OneHotBook

Jeho království – Jedenáct listů Marca Manilia Mezentiana z jara roku 30 po Kristu„A svěřím ti zázrak, jenž se mi zjevil ve snu: Cesta sama je již královstvím.“ Před Velikonocemi dramatického roku, který v budoucím křesťanském kalendáři ponese číslovku 30, se nešťastný Říman Marcus Manilius Mezentianus vydal z Alexandrie do svatého města Židů. Cítí, že zhrzenému srdci uleví jedině očistná pouť, avšak dál zasílá listy římské milence Tulii, neboť se s její krutostí dosud nevyrovnal. Do Jeruzaléma dorazí ve chvíli, kdy na kříži dotrpěl Ježíš, jenž Judeu pobuřoval divotvornými zázraky a ještě neslýchanějším učením. A zatímco se Marcus u svého známého Piláta Pontského dovídá o farizejských pohnutkách exekuce, mizí Ukřižovaný ze skalního hrobu, zrádce Jidáš vrací stříbrňáky a kolonii zachvátí neklid. V poctivé snaze vypátrat, čím se Ježíš Nazaretský lišil od záplavy místních mesiášů, se noblesní vzdělanec Marcus vydává za těmi, které prorok poctil milosrdenstvím. Zpovídá sedláky, kupce i padlé ženy, apoštoly mladé víry nevyjímaje. Připouští si už, že na Golgotě viděl živého boha a zastánce spravedlivějšího království mimo tento svět, ale ještě netuší, že i on sám bude muset ve vztahu k němu učinit zásadní krok… Stvořitel Egypťana Sinuheta – původním školením teolog – přiblížil Kristovu dobrou zvěst moderně, s ohledem na všední mentalitu obyvatel starověkého Středomoří. Pro pochopení kořenů křesťanství tím učinil mnohem víc než díla o svědcích Benu Hurovi či Barabášovi. Plasticitou pohledu na biblickou Judeu se román vyrovná Bulgakovovi i Kazantzakisovi.

Víte, kam se kočce Terezce zatoulalo zelené klubíčko, co se stalo, když se myšky pustily do sýra, a kdo bydlí ve škvíře pod vaší postelí? To a mnohé další se dozvíte z rozverných vyprávění, která jsou právě tak dlouhá, aby se po nich dobře usínalo. Příběhy, které čtou herci známí dětem z filmových pohádek, zavedou nejmenší posluchače mezi zvířátka, do vodní říše i větrného království.

Tak zní zákon džungle. Stačí jen naslouchat! Dobrodružství ztraceného chlapce, jehož pronásleduje krutý chromý tygr Šer Chán, ale zachrání ho vlci. Získává jméno Mauglí, a aby mohl být přijat do vlčí smečky, musí se za něj zaručit ještě další dvě zvířata: starý medvěd Balú, který vyučuje mláďata zákonům divočiny, a pardál Baghéra. Vyprávění sestává z povídek, přičemž Mauglí (Jan Zadražil) je hlavním hrdinou více než poloviny z nich, další dotvářejí obraz džungle i jejích obyvatel a ukazují osudy jednotlivých zvířat v podání herců jako David Novotný, Marek Lambora, Igor Bareš, Jan Vlasák, Marek Holý a Jaromír Nosek. Příběhy napsané v 19. století pro současné děti citlivě převyprávěla Jitka Škápíková. „Jan Vlasák je profesionál a dostane-li se mu správné příležitosti, umí textu dodat další rozměr; umí i v intimním prostředí nahrávacího studia vytvořit iluzi prostoru, času a postav.“ ‒ naposlech.cz

Paulovi Bäumerovi a jeho spolužákům z gymnázia je osmnáct let a jejich další kroky nesměřují na univerzitu, ale do zákopů první světové války. Učí se krýt před střelbou, kterak rozpoznat granát od šrapnelu, jak postupovat při plynovém útoku, učí se pohřbívat své kamarády, učí se přežít. Nestudují, nečtou, nepíšou básně, nechodí na schůzky. Zajímá je, jestli mají dobré boty a plné břicho, protože právě to jim může uprostřed válečného pekla zachránit život. Podle románu Na západní frontě klid byl natočen film, který se stal okamžitě hitem na streamovací platformě Netflix. Film získal 7 cen BAFTA a 4 ceny Akademie (Oscary) včetně ceny za nejlepší cizojazyčný film. „Je to spíš román o lidské duši a vztazích, který se odehrává na pozadí války. Remarque z pozice geniálního autora i novináře ukazuje, kolik vrstev se v člověku skrývá a jak se za daných okolností bude chovat: jak ho to změní, jak ho doba přetaví ke své podobě.“ - Jaroslav Plesl

