Rok svätého Františka

terciáři sv. Františka. Kniha Svatost ve světě předkládá krátké životní příběhy svátých a blahoslavených terciářů Sekulárního františkánského řádu. Ten založil sv. František z Assisi v roce 1221 jako Třetí řád.Jsme seznámeni i se dvěma českými kandidáty beatifikace.Zaznamenané osudy našich bratří a sester, kteří už jsou svati, nebo k tomu mají nakročeno, jsou tím nejlepším svědectvím života podle evangelia.Takový život s parametry svatosti lze prožít ve veřejném životě - a to dokonce i v mezinárodním měřítku, a rovněž tak v upoutání na lůžko v ústraní reflektorů dějin.Nechrne se četbou o těch, kteří se stali světly světa, dovést k poznání našeho poslání, které je pro nás dobrým Bohem připraveno.

Františkánske inšpirácie. Táto knižka sa venuje ďalšej aktuálnej téme, ktorou je solidarita, a to predovšetkým z pohľadu františkánskej spirituality a inšpirácie. V dodatku je pripojený aj zaujímavý príhovor Hermanna Schalücka v OSN na tému solidarity.

Kniha z pera francouzského autora mapuje životní dráhu asi největší postavy středověkého mnišství od jeho zrození v rodině soukeníka z umbrijského městečka Assisi, přes bezstarostné rozpustilé mládí a zlomový okamžik, kdy se rozhodl opustit kariéru obchodníka a dát se do služeb božích, přes období velkého hledání, naplněného vidinami a zjeveními až k vytvoření svého bratrstva, které opustilo bohatství tehdejšího řádového života a vydalo se cestou naprosté oddanosti a chudoby a vrcholí jeho nepochopením a smrtí. Autor se snaží o pečlivé rozkrytí skutečných událostí, které jsou mnohdy zahaleny do apologetického hávu hagiografických legend a při tom neopomíjí sledovat i dobové jevy, které vytvářely soudobé klima.Julien Green ( 1900–1998) byl americko-francouzský spisovatel, který proslul především svými psychologickými romány. Narodil se ve Francii americkým rodičům. Dětství prožil ve Francii. Za první světové války sloužil ve francouzské armádě, po válce studoval na University of Virginia, kde potom krátce učil. Roku 1922 se vrátil do Francie, ale za druhé světové války sloužil v americké armádě a po válce zůstal ve Francii. Psal romány, eseje, divadelní hru a deset svazků velmi ceněných deníků. Roku 1970 získal literární cenu Francouzské akademie a o rok později byl zvolen jejím členem jako první Američan po rodičích. Sebrané spisy vyšly v letech 1954–1965 v desíti svazcích. Zemřel v Paříži. Na vlastní přání však byl pohřben v kostele sv. Jiljí v rakouském Klagenfurtu, a to kvůli nedaleké soše Panny Marie, k níž měl osobní vztah.