Cesta

O lásce k cirkvi, nejkratší rovnici a panu Pištovi. „Úkol není malý, neboť to, co si česká společnost na jedné straně představuje, že je „katolická církev“ a co se asi podle představ veřejnosti odehrává uvnitř kostelů a uvnitř far, a to, co se tam na druhé straně opravdu odehrává a co katolická církev reálně je a co má v popisu práce, jsou dvě zcela odlišné skutečnosti, dva různé světy.Katolická církev, běda, je dnes bita ze všech stran, a co nezvládnou lidé zvenku, zvládají s přehledem lidé zevnitř, katolíci sami. Pekelné mocnosti nás nepřemohou, ty ne. Je nemožné najít dnes na sociálních sítích nějaký text, který by chválil katolickou církev. A přesto, ona potěšení potřebuje. Takže píši tuto knihu. Píši ji o tématu, o kterém se dnes skoro nemluví: o lásce k církvi. Avšak nikoli o lásce k církvi, která se projevuje kritikou církve, píši o lásce k církvi, která se projevuje pro jednou povzbuzením církve, radostí z církve, radostí z toho, že do této party patřím.“

Hledání nejvyššího smyslu. Základní dílo k tématu psychoterapie a náboženství - důležitá pomoc při chybějící orientaci v dnešní době.„Kdyby nebylo Franklova díla, naléhavě bychom ho potřebovali, právě dnes, kdy je strach z budoucnosti a krize smyslu u mladých lidí - a nejen u nich - tak výrazná, jako snad nikdy dříve.“Viktor Frankl (1905–1997), neurolog a psychiatr, zakladatel existenciální analýzy a logoterapie. Na základě své praxe dospěl k tomu, že jednou z hlavních potřeb člověka je „mít pro co žít“, touha po smyslu. Bezprostředně po válce vydal své slavné dílo A přece říci životu ano, které od té doby vychází neustále v nových vydáních a jazycích. Z dalších jeho knih vyšla česky např. Lékařská péče o duši, Člověk hledá smysl nebo Psychoterapie a náboženství.

Obraz doby v životě jednoho kněze. Příběh kněze, který se s Boží pomocí podílel na stavbě kostela blahoslavené Marie Restituty v Brně na Lesné.Z předmluvy: Nejprve jsem zamýšlel sepsat jen příběh stavby kostela, ale posléze jsem se rozhodl, že vás seznámím i s dalšími zkušenostmi s Božím vedením ze svého života. Můj dosavadní život, jak konstatoval jeden můj známý, byl velmi pestrý. Bylo to jedno velké dobrodružství. Dobrodružství s Bohem. Ke stáří si stále více si uvědomuji, že mnohé věci Bůh ve svém záměru připravoval dlouhá desetiletí předem. Pro čtenáře těchto řádků může být užitečné a povzbuzující seznámit se s celým mým životem, ve kterém mne podivuhodným způsobem provázela Boží prozřetelnost a láska. Může vás to inspirovat, abyste i vy ve svém životě objevili stopy Boží lásky a jeho vedení.P. Pavel Hověz pochází z Brna, na kněze byl vysvěcen r. 1980. Byl farářem v Mrákotíně, v Brně-Králově Poli a v krajanské duchovní správě v Německu (Frankfurt a.M.). Po návratu byl (od podzimu 2005) farářem v sídlištní farnosti bez kostela a fary v Brně-Lesné, kde se postaral o stavbu nového kostela zasvěceného brněnské rodačce blahoslavené Marii Restitutě Kafkové (info o kostele zde). Byl členem Kněžské rady brněnské diecéze (2006-2011) a při příležitosti 230. výročí založení brněnské diecéze mu brněnský biskup Vojtěch Cikrle udělil za obětavou kněžskou službu medaili sv. Petra a Pavla. Po odchodu do důchodu v roce 2021 je výpomocným duchovním u sv. Tomáše.

