Cesta

Moje Tajemství - moje síla. Oba autoři - Anselm Grün (nar. 1945, známý benediktinský mnich, ekonom kláštera, dr. theologie a psycholog), Wunibald Müller (nar. 1950, psychoterapeut, teolog a psycholog, vedoucí rekolekčního domu v opatství Münsterschwarzach v Německu, je ženatý a má dvě děti) - chtějí v této knize sledovat tajemství duše, jak se s ním setkáváme v Bibli, v duchovní tradici, v poezii, v hlubinné psychologii, v psychoterapeutické práci a v konkrétních zkušenostech našeho života.Nechť náš rozhovor vede všechny čtenáře k vnitřnímu dialogu s námi a otevře jim oči pro tajemství jejich duše a života a pro tajemství Boha, který sídlí v hlubině našeho nitra. Ať je to povzbudí, aby své duši věřili a přenechali se jejímu vedení, aby tak síla a dynamika, které z ní vycházejí, učinily jejich život plodným.

Aforismy, bonmoty, maximy. Miluji své nepřátele - proto se nebojím, že si nějaké udělám.Prázdných lidí je všude plno.Narcis prostě nechápe, proč by měl své ženě nosit květiny.Žijeme v době přebytku informací a nedostatku mozků.Lidé, kteří nosí hlavu vzhůru - katovi oblíbenci.Nikde se peníze tak neušpiní jako ve styku s lidmi.

Želivský premonstrátský jáhen a psychiatr Max Kašparů se v této knize s dosud neuveřejněnými fotografiemi Jindřicha Štreita věnuje tentokráte pohledu zpět.Nikoli proto, aby vzpomínal na staré a zašlé, ale aby ze zpětného zrcátka svých lékařských a duchovních zkušeností nabídl čtenářům krátký pohled do obou jmenovaných světů.

Rozhovor s Ingeborg Szöllösi a Ivanou Krausovou. Jaké je tajemství ženy, která za své životní poslání přijala obnovení láskyplných vztahů v rodinách a u níž zaměstnání plně splývá se soukromým životem? S Jiřinou Prekopovou vedly intenzivní rozhovory Ingeborg Szöllösi a Ivana Krausová. Z knihy je patrné, jak se životní cesty této ženy promítly do jejího díla. Její působení ovlivnilo dětství a dospívání, studium, společenské a politické struktury, rány osudu a „náhodná“ setkání a známosti. Napínavé čtení, které na práci Jiřiny Prekopové nabízí nový pohled.

Antarktida. Bál jsem se, moc jsem se bál této knížky. Když zavřu oči, vítr mi ještě zpívá na tvářích a vidím tance plejtváků v chladné a husté vodě oceánu. Bojím se, abych svůj příběh správně přetlumočil. Úkol je téměř nemožný, pokusit se předat pohled na křičící modrooké kormorány a na plápolavý karmín pomalu zapadajícího antarktického slunce do plochých papírových stránek s trochou černi.

Důvod k tomu být katolíkem je nakonec v tom, být světcem. Svatí, kteří šli před námi, vytyčili cestu. Ukázali, že to může jít a jak to může jít. Jejich životy nejsou k tomu, aby byly otrocky kopírovány, ale jsou nám dány jako inspirace pro budoucnost. Dávají nám vzory, podle kterých můžeme modelovat naše vlastní životy na cestě ke svatosti. A právě tak, jako se jeden svatý lišil od druhého, tak každý z nás může čekat, že se bude lišit od všech ostatních.

Aplikovaná existenciální analýza. Kniha se zakládá na poznatcích Franklovy existenciální analýzy a logoterapie, které prezentuje tak, aby se jim dalo porozumět a aby se daly aplikovat v neterapeutické, mimoklinické oblasti.Záměrem není vyučovat, kniha chce poskytovat návod. Protože pojednává o smyslu, jde o to, aby se čtenář osobně vyrovnával se svým vlastním, konkrétním životem. Smysl se nedá předpisovat, ani kniha jej nemůže poskytnout. Hledání smyslu je proces, který se musí dít trvale a nikdo jej z nás nemůže sejmout.Kniha nerozvíjí myšlenky přísně vědecky, nýbrž je koncipována se snahou navazovat na čtenářovy vlastní znalosti a zkušenosti. (Z předmluvy Alfrieda Längleho.)

...Ježíš užíval často podobenství, aby objasnil tajemství Božího království. Někdy nám je Buh objasňuje i drobnými životními zážitky. Říkali jsme jim "stříbrné vteřiny"...Generální vikář brněnské diecéze svými příběhy, postřehy a úvahami v nás probouzí radost a povzbuzuje nás k objevování stříbrných vteřin v našem životě.

