Supraphon

Písničky pre herce. Přední čeští herci nazpívali písně Jiřího Zmožka a Pavla Kopty. Jde o unikátní album s mnoha překvapivými pěveckými výkony českých hereckých velikánů.

Hrdinové nestárnoucí klukovské četby ožívají ve velkolepé dramatizaci s předními interprety, bohatými zvukovými efekty a westernovou hudbou Ladislava Štaidla. Audioknižní komplet nabízí více než pět hodin poslechu plného romantiky a napětí! Obsah: 1. Indiánské léto - Greenhorn 2. Indiánské léto - Na prérii 3. Indiánské léto - Smrt Klekí-petry 4. Indiánské léto - Kiowové 5. Indiánské léto - Uloupená kadeř 6. Rudý gentleman - Boj na dvě strany 7. Rudý gentleman - Nšo-či 8. Rudý gentleman - Inču-čunův tomahawk 9. Rudý gentleman - Sbratření krví 10. Ve stínu věčných lovišť - Smrt na Nugget-tsilu 11. Ve stínu věčných lovišť - Zákon pomsty 12. Ve stínu věčných lovišť - Znovu na divokém Západě 13. Poslední výstřel - Stanice Echo a hora Hancock 14. Poslední výstřel - Vinnetouova smrt 15. Poslední výstřel - Závěť náčelníka Apačů 16. Poslední výstřel - V zajetí Kiowů 17. Poslední výstřel - Tmavá voda a Santerův konec

Audiokniha Syn lovce medvědů vypráví příběh o Martinu Baumannovi, synu lovce medvědů, kterého zajali Siouxové. Spolu s ním zde vystupují postavy Dlouhý Davy, Tlustý Jemmy, Kulhavý Frank v čele s Vinnetouem a Old Shatterhandem.

Příběh začíná prázdninovým výletem patnácti chlapců, kteří se vydali plachetnicí na moře. V přístavu, v době, kdy není na lodi žádný dospělý, někdo odváže lana, a loď se ráno ocitne na širém moři. Chlapce, z nichž nejstaršímu je 14 let, zastihne krutá bouře a jejich loď ztroskotá na pustém ostrově. Tak se z malých školáků, dětí velkoměsta, stanou naráz Robinsoni, odkázáni jen sami na sebe, na svou odvahu a statečnost. Jejich prázdniny se tak protáhnou na dlouhé dva roky. Trosečníci si časem na ostrově vybudují vzkvétající osadu, kde každý pracuje podle svých sil a možností. Podřizují se jeden druhému a zachovávají nutnou kázeň, bez které by byl život trosečníků mnohem těžší. Najednou se ovšem objevuje vážná roztržka, která hrozí rozdělit osadu na dva tábory. Spor zuří hlavně mezi Briantem a Donniphanem. Oba chlapci se ale usmíří, a tak svornost trosečníků trvá dál.Opravdové nebezpečí se objeví až v podobě pirátů, kteří přistanou na ostrově. Jejich zajatci, Kate a Evans, uprchnou a přidají se k mladým trosečníkům. Společnými silami porazí piráty, zmocní se jejich lodi a odplují domů . Na moři potkají velký parník, který je bezpečně odveze do vlasti.

Bylo jen otázkou času, kdy po titulech s archivními popovými písničkami v sérii "Supraphon hraje..." naváže toto vydavatelství s obdobnou formou zpřístupňování archivního mluveného slova milým zákazníkům a posluchačům. A tak je tu nová řada mluveného slova určená pouze pro digitální obchody "Supraphon vypravuje...", která obsahuje a nabízí povídky, fejetony, úryvky z knih, vzpomínky atd. pro potěchu ducha i našich uší.V prvním dílu se můžete zaposlouchat do mluveného slova z pera autorů klasiky naší literatury - Jaroslava Haška, Eduarda Basse, Karla Čapka, Oty Pavla, Jana Drdy a Bohumila Hrabala. Jejich přednesem, četbou či vyprávěním potěší hlasy neméně slavných a zvučných jmen herců Jaroslava Marvana, Františka Filipovského, Karla Högera a dalších.

Velkoryse rozvržená Božská komedie, jedno ze základních literárních děl světové literatury, už osm století upoutává pozornost čtenářů na celém světě. Dante Alighieri (1265-1321), básník a učenec, který mimo jiné stojí u základů spisovného italského jazyka, shrnul ve svém nejvýznamnějším, neobyčejně důmyslně komponovaném díle veškeré vědění své doby. Báseň je postavena na základním principu čísla tři: skládá se ze tří částí - Pekla, Očistce a Ráje, je napsána v sugestivních terciích. Na pouti záhrobní říší, která je symbolickým obrazem lidského života, od prvotního hříchu až po spasení a probuzení k věčnému životu, a očistcem autora provází římský básník Vergilius. Ve třetím dílu, věnovaném ráji, se potom k básníkovi připojí milovaná Beatrice. "Danteho Božská komedie shrnuje poznání vrcholného středověku o uspořádání kosmu a smyslu člověka v něm. Po 700 letech zjišťujeme, že obsahovalo pravdivé jádro, které si teď žádá být zaoděno moderními termíny. Skutečně, sedm nebes a pekel existuje jako archetypy kolektivní psychologie a kulturní typy, které se v dějinách lidstva i ve vývoji jednotlivce střídají v pořadí, v jakém Dante putuje sférami andělských kůrů" - Emil Páleš

Když v roce 2008 uvedl Zdeněk Svěrák svou první knihu, nazvanou Povídky, sklidil s ní velký úspěch nejen u čtenářů, ale také u posluchačů, protože podle knihy vznikla vzápětí i zvuková verze. V roce 2011 vydal Svěrák Nové povídky, jež se staly vítězem ceny o nejprodávanější knihu v České republice, Bestseller 2011, třebaže vyšly až koncem roku. Nyní nabízíme jeho Nové povídky jako audioknihu. Většinu příběhů opět načetl sám autor, jednu povídku, zvanou Nákup, což je vnitřní monolog nešťastné manželky, čte Daniela Kolářová. Celkem šest příběhů spojuje Svěrákovo umění dotvořit z náznaku, z náhodně zaslechnutého útržku celý děj, který má vždy řadu zajímavých, často úsměvných peripetií a nečekanou pointu. V interpretaci dokáže Svěrák nuancovat výraz od nadšeného jásotu až do šepotu, něhy, nebo třeba pobavené ironie. Obsah: Betlémské světlo Sraz naší třídy Nákup O slušném taxikáři Ve vlaku Ujetá láska Lázně Mokřady Dubnová povídka Dvojí vidění

