Můj život beze mě

Existují lidé, kteří se dusí v jakémsi neviditelném vězení. Nejsou svobodní, protože nedovolují svému pravému já, aby se projevilo.

Nejednají podle toho, co skutečně cítí a co si doopravdy myslí.

Živoří, aniž by měli skutečnou účast na svém životě. Necítí se „uvnitř“ jako režisér svého života, ale jako jeho divák či loutka, jimiž hýbou drátky jejich vlastních strachů.

• Jaké psychologické viry mají moc podlomit v člověku základní důvěru v sebe sama?
• Jaké mechanismy vedou k sebezničení?
• Jaké skryté strachy vedou člověka k tomu, aby žil svůj život jakoby „sám bez sebe“?

Za tyto úvahy vděčím lidem, kteří se mnou sdíleli své pocity ztracenosti a našli v sobě sílu znovu přijmout svou identitu. Překonali ochromující strachy, jež jim bránily být sami sebou, mluvit ze srdce a jednat podle svého přesvědčení… Řekli si: Začnu sám od sebe.

Nezřídka jde o období krize, kdy nám život nabízí poslední možnost, jak se naučit žít autentičtějším způsobem.

A nikdy není příliš pozdě: Některé růže mohou rozkvést i v prosinci.

(z úvodu autora)

Osvaldo Poli (* 1956) je známý italský psycholog a psychoterapeut. Léta se také věnuje formaci k partnerství, rodičovství a výchově dětí. Ve své vlasti často přednáší a spolupracuje s různými institucemi a časopisy. Je autorem řady bestsellerů o vztazích rodičů a dětí, které jsou překládány do mnoha jazyků.