Quo vadis

Kniha se zabývá tématem duchovního otcovství a obrací se především ke kněžím. Nicméně je vhodná pro každého, kdo je povolán žít nějaký druh otcovství (otcové rodin, vychovatelé, vedoucí…). Autor prostřednictvím životních příběhů vybraných biblických postav a ve světle osmera blahoslavenství poskytuje užitečné rady všem „otcům“, kteří chtějí žít správně svou zodpovědnost.„Duchovní otcovství je dnes důležité téma. Ale těžko se o něm hovoří, zvláště kvůli nedávným odhalením o chování některých kněží, které je s pravým otcovstvím v naprostém protikladu. Nicméně náš svět nesmírně potřebuje lidi, kteří jsou autentickými ikonami Božího otcovství. Je to velká milost, může-li kněz ve svém povolání zakoušet a projevovat skutečné otcovství: dává to jeho kněžství inspirativní krásu a hloubku.“

Lze být duchovně zralý a zároveň emočně nezralý?. Nelze být duchovně zralý a zároveň emočně nezralý: k tomuto závěru autor dospěl díky bolestným zkušenostem se sebou samým i s lidmi, které se coby pastor multietnické komunity pokoušel vést ke Kristu a duchovně formovat. Jeho služba i rodinný život byly poznamenány emoční nezralostí a vnitřní rozervaností. Podobně jako mnozí z nás přehlížel a potlačoval své emoce, vyhýbal se konfliktům a neuměl přijímat své limity. Špatně snášel ticho a samotu před Bohem, dokonce i svou duchovní službu používal jako únik z Boží přítomnosti.