Říkadla, hádanky, písničky a pohádky pro dětiMalé děti rády poslouchají pohádky, milují říkadla, básničky, rozpočítadla a zvláště pak písničky. To všechno přirozeně a zábavně rozvíjí jejich schopnosti komunikace, vnímání a užívání řeči. Na našem albu naleznou rodiče i učitelé ideální pomůcku, která žertovně a vtipně kombinuje mluvenou i zpívanou poezii pro děti, klasiků Josefa Václava Sládka, Františka Halase, Františka Hrubína, Jaroslava Seiferta, s díly soudobých umělců, Jiřího Žáčka a Jana Vodňanského. Jednoduché písničky a básničky střídají pohádky Václava Čtvrtka, Josefa Čapka a hádanky Věry Provazníkové. V humorném sledu, doprovázeni vlastní hrou na desatero nástrojů, vše s chutí a nápaditě vyprávějí, recitují a zpívají Taťána Medvecká, Alfréd Strejček a Pavel Jurkovič.Zábavné pásmo, které děti nejen pobaví, ale naučí je řadě nových písniček, básniček a pohádek.

Úspěšná divadelní hra s populárními herci, nevhodná pro mládež do 15 let. Audiozáznam divadelní hry Lordi vychází u příležitosti 15. narozenin této velmi úspěšné inscenace, která byla původně přeložená pouze do slovenštiny. Herci se však rozhodli hru uvádět dále jen ve slovenštině a nepřekládat ji do češtiny s odůvodněním, že v českém překladu by ztratila jistý šarm. Jde o pikantní salonní komedii o třech lordech, kteří mezi sebou v utajení hrají delikátní hru. Rozdělují si dámy ze svého okolí a za úspěchy či neúspěchy s dámami si nadělují červené a černé body. Avšak jednoho dne jeden z lordů poruší pravidla hry…Celkový čas: 1 hod. 57 min.

Kačenka jde do školy, je pokračováním audioknihy Kačenka jde do školky 1 a je určena především předškolákům a prvňákům. Vyprávění, básničky, říkanky a písničky vytvářejí celiství obraz dětského pohledu na svět kolem sebe a mají rozvinout fantazii. Kačenka zažije svůj první den ve škole, seznámí se s učením, navštíví ZOO, napíše svůj první dopis Ježíškovi, pojede na školu v přírodě a dostane závěrečné vysvědčení.

Kačenka jde do školky, je inspirativní vyprávění pro děti předškolního věku. Důraz je kladen na srozumitelnost nejmenším posluchačům 2-6 let. Příběh malé Kačenky, která jde poprvé do školky, popisuje svět, který vidí kolem sebe a rozvíjí fantazii. Děti tak poznají hudební nástroje, přírodu a denní pořádek ve školce. Povídání je střídáno krátkými písničkami.

Pohádka o zeleném panáčkovi, Pohádka o kouzelných rohačkách, Pohádka o mravencích s boulemi na hlavě, Pohádka o veverčí jedenáctce a další, které byly nahrány a vydány v roce 1973 v Supraphonu, byly později v roce 1984 dokonce v animované podobě uváděny Českou televizí jako Večerníček.Pohádky o pravidlech a o bezpečnosti silničího provozu v podání Karla Högera, Štěpánky Haničincové, Jiřiny Bohdalové, Lubomíra Lipského a dalších uvádíme nyní v digitální podobě.

Malostranské povídky Jana Nerudy je sbírka povídek, které původně vycházely samostatně v časopisech jako Květy, Podřipan, Lumír či Národní listy - knižně vyšly poprvé společně v roce 1877. Dodnes jsou považovány za jedno z nejvýznamnějších literárních děl české literatury. Náměty k nim čerpal Jan Neruda ze svého dětství a dospívání na Malé Straně. Mistrně v nich zobrazoval svérázný charakter této pražské čtvrti, zdánlivě klidný každodenní život zdejších měšťanů i prostých obyvatel, přesvědčivě zachytil atmosféru Malé Strany 19. století.Pražské prostředí je pro Nerudu symbolem českého životního stylu, zároveň ale vidí kriticky projevy maloměšťáctví, odsuzuje morálku českého maloměšťáka a jeho předsudky. Přesto Neruda v Povídkách malostranských skládá básnický hold své milované Praze. Digitální podoba titulu vydaného původně v roce 1957 pod kat.číslem XM 60001-3, jehož obal se v archivu Supraphonu nezachoval, proto jsme použili titulní stranu zkráceného vydání z roku 1984 pod kat.č. 1218 0641.

Tisíc a jedna noc je středověká arabská sbírka pohádek, orámovaná hlavním příběhem o moudré Šahrazád a krutém králi Šahrijárovi. Všechny její pohádky a příběhy vypravuje právě Šahrazád králi Šahriárovi, který byl kdysi oklamán svou manželkou, nechal ji tedy popravit a zanevřel na ženy a byl přesvědčen, že žádná z nich nevydrží být v manželství věrná.Každý den se tedy oženil s jednou dívkou, strávil s ní noc a ráno ji nechal popravit. Tak to bylo, než poznal Šahrazád... Ta krále požádala, zda mu smí večer vyprávět příběh. Šahrijár souhlasil a tak mu Šahrazád vyprávěla po dobu tisíce a jedné noci příběhy, které byly tak dlouhé, že nikdy nekončily se svítáním a byly tak zajímavé, že král byl vždy zvědav na pokračování...Na našem albu uslyšíte dvě z nejznámějších pohádek - Aládín a kouzelná lampa a Alí Baba a čtyřicet loupežníků

Původní kreslený televizní večerníček z roku 1977, ožívá ve zvukové podobě. Dva čmeláčci, Bzuk a Ťuk touží po sluníčku. Chtějí je proto připevnit pevně na oblohu tak, aby bylo stále krásné počasí. Při cestě za sluncem je pronásleduje strašný sršeň, ale spousta obyvatel prosluněné paseky jim pomáhá - včelka Alka, luční kobylka, pampelišky, hříbek, šnek, motýl a žabky . V šesti příbězích tak prožijeme s malými čmeláky napínavá i legrační dobrodružství. Nakonec čmeláčci naleznou slunéčko sedmitečné se kterým se spřátelí. Půvabné vyprávění je okořeněno interpretačním mistrovstvím,humorem a vlídností Vlastimila Brodského, se skvělým, charakterizujícím hudebním doprovodem Jaroslava Celby.

