Božena Němcová

„Šťastná to žena!“ — múdra, láskavá, starostlivá, milujúca svoju rodinu, vychovávajúca vnúčatá a ochotná poskytnúť každému dobrú radu i pomoc. Taká je babička, hlavná hrdinka knihy Boženy Němcovej. Dielo sa dočkalo divadelného, televízneho i rozhlasového spracovania a mnohých vydaní aj prekladov. Ponúkame vám Babičku v slovenskom preklade Terézie Vansovej. Klasika zo Zlatého fondu SME.

Ta první velká próza Boženy Němcové vznikala pod zataženou oblohou. Sotva si lidé kultury v Čechách začali v roce 1848 zvykat na svobodné jednání, už jim úřady šlapaly na paty. Nad „bídností našich dnů a nad nestydatostí duchamorů“ lamentoval z Brna v dopise Boženě Němcové do Prahy profesor Jan Helcelet, redaktor kalendáře Koleda. Prý, informoval svou intimní přítelkyni počátkem listopadu 1851, se v Paříži rozmáhá nějaký „hadžiž“, a žádný div, když „střízlivost zdá se nesnesitelná…“ Někam je potřeba utéct, ale kam? Za necelé tři týdny nato svěřuje tomuto brněnskému příteli Němcová z Prahy: „Právě jsem dostala zprávu o odvežení Hav.(líčka) do Tyrol – Nic, pranic nedokládám – jen že snad i já brzy budu naříkat jako Ty… jen pryč, pryč odtud!“ Pokus přesídlit s dětmi za Josefem Němcem do Ďarmot ztroskotal. Smutné sloky z dávné písně.. A když už s trojicí zůstávala bez manželova platu sama v Praze, kde hledat výdělek? V psaní? Osvědčila se už předtím v pohádkách, povídkách, obrazech života. Ne, žádné opakování, odvážná paní napíše něco, co tu ještě nebylo. A do toho dlouhého vypravování vloží, co její pokolení vysnilo, protrpělo a musí za politické reakce do krve bránit. Jako poselství pro národ, jako povzbuzení pro duše v tísni. Svět polosamot a neúplné rodiny se v těch „obrazech venkovského života“ mění v moderní pospolitost. Titulní postava je pouze na první pohled jako ze starého světa – jedná a myslí svobodomyslně, v duchu osmačtyřicátníků, sociálních utopistů a novohegeliánů, s nimiž se Božena Němcová dokázala setkat a sblížit. – Hrdinka jejího arcidíla poznala svět z líce i z rubu, za míru i za války. Nohy jí krvácely, když se s dětmi vracela jako válečná vdova z ciziny do Čech. – Čtveřici svých vnoučat vyvádí často ven ze Starého bělidla: do mlýna, do myslivny, na nejvyšší vrch, odkud je velký výhled do světa… Dokonce i zámek s nimi navštíví na pozvání osvícené kněžny. Vycházky neslouží k tomu, aby děti doma nezlobily, ale aby pojaly důvěru v lidi, v cesty, které prošlapali ti před nimi, v představy a sny, které v nich za povídání mezi sebou a za řeči s hostiteli vyvstanou a utkví. O zvídavou účast dětí se v Babičce opírá evokace všech výročních obyčejů a svátků – a především díky dětem jsou to svátky. Ale co Viktorka, zbavená řeči? Neštěstí z lásky. Neštěstí jako lidský úděl. Temný protějšek jasné babičky. Příběhů padlých dívek, podobných tomu Viktorčinu, existuje v slovanských baladách bezpočet. Ale prý jedině v Babičce se okolí chová k „bláznivé“ s vlídnou účastí. Pro rozhlasovou četbu bylo potřeba v tom věkovitém díle něco vynechávat. Naštěstí posluchač je někdo jiný než čtenář. Posluchač rozhlasu miluje hlas a těší se na Babičku v přednesu paní Hany Kofránkové. Bylo mi ctí text pro ni připravit.

Povídkový výbor, který ze zralých próz Boženy Němcové sestavila, uspořádala a doslovem opatřila literární historička Jaroslava Janáčková. Ideu dívky-ženy na útěku kongeniálně propojila s útěky spisovatelčinými. Nejintenzivněji se motiv útěku, vzdoru a potřeby svobodné volby životní cesty promítl do hádankami obestřené lyrické prózy Čtyry doby. Ještě donedávna ji mnozí chápali jako pouhou autorčinu autobiografickou zpověď, připomínající svým určením soukromý dopis. Teprve na prahu 21. století však byla Čtyrem dobám plně přiznána jejich nesporná myšlenková a umělecká exkluzivita. B. Němcová se v této nebývale odvážné a otevřené próze (snad prý vůbec poprvé) rozhodla vyslovit revoltu moderní ženy proti slepým společenským konvencím, vůči nimž se sama po celý život vytrvale a statečně vyhraňovala. Originálním způsobem do ní vtiskla svou vlastní potřebu svobody, nezávislosti a seberealizace. Motiv svérázného osvobodivého „útěku" spojuje i její další ženské povídkové postavy našeho výboru - Báru (Divá Bára), Madlu (Dobrý člověk), Katušku (Chyže pod horami) a Verunku (Cesta z pouti).