Každá je jiná, ale všechny po svém usilují o štěstí, lásku a životní naplnění. Během prvního roku bojů Severu proti Jihu prožívají čtyři sestry rozdílných povah pod dohledem starostlivé matky nejrůznější sourozenecká škádlení, nacházejí přátelství, snaží se pomáhat druhým a potkávají je první citové zmatky. Romantická Meg, nezkrotná Jo, plachá Beth a rozmazlená Amy musejí čelit stesku po tatínkovi, který bojuje v občanské válce, nedostatku či vážné chorobě, ale hlavně svým vlastním ambicím, tužbám a malým nectnostem.„Malé ženy jsou dodnes klasikou a na rozdíl od mnoha jiných děl 19. století nebyly nikdy zapomenuty. Něco z jejich kouzla zřejmě dokáže odolat času i proměnám literárního vkusu.“- Jana Kunová, překladatelka Překlad: Jana Kunová Ilustrace: Maria Makeeva

Kompletní znění klasických pohádek v podání herců z Dejvického divadla.To bylo tenkrát, když spolu pejsek a kočička hospodařili a chtěli všechno dělat tak, jak to dělají velcí lidé: umývat špinavou podlahu, péci dort, chodit v neděli na procházku, psát dopis nebo hrát divadlo. Ale protože lidmi nejsou, nedopadne všechno vždycky tak, jak by si přáli – jejich svérázná řešení jsou ale pokaždé zábavná a originální. V některých příbězích také pejsek a kočička navštěvují pana Čapka, s nímž hovoří o "vážných věcech" a pomáhají mu s psaním příběhů pro děti. Znění textu vychází z kritického vydání ve Spisech Josefa Čapka a kromě devíti klasických příběhů obsahuje i povídání Jak pejsek s kočičkou slavili 28. října, které bylo po roce 1948 z politických důvodů vypouštěno. Namísto Čapkových všeobecně známých obrázků doprovodí audioknihu ilustrace výtvarného dua Tomski&Polanski, kteří svou aktuální verzi pojali jako poctu autorovi.

Další vyprávění plné fantazie od autora legendárního Nekonečného příběhu. Jim Knoflík je obyčejný kluk, jemuž se dějí neobyčejné věci. Už jako miminko se octl v Jasmánii, ostrovním královstvíčku, jemuž vládne král Alfons Třičtvrtěnadvanáct. Jeho nejlepším kamarádem je strojvůdce Lukáš, hrdý majitel parní lokomotivy Emy. Když se tahle nerozlučná trojice jednoho dne rozhodne vydat do světa, promění se jejich cesta ve velké dobrodružství. Po příjezdu do Mandaly totiž zjistí, že byla unesena císařova dcera a nešťastný panovník je požádá o pomoc při její záchraně. Stopy ztracené princezny je vedou pohořím Koruna světa, Údolím soumraku a skalní branou Ústa smrti až do dračího města Žalmánie. Tím ale jejich podivuhodné pátrání zdaleka nekončí, neboť na ně čeká množství zkoušek, nebezpečných překážek i tajuplných hádanek. Podle příběhu byl v roce 2018 natočen stejnojmenný film v režii Dennise Gansela.

„Každý, kdo ví něco o smrti, ví taky něco o lásce.“ Jízda dvou hráčů se smrtí ve stylu Carpe Diem.Při návštěvě přítele v malém sanatoriu ve švýcarských horách učiní stárnoucí automobilový závodník Clerfayt nezávazné pozvání krásné a křehké Lillian. Pomalé umírání pod přísným lékařským dozorem nevyléčitelně nemocnou dívku natolik ubíjí, že se rozhodne nepříliš vážně míněnou nabídku přijmout a navzdory varování doktorů i přátel odjíždí s novým známým do Paříže. Nečekané milostné vzplanutí bez budoucnosti nabízí intenzivní prožitek každé zbývající vteřiny. Jak je tomu ale s láskou vždycky, situace se postupně komplikuje...Filmovou adaptaci románu natočil roku 1977 režisér Sidney Pollack s Alem Pacinem v hlavní roli.„Příběh o tom, co je mezi nebem a zemí, o pomíjivosti pozemského bytí a lidského života. Naznačuje, že když člověk zahlédne světlo na konci tunelu, uvědomí si, jak předtím vlastně žil. Je to román o setkání dvou lidí, je to dialog, a vypovídá samozřejmě i o lásce a vztazích.“ – David Novotný„Remarque dokáže rozehrát strohý a přesný dialog, ale vedle toho zároveň předkládá niterné vhledy a sebezpyt protagonistů, v němž se úplně rozkošatí. Až je to s podivem, co dokáže takovými prostředky vyjádřit. V tom je autor silný, kolik toho o lidech ví a jak to dokáže formulovat.“ – David Novotný

