Centrum pro studium demokracie a kultury

Číta: Luboš Ondráček Celkový čas: 6 hodín 58 minút Audiokniha obsahuje všech 150 biblických žalmů v katolickém překladu Václava Bognera. Účinkuje Luboš Ondráček, hudbu složil a nahrál Martin Kostaš. Režie Petr Pleva. Nahrávka vznikla ve spolupráci s Radiem Proglas.

Číta: Luboš Ondráček Celkový čas: 3 hodiny 21 minút Náš výběr z Čepových próz sleduje sice částečně autorův vlastní výbor povídek, který vyšel v roce 1944 s názvem Sestra úzkost, byl ale především veden subjektivně. Kromě titulní povídky, dnes asi Čepovy nejznámější práce, jsme vybrali texty, které nás stále oslovují a zdá se, že jim ani desítky let, které uběhly od jejich zrodu, nic neubraly na působivosti. Zároveň jsme sledovali dvě témata. Nejdůležitějším z nich je smrt a umírání, jak to skvěle již v roce 1933 vystihl F. X. Šalda, druhým (Komůrka, Rodokmen, Cikáni, Květnové dni) je autorův exil v rodných Myslechovicích během druhé světové války. Poslední dvě povídky našeho výběru vyšly tiskem až po roce 1948 v exilu, a jsou tedy u nás méně známé; jejich zařazením chceme ukázat, že Jan Čep zůstal mistrovským prozaikem i v nepříznivých poválečných letech.

Svoji proslulou Autobiografii dokončil Gilbert Keith Chesterton (1874–1936) necelé tři měsíce před smrtí a mohl v ní tedy přehlédnout celý svůj život. Není to však jen kniha vzpomínek, celé dílo má pečlivě promyšlenou stavbu.Chesterton svým okouzlujícím a nenapodobitelným stylem líčí mnoho událostí ze svého dětství a mládí. Popisuje i začátky své novinářské a spisovatelské kariéry, dozvíme se zajímavé detaily o okolnostech vzniku jeho knih i o tom, kdo ho inspiroval k vytvoření postavy otce Browna.Kniha také originálně portrétuje tvůrce, se kterými se přátelsky stýkal: G. B. Shawa, H. G. Wellse, H. Jamese, H. Belloca a další u nás vydávané spisovatele. Chesterton se však nezastavil u pouhého zábavného a jistě čtenářsky přitažlivého vzpomínání. Cílem autorova vyprávění je totiž především vysvětlení a obhájení myšlenkového vývoje, jenž ho vedl od nevyhraněného pesimismu k postoji, který náš Karel Čapek obdivně nazval geniálním optimismem.

Kniha Velká transformace se tématicky věnuje přelomovému období v moderních evropských dějinách – průmyslové revoluci. Autorovi nejde ani tak o zmapování jednotlivých historických událostí, jako o postižení základních socioekonomických trendů té doby.

Evangelizační anti-pomůcka. Může se člověk o Bohu bavit jako o všem ostatním?Je možné napřed mluvit o výsledcích Ligy mistrů, pak o Bohu a nakonec o předpovědi počasí?Je opravdu o mnoho lepší na toto téma diskutovat učeně, udělat z Boha krásný teologický pojem a pojednávat o něm ve filozofických kontextech?Je vůbec člověk, který právě řekl něco každodenního, užitečného nebo smyslného, schopen týmiž ústy říci něco, co se týká Boha?Co vlastně toto slovo ve větě představuje – spíš citoslovce „panebože“, nebo opravdu hodně podstatné jméno s velkým písmenem?Lze třemi obyčejnými písmenky obsáhnout nekonečno a to, co nás přesahuje?Neubere mu spíše takové pojmenování na hodnotě, i když to budeme myslet sebelépe?Jak mluví o Bohu fundamentalista a jak ateista, jak agnostik a jak křesťan?Může si mluvení o dokonalém tématu dělat nároky na dokonalost?Těmito i dalšími otázkami se ve své brilantně napsané „evangelizační anti-pomůcce“ zabývá Fabrice Hadjadj.Fabrice Hadjadj (1971) je francouzský spisovatel, dramatik a filozof. Pochází z Nanterre a po rodičích má židovsko­arabské kořeny. V mládí se profiloval jako ateista, anarchista a nihilista. V necelých třiceti letech konvertoval ke křesťanství a je aktivním členem Katolické církve. Vyučuje filozofii a literaturu v Toulonu a řídí Evropský institut antropologických studií Philanthropos sídlící ve švýcarském Freiburgu. Spolupracuje také s časopisy Figaro littéraire, Art press, Panorama a Prier. Je ženatý s herečkou Siffreine Michelovou, s níž vychovává šest dětí.

