Knihy o teológii

Kniha sa delí na dve hlavné časti. V jej prvej časti sa autor zameral na všeobecné informácie o tomto novozákonnom spise. Približuje dobu a miesto vzniku, literárny žáner, štýl a štruktúru ako aj hlavné teologické témy. Venuje sa otázke identifikácie autora Jakubovho listu s novozákonnými nositeľmi mena Jakub a vysvetľuje rôzne prístupy k listu v priebehu dejín. Druhá časť obsahuje exegézu jednotlivých kapitol. Jakubov list má celkovo 5 kapitol a autor sa usiloval po jednotlivých veršoch a kapitolách objasniť nielen jednotlivé pojmy ale aj ich význam pre súčasného čitateľa.

Prvky teologie, estetiky a techniky. Bohatě ilustrovaná publikace proslulého znalce teologie ikon a odborníka v technice jejich malby je nezbytným pramenem jak pro uvedení do tradice křesťanských východních škol, tak syntézou pro odborníky. Podrobný a systematický přehled vzniku ikony a jejího významu předkládá autor (zakladatel ikonopisecké školy ve Francii) s hlubokým vhledem do souvislostí.

Spiritualita nelhostejnosti. Ve čtrnácti esejích autor vychází z evangelijního příběhu o „nevěřícím Tomášovi“. Představy o Bohu, církvi a víře „bez zranění“ autor považuje za iluze. Ke křesťanské víře patří odvaha vidět rány našeho světa a dotýkat se jich vírou, která sama je jimi zasažena, zraněna.Tváří v tvář „zraněnému Bohu“ člověk může odložit „brnění, masky a šminky“, jimiž před druhými a někdy sám před sebou zakrývá svá bolestná místa. Kniha obsahuje jak teologicko-filozofické meditace, dotýkající se mystických hloubek víry, tak překvapivé, ostré i místy humorné komentáře konkrétních událostí a typických znaků naší doby. Zdrojem autorovy inspirace je křesťanská i židovská mystika, Pavlova a Lutherova teologie kříže, současná postmoderní filozofie a teologie i poklady staré lidové velikonoční zbožnosti a umění a v neposlední řadě i autorovy vlastní zkušenosti z dlouholeté terapeutické i pastorační praxe.

Úvahy o apoštolském vyznání víry. Čemu mám vlastně věřit?Tuto otázku si dnes člověk klade možná ještě intenzivněji než v dobách minulých. Někdo věří všemu možnému, jiný nevěří ničemu. A čemu má věřit katolík? „Tomu, co je v katechismu,“ odpoví zřejmě klasicky vychovaný křesťan. Ale kde se to tam vzalo, jak se to tam dostalo?A je tam všechno podstatné?A jak souvisí katechismus s Biblí?Tak nám vyvstává otázka po pramenech naší víry. Nejstarší úplný text apoštolského vyznání víry pochází ze 4. století a shrnuje obsah křesťanské víry apoštolské doby. Ale nejde jen o výčet dogmatických výroků. Credo představuje něco jako kmen stromu víry: někde má své kořeny a něco dalšího z něj vyrůstá. Víra je především vztah. A vztah je dynamická záležitost, může nabývat na síle nebo se oslabovat, může a měl by se prohlubovat. Snad k tomu pomůže i tato knížka.

Ezoterické témy v teológii. Dialóg náboženskej cirkvi s inými náboženstvami a náboženskými hnutiami je nevyhnutný. Tento dialóg nesie so sebou aj patričné riziká a možnosť zneužitia. Počas dialógu musíme myslieť na toto riziko a udržať vernosť katolíckej viere. V diele Ezoterizmus a teológia sa autor zaoberá týmto dialógom nie len z negatívnych hľadísk, ale vyzdvihuje aj jeho pozitíva. Podáva podrobný význam pojmu ezoterizmus a definuje jeho viacero významov.