Pohádky Zelená Karkulka, O zvířátkách a budce, Doktor Bolíto a další. 18. února 1923 se narodil Antonín Jedlička, kterého všechny děti od konce 40 let minulého století znaly jako Strýčka Jedličku po dalších 40 let. Antonín Jedlička kdysi vstoupil do světa umění jako člen dětských rozhlasových souborů, byl zpěvákem i filmovým a televizním hercem, nejznámější byl ale jako imitátor různých zvuků.V roce 1947 založil svoje Divadélko Strýčka Jedličky pro děti a jeho pohádky a příběhy hýřily různými zvuky a postavami nejen ze světa zvířat. Náš nový digitální titul obsahuje pohádky nahrávané se strýčkem Jedličkou v letech 1950 až 1963. Pohádky jako je Zelená Karkulka, O zvířátkách a budce, Doktor Bolíto, O neposlušném čuňátkua další budou jistě zajímavé pro posluchače z řad pamětníků ale možná i z řad dnešních dětí.

Pokračování příběhů chytré a vtipné opičky Žofky, známé z kreslených večerníčků. Petr Nárožný je znamenitým interpretem humorných dobrodružství zvířátek ze zoologické zahrady. Ta si zvolí za svou ředitelku Žofku po sérii jejích nápaditých zásahů do života zoo. Žofka odhalí zloděje, překazí chuligánům jejich spády, postará se o svatbu nešťastně zamilovaných ptáků vrkounů. I jako ředitelka se osvědčí, protože ví, jak zvířátkům pomoci. Opatří mláďatům vitamíny, vrátí gorilce Mášence a pásovci Leopoldovi radost ze života a zachrání tapíra Zbyněčka.

Zvědavé štěňátko, které známe z animovaných filmů Zdeňka Milera, se spřátelilo se všemi zvířátky na dvorku domu, u kterého žilo. Stále je neobyčejně zvídavé. Začne padat sníh a štěňátko by rádo lyžovalo. Zkusí to, a hned se rozhodne, že uspořádá na dvorku lyžařské závody. S příchodem jara pak s chutí připraví zvířátkům olympiádu. Štěňátko objeví také svého anděla strážného a tenujistí podnikavého pejska o své náklonosti. ext známé spisovatelky Ivy Hercíkové vypráví Libuše Šafránková, která zpívá i písničky, zhudebněné skladatelem Zdeňkem Zdeňkem. Nejoblíbenější česká herečka vypráví pohádku a zpívá písničky!

Štorchovy dobrodružné knihy situované do pravěku mají své čtenáře už celé půlstoletí. Vedle Lovců mamutů patří Osada Havranů - příběh z mladší doby kamenné - k těm nejoblíbenějším. Ve zdařilé dramatizaci Vladimíra Kováříka ji Supraphon v sedmdesátých letech natočil s řadou známých herců, z nichž jmenujme alespoň Ladislava Peška, Petra Haničince, Ladislava Mrkvičku a Jiřího Ornesta. Titul násvrací do dob dávno minulých, kdy v lesnatém údolí na pravém břehu Veliké řeky /Vltava/ plném divoké zvěře bojuje opřežití kmen Havranů, k němuž patří i statečný chlapec Havranpírko. Ten si svou odvahou a mimořádnými činy brzy získá nejn obdiv a uznání celého kmene, ale i čestné místo u rodového totemu mezi zkušenými lovci.Zvuková podoba Štorchova vyprávění neztratila ani po letech nic na své přitažlivosti a svou věrohodností a strhujícím dějem plným napětí osloví i současné mladé posluchače!

Další, v pořadí už pátá "verneovka" řady ZA DOBRODRUŽSTVÍM v dramatizaci Jiřího Horčičky, který snímek zároveň režíroval, patří ve svém žánru k tomu nejlepšímu, co bylo pro Supraphon natočeno. Nemalý podíl na tom má herecké obsazení: Ladislav Pešek, Rudolf Hrušínský, Svatopluk Beneš, Miloš Nedbal, Jana Drbohlavová, Josef Vinklář, Otakar Brousek a další povyšují nahrávku na "herecký koncert". Napínavý příběh šíleného doktora Schulzeho, který se chystá obřím dělem smést s povrchu zemského "protějšek" svého "ocelového města, uvítají nejen milovníci klasika dětské dobrodružné literatury, ale i ti, kteří Julese Verna teprve objevují.

Čtivé a dobrodružné příběhy z našich dějin jsou podány poutavou formou přístupnou malým i velkým posluchačům. Skvělí vypravěči - herci Josef Somr a Miroslav Táborský - jsou skvělými interprety pověstí o Karlu IV., o Karlštejně, Vyšehradě, Bítově, Telči, Zábřehu a dalších desítkách míst naší vlasti.

Upletený z povídání, říkanek, písniček a hádanek pro nejmenší děti. Pásmo z osvědčených a oblíbených textů pro děti známých českých básníků Františka Hrubína, Františka Halase, Josefa Bruknera, Karla Šiktance, Josefa Kainara, Jana Čarka a Oldřicha Mikuláška přednášené hravě a zábavně dětmi i dospělými interprety je nazvané Kolotoč. Na něj pak navazuje Copánek, což je vyprávění a zpěvy Jana Faltýnka s malými dětmi o přírodě a o všem, s čím se setkají v mateřské školce. Rozhovory jsou protkané hádankami, písničkami a říkadly. Básně i písničky obou souborů jsou vybrány nesmírně citlivě, tak, aby byly pro děti objevné a zajímavé. Dětský přednes lahodně doplňuje hudba Pavla Jurkoviče a Zdeňka Zahradníka. Nahrávka může skvěle pomoci při výuce malých dětí doma i v mateřských školách.Komplet sestavený ze dvou zajímavých nahrávek pro nejmenší, současně didaktických i zábavných

