Poézia

Zbierka básní, ktoré svedčia o nekaždodennej básnickej a ľudskej zrelosti autora. Jeho dielo právom patrí do hodnotového univerza slovenskej poézie. Žalár môj žaltár sa zrodil za mrežami v päťdesiatych rokoch. Vymodlený bol vpísaný len do pamäti. Až po rokoch ho autor položil na papier.

Básník intimní milostné lyriky, která doposud oslovuje čtenáře různých generací.Jaké velké dílo by pravděpodobně po sobě zanechal Jiří Orten, kdyby nežil tak krátce! Tento básník intimní milostné lyriky, která doposud oslovuje čtenáře různých generací, se věnoval i spolupráci s novinami a časopisy a divadlu. Za okupační perzekuce byl z rasových důvodů vyloučen z konzervatoře i z veřejného kulturního života. M ožnosti emigrace nevyužil, střídal různá zaměstnání a místa pobytu i různé pseudonymy. Zemřel ve dvaadvaceti letech, kdy ho srazil německý sanitní vůz.Z jeho díla připomínáme sbírku Elegie – soubor devíti elegií. Mladý básník v nich hodnotí a loučí se se svým existujícím životem, se svým důvěřivým dětstvím a mládím. Sbírka byla ukončena těsně před básníkovou tragickou smrtí. Jejího vydání se Jiří Orten již nedožil.

Zbierka básní.

Poézia s náboženskou tématikou.

Životné črty malého saleziána.

Jiskřivá poezie Konstantina Biebla, člena avantgardního Devětsilu a pražské surrealistické skupiny, je dodnes živá a svěží. Kniha obsahuje ukázky z Bieblovy nejrozsáhlejší a vrcholné básně Nový Ikaros, milostné poezie, zvukomalebných poetistických hříček i verše inspirované životem ve Slavětíně, 1. světovou válkou a pobytem na Jávě. Jsou to básně s kouzlem orientálních pohádek, plné humoru, hravého snění, ale i mrazivého chvění a bolesti.

Výbor z latinské duchovní poezie. Výběr nejznámějších poetických textů, které vznikaly v církevním prostředí v rozmezí od 4. do 13. století. Z latinského originálu přeložila Markéta Koronthályová.Latinské duchovní hymny a další texty patří k pokladnici evropské slovesné kultury. Vznikaly v církevním prostředí od pozdní antiky do vrcholného středověku a shrnují hutnou a poeticky vytříbenou formou základní prvky křesťanské věrouky. Dodnes jsou živé v různých formách liturgie, v eucharistické bohoslužbě, modlitbě breviáře a dalších příležitostech.Autory těchto hymnů a dalších textů jsou nejvýznamnější církevní učitelé, od Ambrože Milánského přes Hrabana Maura a Bernarda z Clairvaux až po Tomáše Akvinského. Některé skladby (Stabat mater, Dies irae, Te Deum) se staly součástí hudební tradice a dočkaly se mnoha zhudebnění. Překlad Markéty Koronthályové, klasické filoložky a vyučující na Katolické teologické fakultě UK, se zaměřuje na věrné převedení obsahu, aby mohla v co největší míře zpřístupnit krásu starobylých skladeb dnešnímu čtenáři. Knihu doplňuje zasvěcený doslov.

Zbierka básní.

Poézia básnika Štefana Sandtnera.

Preklad jedinečného literárneho diela Stabat Mater do slovenčiny. Dielo je doplnené literárnymi dielami so spoločným základom: Sedembolestná matka.

Básne tejto zbierky sú osobnými meditáciami nad duchovným posolstvom Veľkého pôstu, nad zmyslom života a vykúpenia človeka. Meditatívnosť textu sa umocňuje presahom do prírodných a spoločenských polôh.