(2.vydanie). „Křesťanská víra je vírou velkých paradoxů! Chceme-li postupovat duchovně vzhůru, musíme sestupovat dolů, ke kořenům zdravé, tradiční a čisté spirituality. Chceme-li Božím slovem ovlivnit okolí, musíme jím ovlivnit nejprve sami sebe. Chceme-li jít ve vztahu k Bohu dopředu, musíme se vrátit zpět k jeho evangeliu. Chceme-li budovat nadpřirozené, musíme začít u přirozeného.“Za úspěchem knížek Maxe Kašparů stojí hluboká lidskost autora i jeho znalost lidských srdcí. Provaz či lano je obrazem a symbolem křehkosti, provizoria i umění cesty k Bohu. Jako lidé vycházíme z „kopečku naší obyčejné všednodennosti, situovaného na okraji srázu naší konečnosti“ a přicházíme k „vysoké hoře, jejíž vrchol je vždy nad oblaky a na jejímž temeni stojí živý Ježíš“.Inspirativní dílko je adresováno všem, kteří hledají v životě novou, trochu akrobatickou, ale přesto bezpečnou cestu ke smyslu života – k Bohu.Jaroslav Maxmilián Kašparů, píšící pod jménem Max Kašparů (* 1950), je český řeckokatolický kněz, psychiatr, pedagog, premonstrátský terciář, autor duchovní literatury a esperantista. Na kněze řeckokatolické církve byl vysvěcen v roce 2015, předtím byl jáhnem římskokatolické církve. K jeho odborným zájmům patří pastorální medicína a vztah mezi spirituální teologií, psychiatrií a psychologií. Je autorem desítek úspěšných knížek. V Karmelitánském nakladatelství vyšly rozhovory Do výšky volím pád (2003), Jinými slovy. Na minutu s Maxem Kašparů (2005) nebo bestseller O radostech lidské duše (2. vyd. 2008).

Smrt a věčný život. Pod pojmem eschatologie (řecké slovo éschatos znamená poslední) rozumíme učení o „posledních věcech“ či výpovědi víry o konečném údělu jednotlivého člověka a také o Bohem způsobené obnově lidstva a celého vesmíru. Joseph Ratzinger, emeritní papež Benedikt XVI., pojednává v této knize o: duši,smrti, očistci, vzkříšení, věčném životě,a obnově kosmu na základě hluboké analýzy Starého i Nového zákona a především bohaté křesťanské tradice. Čtenář může právem očekávat nejen přesvědčivou interpretaci starších církevních formulací, ale i břitkou polemiku s eschatologickými koncepcemi dvacátého století. Autor zde důkladně rozvedl intuice svého učitele Hanse Urs von Balthasara, který prohlásil: „Eschatologie je větrná korouhvička v teologii naší doby. Od ní vystupují ony bouře, které plodně ohrožují velkou oblast teologie: mohou utlouci kroupami, nebo občerstvit.“

Čo robí túto knihu Evangelium podle Lukáše takou výnimočnou a rozdielnou od ostatných je fakt, že od začiatku do konca je to literárna analýza. Vzhľadom k tomu, že sa sústredí výlučne na evanjelium, nie na jeho zdroj, alebo pôvod, táto kniha dôkladne skúma, čo evanjelista Lukáš hovorí a ako to hovorí.

Duchovní cvičení. Otázka Boha nie je pre človeka teoretickým problémom, ale vrcholne praktickou záležitosťou, ktorá sa prejavuje vo všetkých oblastiach nášho života. Preto ani v úvahách tejto knihy nejde o premyslenú teóriu, ale o pozvanie k „duchovným cvičeniam“ života viery. Keďže kresťanský život nie je nejakým zvláštnym umením vedľa ostatných iných umení, ale je ozajstným prežívaným ľudským životom, mohli by sme tiež povedať, že ide o „cvičenie“ v umení správneho života, umením byť človekom.

Všetka snaha dosiahnuť Boha v myslení (filozoficky) a prijať tajomstvo Boha vo viere (teologicky) však zaostáva za živou skúsenosťou Boha. Čo vlastne Boh je, čo nám má povedať a čo znamená pre naše porozumenie sveta i nás samých, svitne skutočne až vtedy, keď pristúpime na osobný vzťah s Bohom a žijeme z neho, keď všetky udalosti a osudy života, so všetkými zdanlivými náhodami, chápeme ako Božie riadenie a usmernenie a prijmeme ich vo vďačnej dôvere. Len keď sa všetko vtiahne do náboženského vzťahu s Bohom a odtiaľ sa aj chápe a sprevádza modlitbou, môžeme – prekročiac celé poznanie a vieru, ale len prostredníctvom nich – „zakúsiť“ Boha ako žijúcu skutočnosť. (Emerich Coreth)