Dříve si lidé psali deníky, aby pomohli paměti a zachytili pomíjivé okamžiky. Rembrandt si občas kreslil rychlé skicy, pérovky, zachycení momentu pár čarami. Dnes si mladí fotí selfíčka, aby, snad, zachytili důležité momenty života. Naučil jsem se selfíčka nikoli fotografovat, ale psát. Chci teď spíše ustoupit do pozadí a nechat čtenářovu fantazii pracovat, chci ukázat jen náčrtky. Caspar David Friedrich u svých obrazů maloval postavy otočené zády k divákovi, aby ho vtáhl do děje. Dělám si velkou naději, že ty okamžiky, které jsou čímsi výjimečné, čtenář v té či oné podobě zažil taky, a že snad v něm mohou něco rozeznít, jako rozezněly ve mně.

Jaké je nebeské království? Čemu se podobá?A jak je vidím já a jak Ty? V knize najde malý i velký čtenář šest podobenství, kterými nám Ježíš Kristus načrtl podobu nebeského království. Kniha se snaží v čtenáři probudit dostatečnou vnímavost srdce, bdělost a odvahu pohlédnout do Božího království. Díky citlivým ilustracím a nepřikrášlenému Slovu tak může čtenář nacházet detaily a význam podobenství pro něj samotného.

Reflexivní, autobiograficky laděné eseje o setkání s Bohem, fascinaci Božím stvořením, o hledání smyslu života a jeho duchovních dimenzí. Osloví jak člověka zakotveného v křesťanství, tak toho, kdo v sobě tuší spirituální dimenzi a chtěl by svému životu dát hlubší rozměr.

Osvědčený průvodce pravdami víry, modlitby, svátostmi a Desatera. Kniha vtipně usnadňuje pohotovou orientaci v každodenním prožívání víry.Pokud byste zvonili u dveří, kde bydlí Max Kašparů, dočetli byste se na jeho zvonku, že tam bydlí nepřizpůsobivý občan. Řeckokatolický kněz Max Kašparů je známý svými knihami, pořady v rozhlase, v televizi, jako vysokoškolský učitel, ochotnický herec, esperantista, psychiatr, exercitátor a kazatel.V jednom rozhovoru se přiznal, že se pozorně chrání před třemi chorobami současnosti. Před diktaturou korektnosti, bezbřehým liberalismem a zblázněnou tolerancí. Odmítá se jim přizpůsobit. Pokud jde o jeho názory v oblasti církevního života, odmítá žasnout, tleskat a přizpůsobit se, jde-li například o postupující neúctu ke svátostem, hlavně k Eucharistii. Odmítá se přizpůsobit ústupkům a povrchnostem při takzvaném hledání „nových, široce otevřených pastoračních cest“ a podbízení se v tomto směru dnešní době, světu, který se chce hlavně bavit. A když se bavit, tak už i v kostele. Max Kašparů proto bývá nesrozumitelný těm, kteří v duchovním životě preferují rádoby intelektuální pozérství, kavárenský snobismus, jalový „jakobysmus“ a hru na katolickou víru.

Svatý František, zakladatel řádu Nejmenších bratří a sester, nazývaných paulány, se narodil roku 1416 v Paule v jižní Itálii a již okolo svých 15 let dostal od Boha dar a povolání k poustevnickému životu. Svým příkladem chudoby, modlitby a kajícnosti přilákal mnoho následovníků až do této naší doby. Sestry a bratři v prvním i druhém řádu žijí v klášterech po celém světě podle vzoru a doporučení zakladatele, aby jedni nesli trpělivě břemena druhých a vždy žili v pokoji a ve svaté lásce. V obavách, zda budou moci zachovávat tak přísnou řeholi, byli posilováni slovy Františka: „Pro toho, kdo miluje Boha, je všechno možné.“

Přísloví nám říkají pravdu, která se přenáší z generace na generaci. Pro snadnější zapamatování mívají často podobu rýmovaného dvojverší. Bývají nazývaná i mudroslovím, protože je zpravidla pronesl někdo velmi zkušený a moudrý. Přísloví se jako prastarý slovní útvar vyskytují snad ve všech národech a jazycích a stala se součásti národní tradice.

Autor v originální básni shrnuje svou víru s dogmatikou a teologií katolické církve. Dovídáme se o úzkostech člověka odcházejícího z tohoto světa, o jeho starostech a nadějích, o jeho zápase a očekávání, zklamání i konečném usmíření. Uvědomujeme si Boha jako milujícího průvodce i v nejtěžších okamžicích života.