Básnickou sbírku Deštník z Piccadilly napsal Jaroslav Seifert (1901–1986) v roce 1979, dva roky po podepsání Charty 1977.Sbírka se jmenuje podle jedné z básní, ve které Seifert vzpomíná, jak mu jeho syn, když se vracel z Anglie, koupil na londýnské Piccadilly vycházkový deštník. Tento deštník může posloužit jako vlastní malé nebe, pod kterým má tak dlouho hledanou svobodu. Mimořádnost jeho díla byla ve světě oceněna a jako jediný český básník obdržel v roce 1984 Nobelovu cenu za literaturu.

Výbor z básnické tvorby Po Ťü-iho (772 -846). Klenot staré čínské poezie. Z čínských originálů vybral, přeložil, vysvětlivky a doslov napsal a chronologii a genealogickou tabulku sestavil Josef Kolmaš.Přebásnila Jana Štroblová.Po Ťü-i, dosud považovaný za jednu z velkých stálic na klenbě čínského básnictví, žil v první polovině devátého století, tedy v tchangské epoše, kdy tato poezie vrcholí.//V PoŤü-iově pohledu a postoji se harmonicky doplňuje intelektuální potence a zároveň sentiment, přičemž to obojí nekontrastuje, ale harmonicky se doplňuje - připomíná to pozdní osmnácté století v Evropě a ukazuje, že evropský a čínský duch se často pohybovaly po obdobně vymezených drahách.

Zbierka básní a poviedok. Zbierka básní.

Pomôžte svojim deťom spoznávať prírodu, mať k nej kladný vzťah, zbierať to, čo nám príroda ponúka v svojej lekárni, založiť si herbár. Možno v nich tieto básne, príbehy prebudia záujem o bližšie poznanie spomínaných rastlín.

Táto zbieka básní od známeho básnika Milana Rúfusa je jednou z triptychu: Báseň a čas, Vernosť, Ako stopy v snehu. Touto knihou sa, žiaľ, neuzavrel iba triptych, ale i celé básnikovo dielo. Milan Rúfus zomrel 11. januára 2009, mesiac a deň po svojich 80. narodeninách.

Cyklus tridsiatich deviatich básní, ktorý autor v čase jeho vzniku pokladal za svoj vecný, nepatetický testament – prvý diel jedinečného básnického triptychu. Jednotiacim momentom básnických textov v zbierke je básnikova osobná rekapitulácia „citových a etických podlžností“, zmiešané pocity človeka v meniacom sa čase, ako aj obavy o osud kultúry a ľudstva na začiatku tretieho tisícročia. Zbierka vyšla s ilustráciami akad. mal. Ivana Pavleho.

Zbierka básní.

Zbierka mladých autorov. Kniha, ktorú držíme v rukách, je plná pozvaní. Chlapci, čo stoja pred prahom dospelosti, nás na jej stránkach pozývajú vstúpiť do svojho srdca. Sú to vzácne pozvania. V dobe, keď vládne povrchnosť, konzumizmus a zákerná neúprimná reklama, je tu niekto, kto sa nebojí otvoriť a ukázať svoje srdce – také, aké je. Pre svoje vyjadrenie našli bohatú škálu foriem – poéziu, reflexie, krátke prozaické útvary, obrazy fotografie, ba aj hudobné nahrávky piesní.

Titul vyšiel v novšom vydaní Proglas - Foreword (2013).Reprezentatívne vydanie pozoruhodného diela – prvej staroslovienskej básne, ktorej autorom je Konštantín Filozof (sv. Cyril), v troch podobách: v preklade Eugena Paulinyho a prebásnení Viliama Turčnányho, v hlaholike a v angličtine. Dielo je ilustrované ikonami od Edity Ambrušovej a letristickými grafikami od Johany Ambrušovej.