Slovo, které pochází od Boha a mluví o Bohu pro spásu světa. Podle víry církve jsou všechny spisy Písma svatého inspirovány, mají za autora Boha, který použil k jejich sepsání lidi, jež si sám vyvolil. Z důvodu své božské inspirace sdělují tyto knihy pravdu. Veškerá jejich hodnota pro život a poslání církve závisí na jejich inspiraci a pravdě. Spisy, které nepocházejí od Boha, nemohou sdělovat Boží slovo, a spisy, které nejsou pravdivé, nemohou zakládat a podněcovat život a poslání církve. Jenže pravdu přítomnou v posvátných textech není vždy snadné rozpoznat. Někdy v nich jsou – alespoň zdánlivě – protiklady mezi tím, co čteme v biblických vyprávěních, a závěry přírodních a historických věd. Zdá se, že tyto vědy protiřečí tomu, co tvrdí biblické spisy, a zpochybňují jejich pravdivost. Je zřejmé, že tento stav se dotýká také biblické inspirace: Jestliže to, co se sděluje v Bibli, není pravda, jak může být Bůh jejím autorem?Na základě těchto otázek se Papežská biblická komise usilovně snažila prozkoumat vztah, který je mezi inspirací a pravdou, a ověřit, jakým způsobem pojednávají o těchto pojmech samy biblické spisy. Gerhard kardinál Müller (z předmluvy)

Odpoveď kresťanskej viery. Ktože je ten Boh, v ktorého veria kresťania?Čím sa odlišuje kresťanstvo od nekresťanských náboženstiev?Čo to znamená, keď kresťania vyznávajú Boha ako „Otca“, „Syna“ a „Ducha Svätého“? Kniha prináša odpovede aj na tieto otázky a predstavuje živo a pre každého zrozumiteľným spôsobom kresťanského trojjediného Boha. Umožňuje ho tak nie len lepšie spoznať, ale zároveň je i pozvaním naučiť sa ho milovať. Dnešná doba ponúka dostatok dôvodov, aby sme svoju pozornosť upriamili na základnú a podstatnú otázku viery, na otázku Boha.Páter Karl Josef Wallner (nar. 1963) pôsobí v cisterciánskom kláštore Heiligenkreuz neďaleko Viedne, je rektorom tamojšej Filozoficko-teologickej vysokej školy Benedikta XVI. a vyučuje na nej dogmatiku a teológiu sviatostí. Venuje sa tiež pastorácii mládeže a známy je svojimi fundovanými, ale príťažlivo podávanými prednáškami o viere. Je autorom viacerých úspešných kníh.

Obsah tejto knižočky je rozdelený na tri časti:V prvej časti je súhrn základných teologických otázok o eucharistickej obete a s ňou súvisiacich problémov.Druhá časť (Historicko-špekulatívny pohľad) obsahuje štyri úvahy o Eucharistii v dejinnom vývoji od čias sv. Tomáša Akvinského.Tretia časť pozostáva z „rozjímaní“ o Eucharistii z hľadiska rozličných biblických tém. Mnohé veci sa v obsahu ako celku prekrývajú. Keď však vezmeme do úvahy úžasné bohatstvo tohto tajomstva, zistíme, že je to potrebné pre náš obmedzený rozum, lebo každý odtienok prináša nový pohľad a obohacuje náš duchovný život.

Kniha, ktorú C. S. Lewis napísal krátko pred svojou smrťou je zbierkou esejí, ktoré sa zaoberajú zväčša náboženskou tematikou. V eseji Prípitok skúseného diabla, ktorá tvorí aj nosnú časť názvu celej knihy, sa ešte raz vrátil k postavám z úspešnej knihy Rady skúseného diabla. Ostatné eseje sa venujú témam ako: Bremeno slávy, Dobré dielo a dobré skutky, Transpozícia, Vytrvalosť vo viere, Je teológia poéziou?, Vnútorný kruh a i. Milovníci kvalitnej filozofie a jedinečného humoru C. S. Lewisa si opäť prídu na svoje.