Životopisný rozhovor s novinářem Petrem Kolářem. Kniha se dotýká jeho studia v Rakousku, Německu, Francii a USA, jeho práce mezi imigranty, v pařížském centru českých exulantů, v Radiu Vatikán, na jezuitské koleji v Paříži a v posledních deseti letech v Českém rozhlase.Hlavním tématem, k němuž se diskuse vrací, je ale především vztah církve ke společnosti, role křesťanů v dnešním světě a hledání cest ke spolupráci lidí dobré vůle.

Švýcarský kněz Maurice Zundel se narodil v roce 1897. V mládí žil v protestantském prostředí a snad proto kladl důraz na ekumenismus a otázky sociální spravedlnosti. Papež Pavel VI. se o něm vyjádřil: „Je geniální básník, geniální mystik, spisovatel, teolog, a to vše se v záblescích prolíná.“Maurice Zundel je jedna z nejvýraznějších duchovních postav této doby.

Rysem, který Františkovy poutní cestopisy zřetelně odlišuje od jiných podobných textů a který činí jeho zápisky tolik přitažlivými, je jeho až třeskutá upřímnost. Svému egu nepřikládá přehnaný význam, a proto líčí bez rozpaků jak ty skutečnosti, kvůli nimž by mohl být vysmíván či odsuzován, tak i své dobré činy, které by leckdo zbožný skromně zamlčel.František však prostě jen pravdivě zachycuje to, co prožívá. Podobně objektivně zaznamenává také svá setkání s lidmi: s těmi nejsrdečnějšími a nejobětavějšími i s těmi nezdvořilými, nevstřícnými a bezohlednými, byť se k těm druhým zařadily i mnohé osoby z prostředí římskokatolické církve. Františkův i náš Kristus je totiž Pravda, a ne pokrytecké překrucování fakt: "Jen abychom před světem vypadali dobře!"Nepoznanou a nedemaskovanou skutečnost lze sotva změnit k lepšímu. Mlčet o pravdě znamená sloužit lži a napomáhat zlu. A proto platí, co píše svatý Jeroným: "Má-li z pravdy vzejít pohoršení, lepší je, aby vzešlo."

...a tak zkouším z paluby zamávat či poslat znamení, že zde jsem. Volám ze svého plavidla po někom, kdo by rozuměl, nakláním se přes palubu a odhazuji do moře lahve se zprávami, ale zdá se, že celý nekonečný svět je pustým oceánem, že zde není nikdo, ke komu by zprávy mohly doputovat. Ostatní lodi planet a flotily galaxií nejsou než bludnými Holanďany, vory bez života, nahodile plovoucí vesmírem. Já, jediný žijící ve skoro nekonečně a výstředně velkém vesmíru, jsem jediný námořník na palubě Země v tichém a černém moři nebeských hlubin.

Kniha vzpomínek, kterou edičně a redakčně připravili publicisté Aleš Palán a Jan Paulas, představuje želivského opata, politického vězně a jednu z nejvýznamnějších postav českého duchovního života 20. století Bohumila Víta Tajovského. Autorům se podařilo nashromáždit řadu svědectví a vzpomínek na jeho osobu. Jsou mezi nimi i lidé již zesnulí jako například Anastáz Opasek, Ivan Medek, či Luboš Hruška; mají zpracovány vzpomínky Jaroslava Meda, Jiřího Reynka, Zdeňka Rotrekla a dalších. V rámci chystané knihy oslovili i mnohé další osobnosti, které měly příležitost se s opatem Tajovským stýkat. Kniha tak bude zahrnovat vskutku reprezentativní výběr lidí, kteří na Vítovu osobnost vzpomínají, a bude doplněna řadou dopisů a jiných dokumentů, které se k osobnosti Víta Tajovského vážou. Text doplňuje řada fotografií, mnohdy dosud nikde nepublikovaných. Editoři pátrali v řadě archivů a byli v kontaktu s mnoha pamětníky.

Existuje peklo i pro křesťany?Co si mám představit pod pojmem vzkříšení a život věčný?Jak katolíci přišli na to, že jen lidská duše je nesmrtelná a ostatní duše jsou smrtelné?Je dovoleno zkoušet Boha?Jaký je názor katolické církve na horoskopy?Otázky i odpovědi na ruzne téma z duchovního života nebo odpovědi, které poskytuji základní orientaci v oblasti náboženství a jeho pojmu.