Dnešní lidé se mohou od velkých příběhů a mýtů mnohému naučit. Největším přínosem pro většinu mužů jsou starodávné legendy o rytířích, kteří hledají svatý grál. Tyto legendy v jádru vybízejí k opuštění pohodlné každodennosti a jsou výzvou k objevování pravdy o nás samých. Otec Rohr tyto příběhy oživuje a ukazuje, že navzdory kulturním proměnám zůstává i dnes univerzální pravda nezměněna a její hledání je stále stejnou výzvou.

Duchoví odkaz trapisty, který nechal radikálně vstoupit evangelium do svého života, odjel na Saharu mezi „nejopuštěnější ovečky“ a zde byl nakonec zavražděn.

Don Bosco, legendární zakladatel řádu salesiánů, se narodil v roce 1815 v chudé rodině. Jeho myšlenky jsou stále svěží, mnoho nám říkají a vedou nás i dnes na začátku 3. tisíciletí.

Kateřina nám pomáhá, abychom přijali svůj život od Stvořitele, protože zdroj naší svobody je v něm. Pronikněme tedy do poznání sebe v Bohu a Boha v nás, abychom mohli vstoupit do důvěrného přátelství s Kristem. Modlit se 15 dní s Kateřinou Sienskou znamená riskovat velké obrácení.

Zamyšlení kněze a psychologa v jedné osobě. Kniha volně navazuje na autorovu prvotinu Mozaika. Úvahy pramenící z hledání odpovědí na provokující otázky (vyšla v nakl. Cesta r. 2013). Čtenář opět nalezne řadu různorodých zamyšlení, která vznikla jak úpravou autorových kázání, tak byla napsána přímo pro tuto publikaci.Vzniklé eseje se snaží přeložit křesťanské poselství obyčejným lidem naší doby. Autor se pohybuje na pomyslné hranici mezi psychologií a teologií. Snaží se však nenápadně dokázat, že se nejedná o dva oddělené a vzájemně si konkurující světy, ale o dva pohledy na lidskou existenci, které se překrývají více, než by se na první pohled mohlo zdát...

Za hranice rodinné terapie. Kniha představuje čtenářům model V. Satirové. Shrnuje základní východiska systému práce s klientem a nabízí přehled používaných technik, využitelných v individuální, párové i skupinové terapii. Je akcentován důraz na vnitřní proces klienta i terapeuta, propojení intrapsychických a interpersonálních systemických procesů.Publikace je určena jak profesionálům pracujícím v pomáhajících profesích, tak i zájemcům z řad laické veřejnosti; je doplněna rozhovory s Virginií Satirovou a informacemi o českých i zahraničních organizacích pracujících v Modelu růstu.

aforismy a bonmoty pro věřící i nevěřící. Aforismy bezesporu patří mezi perly řeči - jsou přesné, hutné a lapidární. Čtenáře rychle vyprovokují k hbitému - a správnému - závěru. A rychlost je dnes vítána. Chyba je neodmyslitelnou součástí lidské dokonalosti.Boží trpělivost je nekonečná - do chvíle, než se rozhodne pro krátký proces.Člověk ví, za co se modlí, ale netuší, o co si koleduje.Fakt, že své poklady ukládáte v nebi, není žádnou zárukou toho, že se tam dostanete.Drama je nepovedený pokus o dialog.Pokora je dobrá věc, ale člověk na ni nesmí být příliš pyšný.S pouhou mentalitou nevystačíme - znamenalo by to jistou retardaci.Čím více pastýřů, tím méně pastvy.Na všechno nevyléčitelné máme něco zaručeně účinného.Bůh dovede proměnit i kámen - někdy tak, že ztvrdne ještě víc.Mé nejhlubší přesvědčení není nic, co by se dalo napsat na transparent.Naslouchejte svým nepřátelům - nikdo jiný vás tak dobře nepoučí o vašich slabinách.Existuje spousta lidí, na které se mohu bezvýhradně spolehnout - devadesát procent z nich je součástí mé knihovny.Podezřívám všechny fanatiky, že hlavním důvodem jejich pohledu na svět je nedostatek fantazie.Kdo svoji víru vystavuje jako transparent, měl by se modlit, aby nezačalo foukat.