Nejprodávanější a nejkomplexnější publikace o Evropské unii v České republice, její první vydání nechybí v žádné z odborných knihoven. Autoři - renomovaní badatelé v oblasti evropské politiky - seznamují čtenáře s historií evropského integračního procesu, s vývojem, současnou podobou a funkcemi jednotlivých evropských institucí a s tím, ve kterých oblastech (politikách) a jakým způsobem Evropská unie působí. Kniha je zdařilou kombinací politologické analýzy a velkého množství informací.Formou srozumitelně napsaného a přehledně členěného textu nabízí kvalitního průvodce problematikou Evropské unie. Publikace nyní vychází ve druhém, aktualizovaném, výrazně doplněném a přepracovaném vydání. Zahrnuje události až do roku 2008 a čtenáři v něm rovněž naleznou řadu nových dat, grafů a tabulek, a navíc praktický jmenný a předmětový rejstřík. Kniha je určena nejen odborníkům, vysokoškolským studentům a profesionálům zabývajícím se z různých hledisek evropskou integrací, ale také širší veřejnosti, která má zájem získat co nejvíce kvalifikovaných informací o Evropské unii.

Dnes již klasická práce dvojice amerických autorů je systematickým teoretickým pojednáním o sociologii vědění. Autoři se soustřeďují na osvětlení svého základního chápání problému sociologie vědění a staví tento obor do středu zájmu sociologické disciplíny. Zároveň se pokoušejí o jeho aplikaci na úrovni subjektivního vědomí, tedy na budování teoretického mostu k problémům sociální psychologie.

V českých podmínkách poněkud méně známá práce světově proslulého anglického ekonoma a politika J. M. Keynese je brilantní analýzou důsledků vyplývajících z přijetí Versailleské smlouvy.Keynes na základě své osobní účasti na jednání ve Versailles a důkladné znalosti zvažovaných variant poválečného uspořádání ukazuje, že konečná podoba Versailleské smlouvy je sama o sobě zárodkem velkých konfliktů v budoucnu. Kniha, jejíž první vydání vyšlo v roce 1919, tak má ojedinělý přídech vysoce výstižné předpovědi.

První svazek edice Quaestiones quodlibetales obsahuje studii německého filosofa a historika Ernsta-Wolfganga Böcken­fördeho o sekularizaci politického a společenského řádu v Evropě a diskusi nad touto studií, k níž přijali pozvání čeští badatelé z oboru historie, teologie, práva, filosofie a sociologie.Publikace tak nabízí humanitně či sociálně­vědně zaměřenému čtenáři komplexní pohled na fenomén sekularizace a vybízí ho k přemýšlení o příčinách moderního „odkouzlení světa“, o významu náboženství v dnešním světě, o vztazích jednotlivých náboženství vůči modernímu státu a sobě navzájem, o podstatě lidských práv a jejich dynamickém vývoji v 19. a 20. století i o funkcích moderního státu a jeho hranicích. Příspěvek Jaroslava Vokouna navíc zasazuje úvodní studii do širšího rámce Böckenfördeho politicko-teologických úvah o roli křesťanství v demokracii a přibližuje českému publiku osobitého myslitele, který dovede – mimo jiné i díky své mnohaleté zkušenosti ústavního soudce SRN – inspirativním způsobem reflektovat současné politické, sociální a etické výzvy, jimž čelí všichni odpovědní Evropané.