Humorné vyprávění Miloše Macourka o příhodách Žofky, orangutanní slečny, která vymýšlí a organizuje pro zvířata v ZOO různé oslavy a všelijaké zábavy. Žofka například uspořádá maškarní ples a sportovní den, zachrání pana Levharta a vůbec je velmi vtipná a šikovná.Vypravuje Petr Nárožný, který propůjčil hlas i animovanému filmu o naší hrdince

Výběr zpěvů z básnických eposů řeckého starověku. Audiokniha Ilias a Odyssea - obsahuje výběr z nejznámějších básnických eposů řeckého starověku, jejichž autorem je Homér. Recitují Karel Höger a Luděk Munzar. Komentář k původnímu LP 0 18 0424 z roku 1968:Přebohatou obrazností plastickou zvládl řecký člověk vzrušení, úžas i tíhu dojmů z tohoto světa a dal mu jméno kosmos, tj. řád. Sám pak vystoupiv nad přírodu tvořivou a dodnes udivující činností mýtotvornou, v níž usiloval pochopit nejen tento svět, ale i sama sebe, silně a úspěšně chtěl soulad s kosmem. Homérova Ilias a Odyssea, nejstarší písemné památky řecké, jsou v tomto smyslu nejen pochopením a výkladem života, ale i svědectvím mocné lásky k němu.Voltaire kdesi napsal, že Homér bude ještě dlouho slavný, protože jej nikdo nečte. Naše ukázky mají ctižádost - ostatně zcela v duchu antické tradice - přispět k tomu, aby byl tedy slyšen! Není ostatně žádným tajemstvím, že vskutku umělecká recitace přispívá podstatně nejen k optimálnímu pochopení verše, ale i k objevování takových složek básnického díla, které jsme předtím při tiché četbě nevnímali.Charakteristickými ukázkami z Iliady a Odysseje chceme dnešním ctitelům antické poezie přiblížit nedostižné vzory starořecké epiky, která se dožila rozkvětu počátkem I. tisíciletí př. n. l. u Aiolů v Malé Asii. Vzrušující a dramatická látka vyrostla ve vzpomínkách na boje o dobytí Troady, krajiny na severním maloasijském pobřeží, z tzv. trojského cyklu, jehož jádrem byla výprava Řeků proti Tróji.Obsahem Iliady jsou děje desátého roku dobývání Tróje. Vůdce Řeků Agamemnón je nucen vydat zajatou Chryseovnu a za to odnímá nejstatečnějšímu hrdinovi před Trójou Achilleovi jeho zajatkyni Briseovnu. Achilleus se rozhněvá a straní se boje. Jeho božská matka Thetis vymůže na Diovi slib, že Trójané budou tak dlouho vítězit, dokud se Achilleovi nedostane zadostiučinění. Teprve když Hektór, nejstatečnější z Trójanů, usmrtil Achilleova přítele Patrokla, Achilleus se opět účastní boje a zabije Hektora a mrtvolu vydá jeho otci Priamovi.S herojskou Iliadou kontrastuje výrazně spíše dobrodružná a pohádková Odyssea, která líčí osudy chytrého a lstivého Odyssea na bludné pouti při návratu do rodné Ithaky. Četní nápadníci Pénelopiny se po dobu Odysseovy nepřítomnosti ucházejí o její přízeň, pustoší dům i majetek Odysseův a nutí Pénelopu ke sňatku. Věrná Pénelopa však pevně věří v Odysseův návrat. Po četných nehodách přistane konečně Odysseus jako trosečník u ostrova Ógygie, kde jej poutala nymfa Kalypsó. S pomocí Faiéků se konečně dostane do vlasti, pobije nápadníky a šťastně se shledá s Pénelopou i se svým otcem Láertem.Obě homérské básně jsou zalidněny obsáhlou galerií individuálních charakterů, z nichž některé se blíží k typům vskutku nadčasovým. S Helenou, která svým půvabem přivodí vlastně válku mezi Řeky a Trójany, kontrastuje výrazně Andromacha, milující a oddaná choť Hektorova. Proti lehkomyslnému krasavci Paridovi statečný hrdina i něžný otec rodiny Hektór, hrdý Agamemnón, nebojácný Aiás, váhavý Meneláos, vznětlivý Diomédés, bystrý a chytrý Odysseus. V Odysseji má Helena neméně ušlechtilý protiklad v Pénelopě, oddané a věrné choti Odysseově. Krásný a statečný Achilleus bude vždycky dojímat krátkostí svého lidského údělu a nevýslovnou láskou k životu. Je pravda, že se tyto charaktery neopakují. Výrazně odlišené charaktery jsou pečlivě individualizovány. Homér tu vlastně uměním svého plastického realismu zachytil dovršující se proces zrození individua uvnitř rodové společnosti. Literární historie však při vší úctě k životnosti homérských charakterů jim vytýká jistou statičnost, nedostatek vnitřního rozvoje. Tato výtka je však podle našeho mínění jistým anachronismem. Ještě Goethe pod vlivem francouzského klasicismu kladl důraz na obecné v člověku; i jeho zajímá povaha jen jako výsledný stav, neví ještě o tom, že charakter se vyvíjí, utváří v činnosti! Nikde nelíčí charakter v procesu jeho vznikání. Charakter je tu spíše plodem přírody. Je to zpravidla převaha jedné složky, která převažuje a ovlivňuje tak daný charakter (Egmont ovlivňuje ostatní láskou, Faust touhou po poznání apod.).Neprávem bývá homérským hrdinům vytýkán nedostatek analýzy vnitřních zážitků. Teprve mnohem později, kdy mýtus již nebyl s to vycházet vstříc rozmanitým obměnám lidského soužení, novodobý román, zvláště psychologický, osamělé hledání vnitřní jistoty, rozvinul k dokonalosti umění introspekce a analýzy zážitků lidského nitra.Je-li oběma básním cizí líčení přírody jako pozadí jednotlivých dějů, básník často sahá k přírodě pro přirovnání vskutku sugestivní. Síla rozumu, statečnost, hrdinství, lidskost, přátelství a láska - to byl svět hodnot hrdinů v obou eposech Hemérových. A nebyl by to lidský úděl, kdyby s tou plností a vášnivostí života nekontrastovala skutečnost smrti. Poslechněte si jen rozmluvu Achilleovu se stínem mrtvého přítele Patrokla.Illias je tedy eposem války, Odyssea míru. Obě básně měly nesmírný význam pro Řeky, působily na jejich poezii i prózu, na umění výtvarné, na vědu, filosofii, na výchovu i na celý národní život Řeků. Pro budoucí věky se staly nedostižným vzorem epiky. Na rozhraní 6. a 5. stol. př. n. l. vznikla epická skladba Válka žab a myší, která paroduje látky malého významu, jež však byly odívány do tradiční epické formy. Do češtiny ji nově přeložil O. Smrčka (Světová četba, sv. 199).Významný je vliv homérských básní na evropské literatury zejména od 14. stol. (Petrarca, Boccaccio). Pohádkových momentů Odysseje používali Ariosro v Itálii, Spencer v Anglii, Hans Sachs v Německu. Také Torquata Tassa Osvobozený Jeruzalém (1575) nese stopy vlivu Homérova. Humanitní složky obou eposů vysoce ocenil Herder. Nemenší vliv měl Homér v Rusku (Puškin, Tolstoj, Gogol, Bělinskij).do naší staročeské literatury se sice dostala historie o válce trojské, avšak nebyla tu tlumočena tradice antická, nýbrž byla tu obměňována toliko vypravování poklasická. Naši romantikové studovali s nadšením mezi jiným také Homérovu Ilias a Odysseu. Plodem tohoto zájmu byl však toliko stesk a lítost, že se v naší dávné minulosti nemůžeme pochlubit něčím podobným. Snad i to byl jeden z motivů, jež vedly ke vzniku Rukopisů Královédvorského a Zelenohorského.Až do novověku byl za autora obou básní pokládán Homér. Teprve v 19. stol. se rozvinula diskuse, jsou-li tyto básně mechanickým spojením navzájem nesouvislých epických básní na témata z pověstí trojského cyklu (teorie písňová), či vznikly-li rozšířením jakéhosi "jádra", které obsahovalo již všechny základní momenty látky obou básní. uvážíme-li výraznou jednotnost uměleckého plánu obou básní, sotva dáme za pravdu myšlence, že básně vznikly pouhým sebráním epických básní menších. Přijmeme-li však názor, že každá z obou básní musí být plodem jednoho autora, zůstává otevřenou otázka, je-li autorem obou Homér sám či máme-li předpokládat existenci autorů dvou. Tvůrcem Iliady se zdá nepochybně Homér, který pocházel ze Smyrny a žil asi v 8. stol. př. n. l. Soudí se, že Odyssea je asi o sto let mladší a že je rovněž dílem geniálního básníka, ovšem nám prý neznámého.Proč tedy právě dnes Homér? Také ve slovesném umění je dnes možno pozorovat mučivé zproblematizování člověka a lidského života vůbec. Příliš velká část moderní literatury propadá dnes samoúčelné sebepitvě, psychologismu a atomizaci duševního života. Zdá se proto, že je na čase věnovat větší pozornost lidským příběhům, v nichž se nejspíše potkáváme s celými lidmi, a tedy se skutečným a plnokrevným životem. Připomeňme tu jen strhující, byť protikladnou osobnost Achilleovu, "duši rekovnou a i pěvnou, vášnivou i něžnou, trpící i vítězící, velkou v hněvu i v lásce, slavnou v životě i smrti". Nemíníme tím nikterak popírat závažnost a oprávněnost krátké básně, kterou tak vášnivě obhajoval Ed. A. Poe a Ch. Baudelaire. Souhlasíme však s P. Claudelem, že cílem umění je "hledání celků, velikých mas, ovládaných mohutnou kompozicí", kde jedinec je toliko "jedním z částečných účinků". Je to ostatně zcela v souhlase s moderními psychologickými teoriemi osobnosti, která se rozvíjí jen v tvořivé interakci se svým sociálním prostředím. Klademe-li tedy dnes důraz v genezi osobnosti na sociální kontext, nepopíráme vůbec jedinečnost a neopakovatelnost lidské osobnosti ani obrodnou sílu jejích emocí, jimž je věnována převážná část tvorby lyrické. Méně často se pak v poezii epické mění v pouhou hru slov. Poezie přišla prý do rozpaků od chvíle, kdy jsme počali číst verše pouhýma očima! Vybrané nahrávky z nestárnoucích eposů Iliady a Odysseje v podání našich předních umělců vám v sugestivní kráse mluveného slova přiblíží dávný svět dramatických bojů, svět silných vášní, lásek i nenávisti, hrdinství, oddanosti, obětavosti a věrnosti. Dát pocítit znovu vášnivou lásku a vůli k životu navzdory všem jeho strastem, k životu, který nebyl dosud oslabován samoúčelnými reflexemi a v němž se dosud nerozpadla jednota poznání, cítění a jednání, to je v podstatě smysl našeho rozhodnutí darovat do diskotéky milovníku poezie alespoň v ukázkách odkaz z nejvzácnějších.