Knížka o zimě a sněhu. Sníh je jednou z nejzáhadnějších věcí na světě, která nás nikdy nepřestane udivovat. Fascinuje nejen děti a jejich rodiče, ale především zvířata žijící v polích a v lese. Tedy alespoň podle básníka Hynka Viléma, jenž tomuto údivu, této fascinaci věnoval svou novou sbírku BÍLE. V jeho básních chumelí, napadlo hodně sněhu, vše je bílé a zvířata se diví. Některá jsou zmatená, jiná si zkoušejí podobně jako děti užít zimní radovánky.Jak napovídá již sám název, převládající barvou i náladou sbírky je bílá. Bílá je všude, na obálce, na předsádkách, na všech ilustracích a vlastně i v básních. Jako by knihu stvořila sama zima, napsala či namalovala ji „bílou na bílé“, jak můžeme číst v úvodní básni:Padá / Bíle / Bílou na bílé /zima verše spřádá /z dlouhé chvílePadá / Bíle / Na bílou bíle /zima bílí /a krátí si dlouhou chvíliSbírka je velmi pestrá a má celou řadu poloh a odstínů. Básně náladové a poetické se prolínají s hravými a laškovnými, které připomenou básníkův typický styl z předchozích knížek. V závěru sbírky nás zima z českých lesů a polí zavane někam velmi daleko, až na Antarktidu mezi tučňáky…

Jaroslav Seifert, přední český básník a první nositel Nobelovy ceny za literaturu, ukončil svou alegorickou protiokupační tvorbu sbírkou Kamenný most (1944). Jedná se o pět romancí oslavující krásu Prahy.

V letech 2010 až 2011 jsem se stal lovcem lidí. Na koloběžce značky Xootr jsem křižoval Manhattanem a šmíroval podivíny. Posloužil mně k tomu drobný, čerstvě zakoupený foťák Cyber-shot. Fotil jsem za jízdy od boku, v parcích, na nárožích, v davu. Za úsměv, za dolar, někdy šlo o hubu. Fotky jsem pak poslušně obkreslil, fascinován vším, co se nedá vymyslet. Petr Nikl. Další autorská kniha Petr Nikla plná poezie a výtvarna z jeho dvouletého amerického pobytu.

Sbírku Ohnice napsal v roce 1939 - 1940 a vyšla v roce 1941. Je věnována památce zemřelého básníkova otce. Ve sbírce se spojuje básníkovo soukromí s válečnou dobou, kterou jako Žid prožíval ve velkém rasovém ponížení.

Jednou z najčarovnejších Shakespearových hier, aj keď sa v nej vôbec nečaruje, hrou, nad ktorou vládne tajomná atmosféra Ardenského lesa a v ktorej ľúbostné šťastie víťazí nad nešťastím, je určite hra Ako sa vám páči. Už jej názov je upozornením, že to bude čosi pre oči. Divadlo je od dívať sa – a Shakespeare v tejto hre ustavične nabáda nielen Orlanda, ale aj všetky ostatné postavy, aby sa pokúšali nájsť alternatívnu reč pre nevysloviteľnej lás­ky.

V slávnej Shakespearovej komédii Trojkráľový večer sa doslova klame telom – zamieňajú sa dvojčatá Viola a Sebastián, Viola je navyše preoblečená väčšinou za muža a volá sa Cesario – a to všetko len preto, aby na konci vyšla najavo pravda a prišla si na svoje čistá láska."Ak klamem, nech ma z neba zrazí blesk zato, že vzal som láske čistý lesk."William Shakespeare (1564 – 1616) nebol len veľký dramatik – bude sa o ňom vždy hovoriť aj ako o najväčšom básnikovi divadla. Aj nový slovenský preklad je dielom básnika – hru preložil Ľubomír Feldek.

Sicílsky kráľ Leontes je podobný žiarlivec ako Othello, nepotrebuje ani Jaga, sám si v duši roznieti podozrenie, že mu zviedol manželku jeho hosť, český kráľ Leontes. Aj smutná Zimná rozprávka sa však napokon skončí šťastne, keď sa do Perdity, pohodenej na českom morskom pobreží, zaľúbi český princ Florizel.William Shakespeare (1564 – 1616) nebol len veľký dramatik – bude sa o ňom vždy hovoriť aj ako o najväčšom básnikovi divadla.