Kniha seznamuje se základními fakty a pojmy spjatými s mnohoznačným termínem multikulturalismus. Diskutuje filozofická zdůvodnění multikulturalismu pocházející z komunitaristického, liberálního i radikálního tábora. Zároveň stručně seznamuje s přístupy k mezirasovému a mezikulturnímu soužití v USA, Austrálii a Kanadě i v západní Evropě. V perspektivě těchto západních zkušeností pak rýsuje základní východiska politiky soužití Čechů a Romů v České republice.

Diagnóza doby. Autor – učitel dogmatiky na teologické vysoké škole „Sankt Georgen“ ve Frankfurtu nad Mohanem a autor velice oblíbených, výrazně ekumenických publikací o církvi v moderním světě – si klade v této knížce otázky nad církevními společenstvími v západo a středoevropském prostoru. Jeho eklesiologické a pastorální úvahy vycházejí z přesné analýzy současného kulturního stavu a jeho charakteristických rysů (ekologické vědomí, nové podněty přírodovědeckých systémových teorií a transpersonální psychologie, feminismus atd.). Pro tento stav je podle Kehla typická určitá bezradnost církví, již zvyšují vnitřní konflikty a nedorozumění. Autor se snaží – na základě koncilní teologie communia a své představy o „komunikativní“ církvi – v této složité situaci hledat inspirativní koncepty a obrazy.

Aspekty christianizace římského světa. První překlad historické práce učence, který působí na Princeton University ve Spojených státech a patří k nejznámějším znalcům svatého Augustina a dějin antického křesťanství.V knize se představí českým čtenářům jako znalec změn, jimiž prošla antická společnost po přijetí křesťanství, především vzhledem k intolerantnosti nového státního kultu a k osobnostem, které byly nositeli nového pohledu na svět a společnost.

Znovuobjevení keltské tradice. Knížka britské autorky, která objevuje teologický a současně poetický svět středověkých Keltů. Publikace obsahuje překlady irských náboženských hymnů a básní a spojuje historickou erudici s pokusem aktualizovat starou keltskou tradici.

O konverzi z buddhismu ke katolictví. Neočekávaná cesta je velmi osobním vyznáním Paula Williamse, anglického profesora religionistiky a bývalého čelného propagátora buddhismu, v němž vysvětluje důvody své konverze k římskokatolické církvi. Autor seznamuje čtenáře s vlastním duchovním vývojem a privátními souvislostmi svého obrácení.Jádro knihy nicméně spočívá nikoli ve výčtu soukromých důvodů příklonu ke katolictví, nýbrž ve věcné, filosoficko-teologické diskusi s buddhismem. Tu vede Williams z tradičních, novotomistických pozic a ostře v ní napadá buddhismus, především pro jeho sobecké pojetí člověka.Kromě polemiky s buddhistickým učením autor diskutuje i se současnou postmoderní filosofií a proti jejímu subjektivismu a relativismu klade víru v objektivní, jasně poznatelnou pravdu a mravní hodnoty.

Evropa 1789-1918. Ambiciózní syntéza britské historičky Lynn Abramsové představuje zrození moderní ženy od francouzské revoluce po první světovou válku, tedy v éře takzvaného dlouhého devatenáctého století. Líčí „ženské stereotypy“, které šířili evropští intelektuálové, i vývoj představ, jež o sobě evropské ženy postupně získávaly. Autorčin zájem se soustřeďuje jak na privátní život žen, na jejich sexualitu, mateřství a práci v domácnosti, tak na začátky veřejného života žen a na jejich postupné začleňování do společenského i politického života. Předností knihy je její srovnávací charakter: L. Abramsová má hluboký přehled o britských dějinách, stranou její pozornosti však nezůstávají ani kontinentální souvislosti, především německé a francouzské. Pro zájemce o gender studies a věcnou diskusi o feminismu a jeho kořenech je publikace nepostradatelným zdrojem.