Z komentáře režiséra Tomáše Vondrovice k prvnímu vydání hry v roce 1995: Zmoudření Dona Quijota je pro mě jedním z nejkrásněších snímků, které mi bylo dopřáno natočit. Měl jsem a dodnes ho mám rád z několika důvodů. Především pro hru samu, od mládí jsem ji ctil jako jednu z oněch "erbovních her srdce", s nimiž bych se rád někdy setkal; ale také proto, že, domnívám se, její akustický přepis v mnohém vyhovuje básnickému originálu Viktora Dyka věrněji, než to může dokázat jeviště - hra na fantazie tu není vymezena hmotným prostorem, milenci nepotřebují malované hory - a rána, kterou Quijote utrží v souboji, nevyžaduje rozličného komparsu. Dalším důvodem je, že jsem měl možnost vybrat si ideální soubor, který by se na jevišti sotvakdy mohl sejít; nemyslím tím na dva představitele hlavních rolí, pana J. Kemra a pan R. Hrušínského, ale skutečně na celý soubor a výkony všech dalších herců - však také práce probíhala podle toho, brali jsme jen to nejlepší a nenenechali se tísnit časem ani jinými vnějšími okolnostmi. Samozřejmě dominantní role i výkony obou pánů - pravých mistrů svého oboru - nelze zapomenout; dnes už si své dialogy o věčném ideálu, kráse a lásce doříkávají na jiné scéně, kde, jak věřím, nešťastné Quijoty nesužuje malost, závist ani nepochopení. Je paradoxní (ale možná i zákonité), že tenhle snímek čekal na okamžik, kdy bude smět spatřit světlo světa, víc než šest let. Jsem opravdu rád, že ta chvíle nadešla, i když mě naplňuje jistým zármutkem fakt, že se jí nedočkal ani jeden z protagonistů. Básnické poselství Viktora Dyka se tak - kouzlem nechtěného - stává i posledním hereckým vzkazem pana Kemra pro ty, kteří chtějí naslouchat.