Čo je to svedomie?Tichý hlas, ktorý nám našepkáva čo je správne a čo nie?Obmedzenie?Čo je to vlastne svedomie? „V hlbinách svedomia človek odkrýva zákon, ktorý si on sám nedáva, ale je povinný ho poslúchať. Jeho hlas ho neprestajne vyzýva, aby miloval a konal dobro a vyhýbal sa zlu, a keď treba, zaznieva mu v hĺbke srdca… Lebo človek má v srdci Bohom vpísaný zákon…“ (KKC 1776)Mnohým môže svedomie pripadať ako obmedzovanie osobnej slobody. Najmä v liberálnej spoločnosti. Pápež Benedikt XVI. silnou argumentáciou zastáva jeho nevyhnutnosť. Kniha Chváloreč na svedomie pripomína základy viery a nutnosť kresťanov bojovať proti hrozbám subjektivity a sociálnemu tlaku.

Ulf Ekman v této knize cituje vyznání víry, podává zde objektivní a biblický popis každé ze základních doktrín křesťanské víry. Tyto doktríny tvoří základní kameny, pilíře a celou stavbu chrámu, kterým je tělo Kristovo.

Promluvy o apoštolech a jejich spolupracovnících. Tyto své pravidelné středeční katecheze nazval Benedikt XVI. putováním za svědky rodícího se křesťanství. Promluvy jsou rozděleny do tří oddílů. Nejprve se papež zabývá založením a povahou církve, vyvolením apoštolů a tím, co znamená apoštolská tradice. Následují portréty Kristových apoštolů a nakonec úvahy věnované apoštolu Pavlovi a dalším důležitým protagonistům vznikající církve.Autorovi leží na srdci především těsný vztah Krista a církve. Dnes často panuje názor, že křesťanství je ryze individuální věc, že můžeme přijmout některé Ježíšovy myšlenky a současně odmítnout jeho církev. Benedikt XVI. se snaží pochopit příčiny takového smýšlení a vysvětluje, že Ježíš Kristus je navzdory omezením a různým stinným stránkám naší přirozenosti v církvi přítomen. Hlavní část knihy se zabývá jednotlivými apoštoly a tím, co nám o nich a o jejich díle říká Bible i jiné prameny, co bylo klíčové pro jejich setkání s Kristem. Klade si také otázku, jak můžeme na počátku 21. století následovat Kristovy apoštoly my.

Pohľad francúzskeho pravoslávneho teológa na súčasnú situáciu v duchovnom svete, na rôzne myšlienkové prúdy, ktoré ovplyvňujú mladú generáciu, na spôsob, akým Komunita z Taizé odpovedá na duchovné potreby dnešnej doby a na jej miesto v dejinách.

Ježiš ukrižovaný a opustený v dejinách a živote Hnutia fokoláre. S Chiarou Lubichovou - zakladateľkou Hnutia fokoláre, pôjdeme cestou Hnutia a zastavíme sa pri jeho najvýznamnejších a najdôležitejších etapách poznačených ťažkosťami, nepochopením a skúškami; no i Božou prozreteľnosťou prinášajúcou pomoc a otvárajúcou Hnutie fokoláre pre celú Cirkev i svet.Kniha Výkrik nás vovádza do skúsenosti a komplexnej histórie Hnutia prepojeného s Chiarou Lubichovou: do stretnutia sa s Ukrižovaným volajúcim na Kríži: "Bože môj, Bože môj, prečo si ma opustil?"

"Spal som a snil o tom, že život je radosť. Zobudil som sa a zbadal, že život je povinnosť. Pracoval som – a spoznal: povinnosť je radosťou.“ (Rabindranath Tagore). Už z uvedeného výroku vyplýva, že autor sa v diele zaoberá zmyslom života človeka, čo je vyjadrené Franklovým hlavným pojmom „Wille zum Sinn.“ Zaoberá sa otázkami slobody, svedomia, zodpovednosti, schizofrénie, eutanázie, psychochirurgie, atď. Spolupracuje s významnými filozofickými smermi ako sú fenomenológia, existencializmus, novotomizmus, a i.Autor značnú časť života býval na miestach, kde trávil svoj život aj Frankl. Podnetom pre napísanie tejto knihy bolo aj to, že mal možnosť komunikovať s Franklovými významnými žiakmi. Najhlbším vnútorným podnetom pre autora však bolo jeho sprevádzanie chorých a umierajúcich ľudí. Jeho pohľad na svet sa v tomto období života značne zmenil, čo je evidentné aj v jeho diele.