Dějiny náboženství jako věci veřejné. Kniha patří ke klasickým dílům zabývajícím se problémy ztráty vlivu náboženství v evropské společnosti. Autor se v ní zabývá otázkou, zda se v moderním světě ztrácí spolu s veřejnými náboženskými projevy také osobní víra, a polemizuje s Weberovou tezí o postupné racio­nalizaci společnosti. Originálním způsobem rozebírá vztah státu a náboženství a zabývá se nejednoznačným poměrem mezi moderními vědeckými koncepty, ideologiemi a filozoficko-náboženskými idejemi. Odkouzlení světa je současně sbírkou brilantních francouzských esejů, v nichž se Marcel Gauchet představuje jako inspirující filozof, důkladný historik, znalec etnologie a dalších příbuzných oborů. Českému čtenáři se tak do rukou dostává výjimečná publikace, jejíž téma patří v evropském intelektuálním prostředí k nejdiskutovanějším. Marcel Gauchet (1946) je významný francouzský filozof a historik. Pracuje jako vedoucí vědecký pracovník na École des hautes études en sciences sociales a jako šéfredaktor prestižní kulturně-politické revue Le Débat, kterou řídí společně se svým kolegou, historikem Pierrem Norou. Je autorem knih: Odkouzlení světa. Dějiny náboženství jako věci veřejné (1985), Revoluce lidských práv (1989), Náboženství v demokracii. O problému lacité (1998), Demokracie proti sobě samé (2002), Historický úděl (2003). Gauchet v nich prokázal schopnost originálního přístupu k látce a schopnost diskuse nejen s filozofy a historiky, ale také sociology a politology.

V předmluvě ke své knize O Bohu u křesťanů a o jednom nebo dvou dalších Rémi Brague říká, že nepojednává „o křesťanském Bohu", protože vychází z předpokladu, že Bůh je předmětem náboženství, ne jedním z jeho vyznavačů.Bůh sám o sobě je jeden a stejný. Různá náboženství si však o něm dělají různé obrazy a tato kniha se snaží ukázat, jaký obraz si o něm vytvářejí křesťané. V určitých aspektech Rémi Brague nabízí také srovnání křesťanského pojetí s židovským a muslimským.Autor nechce příliš teoretizovat - naopak věcným, srozumitelným a odlehčeným jazykem uvádí na pravou míru zažité omyly a nově popisuje staré věci: například že Bůh je jeden, ale ne tím nejjednodušším způsobem, že je otec, ale není mužského rodu. Je to teologicky objevná kniha - ne však o Bohu samém, ale o tom, jak jej vidí křesťané.

Přestože po pádu Železné opony se mohlo zdát, že ozbrojené konflikty jsou z velké části již minulostí, mnohé události posledních desetiletí tuto optimistickou prognózu vyvracejí. Stále častěji dochází také k oživování a manifestaci etnických identit jako prostředků i příčin těchto konfliktů. Sborník Etnické konflikty v post­komunistickém prostoru se pokouší o představení těchto fenoménů ve dvou oblastech východního bloku, kde se stále nedaří dosáhnout mírové koexistence tamních národů – Balkánu a Kavkazu. Jednotlivé příspěvky se věnují historickému vývoji, příčinám, průběhu, řešení a důsledkům hlavních ozbrojených konfliktů, které se v obou oblastech odehrály po krachu jednotící komunistické ideologie zaštítěné SSSR a celkovém zhroucení mocenských struktur také v regionálním měřítku. Věříme, že hlubší vhled do dění v těchto oblastech a do principů a mechanismů etnického konfliktu obecně bude zajímat nejen studenty politologie, mezinárodních vztahů a bezpečnostních a strategických studií, jimž je tato publikace určena, ale i širší veřejnost.