Dopisy z vězení Matky Vojtěchy Hasmandové SCB (z období 1952 - 1960). Po likvidaci mužských řádů a kongregací v roce 1950, bylo v církvi jasné, že budou postiženy i řeholní sestry. Proti sestrám, hlavně představeným, se konala celá řada zinscenovaných procesů. Mnoho sester pak bylo odsouzeno na dlouhé roky vězení.Mezi těmito sestrami byla uvězněna i boromejka sestra Vojtěcha Antonie Hasmandová. V monstrprocesu byla odsouzena na osm let komunistického vězení. Z tohoto místa napsala mnoho dopisů, které tvoří obsah knihy."Vždyť každý den našeho života je velkým darem Božím a bylo by škoda, abychom jej nechali vyznít naprázdno.A zde v silně zjednodušeném životě, hlavně v duchovním ohledu tím větší nebezpečí. Konečně všude aby se člověk s Hálkem modlil: Jen zevšednět mi nedej, Bože! Abychom k těm pokladům, jimiž jsme z Boží lásky zasypáni, nebyli vlažní, abychom nezklamali očekávání nebe i země!"

Kniha z pera francouzského autora mapuje životní dráhu asi největší postavy středověkého mnišství od jeho zrození v rodině soukeníka z umbrijského městečka Assisi, přes bezstarostné rozpustilé mládí a zlomový okamžik, kdy se rozhodl opustit kariéru obchodníka a dát se do služeb božích, přes období velkého hledání, naplněného vidinami a zjeveními až k vytvoření svého bratrstva, které opustilo bohatství tehdejšího řádového života a vydalo se cestou naprosté oddanosti a chudoby a vrcholí jeho nepochopením a smrtí. Autor se snaží o pečlivé rozkrytí skutečných událostí, které jsou mnohdy zahaleny do apologetického hávu hagiografických legend a při tom neopomíjí sledovat i dobové jevy, které vytvářely soudobé klima.Julien Green ( 1900–1998) byl americko-francouzský spisovatel, který proslul především svými psychologickými romány. Narodil se ve Francii americkým rodičům. Dětství prožil ve Francii. Za první světové války sloužil ve francouzské armádě, po válce studoval na University of Virginia, kde potom krátce učil. Roku 1922 se vrátil do Francie, ale za druhé světové války sloužil v americké armádě a po válce zůstal ve Francii. Psal romány, eseje, divadelní hru a deset svazků velmi ceněných deníků. Roku 1970 získal literární cenu Francouzské akademie a o rok později byl zvolen jejím členem jako první Američan po rodičích. Sebrané spisy vyšly v letech 1954–1965 v desíti svazcích. Zemřel v Paříži. Na vlastní přání však byl pohřben v kostele sv. Jiljí v rakouském Klagenfurtu, a to kvůli nedaleké soše Panny Marie, k níž měl osobní vztah.

Pro nejmenší k prohlížení, pro začínající čtenáře a pro všechny děti, které láká býti dobroději.Jako rodiče máme povinnost svým dětem vytříbit povědomí o tom, co je dobré a co špatné. Učíme je překonat se. To člověk někdy musí, překročit svoje pocity a potřeby a udělat Dobrý skutek. Dobrým skutkům nás nejlépe učí osobní příklad, ale co kdyby na to existovala obrázková příručka? A tak vznikla Encyklopedie dobrých skutků, abecední seznam několika způsobů, jak překročit vlastní touhy a potřeby a udělat něco dobrého pro své okolí. Doufám, že bude užitečná vám i vašim dětem.

Biskup na blogu. V knize Víra a polibek - Biskup na blogu od blogera Pavla Konzbula čtenáři se dostává do rukou výběr osobního blogu brněnského pomocného biskupa na Lidovkách. Příspěvky reagují křesťanskou optikou na společenská a náboženská témata, která byla v dané době aktuální. Jsou ovšem psané tak, aby byly srozumitelné jak lidem věřícím, tak i nevěřícím.

