzrálá disertační práce mladého husitologa se komplexně zabývá jedním z nejpohnutějších odborných střetů českých duchovních dějin pozdního středověku: učenou polemikou o laickém přijímání eucharistie pod způsobou chleba i vína, jak ji vedli stoupenci římské církve a husitští mistři v letech 1414–1431.Na husitské straně poprvé přehledně popisuje tři hlavní pilíře teologie kalicha Jakoubka ze Stříbra, na straně katolické sleduje pozadí a dopad dekretu kostnického koncilu proti kalichu z června 1415. Snahou utrakvistů tento dekret zvrátit pomocí svobodného veřejného slyšení se zabývá druhá část práce a usiluje tak zároveň načrtnout základní ideové, literární a politické předpoklady „nevšedního turnaje víry“ na sklonku středověku – disputace o prvním z pražských artikulů na basilejském koncilu roku 1433.

Ekumenická dogmatika nazvaná Krédo byla napsána německy a přeložena do řady evropských i asijských jazyků. Dostalo se jí značné pozornosti v široké ekumeně. V autorově mateřštině vychází podruhé (19961) a také tentokrát završuje české vydání jeho „malé dogmatické trilogie“, výkladů klasických biblických a křesťanských textů – Desatera a Otčenáše (2012).Staví na základě Apoštolského vyznání víry, na němž se po tisíciletí orientují křesťanská zbožnost a myšlení, a odkrývá jeho biblické pozadí i orientační smysl v konfrontaci s otázkami víry a života dnes. V době, kdy u nás dalekosáhle zeslábla vědomost, oč vlastně v křesťanství jde, poslouží tento výklad nejen křesťanům, ale každému, kdo chce hlouběji poznat duchovní kořeny evropské vzdělanosti.

Doma, ve Skotsku a zase doma. Vlastní reakce a postoje někdy odlehčuje, někdy zdůrazňuje – jednak podle váhy, kterou na ně klade, a také dotazováním po jejich smyslu. Jeho životní peripetie podtrhávají dramatické chvíle zápasů doma, pak ve Skotsku a zase nanovo doma. Nabízí čtenáři pohled na moc, kterou za tím nachází.

V Ostravě pověstné zápisky, které málokterý z místních literátů spatřil v originále, ovšem skoro každý o nich slyšel. Psané od gymnaziálních studií, hlídané autorem jako starověké zlomky evangelií, když i Milanovi nejlepší přátelé měli jen občasné právo zapůjčit si od autora ručně psané kopie.

Modlitba je něco víc než jenom nástroj a ventil zbožného sebeporozumění. Obnovuje se v ní samotný střed života víry, v modlitbě člověk přesahuje sebe sama, napřahuje se po tom, co ho zachraňuje, sahá po novém počátku. Těmito slovy charakterizuje křesťanskou modlitbu pražský a basilejský teolog prof. J. M. Lochman ve své pozoruhodně aktuální studii věnované výkladu modlitby Páně jako jediného textu, který zjevně tvoří společný základ všech křesťanů, neomezený na jednu konfesi či jedno kulturní území. Knížka je jedním z dílů malého teologického triptychu o základních textech křesťanství. Ve druhém vydání již vyšly DESATERO a OTČENÁŠ, připravuje se KRÉDO.

Jednotlivé oddíly z Písma mají vnitřní souvislost, protože však sledují stanovený motiv daného článku, nejsou výkladově vyčerpány. Někde zůstávají jen nápovědí či výzvou k adoraci.Jinde jsou záměrně postaveny proti sobě oddíly, jež mají odlišné důrazy, aby bylo patrné, jak dravost Božího Slova neumožňuje víře odříkávat hotové formule – jak naopak i vyznávající víra je stálý zápas o plnost pravdy, zjevené v Kristu.

Více než čtyřicet let stará nepublikovaná habilitační práce J. Šiklové je věnována dobově aktuálnímu fenoménu sociálněkritického studentského hnutí v západní Evropě a severní Americe, jehož relevance sice pominula, avšak alespoň v jisté míře se objevuje znovu v současných protestech proti „globálnímu kapitalismu“.

Životaběh náčelníka Apačů Geronima a jeho boj za svobodu svého kmene vypráví Carter s nesentimentální syrovostí, je to příběh plný krutosti, lsti, naděje a porážek. Etnograficko-historický doslov o Apačích napsala Olga Kandertová.

Jan Milíč Lochman (1922-2004) studoval teologii i filozofii v Praze, ve Skotsku a ve Švýcarsku. V dobách tuhého stalinismu a v předjaří šedesátých let působil v evangelických sborech a učil na Komenského evangelické bohoslovecké fakultě. V roce 1968 byl povolán na univerzitu v Basileji; po několika letech se stal jejím rektorem. Odtud přednášel na celé řadě univerzit ve všech světadílech, od roku 1990 pravidelně opět i v České republice. Vedle své akademické činnosti se angažoval na čelných místech světového ekumenického hnutí. Jeho dlouho rozebraný systematicko-teologický triptych DESATERO, OTČENÁŠ a KRÉDO vychází v novém vydání.