Margaret Mitchellová

Yankeeové ji ve válce neporazili. A nepodaří se jim to ani tentokrát! Ubránit domovskou Taru byl pro Scarlett odjakživa cíl veškerého snažení, jelikož rodná hrouda je pro Jižana posvátná. Nic na tom nezmění ani nouze za poválečné rekonstrukce Jihu (1865–1877) během prezidentování generála Granta, ani salonní názor, že podnikání se pro řádnou ženu nehodí. Yankeeská armáda tuhle svéhlavičku neporazila – a nějaké tlachy tuplem ne. Neohrožená hrdinka nadále vyznává právo žít si po svém všemu navzdory, tudíž přebírá sestře nápadníka Franka a jemu krátce nato také otěže rodinného podnikání. Pila a velkoobchod dřívím pod jejím vedením vzkvétají asi i z toho důvodu, že není radno, aby se jí kdokoli protivil. Co na to nevyzpytatelný Rhett Butler, jenž se sice nikdy nezachová podle Scarlettiných přání, avšak je ochoten přiskočit na pomoc třeba ve chvíli, kdy se její rozčarovaní příbuzní tragicky zapletou s Ku-klux-klanem? Snad ty dvě ustavičně se míjející životní bludičky polidští, když se konečně vezmou a budou mít spolu dcerku. Anebo je i tento pokus odsouzen k tomu, aby ho odvál vítr jako plevu, neboť nezištnou lásku obyčejnou sebeláskou nenahradíš?Druhá polovina románové epopeje, která za nekompromisní zúčtování s romantickými klišé získala Pulitzerovu cenu 1937. V její hollywoodské adaptaci se na plátně střetávají Vivien Leighová a Clark Gable.

„Plantáže nejsou k ničemu, když žena nemá muže, kterého chce…“Na jaře 1861 je šestnáctiletá Scarlett O’Harová svéhlavička k pohledání i na jižanské Georgii, jejíž mocipáni hledí na reformy Yankeeů s přezíravostí. Rozmazlená holka z plantáže Tara má vždy to, nač si ukáže – jen sečtělého Ashleyho ne, protože ten už dal slovo Melanii. Když ji mladík slušně odmítne, nepomůžou uražené Scarlett ani trucovité vdavky za jiného, ba ani její příkladná buldočí vytrvalost. Její potupě navíc nechtěně přihlížel chlapík ze stejného těsta: pro místní honoraci nepřijatelný solitér, drzoun a dobrodruh Rhett Butler, jehož dravčí metody by hrdinka ráda zkoumala víc. A tak jim osud vyjde zlomyslně vstříc. Vypukne válka Konfederace s Unií, od žen v krvácejícím zázemí se očekává tatáž odvaha jako od mužů v poli a oba paličáci si lezou do rány víc, než sami chtějí. Nejnápaditější milostná epopej americké literatury pod tlakem frontových událostí záhy přerůstá v román zrání, v němž dramatické peripetie Scarlettina vztahu k Rhettovi ukazují i způsob, jak se dá Jih léčit ze sebelásky. Z omamné sebelásky odsouzené k všeničící vichřici, aby se sobci konečně naučili milovat druhé nehledě na odlišnosti.První polovina prózy, která byla odměněna Pulitzerovou cenou 1937 a je nejprodávanějším beletristickým dílem všech dob. V její filmové adaptaci (1939) se na plátně sváří Vivien Leighová s Clarkem Gablem. Snímek získal tehdy rekordních osm Oscarů.