My, tône z bájneho lesa, ak niekoho dotkneme sa, nuž si pomyslite len, že sme boli iba sen. Takto sa lúči škriatok Puk s divákmi v závere čarovnej Shakespearovej hry Sen svätojánskej noci, ktorá dokázala aj v knižnej podobe očariť milióny čitateľov.William Shakespeare (1564 – 1616) nebol len veľký dramatik – bude sa o ňom vždy hovoriť ako o najväčšom básnikovi divadla. Aj nový slovenský preklad je dielom básnika – hru preložil Ľubomír Feldek. Preklad sa opiera o najlepšie anglické kritické vydanie THE ARDEN SHAKESPEARE.

V súhre umeleckého skla a poézie sa stretávajú dva odlišné svety s realistickým vnímaním života, vzťahov, neistôt a zlyhaní, ale i ľahkých krehkých vnuknutí a momentov, ktoré sa dejú akoby mimochodom, prekvapujú svojou inšpiráciou, pointou, stávajú sa povzbudením, vyjadrením nekonečnej voľby a možného rozletu, ak sa človek zase odváži chcieť…

Eucharistická poéma. Autor, vlastným menom Jozef Zavarský (1940), redaktor a novinár, popredný katolícky básnik, knižne vydal 14 básnických zbierok a tri tituly ako prekladateľ. Knihu ilustroval Stano Dusík, renomovaný a medzinárodne uznávaný výtvarník a ilustrátor žijúci vo Florencii.Poéma inšpirovaná eucharistickým tajomstvom sláveným v Cirkvi po všetky časy na celom svete ponúka čitateľovi hlboký básnicko - filozofický pohľad na svet a na človeka cez prizmu Boha darúvajúceho sa v kúsku chleba. Autor vo svojich obrazoch vychádza z reflexie biblického podania i neskorších kresťanských legiend.Dielo, po formálnej stránke inšpirované štruktúrami hudobného umenia, je komponované v klasických formách sestíny a kancóny, a to tak, že autor medzi štyri „sonátové“ sestíny vložil po sedem kancón ako „spevov“, čo je v našej súčasnej poézii iste udivujúce. Jazyk opusu charakterizuje veršová virtuozita a prebohatý slovník, povýšený nejedným priezračným nenásilným novotvarom. Áno, je to sonáta!Je to vlnenie „hmlistojavného tajomstva“, prinášajúce už unavenej duši vzlet práve v dôležitom čase, „keď myseľ kvári zmysel sveta“ a ktoré opäť oživuje základnú pravdu o človeku umárajúcom sa túžbou preskúmať a fyzikálne pochopiť veci medzi nebom a zemou, ktoré sa však jeho osvietenskému rozumu a ním stanovenému trojrozmernému svetu vysmievajú: presahujú všetky vzorce, všetky výpočty a napovedajú nám, že nemožno ignorovať štvrtý rozmer ? duchovný.Všetky tajomstvá, napríklad zázračného „lámania chleba, chleba života“ netreba vysloviť, ale precítiť. (Eva Fordinálová)

Modranská poetka vydáva zbierku, ktorej dala názov Osamilosť. Je zložený z dvoch slov: osamelosť a milosť. Oba výrazy spolu súvisia, ale sú zároveň v rozpore. Jej skromné a čisté básne sú o viere, modlitbe i smrti, ale zároveň o práci vo vinohrade, o viniciach i o víne.Ľubomíra Miháliková nie je poetkou veľkých gest ani svetoborných tém, ostáva vždy vo všednodennosti, preto dovidí lepšie do obyčajných ľudí a sama sa môže považovať za jedného z nich. Zrelý vek jej umožňuje dívať sa okolo seba s porozumením, ktoré je založené na skúsenosti, zážitku a poetickej reflexii.Knižku ilustroval a graficky upravil výtvarník Jaroslav Uhel. 

Básne o stratách, ale i o večnom čakaní, symbolizovanom skromným kvetom s poetickým názvom, ústredným a rámcujúcim motívom jeho najnovšej básnickej zbierky. Ako herbár sa pred nami otvára malý súkromný archív básnikových lások a smútkov.