Příběh ztraceného syna. Kniha postních meditací švýcarského dominikána nad podobenstvím o marnotratném synu se dotýká základních duchovních otázek člověka – viny, odpuštění, láskyplného přijetí...V jednotlivých kapitolách, pojednávajících např. o diskrétnosti, bezmocnosti i síle Boží lásky, o odlišném „pracovním“ a „mzdovém“ řádu platícím u Boha, opravuje autor představu, kterou o Bohu mají mnozí lidé: Bůh není mrzutý mravokárce a mstitel, neřídí se podle schématu výkon – odměna, nezatracuje nikoho, ale je skutečně milujícím otcem, který chce, aby šel člověk životem jako svobodný a šťastný.

Odvážné odpovědi na nesmělé otázky. Další z knih, které navazují na Teologii těla. Titul vyšiel aj v slovenskom jazyku: Radostná zvesť o sexe a manželstve (2007).

Italský kapucín Raniero Cantalamessa (1934) napsal další knihu, jejímž názvem je verš ze 119. žalmu „Tvé slovo oživuje“. Ukazuje v ní, jak se Boží slovo obrací ke každému člověku, jak důležité bylo pro Ježíše a pro jeho učedníky kázat Boží slovo. Oceňuje přínos biblických studií a konkrétně kritické metody při badání o historickém Ježíšovi, ale ukazuje i jejich hranice. Hlavně však zve obyčejné čtenáře i biblisty a teology k duchovnímu čtení Písma.

Trinásť exkurzov týkajúcich sa základných, ale zložitých teologických tém môže pomôcť pri lepšom a hlbšom pochopení textu Starého zákona.

Ctihodný Louis z Granady OP bol obľúbeným duchovným spisovateľom sv. Jána z Kríža, sv. Františka Saleského, sv. Karola Boromejského, sv. Vincenta z Pauly a sv. Ruženy Limskej. Svätá Terézia z Avily pripisovala tejto knihe zásluhy na obrátení viac než milióna duší v jej dobe!„Všetci sme určení pre jedno alebo pre druhé,“ hovorí ctihodný Louis, „buď večne kraľovať s Bohom v nebi alebo večne horieť s diablami v pekle.“ Táto skutočnosť, ktorej nemôžeme uniknúť, ožíva na každej stránke tohto majstrovsky napísaného diela. Jeho opis zúfalstva v pekle zbaví aj toho najtvrdohlavejšieho hriešnika túžby naďalej hrešiť. Klasické výhovorky ľudí, napríklad plán obrátiť sa v neskoršom období a ťažkosti pri praktizovaní čností, sú úplne zničené. Ctihodný Louis nám navyše ukazuje, že hriešnikov život pre zožierajúce svedomie je pre neho neustálym súžením už tu na zemi. Praktizovanie čností prináša prisľúbenie neba a nádhernú radosť čistého svedomia i mnohé výhody svätosti!Kniha Hriešnikov sprievodca je veľmi zrozumiteľná kniha, ktorá preráža náboženskú hmlu dnešnej doby. Strháva pôvab hriechu a posilňuje dušu, aby odhodlane praktizovala kresťanské čnosti – tie pravé bohatstvá, ktoré ju budú sprevádzať za hrob.

Biblické kořeny křesťanského jednání. Další dokument Papežské biblické komise vychází ze zadání, který tomuto grémiu špičkových katolických biblistů v celosvětovém zastoupení dal v r. 2002 papež Jan Pavel II.V současné situaci morálního relativizmu a určité skepse v biblickém a teologickém bádání se ukázalo nutné, aby se tým odborníků vyslovil k otázce, do jaké míry a jakým způsobem zavazuje Bible jakožto sbírka starobylých textů a zároveň inspirované Boží slovo v oblasti mravních principů a norem. Po šestileté usilovné práci vychází dnes tento dokument.

Náčrt trinitární teologie (3. vydání). Ačkoli je trinitologie ústředním a pro ostatní pojednání systematické teologie také určujícím tématem, poslední česká katolická monografie věnovaná tajemství Nejsvětější Trojice se datuje rokem 1926. Zejména v posledních dvaceti letech prožívá trinitologie bouřlivý rozvoj. Právě tyto dvě souvislosti jsou pro celou monografii rozhodující. Připravované dílo chce být jak originální monografií, tak studijním textem pro frekventanty univerzitních kursů dogmatické teologie.