Poéma Vladimíra Holana (1905-1980) Noc s Hamletem patří bezesporu mezi vrcholná díla české pozie. Poprvé vyšla knižně v roce 1964, byť byla napsána již v padesátých letech, ale Holan tehdy příliš nevyhovoval politickým poměrům v zemi a tak si tato skladba musela na knižní vydání počkat.V listopadu roku 1963 byla Holanova Noc s Hamletem druhou inscenací Poetické vinárny Violav Praze. V režii jejího ředitele Vladimíra Justla v ní účinkovali R. Lukavský, D. Sedláčková, M. Doležal. Představení se hrálo řadu let a stalo se legendou.Radovan Lukavský, nezapomenutelný představitel Shakespearova Hamleta na prknech Národního divadla, tak zůstal s postavou Hamleta spojen i poté, co s divadelní rolí skončil, byť v podobě proměněné.V roce 1968 toto legendární představení nahrála v Divadle hudby firma Supraphon. Tento skvost supraphonského archivu posíláme za posluchači v digitální podobě k pátému výročí úmrtí Radovana Lukavského († 10. března 2008)

Pohádkové vyprávění pro nejmenší s písničkami autora Jana Pixy a s hudbou Milana Baginského natočil Supraphon v roce 1985 ve studiu Lucerna.Vypravěči Petr Nárožný a Jana Dítětová seznamují děti s třemi pohádkovými královstvími, kde se moderní pohádkový příběh odvíjí - je to Zlatovláskov, Sněhurkov a Honzovsko. V dalších rolích se posluchačům představí Sylva Sequensová jako princezna Verunka, Michal Pešek jako královský myslivec Jirka, Tomáš Juřička v roli prince Honzíka nebo Marek Eben v roli prince Mirka.

Dramatizace jednoho ze základních děl české dětské literatury - pohádkového vyprávění evangelického kněze Jana Karafiáta o Broučkovi, o jeho tatínkovi a mamince, o jeho kamarádce Berušce, o jejím tatínkovi Kmotříčkovi a mamince Kmotřičce, o tetě Janince a dalších broučcích. V nahrávce můžete slyšet Jaroslava Marvana, Jiřinu Bohdalovou, Františka Smolíka, Františka Filipovského a další.

Velký otec moderní literatury, Giovanni Boccaccio, napsal své nejslavnější dílo v polovině 14. století. Od té doby žil Dekameron po celá staletí oslavován i zatracován, parafrázován, napodobován. Zesta příběhů, které si v Dekameronu vypráví společnost sedmi mladých urozených dam a tří mladých mužů na odlehlém zámečku u Florencie, kam mladí lidé uprchli před morem, načetl Miloš Kopecký koncem šedesátých let povídky tři, jež tvoří základ naší nahrávky. Dva z příběhů mají silný erotický náboj, všechny tři jsou však neobyčejně aktuálním obrazem platným i pro svět dnešní. Přetvářka, chtíč a hamižnost, zde vtipně odhalovaná na postech nejvyšších, nevymřela s dobou počínající renesance a její vláda dosud neskončila.Miloš Kopecký je při četbě tohoto základního kamene evropské prózy ve svém živlu a pověstnou ironii a břitkost uplatňuje skvěle nejen v již zmíněných příbězích milostných. Klasika, která překvapí, uchvátí a vzruší!

Málokterá knížka pro dětské čtenáře se drží na knižním trhu tak dlouho, jako Broučci Jana Karafiáta, který je vydal vlastním nákladem v r. 1876. Důvodů je víc, především však půvab a jednoduchost respektive srozumitelnost (pro děti tak důležitá) Karafiátova textu, v němž přenesl lidský život do světa broučků-světlušek. Přes náboženské aspekty knihy (Karafiát byl evangelický farář) se k ní hlásily všechny generace českých čtenářů a k její popularitě přispěly také ilustrace Jiřího Trnky i pozdější seriál TV večerníčků. Supraphon má ve svém archivu hned tři verze dramatizací Broučků, z nichž jednu, postavenou na interpretačním mistrovství Věry Galatíkové s hudbou Vadima Petrova, vám nabízíme zde. Dramatizace jedné z nejoblíbenějších dětských knih!

Něžné a hřejivé vyprávění o malém kocourkovi, který si píše deník o všech zážitcích se "svým člověkem", o objevování okolního světa, o setkáních s přáteli i nepřáteli, vyprávění o tom, kdo je Zelenoočka, Bělovous, Zrzunda, Franta Šramota a hlavně Kiki a také o tom, co se od nich všech Modroočko naučil, načetl v roce 1962 a pokračování v roce 1964 pro rozhlasové večerníčky Hajaja Vlastimil Brodský a vydal Supraphon na LP deskách DV 15160 /(P) 1963/ a DV 15224 /(P) 1964/. Později, v roce 2006, vydal Supraphon mírně zkrácenou verzi těchto dvou překrásných vyprávění na CD SU5747-2. Na našem novém titulu určeném pouze pro digitální obchody najdete plné znění původních dvou LP z let šedesátých.

Netradičně pojaté pohádkové příběhy ze skutečných životů neskutečných hrdinů, kde si každý může najít nějaké to moudro či poučení do života. Povídánky bájného vypravěče od autora Petra Jánského jsou variací na notoricky známá témata a souborem 26 příběhů, například o životě a smrti, princeznách, skřítcích i čarodějích a ježibabách.Nevážné žerty věnované vážným věcem, to vše a více jsou tyto příběhy ze snů pohádkářských fantastů. Zaposlouchejte se tak do těchto originálních Povídánek, které pro vás vypráví známé osobnosti, jako jsou Vladimír Brabec, Jan Kanyza, Pavel Trávníček, Jan Přeučil, Pavel Soukup a jako bonus Tomáš Verner a sám autor Petr Jánský.