Yankeeové ji ve válce neporazili. A nepodaří se jim to ani tentokrát! Ubránit domovskou Taru byl pro Scarlett odjakživa cíl veškerého snažení, jelikož rodná hrouda je pro Jižana posvátná. Nic na tom nezmění ani nouze za poválečné rekonstrukce Jihu (1865–1877) během prezidentování generála Granta, ani salonní názor, že podnikání se pro řádnou ženu nehodí. Yankeeská armáda tuhle svéhlavičku neporazila – a nějaké tlachy tuplem ne. Neohrožená hrdinka nadále vyznává právo žít si po svém všemu navzdory, tudíž přebírá sestře nápadníka Franka a jemu krátce nato také otěže rodinného podnikání. Pila a velkoobchod dřívím pod jejím vedením vzkvétají asi i z toho důvodu, že není radno, aby se jí kdokoli protivil. Co na to nevyzpytatelný Rhett Butler, jenž se sice nikdy nezachová podle Scarlettiných přání, avšak je ochoten přiskočit na pomoc třeba ve chvíli, kdy se její rozčarovaní příbuzní tragicky zapletou s Ku-klux-klanem? Snad ty dvě ustavičně se míjející životní bludičky polidští, když se konečně vezmou a budou mít spolu dcerku. Anebo je i tento pokus odsouzen k tomu, aby ho odvál vítr jako plevu, neboť nezištnou lásku obyčejnou sebeláskou nenahradíš?Druhá polovina románové epopeje, která za nekompromisní zúčtování s romantickými klišé získala Pulitzerovu cenu 1937. V její hollywoodské adaptaci se na plátně střetávají Vivien Leighová a Clark Gable.

„Plantáže nejsou k ničemu, když žena nemá muže, kterého chce…“Na jaře 1861 je šestnáctiletá Scarlett O’Harová svéhlavička k pohledání i na jižanské Georgii, jejíž mocipáni hledí na reformy Yankeeů s přezíravostí. Rozmazlená holka z plantáže Tara má vždy to, nač si ukáže – jen sečtělého Ashleyho ne, protože ten už dal slovo Melanii. Když ji mladík slušně odmítne, nepomůžou uražené Scarlett ani trucovité vdavky za jiného, ba ani její příkladná buldočí vytrvalost. Její potupě navíc nechtěně přihlížel chlapík ze stejného těsta: pro místní honoraci nepřijatelný solitér, drzoun a dobrodruh Rhett Butler, jehož dravčí metody by hrdinka ráda zkoumala víc. A tak jim osud vyjde zlomyslně vstříc. Vypukne válka Konfederace s Unií, od žen v krvácejícím zázemí se očekává tatáž odvaha jako od mužů v poli a oba paličáci si lezou do rány víc, než sami chtějí. Nejnápaditější milostná epopej americké literatury pod tlakem frontových událostí záhy přerůstá v román zrání, v němž dramatické peripetie Scarlettina vztahu k Rhettovi ukazují i způsob, jak se dá Jih léčit ze sebelásky. Z omamné sebelásky odsouzené k všeničící vichřici, aby se sobci konečně naučili milovat druhé nehledě na odlišnosti.První polovina prózy, která byla odměněna Pulitzerovou cenou 1937 a je nejprodávanějším beletristickým dílem všech dob. V její filmové adaptaci (1939) se na plátně sváří Vivien Leighová s Clarkem Gablem. Snímek získal tehdy rekordních osm Oscarů.