Pojetí víry u P. Tillicha a K. Bartha. Analýza a srovnání pojetí víry v dílech dvou velkých postav protestantské teologie 20. století, Paula Tillicha a Karla Bartha. Těžištěm práce jsou dvě obsáhlé kapitoly o pojetí víry obou teologů v průběhu jejich celé teologické činnosti. Třetí kapitola je srovnávací, vychází z analýzy myšlení obou autorů a konstatuje praktickou nemožnost rozhovoru mezi nimi.

Vhled do života andělů. Sborník sleduje osobnost svatého archanděla Michaela, a to z oborově různorodých pohledů. Obsahuje historické, biblické, spirituální, i umělecké příspěvky, v nichž jsou zohledněna nejnovější současná bádání. Rovněž pojednává o poutních místech Mont-Saint-Michel a Monte Gargano.Hodnotné jsou překlady z francouzských teologických slovníků. Do publikace je vřazena bohatá paleta barevných Michaelovských ikon a reprodukcí. V českém prostředí se jedná o nejucelenější publikaci svého druhu.

Potenciál a limity velikonočních tezí Hansjürgena Verweyena. V křesťanství jde především o mysterium paschale, o Ježíšovu smrt a zmrtvýchvstání Ukřižovaného. Křesťansky věřit znamená věřit v Ježíšovo vzkříšení. V této souvislosti hraje důležitou roli nejen problematika Ježíšova prázdného hrobu, ale zejména tzv. velikonoční zjevení.Tato v Novém zákoně dosvědčená setkání se Zmrtvýchvstalým způsobila velikonoční víru Ježíšových učedníků a nastartovala čas církve. Křesťanským způsobem věřit v Ježíše znamená vstupovat do této velikonoční perspektivy nahlížení světa. Věnovat se křesťanské teologii pak předpokládá porozumění, že každá stránka novozákonního svědectví o Ježíši a jeho kříži je zalita velikonočním světlem… Předkládaná monografie se věnuje slavným velikonočním tezím Hansjürgena Verweyena, který bezesporu patří k nejvlivnějším současným německým teologům. Kniha tyto tři podnětné teze prezentuje, kriticky i pozitivně komentuje a naznačuje – dle názoru autora – vyváženější defi nici i zdůvodnění velikonoční víry.

Svátosti jsou velmi podstatným projevem života církve. Jsou rovněž zakusitelným projevem lásky Ježíše Krista. Druhý vatikánský koncil i teologie zdůrazňuje jejich význam pro život z víry, proto je třeba nahlížet tyto velké skutečnosti z různých stran. K tomu má dopomoci tato knížka, opírající se zejména o texty koncilu a Katechismu katolické církve.

Eucharistia je častou označovaná ako nevyhnutná potreba k životu kresťana. Pri manželstve je dôležité žiť v harmónii a eucharistia pomáha budovať, chrániť a prehlbovať manželský vzťah.Účelom tejto krátkej knihy Manželství a eucharistie je, aby si manželia uvedomili túto skutočnosť. Môže slúžiť rovnako aj ako motivácia k svedomitejšiemu prežívaniu svätej omše. Autori sa venujú aj manželstvám na pokraji existencie.

Touto knihou se dostává k českému čtenáři souborný přehled teologie, který zpracoval jeden z nejvýznačnějších katolických teologů 20. století Karl Rahner (1904—1984). Za svého života působil nejprve v duchovní správě a potom jako profesor na teologických fakultách v Rakousku a Německu, byl jedním z poradců na 2. vatikánském koncilu a významně se podílel na tvorbě a vypracování koncilových dokumentů.Kleines Theologisches Wörterbuch — tak zní původní titul knihy — zpracoval Karl Rahner s pomocí svého asistenta Herberta Vorgrimlera (nar. 1929). Je jednou z jeho nejvydávanějších knih. Od šedesátých let vyšel v němčině v šestnácti reedicích a dosáhl celkového nákladu přibližně 200.000 výtisků, byl přeložen do angličtiny, francouzštiny, španělštiny, italštiny, polštiny, maďarštiny a dalších jazyků.Karl Rahner nechce ve svých spisech čtenáře jen teoreticky poučovat, jeho teologická tvorba měla vždy pastorální charakter a byla určena nejen bohoslovcům a kněžím, ale zejména všem těm, kteří v kontextu sekularizovaného světa s jeho mnohostí věrouk a přesvědčení vážně a poctivě přemýšlejí o své víře, jejích základech a souvislostech. Své si v Rahnerově knize najdou také ti, kdo do setkání s teologií přinášejí především své otázky a pochybnosti.

