Kateřina Charvátová

I - Fundace 12. století. Kniha uzavírá jako čtvrtý svazek soubor Dějin cisterckého řádu v Čechách 1142-1420, který v nakladatelství Karolinum vycházel od roku 1998. Závěrečný díl shrnuje poznatky o různých aspektech řádu, které prezentuje ne již podle jednotlivých klášterů, ale tematicky. Věnuje se působení cisterckého řádu ve středověkých Čechách od příchodu prvních šedých mnichů přes pasáže věnované životu v klášterech, liturgii, vztahu se světským prostředím, intelektuální činnosti mnichů až po otázky související s klášterním hospodářstvím. Kde je to možné, porovnává situaci v Českém království s vývojem v jiných zemích. Ač jde o čtvrtý díl série, je knihu možné vnímat jako samostatnou práci o cisterckém řádu. Podobně jako v předchozích svazcích text doplňuje bohatý ilustrační materiál (cca 200 fotografií a 30 map, grafů a schémat).

II - Kláštery založené ve 13. a 14. století. Kláštery na hranicích a za hranicemi Čech představují doplněné a rozšířené vydání třetího dílu souboru Dějin cisterckého řádu v Čechách (1142–1420), který původně vyšel v roce 2009. Oproti prvnímu vydání byl tento svazek doplněn o výsledky dalšího studia pramenů, stejně jako o nové poznatky české i zahraniční literatury. V první části se čtenář seznámí s osudy dvou klášterů, jež ve středověku patřily k Českému království, změnou zemských hranic se však dnes nacházejí mimo území Čech (Marienthal v Sasku, Žďár nad Sázavou na Moravě). Prostřední část knihy se zaměřuje na kontakty českých opatství s cisterckými kláštery v okolních zemích. Nově se zde objevují pasáže věnované vazbám českých řádových domů k jejich mateřským klášterům na území dnešního Německa a Rakouska. Významně byl doplněn exkurz Pohřby českých princezen a dalších členů rodů vládnoucích v Čechách v cisterckých klášterech. Závěr publikace tvoří čtyři kapitoly zaměřené na německé a rakouské řádové domy, které měly ve středověku v Čechách svou pozemkovou držbu (Waldsassen, Altzelle, Grünhain, Zwettl). Tyto kapitoly jsou výrazně stručnější než pojednání o klášterech Marienthal a Žďár, neboť jejich záměrem je představit především vazby těchto institucí k českému prostředí.

III - Kláštery na hranicích a za hranicemi Čech. Kláštery na hranicích a za hranicemi Čech představují doplněné a rozšířené vydání třetího dílu souboru Dějin cisterckého řádu v Čechách (1142–1420), který původně vyšel v roce 2009. Oproti prvnímu vydání byl tento svazek doplněn o výsledky dalšího studia pramenů, stejně jako o nové poznatky české i zahraniční literatury. V první části se čtenář seznámí s osudy dvou klášterů, jež ve středověku patřily k Českému království, změnou zemských hranic se však dnes nacházejí mimo území Čech (Marienthal v Sasku, Žďár nad Sázavou na Moravě). Prostřední část knihy se zaměřuje na kontakty českých opatství s cisterckými kláštery v okolních zemích. Nově se zde objevují pasáže věnované vazbám českých řádových domů k jejich mateřským klášterům na území dnešního Německa a Rakouska. Významně byl doplněn exkurz Pohřby českých princezen a dalších členů rodů vládnoucích v Čechách v cisterckých klášterech. Závěr publikace tvoří čtyři kapitoly zaměřené na německé a rakouské řádové domy, které měly ve středověku v Čechách svou pozemkovou držbu (Waldsassen, Altzelle, Grünhain, Zwettl). Tyto kapitoly jsou výrazně stručnější než pojednání o klášterech Marienthal a Žďár, neboť jejich záměrem je představit především vazby těchto institucí k českému prostředí. Text doplňuje bohatý ilustrační materiál (107 fotografií a 23 map a schémat), který představuje významnou složku díla. Kniha vychází v nové grafické úpravě, s řadou nových fotografií a map.

Kniha přináší studie, které byly publikovány v posledních dvou dekádách v českých i polských časopisech a sbornících. Věnují se různým aspektům cisterciáckého řádu (například vizitacím, medicíně, politickým aktivitám) a prostředí panovnického dvora krále Václava II. (1283-1305), mimo jiné pozapomenuté osobnosti Jana z Ostrova. Obě témata se prolínají v závěrečné části věnované kronice Chronicon Aulae Regiae.