Dva malí kluci na opačných stranách velkého plotu Devítiletému Brunovi se nechce opouštět starý dobrý pokojíček, školu ani kamarády v Berlíně a stěhovat se do nového, osamělého a ponurého domu v tajemném místě, kterému říkají Oušic. Jenomže Fíra, nadřízený Brunova tatínka, tak rozhodl a děti do podobných záležitostí nemají co mluvit. S kým si tady ale Bruno bude hrát? Z okna vidí jen vysoký plot a za ním občas podivné lidi, kteří všichni nosí pyžamo – i přes den! A pak se jednoho dne seznámí se stejně starým Šmuelem…V roce 2008 vznikla také filmová adaptace s Asou Butterfieldem (zahrál si ústřední postavy též ve snímcích Enderova hra nebo Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti), Davidem Thewlisem a Verou Farmigou v hlavních rolích.

Charlieho IQ 68 náhle vzrostlo na 185. Pomůže si? Pekařský pomocník Charlie Gordon je mentálně retardovaný, což nutně neznamená, že by si jako kdokoli jiný nechtěl v životě polepšit. A protože vyniká úžasnou motivací k učení, vybere si ho věda jako první lidskou bytost, jejíž inteligence se zvýší operativně. V laboratorním prostředí dostane mladík za úkol psát si deník a také společnici: myš Algernon, která mu bude při pokusech kontrolním vzorkem a sparingpartnerkou. Experiment se vydaří. Charlie nejenže v pekárně vymýšlí zlepšováky a odhaluje zloděje, ale dokonce předčí i strůjce svého pronikavého intelektu. Vysoká inteligence však zároveň obnáší větší pochyby a osamění. Co si teď geniální robinson ducha počne? To byl jen hříčkou v rukou behaviorálních psychologů, kteří ho zneužili jako krysu pro ověření hypotézy? Keyesova obžaloba nezodpovědné vědy patří mezi 100 nejuznávanějších děl SF a dočkala se mnoha filmových, divadelních i rozhlasových adaptací. Mezi nimi září americký snímek Charly (1968) s Cliffem Robertsonem, oceněný Oscarem a Zlatým glóbem, anebo film z roku 2000 s Matthewem Modinem. U nás je nejznámější divadelní verze s Janem Potměšilem, který účinkuje i v této audioknize. „Takovou povídku bych i já jednou strašně rád napsal.“ - Isaac Asimov

Měli si být oporou a stvrdili to před Bohem. Avšak jen ona na to dbala…Už počasí v anglickém přístavu věstí, že se španělská infantka Catalina bude muset důkladně obrnit proti nevlídnosti Severu. Sňatková politika jí za chotě určila zdejšího prvorozeného prince Artura Tudora, jenže osud s ní má jiné, daleko chmurnější plány. Když neduživý manžel brzy nato zemře, najde v mladé vdově zalíbení mladičký švagr Jindřich. Přestože si ji nakonec odvede k oltáři, není utrpení v životě královny Kateřiny (1485–1536) zdaleka zažehnáno. Žádnému z jejich synů nejsou dopřány ani dva měsíce života, zmar se vrší, léta běží. Temperamentní Jindřich VIII. zoufale toužící po dědici obětuje nejprve vřelost, pak věrnost a posléze soudnost. A tak zatímco dějiny tudorovské Anglie s přičiněním Anny Boleynové spějí k neblaze proslulému rozvodu, jenž otřese zvyklostmi raně novověké Evropy, strachuje se odkvétající katolická královna nejen o přežití v podmínkách určovaných mužskou vůlí či o legitimní nároky své jediné dcery, ale i o spásu vlastní duše…První svazek řady Šest tudorovských královen předkládá dramatickou epopej o vnitřně poctivé panovnici, jejíž svatá trpělivost ostře kontrastuje s činy manžela, prosazujícího své ego přes veškeré překážky světské i duchovní. O prolité krvi nemluvě.„Kouzlo Weirové tkví v paletě jemných detailů, díky nimž oživuje šedivý příkrov života.“ – The Guardian