Globální vzestup náboženského násilí. Kniha Teror v mysli Boží renomovaného amerického sociologa Marka Juergensmeyera vzbudila po svém prvním vydání v roce 2000 celosvětovou pozornost odborníků i širší veřejnosti. Nabízí totiž originální pohled na temnou alianci náboženství a násilí, jenž objasňuje vnitřní logiku náboženského terorismu. Prostřednictvím analýzy současných „kultur násilí“ shromážděných okolo různých náboženských idejí a komunit autor odhaluje symbolickou a pseudomorální strukturu násilných akcí, které si z náboženství vypůjčují spirituální scénáře boje proti Zlu a které posilují sebevědomí zdeptaných společenství. České vydání vychází z poslední, přepracované verze z roku 2003, jež zohledňuje nové události, především útok na Světové obchodní středisko a Pentagon z 11. září 2001. Juergensmeyerova práce je nepostradatelným titulem pro ty čtenáře, kteří se chtějí vážně zabývat fenoménem terorismu, kteří si kladou otázku po vztahu náboženství a politiky, i pro všechny, kdo cítí potřebu lépe se vyznat v současném světě.

Kniha představuje sociální třídy a sociální mobilitu jako základní prvky sociálně stratifikačního výzkumu. Zabývá se vymezením sociálních tříd v pracích sociologických klasiků (Marx, Weber), ukazuje proměnu tohoto vymezení v průběhu dvacátého století a mapuje pojetí a výsledky třídní analýzy v rámci národních států v poslední čtvrtině dvacátého století (Wright, Goldthorpe).Neopomíjí problémy, s nimiž je identifikace sociálních tříd spojena, a představuje kritiku sociálních tříd, jako explanačního nástroje sociálních věd, která sílí v posledním desetiletí dvacátého století.

Hlavním tématem knihy je problematika vzájemných vztahů cikánských skupin a jejich vnitřního uspořádání, která je v ciganologických bádáních považována zcela po právu za problematiku klíčovou.Vedle těchto obecných témat se zahrnuté studie dále dotýkají také celé řady přilehlých oblastí jako je příbuzenství, rituální nečistota či vůdcovství v cikánských skupinách.

Francouzský filosof a historik Alain Besançon nabízí bilanci a syntézu svého více než půlstoletí trvajícího zájmu o Rusko a sovětský komunismus. Pro české čtenáře je tato kniha aktuální mj. v tom, že podrobuje kritice naivní a ahistorické názory francouzského intelektuálního milieu na Rusko – ať již v levé, nebo v pravé části tamního společenského spektra.Pro svůj kritický přístup si Besançon vysloužil označení „rusofob“, které je stejně jednostranné, jako bylo před časem povrchní označovat ho za „sovětologa“. Autor sám v závěru své knihy říká: „Neexistuje žádný důvod být rusofil, nebo rusofob. Ani já nejsem jedním ani druhým. Mne v prvé řadě zneklidňuje naše důvěřivost, naše naivita a naše netrpělivost.“

Ohniska církevních dějin. Shrnující historické pojednání o všeobecných (ekumenických) koncilech od Nikáje až po II. vatikánský sněm se obrací k zájemcům o církevní dějiny a dějiny křesťanské teologie.Nabízí odborné, současně však velice čtivé uvedení do světa církevních koncilů, které významným způsobem spoluutvářely dějiny křesťanství, a to jak ve věroučné oblasti, tak i v oblasti instituční. Autor v této knize zprostředkovává výsledky nejnovějších bádání o všeobecných sněmech a ukazuje, jakými způsoby se při nich odehrávalo vzájemné působení církve a dějin, církve a aktuálního „světa“.

Kritický esej o politice a společnosti. Ačkoli Arnold rozvíjel ty myšlenkové postupy, které se již ustavily v jeho spisech o vzdělání, o roli kritiky a o studiu keltské literatury, eseje Kultura a anarchie se vyznačují rovněž počátkem něčeho nového. Zahájily řadu jeho zkoumání z šedesátých a sedmdesátých let 19. století o vzájemném vztahu náboženství a kultury a o vztahu mezi individuálním a sociálním záměrem v tomto kontextu.Po Kultuře a anarchii následovaly knihy St. Paul and Protestantism a Literature and Dogma. Mnohé z těch otázek, které si Arnold kladl v těchto třech důležitých dílech, nacházely trvalý ohlas u kritiků, kteří byli konfrontování s analogickým napětím mezi pluralismem a integrací.Diskuse o náboženských cílech byla v 19. století pro morální definici společnosti a státu zásadní, což už pro počátek století 20. přestalo platit. Přesto se však v posledním desetiletí náboženství vrátilo zpět po politické i kulturní agendy jak v globálním, tak v národním kontextu. Konkurující si náboženské vize světa a role jednotlivce v něm získaly obnovený význam. Vyvstávají nové otázky po náboženském vzdělání, o vztahu náboženské identity a pocitu občanství, o vztahu multikulturalismu a liberalismu, o výzvách mezikulturního porozumění. To vše byly problémy, s nimiž se Arnold potýkal před půldruhým stoletím…