Breviloquium, krátke slovo, ako by znel doslovný preklad, základný kurz dogmatickej teológie, určený Bonaventúrovým študentom ako učebnica, sa prinajmenšom vyrovná veľkej Sume teologickej Tomáša Akvinského. Na rozdiel od nej sa nezaoberá vysporadúvaním sa s inými mienkami, ale uvádza len pozitívne názory. Nie je teda pravda, ako sa bežne tvrdí, že Bonaventúra nezanechal po sebe taký súhrn ako Tomáš vo svojej Sume, keďže jeho vedeckú dráhu prerušilo zvolenie za generálneho ministra - veď ešte aj v tomto úrade veľa prednášal na parížskej Sorbonne -, ale svoje hlavné teologické dedičstvo uložil okrem ďalších spisov aj do tohto logos brevis.Jeho doslova zabudnutie tak v odborných kruhoch, ako aj v samotnom františkánskom ráde - s výnimkou neskorších, často protichodných prúdov medzi menšími bratmi - spôsobilo skôr to, že nevytvoril školu, alebo presnejšie, v ráde sa nenašli jeho pokračovatelia, ktorí by sa mu vyrovnali alebo ho aj prevýšili. Až s Jánom Dunsom Scotom sa františkánska teológia vydala odlišným smerom. Bonaventúra svoj základný kurz rozvádza v siedmich krokoch, do ktorých člení klasickú dogmatickú teológiu: Boh, stvorenie, hriech, vtelené Slovo, milosti Ducha Svätého, sviatosti, posledné veci. Týchto sedem častí sa ďalej rozdeľuje na sedemdesiatdva hláv - vidno, ako je autor verný augustínovským číselným schémam Písma, ktoré je pre neho základom celej teológie, čiže vedy o Bohu.Tento kurz dogmatickej teológie pritom nie je úzko oddelený od ostatných odborov teológie, ale skôr ich zahŕňa či pohlcuje: vieru nemožno oddeliť od mravov; dnešnú fundamentálnu teológiu nájdeme v častiach o hriechu a milosti; cirkevnoprávne a liturgické hľadiská sú premietnuté do náuky o sviatostiach: teológia sa tak javí ako jediná veda, hoci zahŕňa viaceré odbory. V diele je zrejmý ešte jeden moment: vychádzajúc z modelu choroby, lekára a uzdravenia, Bonaventúra rozvíja teológiu dejín spásy. Každá hlava obsahuje najskôr stručnú tézu v štýle katechizmu (tenendum est), ktorú potom obšírne odôvodňuje a objasňuje (ratio ad praedictorum intelligentiam).

Hymny o ráji svatého Efréma Syrského vznikly jako katechetické rozjímání o Adamově prvotní kráse a o jeho kněžské úloze v ráji, kde směl pobývat v blízkosti jeho nitra – tajemné Boží přítomnosti. Když prarodiče lidstva selhali v této úloze, poté co uposlechli hadův návod k opovážlivosti, ztratili rajský život. Sám Bůh přijal tělo člověka-Adama , aby pokořil Satana a smrt a otevřel tak znovu bránu ráje „vítězům“, kteří v jeho síle bojovali za pozemského života s nástrahami Zlého.Dvanáct hymnických písní barvitě líčí krásy rajské zahrady, stromů a květů, příbytků určených pro spravedlivé. Básník-katecheta se nepokládá za hodného obyvatele ráje, ale v pokoře touží alespoň po místě na jeho okraji. Hymny byly určeny k recitaci se sborovým zpěvem refrénu. V této knize se čtenáři nabízí první český překlad sbírky, pořízený ze syrštiny, doplněný poznámkami a úvodní kapitolou o teologii ráje u svatého Efréma Syrského.

Příběh ztraceného syna. Kniha postních meditací švýcarského dominikána nad podobenstvím o marnotratném synu se dotýká základních duchovních otázek člověka – viny, odpuštění, láskyplného přijetí... V jednotlivých kapitolách, pojednávajících např. o diskrétnosti, bezmocnosti i síle Boží lásky, o odlišném „pracovním“ a „mzdovém“ řádu platícím u Boha, opravuje autor představu, kterou o Bohu mají mnozí lidé: Bůh není mrzutý mravokárce a mstitel, neřídí se podle schématu výkon – odměna, nezatracuje nikoho, ale je skutečně milujícím otcem, který chce, aby šel člověk životem jako svobodný a šťastný. Johannes Brantschen OP byl profesorem dogmatiky na univerzitě ve švýcarském Fribourgu.