„Svoboda je svoboda říkat, že dvě a dvě jsou čtyři. Pokud je toto zaručeno, všechno ostatní už vyplyne samo.“Ve zbídačelém Londýně na území superstátu Oceánie se v dubnu 1984 úředník Ministerstva pravdy Winston Smith přiměje vzepřít. Už se mu zajídají pěstěná stádnost i technika normopsychu, využívané coby hráz proti občanskému vzdoru. Pochyby začne potají svěřovat deníku i přesto, že každý pohyb v téhle chmurné zemi monitorují telestěny Velkého bratra. Krutovláda jedné Strany navíc s Winstonovým přispěním z dějin cíleně vymazává veškeré vzpomínky na dobu před Revolucí, neboť hodlá pomocí znetvořeného jazyka zvaného neolekt obyvatelstvo opanovat na těle, v duchu i v srdci – ryzí, nezměrnou, totalitní mocí. Zbývá aspoň jiskřička naděje na svobodu? Nicméně i Winstonova láska k Julii a krimistyk s ní představují protestní akt, takže za oběma asi brzy spadne klec. A pak…? Pak už jen drtivé vyústění znamenitě propracované antiutopie o nelidském režimu, která téměř tři čtvrtě století vévodí svému literárnímu žánru. Vizionářský román v roce 1984 zfilmoval režisér Michael Radford s Johnem Hurtem v hlavní roli a s hudbou od skupiny Eurythmics. Snímek byl vyhlášen nejlepším britským filmem sezony.„Útlak osobitosti, jaký zažil Winston, trvá ve stále nových formách: s tím, jak se na nás valí zprávy a jak se hned popírají, překrucují, přepisují. Orwella by to rozhodně nepřekvapilo, avšak dopad toho všeho vystihl nejlíp on.“ – The New York Times (2017)

„Někdy je těžší přijmout něco, oč jsme neusilovali a po čem jsme ani trochu netoužili nežli dojít k vysněným metám. Poněvadž možná o to větší cítíme napětí a nejistotu, zda dostojíme závazkům, které do nás vkládají jiní.“ Barvitý portrét jediné ženy na habsburském i českém trůně se zaměřuje nejen na státnické působení Marie Terezie v roli císařovny Svaté říše římské v letech 1740–1768, ale líčí i její soukromé záliby a vrtochy, obavy či frustrace. Zkušený popularizátor sleduje její vztah k Čechům, k nimž složitě hledala cestu za pomoci rádců, diplomatů a vojevůdců, připomíná pandemii neštovic na vídeňském dvoře, jíž podlehlo několik jejich nejdražších, a zejména zkoumá vliv klíčových mužů jejího života. Otec Karel VI. bujné dívce zajistil naprosto nevídané postavení a donutil ji urychleně dospět, kdežto vášnivý choť František Štěpán Lotrinský od manželky i od četného potomstva stále utíkal mimo palác Hofburg. Věčný pruský rival Fridrich II. s Marií Terezií válčil o Slezsko a její styl vládnutí posléze rázně odmítl její osvícený syn a následník Josef II. Majestát vlivné dámy osmnáctého století nás však přitahuje dosud – a inspiroval už Josepha Haydna, jehož 48. symfonie složená na její počest toto rokokové drama rámuje. „V komplikovaných situacích (...) nabytou kultivovanost člověka převálcují jeho vrozené sklony. Marie Terezie tenhle rozpor v duši dokázala vybalancovat, což se zase tak často nevídá. Dokázala druhé pro něco nadchnout.“ – Hana Maciuchová