Ukázky z divadelních her mnoha autorů a divadelních scén vydával v minulosti Supraphon na různých titulech (České drama, Inscenace, které nás zaujaly, Významné inscenace Vinohradského divadla, profily jednotlivých herců atd.).Ukázky z her Válka s mloky, Bílá nemoc, Loupežník, Ze života hmyzu - audiokniha obsahuje ukázky z divadelních her, jejichž autorem je Karel Čapek.

Lidová říkadla jsou krátké jednoduché básničky s výrazným rytmem, určené pro nejmenší děti. Napomáhají při dětských hrách, procvičují řeč v podobě různých jazykolamů, škádlí děti a rozvíjejí jejich fantazii. Nejznámější dětská říkadla uspořádal malíř Josef Lada do sbírky, kterou ilustroval obrázky, korespondujícími svou hravostí a jednoduchostí s rytmizovaným textem. Tato leporela s říkadly učí již mnoho generací batolat nejen ke správné výslovnosti, ale k řeči vůbec. Nyní vychází padesát dva těchto nejznámějších krátkých básniček na našem albu nejen v mluveném přednesu Josefa Somra, ale vzápětí je vždy každé říkadlo, zhudebněné Janem Rotterem, zazpíváno dětským sborem. Děti znají tento cyklus Ladových říkadel i z vysílání České televize v rámci dětských pořadů. Příkladná ukázka skvělé didaktické pomůcky, která seznamuje děti se světem, rozvíjí jejich fantazii, techniku řeči i zpěvu, a to vše formou krásného uměleckého díla!

Audiokniha Proč se pes hněvá na kočku a 7 dalších pohádek obsahuje tyto části:Proč se pes hněvá na kočkuProč má užovka na hlavě žluté půlměsíčkyProč dělá jelen po lese zrcátkaProč má datel červenou čepičkuProč má jehňátko na krku varhánkyProč jsou malá divoká prasátka pruhovanáProč plují peřinky po oblozeProč je v moři slaná voda

Lidé mají rádi zvířata - nejen, že je pozorují, ale že se v nich vidí. Tuší a čtou z nich vlastnosti, jež v nich samých bývají utajeny. To je všeobecná věc. Někdy si z nich odvozují vlastnosti, které jim samým chybí. U psů hledají věrnost, přítulnost, nahrazují jim kamarády. Přímočarost zvířete, jeho instinktivní chování, působí na lidskou psychiku osvobodivě.Humorista Jaroslav Hašek měl zvířata rád od malička. Už v domácnosti jeho matky se všichni museli podřídit panovačným choutkám jejich kocoura Bobeše, z něhož se postupně vyvinul tyran, ovládající celou rodinu. To však Jaroslav netušil, že se v dospělém věku stane znalcem různých druhů psů - kynologem, a že "svět zvířat" se stane jeho profesí. Jako literát - humorista totiž nenašel zaměstnání (redakce se bály jeho štiplavého humoru) - a proto vstoupil do časopisu Svět zvířat, jehož redakce i zvěřinec jsou umístěny v Košířích. Jsa nyní redaktorrm "odborného listu" musel se naučil "pomlouvat zvířata", totiž shánět poznatky a detaily o jejich vlastnostech, aby uspokojil zájem čtenářů. V prvním "zvířecím fejetonu", otištěném v tomto časopise, nazvaném příznačně O jednom hrozném psu, vytvořil portrét psa- tuláka, který byl navenek "tak ošklivý" - až byl krásný. Po zákonu uměleckého obrazu vyjádřil zde vlastní ideál tuláka, bohéma a satirika. V redakci Světa zvířat získal nový redaktor obrovskou zkušenost. Naučil se pracovat s prameny a příručkami - Brehmův Život zvířat byl mu každodenní zoologickou příručkou. Psal o všem možném - o opicích psohlavých paviánech, o žralocích u Messiny, o afrických ptácích a jiných zajímavostech ze života zvířat. Jenže nic netrvávěčně. Po čase, když jeho prameny začaly vysychat, začal objevovat nové, neznámé rysy a vlastnosti - a když ani to nedostačovalo - začal si prostě "neznámé" tvory vymýšlet. S gustem mystifikátora psal o prahorní bleše inženýra Kúna, o ještěrech a ptácích třetihor, dokonce si dovolil přejmenovat sojku na nový druh ptáka "ořešníka" - protože prý sedává na ořechu - apodobně. Odběratelé a odborníci -zoologové se pochopitelně dotazovali, psali a stěžovali si majiteli listu - a Hašek dostal "padáka". Ten se však nevzdal. Rozhodl se pro samostatné podnikání. Na jméno své ženy, která neměla o jeho plánech ani tušení - založí si vlastní obchod se zvířaty. - čili tzv. Kynologický ústav A začal podnikat. V časopise Svět zvířati jinde nalezneme řadu inzerátů, v nichž Hašek oznamuje, že zakoupí různé druhy psů, které umístí ve vlastním zvěřinci. Jak sehnat dostatečné množství exemplářů, nemáte-li peníze, abyste je mohl zakoupit? Hašek si věděl rady. Najal sluhu Čížka, košířského občana, který nejen že dovedl psy, dovedl je také opatřit. Na svých potulkách Prahou odlákával chovatelům jejich miláčkya sbíral některé zatoulané "exempláře", které pak uzavřel v Haškově košířském obchodu. Jak se o tom dočtete ve Švejkovi. A tím jsme u našich dvou ukázek. V první z nich, v humoresce Můj obchod se psy, líčí autor humorně, jak došlo k založení "kynologického ústavu" a jak sluha Čížek obstarával nové exempláře. Všechny okolnosti nasvědčují tomu, že tato brilantní "zvířecí" humoreska je do značné míry vzata ze skutečností - dnes by se řeklo, že to je vlastně reportáž, anebo "literatura faktu". Podobně je tomu i v druhé ukázce, s názvem Má drahá přítelkyně Julča. Zdánlivě jde o fantastickou grotesku. Je možné, aby se cvičená opice psohlavého paviána zmocnila pistole a vkroji tyrolského citeristy Jägerleho vystrašila výstřelem stařičkého trafikanta, bydlícího v přízemí v Košířích čp. 249 pod Cibulkou, téměř k smrti? Tady zřejmě pracovala Haškova humorná fantazie. Jenže: dlužno podotknout, že šimpanzí samice Julča, alias "tyrolák Jägerle", skutečně v roce 1909 v Praze existovala! Vystupovala jako cvičená opice v pražském Varieté(dnes Divadlo v Karlíně), zprvu společně s cvičeným opičákem "konzulem" Petrem. Zanedlouho poté, když o jeden a půl roku mladší opičák Petr svými kousky Julču zastínil, octla se "na penzi" a byla zřejmě dodána do zvěřince Světa zvířat v Košířích. Že v ní její cirkusové návyky a touha po uměleckých produkcích zřejmě neutuchly, o tom svědčí naše ukázka. Podlenázoru literární kritiků může být tato "zvířecí" causerie Haškova klidně srovnávána s humoreskami Chestertona, Wilda, Čechova a jiných evropských humoristů. Slyšíme-li tyto dvě ukázky brilantního "zvířecího" humoru, zde v interpretaci Vojtěcha Dyka, napadne nás zvláštní věc: tento autor musel mít psy a zvířata velice rád, neboť je dovedl nejen bedlivě pozorovat, ale dovedl se vciťovat do jejich světa a charakterizovat ty jejich vlastností, jež se až nápadně podobají lidským; Jako milovník a přítel zvířat nacházel Hašek modely chování, jež bývají u lidí skryty zástěnou "výchovy" a přetvářky. Zvířata mají prostě čistou duši - jsou naivní a bezprostřední, jako děti, ale nedovedou lhát. Jsou proto hlubinným zrcadlem lidského chování a lidské duše. Snad proto si je Hašek tolik oblíbil. S jistou nadsázkou lze říci, že Haškův přístup ke srovnání života zvířat a lidí je u tohoto autora nejen jímavý, ale i v jistém smyslu - filozofický.