Povídka z pera klasické autorky o statečné dívce Báře, která je ideálem průbojné ženy a která svým životem a konáním popírá dobovou konvenční představu o pasivní úloze ženy ve společnosti, je trvale hodnotnou četbou určenou nejen těm, co jsou momentálně ve školních lavicích.

podle klasického románu Boženy Němcové. Nezapomenutelná Jarmila Kurandová v roli babičky vás zavede na Staré bělidlo – do Barunčina dětství, které se díky klasickému románu Boženy Němcové a vynikajícímu filmovému zpracování režiséra Antonína Moskalyka stalo dětstvím všech.Televizní dvoudílný film z roku 1971 podle klasického románu Boženy Němcové s Jarmilou Kurandovou a Libuší Šafránkovou v hlavních rolích. Réžia: A. MoskalykHrajú: L. Šafránková, M. Myslíková, Z. Matouš, J. KurandováDĺžka: 163 minút.

Klasické rozprávky Boženy Němcovej zavedú deti do rozprávkového raja: Čertov švagorPotrestaná pýchaPrinc BajajaO kohútikovi a sliepočkeO labutiO PopoluškeO Slnečníkovi, Mesačníkovi a VeterníkoviPrincezná so zlatou hviezdou na čele

Najkrajšie slovenské rozprávky zo zbierok Boženy Němcovej pre malé deti citlivo prerozprávala Hana Ferková: Zlatá panna Berona, O dvanástich mesiačikoch, Martinko Kinkaš a iné.Vychádzajú s čarovnými ilustráciami Petra Uchnára.

Princ Bajaja, Tri zlaté vlasy Deda Vševeda, Dlhý, Široký a Bystrozraký, Zlatovláska a ďalšie rozprávky zo zbierok Boženy Nemcovej, Karla Jaromíra Erbena a Františka Bartoša patria do zlatého fondu klasickej literatúry pre malých čitateľov. Rozprávky, v ktorých ožívajú krásne princezné,statoční princovia, hrôzostrašní draci, čerti a černokňažníci, bystré zvieratká i obyčajní ľudia, si oblúbili už mnoho čitateľských generácií.

Tento rok oslavujú Slováci aj Česi 200. výročie narodenia Boženy Němcovej. Oba národy ju prijali a milovali, no napriek tomu jej slovenské rozprávky nikdy neboli kompletne preložené z češtiny do slovenčiny. Pri príležitosti autorkinho významného výročia sme pripravili kompletné vydanie jej slovenských rozprávok, ktoré edične zostavila Jana Pácalová-Piroščáková. Luxusné kazetové vydanie obsahuje dva zväzky, v ktorých nájdete 60 rozprávok v preklade Jany Pácalovej-Piročšákovej, obohatené prekrásnymi ilustráciami akademického maliara Igora Piačku. Na cestách po Slovensku sa Božena Němcová zoznámila so štúrovcami a cez nich so slovenskými rozprávkami. Stretnutie so slovenskými rozprávkami ju inšpirovalo a znovu sa začala venovať ich písaniu. Autorka navštívila Slovensko celkom štyrikrát a zakaždým tu nazbierala materiál pre svoju tvorbu. Z jej legendárnych rozprávok Soľ nad zlato a O dvanástich mesiačikoch sa stali natoľko vzácne filmové námety, že ich televízie pravidelne zaraďujú do vianočných programov. Rovnako obľúbené sú aj rozprávky Pamodaj šťastia, lavička alebo O Slnečníkovi, Veterníkovi, Mesačníkovi, krásnej Uliane a dvoch tátošíkoch, ktorých nezabudnuteľne stvárnili českí herci s neprekonateľným Eduardom Cupákom.

a jiné pohádky. Kdo z nás by neměl rád pohádky. Klasické pohádky Boženy Němcové, které provázejí již několik generací, není třeba představovat. Při vzpomínce na dětství se jistě každému z nás vybaví tajuplné pohádkové bytosti, jako je lesní žínka, čerti, draci a mnohé další. Vybavíme si i řadu pohádek, které nás učily, že dobro vítězí nad zlem, moudrost nad hloupostí a na prvním místě by měla být pravda a spravedlnost. Připravili jsme pro vás drobný výběr pohádek a byli byhcom velmi rádi, kdybyste společně se svými dětmi strávili nad knížkou mnoho příjemných chvilek. K tomu jistě napomohou i půvabné ilustrace Hedviky Vilgusové.

vydání v současné češtině. Babička Boženy Němcové je stále na seznamu povinné školní četby, i když je zřejmé, že málokteré dítě tuto knihu přečte. A chceme-li podporovat čtení původní české literatury, je třeba přizpůsobit archaický jazyk čtenářským schopnostem dnešních dětí, aby jim byl obsah sdělení srozumitelný.Aby děti mohly ČÍST a ne stále listovat ve Slovníku spisovného jazyka českého a hledat významy zastaralých a dnes se již nevyskytujících slov. Toto vydání oživuje archaismy, zastaralé výrazy a nesrozumitelná slovní spojení přímo v textu. Je-li některé slovo nenahraditelné, děti najdou jeho význam na konci knihy v seznamu takových slov. Úprava je vedená citlivě, nic neubírá ani nepřidává, jejím majákem je: významová srozumitelnost. Tímto vydáním, obohaceném výtvarně kolážemi Miroslava Huptycha, chceme podpořit snahy, které by vedly k zvýšení čtenářské gramotnosti českých dětí.