„Věřte mi. Já doopravdy dokážu být bezstarostná. Dokážu být přátelská. Příjemná. Přívětivá. Ale nechtějte po mně, abych byla hodná, to není moje parketa. Když nic, jsem aspoň spravedlivá,“ prohlašuje o sobě vypravěčka tohoto příběhu, jímž je sama Smrt. „Budu vám povídat o jedné z těch, kdo dokážou neustále přežívat – odbornice na zůstávání. Jen jeden z té malé knihovny příběhů, které s sebou nosím. Každý z nich je pokus přesvědčit mě, že vy a vaše lidské existence za něco stojíte.“ A vy poslouchejte, abyste zjistili, co osudy Zlodějky knih neboli Liesel Memingerové – dívky, která v Německu pod nadvládou Adolfa Hitlera putuje ke svým pěstounům a snaží se v rostoucím chaosu a zmaru najít nějaký smysl – prozradí o lidech vám. Podle románu vznikla rovněž filmová adaptace (režie Brian Percival, 2013) s Geoffrey Rushem a Emily Watson v hlavních rolích. „Příběh Liesel je dojemný a působivý, ale stejně tak znepokojivý tím, jaké otázky nakonec v člověku vyvolává. Toho efektu autor dosáhl především díky skvostně propracovaným postavám a citu, s jakým se mu daří stavět vedle sebe situace z běžného života s extrémními zážitky vyvolanými válkou.“ – Ladislav Nagy, Hospodářské noviny „Vypravěčka Smrt se nepárá s žádnými tajemstvími, s klidem jí vlastním nám bez okolků uprostřed příběhu prozradí, k jakému neštěstí se na Himmelstrasse schyluje. Možná díky tomu bude pro vás mozaika příhod Liesel a jejích blízkých ještě emotivnější. Každopádně lepšího vypravěče si Zusak vybrat nemohl.“ – klubknihomolu. cz „Smrt vás nechce k Liesel pustit, Smrt je zeď, skrze kterou se k Liesel prostě nedostanete. Tímto přístupem dostává Zusakovo vyprávění zcela jiný rozměr. Díky Smrti si udržuje zdravý a střízlivý odstup, který emoce celého příběhu umocňuje. Autor tak navíc umně vygradoval napětí...“ – lidovky. cz „Příběhem o ztrátách a bolesti provází nejpovolanější osoba – Smrt. Od lidských osudů si udržuje dostatečný odstup, aby dokázala pouze nezaujatě konstatovat pravdu či popsat vývoj situace. Stojí nad nimi, přesto nevyznívá negativně. Čtenář časem zjistí, že má v podstatě velmi citlivé srdce a chování lidí ji děsí. Pochopí, že sadistická není smrt, ale lidstvo samo.“ – Právo

„Teď nesmíme prohrát. Konec je na dohled…“ Někdejší odbojný novinář, kterého vězní v německém koncentračním táboře Mellern, už léta nevyslovil své jméno. Slyší pouze na číslo 509, což tomuto zbídačelému třicetikilogramovému kostlivci pomáhá snášet nelidskou trýzeň na těle i na duši. Na jaře 1945, kdy v dálce hřmí děla z fronty, mají však náhle i zdejší bezcitní bachaři nahnáno, protože Američané překročili Rýn a zuřící Hitler odsoudil Německo k smrti. Situace v lágru je den ode dne vypjatější a vězni 509 nezbývá než věřit v jiskřičku naděje, že se dočká osvobození. Jak ji posílit? Mohl by si vysloužit lepší jídlo v ordinaci, jenže v ní se pořád provádějí zvěrské pokusy. Mohl by prodat nezaevidovaný zlatý zub nebo vsadit na báchorku, že míval ve Švýcarsku konto, aby ho vzal pod ochranu chamtivý dozorce. Ale kdoví jestli. Především bude zapotřebí stůj co stůj přetrpět poslední týdny pekla, aby o něm mohl podat svědectví…„Extrémní prostředí koncentráku autor nevykreslil jako a priori černobílé Zlo. V proměnlivé perspektivě strhujících příběhů zotročených obětí i jejich hlídačů a mučitelů pocítíme sílu sounáležitosti, neuhasitelnou potřebu humanity. To je nejsilnější dojem, který si z téhle četby odnáším.“ - Martin Myšička

„Nikdy se nemohla vymanit z dusivého vědomí, že v jejím životě byla doba, kdy hrála roli účastnice na plánovaném zločinu.“ V patře jednoho brooklynského penzionu v létě 1947 zatím nic nenasvědčuje tomu, že už by se civilizace otřepala z tragédie, kterou jí způsobila největší válka v dějinách. Přisprostlý Nathan se tu propadá stále hloub do spárů paranoie, kdežto jeho milenku Sophii nepřestávají trýznit zážitky, jimiž si jako polská katolička prošla v osvětimském koncentračním táboře, kde ji sadističtí esesáci přinutili k osudovému rozhodnutí. Co všechno se o jejich patologickém vztahu i o hrůzách holokaustu dozví jejich soused Stingo, jenž v hotýlku pracuje na své prvotině a současně procitá z naivity mládí? Lze vůbec ještě po Osvětimi normálně žít, smát se, věřit ve vyšší dobro nebo psát básně? A jak jinak porazit morální dilemata zplozená Zlem, které nepřišlo shůry, nýbrž se rodí v našem světě a mají ho na svědomí konkrétní lidé? Podle knižní předlohy, která se podle deníku Le Monde řadí mezi sto nejvýznamnějších románů 20. století, natočil roku 1982 režisér Alan J. Pakula stejnojmenný film s Meryl Streepovou (Sophie; za roli oceněna Oscarem), Kevinem Klinem (Nathan) a Peterem MacNicolem (Stingo). Dílo ve formě opery (2002) zhudebnil britský skladatel Nicolas Maw.