Pohádky autorů Pavla Gryma, Miloše Wolfa, Marie Jehličkové a Františka Nepila byly pro Supraphon nahrávány v lednu až březnu 1979 v pražském studiu Lucerna s herci Janem Fišarem, Ladislavem Peškem, Helenou Štáchovou, Josefem Kemrem, Miroslavem Masopustem, Vlastou Matulovou a dalšími.

Pohádky na albu z roku 1977 jsou určeny pro větší děti. Album obsahuje dramatizaci:O kurážné Majdalence O uplakaném králiO líném a mlsném králiscénku z dílny S+H: Co dokáže lidské srdceMajdalenku, která se nechala naverbovat do války místo svého tatínka, hraje Pavlína Filipovská, v dalších rolích mohou malí posluchači slyšet Josefa Kemra, Ilju Racka,Ladislava Peška a další.

Pohádky A. S. Puškina čerpají náměty z ruského prostředí a vycházejí ze staré ruské lidové slovesnosti. Právě pro jejich svébytnost se k nim neustále vracíme s obdivem a se zvědavostí.Jedna z jeho nejznámějších pohádek Pohádka o rybáři a rybce, napsaná volným veršem, vypráví o chtivé, svárlivé stařeně, která chce neustále více a více moci a bohatství, není spokojena s žádným z mnoha darů zlaté rybky-královny moří. Za svoji chamtivost je nakonec potrestána tím, že skončí tam, kde začala - je zase chudou rybářovou ženou v chatrči.Veršovaná Pohádka o mrtvé princezně a sedmi bohatýrech přináší přesvědčení a poučení, že každá křivda bude potrestána.Pohádka o popovi a jeho dělníku Baldovi je také veršovaná a vypráví o nespravedlivém popovi, který potřebuje dělníka a najme si Baldu. Ten chce za svou práci jen pořádně se najíst a dát popovi tři pohlavky za rok. Pop vymýšlí práci, kterou by Balda nesplnil, ale ten se ošidit nedá....Netradiční pohádky Oskara Wilda jsou jedny z nejúchvatnějších pohádkových příběhů; děti v nich sice nenajdou černobílý svět dobra a zla, jejich konce nejsou vždy šťastné, ale ani lidský život není vždy takový.Jsou to pohádky, kde děti mohou zjistit, že ne každý, kdo se tváří, že je hodný, skutečně hodný je...Pohádka Šťastný princ je smutné podobenství o smyslu obětování se. Myšlenkově bohatá, lyrická pohádka vypráví o přátelství vlaštovky a osamělé sochy šťastného prince. Vlaštovka před odletem do teplých krajin odpočívá na soše zemřelého prince, který až nyní, jako socha, vidí bídu a neštěstí lidí žijících dole, ve městě. Vlaštovka neodlétne a pomáhá princi splnit jeho přání, aby vše, čím byl vyzdoben, věnoval na utišení lidské bídy...Pohádka Oddaný přítel je právě z těch, které děti učí, že někdy je opravdu lepší dávat si velký pozor na to, kdo je váš skutečný a nejlepší přítel...a jestli si vaše přátelství zaslouží...Jako bonus jsme přidali k původnímu albu nahrávku z roku 1960 - pohádku Oscara Wilde Slavík a růže - pohádku o lásce, oběti a lidské malichernosti.

Z komentáře k původnímu LP 1218 4033 Supraphonu z roku 1985:Divadlo má své legendy a svou přítomnost. Velký herec se stává legendou už v době, kdy ještě tvoří na jevišti a je přítomen i tehdy, kdy odešel: v divadle žije jeho duch a jeho legenda....K jedné z těchto legend patří Vlasta Fabianová...Modrá růže je kompozice ze vzpomínek Marie de Saint Exupéryové, matky spisovatelovy, z jeho dopisů a uměleckých i faktografických intermezz, prologu a epilogu. které frázují jak vzpomínání matky, tak synovy listy. Je to text, s nímž se Vlasta Fabianová se svými životními i uměleckými zkušenostmi a svým smyslem pro tradiční hodnoty mohla ztotožnit - s jeho radostmi, ozářenými dechem vzpomínky, i s jeho tragikou, která je neúprosně doslovná.Jakoby v něm bylo vše, čím prošlo její herectví: psychologie, expresivita, lyrismus, včetně jisté nostalgie, patos tvrdé skutečnosti, a taky ono téměř civilní, přesněji řečeno prosté, všední vědomí životní reality bez pláštíku klamné iluze. A stačí na tu radost i bolest jen hlas, hlas, který vždycky měl a stále má tu jedinečnou barvu, hlas, který nikdy nebyl všeobecný...Vladimír JustlAntoine de Saint-Exupéry † 31.07.1944Lída Engelová a Vasta Fabianová