Impulzem ke vzniku této knihy byla řada veřejných přednášek o historii křesťanství, které se konaly na Oxfordu během akademického roku 1999-2000 u příležitosti konce druhého tisíciletí a měly se pokusit nahlédnout do tisíciletí třetího. Vycházely z představy jakéhosi přehledu, v jakém stavu se křesťanství nyní nachází. Zdály se nám vhodnou oslavou přelomu tisíciletí. S návrhem na uspořádání těchto přednášek přišel John Drury, děkan Christ Church; nápadu se s nadšením ujal Richard Harries, biskup z Oxfordu, a spolu se mnou je pak zorganizoval.Po přednášejících jsme nežádali, aby se řídili nějakými konkrétními instrukcemi, s výjimkou toho, že mohou upozornit - takovým způsobem, aby to oslovilo i neodborníky - na některé prvky z tvořivého příspěvku, které mělo to či ono období, jemuž se budou věnovat, pro vývoj a strukturu křesťanství. Výrazem „tvořivý příspěvek" jsme samozřejmě nemínili nějakou kritiku; křesťanská církev po většinu svého vývoje závisela na vnější i vnitřní kritice. Tato naše velmi volná instrukce se ukázala být tvrdým oříškem a nastolila problém výběru, který řešil každý přednášející podle své povahy a ve shodě se svými zájmy. Výsledná kniha je knihou velmi rozdílných přístupů k jednotlivým obdobím. Kromě toho, že to tak různá období mnohdy vyžadují, to lze rovněž očekávat, jsou-li o účast požádáni zkušení odborníci, kteří již rozvinuli své vlastní intelektuální osobnosti. Hra dvou klavíristů nebude znít stejně, pokud to nejsou amatéři.

Vývoj sociální stratifikace české společnosti v letech 1989 až 2009. Kniha mapuje nerovnosti spojené s pozicemi na českém trhu práce (třídní nerovnosti), ukazuje jejich vývoj a proměnu, a přitom odpovídá na otázku, jak společenská změna v minulých dvaceti letech (od socialismu ke kapitalismu) ovlivnila tyto nerovnosti.Autoři analyzují vzestupné a sestupné kariérní (zaměstnanecké) posuny v letech 1989 až 2009 a ukazují, že jim dominuje návrat k sociálnímu původu. U těch, kteří byli mezigeneračně vzestupně mobilní před rokem 1989, identifikují kariérní sestupy po roce 1989. Navracejí se k sociálnímu původu svých rodičů. Naopak u těch, kteří prošli sestupnou sociální mobilitou za éry socialismu, identifikují po roce 1989 kariérní vzestupy.Důsledkem tohoto mobilitního vzorce je posilování vazby mezi výchozí (třídní) pozicí člověka a jeho aktuální pozicí na trhu práce. Česká společnost se v období 1989 až 2009 restratifikuje. Ustavují se sociální třídy, které determinují životní výsledky svých reprezentantů.Jedná se o paradox, charakterizující českou postsocialistickou společnost. Na jedné straně možnosti podnikat a posilování efektu vzdělání a kvalifikace na zaměstnaneckou pozici znamenají růst životních šancí, na straně druhé jsme svědky posilování vazby mezi sociálním původem a třídní pozicí, kterou člověk získává.

