Teológia

Publikace přináší překlad dvou věroučných konstitucí IV. lateránského koncilu (1215), dekretálů Firmiter a Damnamus, jež obsahují nově formulované vyznání víry katolické církve a zpřesněné učení o Boží Trojici, a komentář, který k těmto textům sepsal svatý Tomáš. Jde o jediná Tomášova opuscula, jež se týkají takto významného, jemu takřka soudobého stanoviska učitelského úřadu církve. Jednota obou dekretálů spočívá podle Tomáše v tom, že oba rozvíjejí vlastní a jedinečné dogma křesťanů: učení o svrchované Trojici. Úvodní studie vysvětluje problematiku názvu Tomášova pojednání a jeho tématu, rozebírá okolnosti a čas jeho vzniku, prameny a způsob, jímž Tomáš své předlohy vykládal, a zasazuje jeho přístup do kontextu jiných soudobých komentářů k dekretálům.

Trojičná ontológia. Trojičná ontológia sa pozerá na bytie z perspektívy Trojice a vďaka Ježišovi nás vťahuje do jej tajomstva. Z kresťanského pohľadu ide o udalosť, ktorá je možná vďaka Ježišovi. Nemá však dosah len na náš život, ale aj myslenie. Taliansky teológ Piero Coda nás pozýva k tomu, aby sme sa snažili nielen žiť, ale aj myslieť na spôsob Trojice. Kniha je pozvaním otvoriť sa či prehĺbiť sa vo filozoficko-teologickom poznaní a je výzvou uvádzať osvojené poznatky do bežného života.Piero Coda (Cafasse, 1955) – doktor filozofie a teológie, profesor trojičnej ontológie na Univerzitnom inštitúte Sophia (Loppiano, Taliansko), generálny sekretár Medzinárodnej teologickej komisie, člen Zmiešanej medzinárodnej komisie pre teologický dialóg medzi Katolíckou cirkvou a Pravoslávnou cirkvou, člen Teologickej komisie synody o synodalite. Je autorom mnohých publikácií preložených do svetových jazykov. V slovenčine vo Vydavateľstve Nové mesto vychádza aj jeho ďalšia kniha Božie meno je Láska.

Číta: prof. Ctirad Václav Pospíšil Celkový čas: 10 hodín 56 minút 28 dílů vzdělávacího cyklu teologa Ctirada Václava Pospíšila, který Radio Proglas odvysílalo v roce 2010.Ve vzdělávacím cyklu nás Ctirad Václav Pospíšil přesvědčuje o skryté působnosti Trojice ve stvoření a ve Starém zákoně. Poukazuje na rozhodující roli obrazu Boha v naší mysli na poli spirituality i uspořádání lidské společnosti. Cyklus je rovněž zaměřen na dějiny teologického myšlení: autor nás provází od Starého zákona až po okamžik, kdy bylo na konci čtvrtého století definováno trojiční dogma. Pospíšil předkládá plody své mnohaleté teologické reflexe: jsme zde zasvěcováni do typických témat trojiční teologie.

Monografie I řekl Bůh zaceluje velkou mezeru v díle českých teologů, protože opravdu současná, původní, kompletní teologie stvoření v našem jazyce po mnoho desetiletí nebyla k dispozici. Důsledné promýšlení všech témat klasického pojednání o stvoření a také řady otázek teologické antropologie ve světle tajemství Boha Otce, Syna a Ducha svatého dává tomuto zpracování zcela originální ráz i vzhledem k tomu, co v této věci nabízí mezinárodní scéna. Hlavním společným jmenovatelem úvah o trojičním prazákladu veškerého bytí je svoboda a důstojnost nejenom osob Trojice, ale především člověka. Dílo je adresováno v první řadě těm, kdo se věnují křesťanské teologii, ať už jako přednášející, nebo posluchači, případně mají o danou formu racionality hlubší zájem.

Náčrt trinitární teologie (3. vydání). Ačkoli je trinitologie ústředním a pro ostatní pojednání systematické teologie také určujícím tématem, poslední česká katolická monografie věnovaná tajemství Nejsvětější Trojice se datuje rokem 1926. Zejména v posledních dvaceti letech prožívá trinitologie bouřlivý rozvoj. Právě tyto dvě souvislosti jsou pro celou monografii rozhodující. Připravované dílo chce být jak originální monografií, tak studijním textem pro frekventanty univerzitních kursů dogmatické teologie.