Svěží dílko evropské novelistiky 12. století přináší v třiceti rozhovorech mezi otcem a synem výroky filosofů, pohádky, orientální bajky, přísloví a verše, které měly ukázat na názorných příkladech křesťanskou morálku. Petr nám zprostředkoval arabské a židovské znalosti obohacené o tradiční křesťanské vzdělání.

Autor ve svém přemítání vychází ze svých vlastních prožitků, ze zkušeností s postiženými lidmi, z biblických textů i z historie. V jeho odpovědi na tyto otázky je obsažen důraz na společenství s lidmi z okraje lidské společnosti, které dává životu mnoha jeho následovníků obsah a smysl.

V první části nás autor provádí Starým zákonem, v druhé si všímá novozákonních žen a ve třetí části rozjímá o Panně Marii, v níž vrcholí starozákonní předpovědi a předobrazy i novozákonní ctnosti.

Kázání. Autor, spirituál brněnského Biskupského gymnázia, vyvrací představy o kázání, jež by měly posluchače ohromit buď svým patosem nebo rozsahem. V jeho podání jsou výklady evangelia podbarveny neotřelými anekdotami, příběhy ze života a neopakovatelnými přirovnáními nebo metaforami typu "křest není repelentem odpuzujícím peklo".

Aforismy. Bonmoty. Maximy.. Musí být krásné žít v zemi, kde je osel pouhým dopravním prostředkem.Když jsou dveře zamčené, nemá cenu leštit kliku.Optimismus účetních musí být podložen přesnými čísly.Člověk neumí vytvořit řeku - vyzná se pouze v kanalizaci.Ve válce rozhoduje síla zbraní, v míru kulatost razítek.Jediný účinný způsob, jak z chrámu vyhnat překupníky, je vzít do ruky bič.Bylo by bláhové očekávat pomocnou ruku od prodejců rukavic.Žádná blecha neskáče podle toho, jak její hostitel píská.Prázdné pokladnice bývají nejméně přístupné.Zavírejte dveře za sebou, ne před sebou.Nikde člověk tak rychle nevyhoří jako za pecí.Ze všech uměleckých forem je byrokratům nejbližší jednoaktovka.

Je plný tepla a humoru dosud žijícího básníka, polského katolického kněze. Ve svém deníku se autor omezil pouze na anekdoty a krátké příběhy, které ho napadaly ve dnech radosti i ve dnech smutku.

„Radujte se stále v Pánu, opakuji: Radujte se!“ (Flp 4,4) Není snad křesťana neznalého tohoto apoštolského povzbuzení. Ovšem zrovna tak neexistuje věřící, jehož život by byl jen růžencem nekonečných radostí. Víra může trpět bolestmi: bolestí z nezdarů, ze vztahů, z lidí, z církve - a nejvíce z hříchů… Nad těmito bolestmi, ale také nad tím, jak se s nimi vyrovnávat, se autor zamýšlí.

Walter Nigg sleduje zosobněné zlo v průběhu staletí a důrazně ukazuje, jaký měla v dřívějších staletích vliv víra v ďábla na kolektivní psychiku. Podrobně popisuje nejen boj světců s mocnostmi temnoty, ale i pokusy moderních spisovatelů vypořádat se s problematikou ďábla. Je to aktuální kniha plná povzbuzení.

Biskup František Saleský se narodil v roce 1567 ve šlechtické rodině. Byl znám jako neúnavný pastýř a duchovní vůdce, který prosazoval reformy Tridentského koncilu. S baronkou Janou de Chantal založil řád Navštívení Panny Marie. František Saleský měl hluboký smysl pro velikost člověka. Jeho úvahy nás zvou na cestu zbožnosti, vyzývají nás k rozvíjení velkodušné a radost vyzařující zbožnosti.

Jan Tauler se narodil v roce 1300 ve Štrasburku. Byl velmi známým a vyhledávaným kazatelem a duchovním učitelem. Ve svých meditacích a úvahách zdůrazňuje nezbytnost čistoty srdce jako předpokladu hledání Boha ne někde venku, ale přímo v hlubině duše.