Diagnóza doby. Autor – učitel dogmatiky na teologické vysoké škole „Sankt Georgen“ ve Frankfurtu nad Mohanem a autor velice oblíbených, výrazně ekumenických publikací o církvi v moderním světě – si klade v této knížce otázky nad církevními společenstvími v západo a středoevropském prostoru. Jeho eklesiologické a pastorální úvahy vycházejí z přesné analýzy současného kulturního stavu a jeho charakteristických rysů (ekologické vědomí, nové podněty přírodovědeckých systémových teorií a transpersonální psychologie, feminismus atd.). Pro tento stav je podle Kehla typická určitá bezradnost církví, již zvyšují vnitřní konflikty a nedorozumění. Autor se snaží – na základě koncilní teologie communia a své představy o „komunikativní“ církvi – v této složité situaci hledat inspirativní koncepty a obrazy.

Titul vyšiel aj v slovenskom vydaní Som žena (2010).Smysl a význam těla? Kdo vůbec myslí na takové věci! Jako zaměstnané ženy si sotva najdeme čas, abychom se soustředily na spletitosti svých (velmi komplikovaných!) duchovních cest, a už vůbec ne na otázku, proč nás Bůh stvořil s tímto konkrétním tělem. Spíše si vystačíme s minimálními nebo udržovacími dávkami – dopřejeme si právě tak akorát citové a duchovní potravy, abychom zvládly každý další den.Avšak úplně v nitru cítíme hlubší touhu. Chceme vědět, že v životě jde o víc než o zvládání deseti hromad prádla, opravování domácích úkolů nebo hledání toho „pravého“ na internetové seznamce. Tu a tam unikne z našeho srdce naléhavé volání a odvážíme se zeptat: „Kdo vlastně jsem?“Pokud jste si někdy tuto otázku položily, nejste samy! Matky, které vypravily své poslední dítě na vysokou školu, vdovy, co se cítí být vyloučeny ze života, i svobodné pracující ženy, svírané otupující rutinou každodenního života, všechny vstoupily do stejné otázky. Díky poznání papeže Jana Pavla II. a jeho teologii těla se můžeme jako ženy s touto otázkou vyrovnat s novou silou a elánem. Můžeme odhalit ženského ducha a objevit jeho význam pro cestu každé ženy a definitivně odpovědět na otázku: „Kdo vlastně jsem?“ (z aurtorčina úvodu knihy)Katrina J. Zenová je spoluzakladatelkou hnutí „Women of the Third Millenium“ – Ženy třetího tisíciletí a zakládající koordinátorkou Centra pro teologii těla a kulturu Jana Pavla II. v diecézi Phoenix. Oblíbená přednášející na duchovních obnovách, autorka mnohých knih nejen pro ženy. Katrina je zapálená turistka, nadšená tanečnice tanga a šťastná matka svého mladého syna Michaela.

Nové vydání útlého, ale podstatného díla světoznámého německého teologa a kardinála, které v originále vyšlo poprvé v roce 1972, jeho dnes již nedostupný český překlad vydala Křesťanská akademie Řím r. 1987. Kniha v přepracované podobě podává deset přednášek, které byly určeny kněžím působícím v duchovní správě, učitelům náboženství, katechetům a studentům, a které je uváděly do základních problémů systematické teologie.Autor přitom zvolil za své východisko téma víry. Snaží se tedy vymezit její situaci a místo, představuje Ježíše Krista jako svědka víry, zkoumá pravdivost, úkon, obsah, spásný význam, církevnost, dějinnost a budoucnost víry. Každá kapitola je doplněna bohatým poznámkovým aparátem. V česky dostupné teologické literatuře nemá toto dílo obdobu.

Primát Krista a transcendence člověka. Doposud stále žijící spoluzakladatel slavné Nouvelle théologie se podrobně zamýšlí nad teo­logickým odkazem diskutované osobnosti Teilharda de Chardin. Bezesporu jde o první souvisle hodnotící teologickou studii v českém prostředí.„Poptávka“ po francouzském jezui­tovi, četné plody, které přináší četba jeho textů, patří též k dějinám české spirituality. V knize jsou představeny malované koláže akad. mal. Jana Jemelky.