Výběr krátkých próz proložený několika básněmi. Drobné bonmoty, meditace a texty spolu s několika autorovými básněmi jsou úsměvné i smutné, ironické i laskavé, sentimentální v tom nejkrásnějším smyslu, ale i tvrdé s podtónem odpuštění.

I křesťané se rádi smějí. Zmíněné citáty ukazují, že víra a humor patří k sobě. Při setkáních věřících v různých společenstvích je cítit, jak z lidí vyzařuje radost, která se projevuje dobrou náladou. Je to pochopitelné. Vědí, že jsou vykoupeni, nemají obavy, že jejich život smrtí skončí. Pokud žijí podle Desatera, mají zpravidla dobré rodiny a dobré vztahy s ostatními. To je přece dostatečný důvod k radosti, která se projevuje jemným humorem. Ti druzí, kterým dar víry chybí, často svoji vnitřní nejistotu zahánějí jiným druhem humoru. Dalo by se říci, že humor těch prvých rozechvívá bránici, humor těch druhých rozechvívá stud. Jeden kněz říkával: „Buď věrný církvi! Nikde se tolik nezasměješ.“Ladislav Jílek je český spisovatel a humorista. Do povědomí čtenářů vstoupil jako sběratel křesťanských vtipů a aforismů. Mezi lety 1991 a 1998 vydal třídílnou sbírku nazvanou Humor za kostelem. V r. 2024 vyšla jeho poslední kniha Sluší mi tento list, Adame? s podtitulem I křesťané se rádi smějí.

"Jmenuji se Marie" je knihou, která vás vtáhne do děje a nepustí, dokud ji nedočtete.Mohl se příběh biblické Marie odehrát znovu? Mohla se opět narodit ta, o níž se píše v nejznámější knize světa? Příběh je napínavým vyprávěním dívky, která žila podobným životem, jako jiní lidé v době komunistického Československa. A přesto byl její osud výjimečný.

Logoterapeutická útěcha v krizi. Poměrně dlouhou dobu byla psychologie poplatná přírodovědeckému modelu, to znamená, že její obraz člověka byl zcela mechanistický. Již dávno bylo ale prokázáno, a také se o tom mezi seriózními badateli hovoří, že živá skutečnost roztříštila tento rámec jednostranného obrazu člověka.Zvláštní uznání patří inovační odvaze V. E. Frankla, že nejen intuitivně vystihl specifické lidské fenomény a lidskost člověka vůbec v celé jeho diferencovanosti a plnosti, ale navíc je metodicky čistě vědecky reflektoval a posléze systematicky integroval do své logoterapeutické školy, kterou založil. Tento třetí vídeňský směr psychoterapie (po vzniku a vývoji psychoanalýzy a individuální psychologie) je jedním z nej významnějších pokroků v oboru psychoterapie vůbec, protože do středu své motivační teorie a také do popředí své praxe staví orientaci ke smyslu, nebo, jak to vyjadřuje Frankl, „vůli ke smyslu“. Zároveň s tím je ale psychoterapie konfrontována s jistou neobyčejně aktuální problematikou, totiž s čím dále tím více se šířícím pocitem bezesmyslu a se všemi těmi maskami, za nimiž se tento kolektivně neurotický masový fenomén skrývá.

Výběr kázání brněnského světícího biskupa Pavla Konzbula volně provází čtenáře liturgickým rokem. Svým typicky svižným, čtivým jazykem autor nabízí vhled do duchovních souvislostí na pozadí aktuálního společenského dění. Neotřelé paralely se špetkou humoru, které se snoubí s křesťanským pohledem na svět kolem nás, jistě ocení nejen praktikující křesťan, ale i nevěřící čtenář."Doufám, že tato útlá knížečka přispěje svými úvahami a kázáními laskavému čtenáři k radostnému vychutnání si nejen roku církevního. Pokud některé recepty a pohledy nebudou po chuti, přijměte moji omluvu. Přeji čtenáři dobrou chuť.“ Pavel Konzbul

aneb Hledej svou třísku, a nalezneš trám. Cítíš, že ve tvém manželství to není úplně ono. Chtěla bys je mít lepší. Manžel si to možná ani neuvědomuje anebo si to nechce přiznat. Možná se tváří, jako že je všechno v pořádku. A ty nevíš, co dělat. Občas máš strach, aby se to ještě nezhoršovalo. Těžké je „udělat“, aby to bylo hezké. Jenomže jak na to?

rozhovor s Jožinem Valentou. Svůj první knižní rozhovor poskytl Marek Vácha svému příteli, bývalému studentu a vedoucímu táborů pro mládež Jožinu Valentovi. Vácha v něm vydává svědectví o své cestě k Bohu a ke kněžství, o radostech i bolestech kněžského života, hovoří o svých zkušenostech učitele a cestovatele, o tématech duchovních i společenských, a to vše v atmosféře rozhovoru dvou přátel, která se při jednotlivých setkáních příliš nelišila od momentu, kdy vzešel nápad knihu rozhovorů vydat – když spolu oba autoři v jedné únorové noci 2018 seděli u ohně kdesi v argentinských horách.