Poutavě napsaný životopis světce dnešní doby Juliána Eymarda, zakladatele eucharistiánů a služebnic Nejsvětější svátosti. V době, kdy víra ochabla a láska se zvrátila v sebelásku nás světec přivádí zpět ke středu a zdroji vší síly a milosti.

Rok dobrovolníkem na indickém venkově. Jaký je život v hliněné chýši s osmi sourozenci a miskou rýže třikrát denně? Proč se indický puberťák nesmí zamilovat? Kde se dospělí lidé podepisují otiskem prstů? Poutavé vyprávění manželů Dvořákových o jejich dobrovolné službě ve venkovské škole pro chudé děti, v jedné z nejzaostalejších oblastí Indie. Příběh z míst, kam vás žádná cestovka nevezme.

Rozhovory Jana Mazance s dobrým bratrem a biskupem skryté církve. "Co dělá biskupa biskupem, není vnější nádhera, ale vnitřní síla." Právě zdroje vnitřní síly autora této věty se snaží poodhalit kniha rozhovorů s knězem, známým kazatelem, valdickým vězněm, jeřábníkem, teologem, vysokoškolským učitelem, biskupem, spoluzakladatelem Radia Proglas, mikulovským proboštem, s jednou z klíčových postav skryté církve nejen na Moravě.

Po 15 dní budeme sledovat Mertona – mnicha a spisovatele – v jeho životě, v jeho obrácení a jeho díle.Kniha je věnovaná tomuto cisterciáckému mnichovi, který byl populární hlavně v 50. a 60. letech. Jeho učení čerpá z klasické mnišské spirituality. Jeho originalita spočívá v osobní formulaci, kterou tomuto učení dává. Největší potřebou dnešního křesťanského světa je pro něho vnitřní pravda živená kontemplativním duchem.

Aforismy. Bonmoty. Maximy.. Ateismus: Zajímavé je, že ti, kteří v Boha nevěří, na něm pořád něco vidí.Kde se v naší ateistické zemi bere tolik politiků se spasitelskými ambicemi?Odvaha: Mluvit za druhé nevyžaduje tolik odvahy jako mluvit sám za sebe.Až najdete odvahu něco udělat, budete se muset vypořádat s těmi, kteří to štěstí neměli.Svět vznikl v okamžiku, kdy Bůh přestal považovat jeho stvoření za nereálné.Pesimismus: Pesimisté lámou nade vším hůl - a pak se nemají o co opřít...

Dál za naše představy o Bohu. Autor v knize rozebírá, jak si naše zraněná psychika často představuje Boha, a vede nás nad tyto samovolné reprezentace, jež Boží lásku velice znetvořují. Pokorně se zabývá otázkami, které jsou zároveň nejobecnější a nejniternější, velkou pozornost například věnuje problému katastrof, nemoci a smrti. Jeho cílem je přiblížit nás nepředstavitelné intenzitě nepodmiňované Boží lásky.Ve svém díle šťastně propojuje intelektuální poctivost s rozvojem duchovního hledání žitého vztahu s Bohem i bližními. Z jeho řádků dýchá i blízkost s bratrem Rogerem a život v bratrském společenství komunity v Taizé, která už oslovila a nasměrovala tolik mladých lidí.

Myšlenky a básně premonstrátského terciáře a psychiatra se dotýkají hlubokých problémů života.

Kamínky v mozaice spirituality. Kontemplace je pro autora zkušeností Života, který se projevuje jako jednota a láska. Přináší zároveň zkušenost Boží přítomnosti ve vlastním nitru. Vede každého člověka nejprve k sobě samému, probouzí ho a pomáhá mu najít vlastní místo v životě.Dává sílu změnit, co má být změněno, zanechat, čeho má být zanecháno, a mít odvahu do toho, co má začít. Cílem nejsou mimořádné duchovní zážitky nebo změněné stavy vědomí, nýbrž prožívání celého života v jeho plnosti.

Základy logoterapie a existenciální analýzy. Kniha je základním dílem tzv. logoterapie, což je léčba smyslem. Logoterapie jako moderní psychoterapeutická metoda je v tomto díle také nejsystematičtěji a nejinstruktivněji vyložena v obecném i specifickém plánu, a kniha je nejlepším pracovním úvodem do logoterapie.