David Lagercrantz

Už nechci být kořist. Chci se stát šelmou. - Lisbeth Salanderová V jednom ze stockholmských parků se najde tělo žebráka s amputovanými prsty na rukou i na nohou. Vypadá to na nešťastnou smrt bezdomovce, avšak patoložka Fredrika Nymanová se nemůže zbavit pocitu, že s mrtvým je něco v nepořádku, a proto se spojí s Mikaelem Blomkvistem. Případ probudí Mikaelovu pozornost, protože žebráka někdo slyšel cosi brblat o švédském ministru obrany Johannesu Forsellovi. Byly to jen řeči paranoidního blázna, nebo měl opravdu podivné konexe na vládní garnituru? Mikael požádá o pomoc Lisbeth Salanderovou, ta však po pohřbu Holgera Palmgrena odjela ze Švédska a neozývá se. Nikdo netuší, že pobývá v Moskvě, aby se jednou provždy vypořádala se svou sestrou Kamillou. „Lisbeth je tou pravou ženskou hrdinkou dnešní doby. Stejně jako jsme kdysi měli Sherlocka Holmese, dnes máme Lisbeth. Dokonce si dovolím tvrdit, že její postava je novým kulturním dědictvím.“ – DAVID LAGERCRANTZ, v rozhovoru pro iDNES.cz

„Vždycky jsem se tě chtěl zeptat na to dračí tetování…“… zmíní jednoho dne Holger Palmgren, který získal dokumenty vrhající nové světlo na bezpráví, jež Lisbeth Salanderová zažila v dětství. Dotazovaná si v té době odpykává kratší trest v ženské věznici Flodberga a směřuje k nevyhnutelnému konfliktu se spoluvězeňkyněmi. Požádá tedy Mikaela Blomkvista, aby jí pomohl s dalším pátráním v minulosti. Stopy vedou k Leovi Mannheimerovi, partnerovi makléřské firmy. Jak jsou osudy bohatého mladého muže propletené s dávným Lisbethiným traumatem?„Opět se setkáme s charakteristickým hlasovým projevem Martina Stránského, kterým si podmaníposluchače už po několika minutách.“ – naposlech.cz„Byl jsem těmi postavami úplně posedlý. Jedna z nich je novinář ve středním věku, takže se s ním dokážu ztotožnit. Druhá postava je mi velmi vzdálená, ale její tajemství mě fascinuje. Jako novinář jsem chápal důležitost své práce a co všechno může ovlivnit. Ale jako spisovatel jsem se svázaný necítil. A to bylo klíčem k úspěchu. Do psaní tohoto románu jsem vložil srdce i duši.“ – David Lagercrantz

„Zaměřte se na nejslabší místo. Bojujte.“ – Lisbeth SalanderováČasopis Milénium má nové majitele a jeho kritici tvrdí, že Mikael Blomkvist kvůli syndromu vyhoření uvažuje o změně zaměstnání. Pozdě v noci Blomkvistovi zavolá profesor Frans Balder, přední odborník na výzkum umělé inteligence. Tvrdí, že má důležité informace o americké zpravodajské službě a že byl v kontaktu s výbornou mladou hackerkou, která se podobá někomu, koho Blomkvist dobře zná. Mikael doufá v exkluzivní reportáž, kterou on i Milénium tak zoufale potřebuje. Lisbeth Salanderová má jako obvykle své vlastní plány. Nadešel čas, aby se jejich cesty ještě jednou zkřížily.Čtvrtý díl kultovní série Milénium. Mikael Blomkvist a Lisbeth Salanderová opět na scéně.

Mikael Blomkvist a Lisbeth Salanderová odhalia ruské trolie farmyV štokholmskom parku zomrie bezdomovec. Na prvý pohľad to vyzerá ako bežné tragické úmrtie, no patologičke Fredrike Nymanovej sa čosi nepozdáva a osloví Mikaela Blomkvista. Blomkvist sa tak trochu nechcene začne zaujímať o prípad. Bezdomovca opakovane počuli blúzniť o švédskom ministrovi obrany Johannovi Forsellovi. Šlo o čisté bludy, alebo mal žobrák naozaj niečo spoločné s vládou? Mikael požiada o pomoc Lisbeth Salanderovú, no tá po pohrebe Holgera Palmgrena vycestovala z krajiny a teraz akoby sa pod ňou zľahla zem. Nikto netuší, že odišla do Moskvy, aby si raz a navždy vyrovnala účty so sestrou Camillou. Už ju nebaví byť korisťou, túži byť predátorom.Dievča, ktoré musí zomrieť je veľké finále série Millennium z dielne Lagercrantza, plné politických škandálov, mocenskej hry, skúmania DNA, expedícií do Himalájí a dezinformačných internetových kampaní šíriacich nenávisť, ktorých korene siahajú až do ruskej trolej farmy.

V piatej časti série Millennium s názvom Muž, ktorý hľadal svoj tieň ponúka David Lagercrantz čitateľom napínavý príbeh o zneužívaní štátnej moci, o problematike rodinnej cti, mafiánskej brutalite, ale aj o tieňoch minulosti, ktorých sa Lisbeth Salanderová nedokáže dodnes zbaviť. Lisbeth si odpykáva krátky trest v ženskej väznici Flodberga a za každú cenu sa snaží vyhýbať konfliktom s ostatnými väzenkyňami. Netrvá však dlho a Benito, neformálna vodkyňa medzi ženami, ju brutálne napadne. Zastala sa totiž mladej Bangladéšanky, ktorú Benito dlhodobo šikanuje vo vedľajšej cele. Vo väznici Lisbeth zakrátko navštívi jej starnúci poručník Holger Palmgren. Tvrdí, že sa mu podarilo získať dokumenty, ktoré vrhajú nové svetlo na obdobie, keď ju ako dieťa zneužívali. Lisbeth požiada svojho známeho, priateľa a novinára Mikaela Blomkvista, aby jej pomohol s pátraním po dávno zabudnutej pravde. Stopa ich privedie k Leovi Mannheimerovi, spoluvlastníkovi fondu Alfreda Ögrena, s ktorým má Lisbeth spoločného viac, ako by sa na prvý pohľad zdalo.

Časopis Millennium má nových vlastníkov. Zlé jazyky tvrdia, že éra Mikaela Blomkvista sa skončila, aj sám Blomkvist zvažuje zmenu zamestnania. Lisbeth Salanderová sa zdanlivo bezdôvodne zapojí do hackerského útoku. Berie na seba riziká, ktorým sa doteraz vyhýbala. Toto sa na ňu nepodobá. Špičkový odborník na výskum umelej inteligencie profesor Frans Balder zavolá uprostred noci Blomkvistovi, aby ho informoval, že disponuje šokujúcimi informáciami o amerických tajných službách. Prezradí mu, že bol v kontakte s mladou geniálnou hackerkou. Blomkvist tuší, o koho ide. V Blomkvistovi skrsne nádej na senzačné odhalenie, ktoré on aj časopis Millennium zúfalo potrebujú. Ako zvyčajne, Lisbeth Salanderová sleduje svoje vlastné ciele. Nadišiel čas, aby sa ich životné cesty opäť stretli.Román Dievča, ktoré uviazlo v pavúčej sieti z pera Davida Lagercrantza je štvrtým dielom fenomenálnej série Millennium Stiega Larssona, autora prvých troch častí (Muži, ktorí nenávidia ženy, Dievča, ktoré sa hralo s ohňom, Vzdušný zámok, ktorý vybuchol).