Člověk je tvor hledající smysl, logos, a poskytnout člověku pomoc v jeho hledání je jeden z úkolů psychoterapie - je to právě úkol logoterapie.

Jan Šedivý, učitel kontemplativní modlitby a duchovní průvodce, vypráví v poutavém rozhovoru se dvěma svými kolegy o životní cestě, která jej od nesnadného dětství v komunistickém Československu vedla přes ilegální opuštění republiky, vstup do jezuitského řádu a teologická studia až k uzavření šťastného manželství a dráze duchovního učitele v Německu. Zároveň popisuje svůj vlastní vnitřní vývoj a jeho zásadní okamžiky. Sdílí se čtenáři své osobní zkušenosti s rozvíjením spirituality, kontemplativní modlitbou i duchovním doprovázením, které mohou jak nadchnout a inspirovat, tak i prakticky pomoci při překonávání možných úskalí na úzké stezce vedoucí k poznání sebe sama, očištění vlastního nitra a prožívání Boží blízkosti.

Knížka brněnského vědce - genetika Eduarda Kejnovského je mozaikou pestrobarevných střípků myšlenek, pocitů, snů, rozhovorů, do níž autor začlenil vše, co na něj naléhá – krajinu kolem nás a její proměny, lidské hemžení a vztahy mezi lidmi, lidská toužení po lásce, přátelství, svobodě i štěstí. Dotýká se také otázek vědeckého bádání, vztahu rozumu a emocí i tématu smrti.

Předkládám vám útržky kázání, dopisů a postřehů s doprovodem několika fotografií. Všem, kteří se rozhodnete ve chvíli ticha zůstat s touto knížečkou, přeji, abyste zakusili radost z toho, že jsme objekty Boží lásky. Útržky kázání, myšlenky, postřehy a vzpomínky brněnského biskupa doplněné jeho vlastními fotografiemi.

Jsou posedlí usedlostí. Skutečně úspěšný život vede ten, kdo druhým pomáhá uspět.Člověk se na světě ještě ani pořádně nerozkouká, a už se ho ptají Máte vybráno?Analfabeti se u nás téměř nevyskytují – stejně jako ti, kteří umějí psát.Nejdůležitější okolností je tvoje vůle.Pracovití svobodu produkují – líní ji konzumují.Některé věci neuvidíte, pokud nezavřete oči.Při setkání s hloupostí nezbývá nic jiného než postavit si hlavu.Hlupákům se člověk vyhne mnohem snadněji než vlastní hlouposti.

COMMON CHRISTIAN PRAYERS AND THE ORDER OF MASS. Bilingvní česko-anglické texty základních modliteb a mešní řád v drobné brožurce. Skvělý praktický pomocník jak pro ty, kdo do zahraničí vyjíždí, tak pro ty, kdo ze zahraničí přijíždí. Použit je nový anglický překlad mešních textů.

Blogeři signály.cz. Obsah této knížky vyťukali do klávesnice mladí lidé formou blogových příspěvků na signály.cz. Stejně jako je pestrý život uživatelů na komunitním webu, je pestré i použití žánrů v této knize. Je plná životních příhod, povzbudivých povídek i hlubších zamyšlení a jako celek tvoří obraz lidského života.

Osm úvah nad básní R. Kiplinga "Když ..." o vedení dobrého života. Kiplingova báseň už od svého vzniku na počátku 20. století do současnosti provází mnoho lidí svými inspirativními verši, které jsou s to povzbudit a dodat odvahu v kritických životních situacích a které posilují i vědomí pokory a úcty k životu a vědomí sounáležitosti s lidmi. Celá báseň je založena na etice úcty a lásky k životu a její verše probouzejí úsilí o sebekultivaci a o zakotvení života v duchovních hodnotách.

Poutavě napsaný román o dětství, rodinném prostředí a duchovním zrání pozdější bosé karmelitky, Terezie Ježíškovy.