„Bez lásky je člověk vlastně jako mrtvola na dovolené.“ Robby Lohkamp má s Ottou a Gottfriedem malou autodílnu s benzinkou. V nejistých časech Výmarské republiky je kamarádské podnikání drží nad vodou a umožňuje jim na silnicích projíždět vozy způsobem, po němž hrozí mastná pokuta. Mladík přespávající v penzionu u hřbitova by se přesto rád rozletěl daleko víc – třeba až ke světlům Ria de Janeira –, jenže křídla mu přistřihly frontové zážitky z první světové války i vratký mír lemovaný nouzí a popíjením. Pak potká Patricii, a svět rázem dostává smysl. Robbyho milá je upřímná, jiskrná, a přece pořád zimomřivá, což má zdrcující příčinu. A jako by té smůly let 1928/29 nebylo dost, začínají v ulicích běsnit gauneři podněcovaní plamennými projevy knírkatého psychopata. Výsledek? Ať se v románu velkého německého pacifisty schyluje k hnědému teroru, kterému člověk neujede ani rychlostí 189 km/h, navzdory době pod psa se mu chce tolik žít – a přežít. I když osud je někdy proti. Za výpad proti Hitlerovi v románu z roku 1936, který směl tehdy vyjít jen v Nizozemsku a nejnázorněji dokládá Remarquovu spřízněnost s velikány „ztracené“ generace Hemingwayem a Fitzgeraldem, vystupňovali nacisté represe vůči tvůrci, vedené proti němu už od převratu v roce 1933. Filmovou verzi románu přesto hollywoodský režisér Frank Borzage natočil už v roce 1938 s Margaret Sullavanovou v roli Patricie, která byla za tento výkon nominována na Oscara. „Koňak tekl jako zlato, džin zářil jako akvamarín a rum byl sám život. (…) Bezútěšnost nevlídných nájemních pokojů, jež nás očekávaly, a zoufalství bytí byly zapomenuty, barový pult se proměnil ve velitelský můstek života a my jsme bouřlivě vyplouvali do budoucnosti.“ – ukázka z knihy

Poslouchejte povídání, z něhož čerpají všechna další…Jak vznikl svět a proč byli lidé vyhnáni z ráje? Kdo přežil nesmírnou potopu? Co je to Babylónská věž a kterak došlo ke zmatení jazyků? Kdo byl Mojžíš a jak probíhala cesta do zaslíbené země? Kde se skrývala síla bájného Samsona? Jak zvítězil David nad Goliášem? Proč se říká „je chytrý jako Šalamoun“? A kterak se Jonáš dostal z břicha velryby? Čtrnáct přístupně podaných příběhů ze starého Izraele ukazuje starozákonní židovský výklad dějin od stvoření světa přes vyvedení Izraelitů z Egypta a stavbu Jeruzalému až po babylonské zajetí Židů.

Během rodinného výletu je unesena nejmladší dcera Mackenzieho Allena Phillipse. Konec všem nadějím přinese nález jejích zakrvácených šatů, který vede k závěru, že ji zabil dosud nedopadený sériový vrah malých děvčátek. Několik let po tragické ztrátě objeví Mack v poštovní schránce podivný vzkaz, ve kterém ho pisatel zve do opuštěné chatrče uprostřed oregonské divočiny, kde byly nalezeny stopy krve jeho dcerky. Přestože Mackovi připadá jeho vlastní počínání nanejvýš pošetilé, vydá se jednoho zimního odpoledne na místo setkání a to, co tam najde, navždy změní jeho život. Audiokniha v podání Igora Bareše ukazuje, jak se vyrovnat s tragickou událostí a znovu nalézt sám sebe. „Autor nabídl obraz plný pohody, porozumění, soucitu a pochopení. Obraz takového Boha, po němž lidské srdce opravdu touží. Místo aby složitě teoretizoval a vedl hluboké filozoficko-náboženské úvahy, vypráví příběh.“ – Doc. Mireia Ryšková, proděkanka Katolické teologické fakulty UK v Praze