Audiokniha: Světová revoluce – část 3

• Číta: Vladimír Vokál
• Celkový čas: 1 hodina 3 minúty

V kapitole „V rodišti Rousseauově“ zachycuje Tomáš G. Masaryk své ženevské období (leden–září 1915), kdy se po odchodu z Itálie usadil ve Švýcarsku a začal systematicky organizovat zahraniční odboj proti Rakousku-Uhersku. Tato část Světové revoluce představuje přechod od osobního exilu k promyšlené politické akci. Masaryk zde využívá neutrální půdu Švýcarska k navazování kontaktů s exilovými představiteli jiných národů i se západními novináři, čímž postupně buduje základ budoucí zahraniční politiky Československé revoluce.Ženeva, rodiště Rousseaua, se pro něj stává symbolem mravního a intelektuálního útočiště – městem, kde se ideály svobody, odpovědnosti a republikánství mění z filozofických pojmů v praktické úkoly. Masaryk čerpá inspiraci z Rousseauova přesvědčení, že politická svoboda musí vyrůstat z mravní kázně a výchovy občana, a tento princip přenáší do svého pojetí české a slovenské emancipace.Ve své ženevské etapě Masaryk také sleduje tisk všech válčících stran, analyzuje německou propagandu a zdůrazňuje potřebu pravdivé informovanosti jako zbraně proti lži a nedemokratickému myšlení. V úvahách o Švýcarsku se promítá jeho obdiv k tamní demokracii, federálnímu zřízení a občanské odpovědnosti – hodnotám, které se později stanou jádrem ideje československého státu.