Pohádky pro malé i velké od spisovatele, který v Čechách úspěšně publikoval především v novinách a časopisech. „Říká se, že neviditelní andělé udržují svět v rovnováze. Když se to na jedné straně nahne, anděl to na druhé straně přidrží. Tím má svět ještě pořád trochu balanc.“

Dnešním neklidným světem se sv. Františkem. Americký kněz, teolog a spisovatel Richard Rohr, OFM je prorok naší doby, který nás vyzývá k tomu, abychom změnili svoji cestu. V knize Naděje proti temnotám nám nabízí, abychom to učinili františkánskou cestou proměny, onoho „nového způsobu bytí, které změnilo tvář našeho světa“. Obraz současného většinového západního způsobu myšlení, životních postojů a stavu kultury, který Rohr ve své knize načrtává, je neradostný – naše předsudky, pocity ublíženosti, naše obavy z lidí kolem nás, naše obavy z církve a z náboženství jakéhokoliv druhu, všechny naše vnitřní temnoty. V těchto temnotách vidí Rohr naději. Říká, že se musíme chopit naší postmoderní příležitosti a zve nás na cestu odpuštění a lásky, cestu „pokoření temnot“, která nás může vyvést z postmoderní propasti, ve které nyní jsme. Nová Rohrova kniha dobře zapadá do řady knih, které napsal a z nichž čtyři už úspěšně oslovily českého čtenáře.

Autor srozumitelnou formou uvádí čtenáře do knih Starého zákona. První a druhá část knihy je psána ve formě rozmluv o bibli, další tři díly obsahují 12 delších meditací, pak následuje 31 příkladů s kratším řešením různých starozákonních textů a nakonec malý biblický slovník ke Starému zákonu s 341 hesly. V barevné příloze mapky a tabulky.

Využití orientálních příběhů v psychoterapii. Názorné příklady pro výchovu a sebeovlivňování. Autor spojuje moudrost a intuitivní myšlení Východu s novými psychoterapeutickými metodami Západu. Orientace naší společnosti na úspěch, kdy kvalita mezilidských vztahů je zatlačena do pozadí, rozum a intelekt jsou hodnoceny více než fantazie a intuice, odporuje podstatě povídek.

Myšlenky Antoina de Saint-Exupéryho a fotografie Eduarda Kejnovského. Kniha obsahuje vybrané citáty z Citadely, velkolepého životního díla slavného letce a spisovatele, seřazené do tematických okruhů pojednávajících o lásce, štěstí, cestě, tvorbě, přírodě, řádu věcí, plynutí času, smyslu života i Bohu.

Omalovánky a doplňovačky.

aneb v nebi najdeš prostituky, vrahy a zloděje. Kniha vyšla aj v slovenskom jazyku: Kazateľnica života (2015).Příběhy o církvi, o lásce, manželství a rodině, o pokoře a pýše, o životě na faře v Žakovce. "Pán Bůh nás nebude soudit za to, co jsme nemohli udělat. Ale za to, co jsme mohli, a neudělali jsme." V duchu neobyčejné velkorysosti se nese text otce Mariána Kuffy, inspirovaného pastýřem, který jde za zbloudilou ovcí kamkoli, jen aby ji dovedl zpátky.

Velmi známá autorka se zabývá v krátkých básních smyslem života a klade si závažné filozofické otázky včetně otázky víry. Jemně si hraje se slovy a snaží se popsat svoje nitro.

Znáte z vysílání radia Proglas. Nakladatelství Cesta vydává druhý z cestovních deníků redaktora Radia Proglas Filipa Breindla. Papuánská Velká noc připomíná cestu do Oceánie, kde dokumentoval činnost katolických misionářů ve státě Papua-Nová Guinea.Čtenářům přibližuje, jak se hlásání evangelia spojuje s pomocí ve vzdělávací, zdravotnické a sociální oblasti a líčí oslavu Velikonoc v ostrovní provincii Východní Nová Británie, kde společenství věřících prožilo oslavu Zmrtvýchvstání v kulise činné sopky. Publikaci doplňuje obrazová příloha, mapy a základní údaje o oceánské zemi.

aneb Historie Radia Proglas v deníčku. Velmi neobvyklé až bizardní zážitky, vždy s komickým vyústěním si do svého soukromého deníčku několiklet zapisoval Radek Habáň. Jeho očima můžete nahlédnout z jiné perspektivy do prostor Radia Proglas, ve kterém od jeho vzniku pracuje jako moderátor.