Počátky a vývoj církve do roku 600. Reprezentativní dílo, napsané mezinárodním týmem předních odborníků v oblasti antických dějin a patristiky, představuje základní četbu pro každého, kdo chce držet krok s moderním bádáním o počátcích a vývoji křesťanství v prvních šesti stoletích.Každý z přispěvatelů píše o své vlastní výzkumné oblasti a snaží se představit studentům i široké veřejnosti základní obraz dané problematiky, opřený o nové vědecké poznatky. Čtenář má možnost zamyslet se nad smyslem studia raně církevních dějin a prozkoumat historické a náboženské pozadí vzniku křesťanství.V samostatných kapitolách může sledovat utváření křesťanské věrouky, zhodnotit roli církevních otců, seznámit se s novými pohledy na hereze a rozmanitost raně církevní spirituality nebo promyslet vztah mezi ranou církví a tehdejší společností. Kniha také nabízí porozumění dějinám historického zobrazování počáteční éry církve a seznamuje se současnými historiografickými standardy.

Pastorální problémy v oblasti manželství, rodiny a sexuality představují zejména v katolické církvi naléhavou výzvu, protože se týkají nejvýznamnější oblasti lidského života – sféry nejužších mezilidských vztahů, a přitom běžné pastorační přístupy vycházející z oficiálních věroučných a církevněprávních základů často nenabízejí dostatečně citlivé a vhodné prostředky pro jejich řešení.Autoři jednotlivých příspěvků byli vyzváni, aby z hlediska své specializace, případně i odborných či pastoračních zkušeností pojmenovali ty problémy, které považují za obzvlášť naléhavé, a pokusili se rovněž zhodnotit jejich etickou závažnost. Tato publikace je určena dvěma skupinám čtenářů: křesťanům (obzvláště katolíkům), kteří vnímají současné pastorační problémy jako bolestné a hledají zodpovědná řešení, a potom také těm, kdo se chtějí seznámit s křesťanským pohledem na některé etické otázky, které jsou celospolečensky aktuální.

Ve své nejznámější a nejdiskutovanější knize, která navazuje a rozšiřuje témata zpracovaná v publikaci Náboženství a lidé západní Evropy 1789–1989 se birminghamský profesor Hugh McLeod věnuje perspektivnímu zkoumání sekularizace v Evropě od revoluce 1848 po první světovou válku.Vychází sice ze sociálněvědních, zejména sociologických diskusí, zpracování látky je však povýtce historické. Považuje i nadále sekularizaci za ústřední příběh moderní náboženské historie, zaměřuje se však spíše na konkrétní společnosti (anglickou, francouzskou, německou), nikoli pouze na oblast idejí. Klíč k náboženské situaci novověku vidí v pluralismu a v kontextu vášnivých náboženských střetů mezi konfesemi.

Sborník z ekumenické konference Teologie jako věda. Sborník z ekumenické konference Teologie jako věda, kterou uspořádala na své domovské fakultě katedra systematické teologie Evangelické teologické fakulty Univerzity Karlovy v říjnu 2005.Těžiště sborníku tvoří tři hlavní příspěvky z této konference: Martin Vaňáč mapuje osudy teologické fakulty (potažmo teologických fakult) v dějinách Univerzity Karlovy; Tomáš Machula se z pohledu teologa, který je doma i v oblasti filosofie a přírodovědy, zaměřil na pojem vědy a vědeckosti teologie; Jan Štefan pak předložil svůj koncept teologie, která by při své vědeckosti byla především opravdu teologická, a to se zvláštním zřetelem na postavení systematické teologie.Vedle toho sborník obsahuje překlady tématicky souvisejících textů dvou německy píšících teologů: Oswalda Bayera a Karla Bartha. Současně s touto publikací vychází také sborník Evangelická teologie pod drobnohledem, který seznamuje s aktuální podobou studia na ETF UK. Obě publikace jsou určeny nejen adeptům a studentům teologie, ale všem čtenářům se zájmem o moderní a serióz­ní přemýšlení o křesťanství.

Sedm kratších textů. Karl Barth (1886–1968) byl vůdčí osobností tzv. dialektické teologie, nazývané též teologie krize či teologie Slova. Patřil k nejvýznamnějším a nejvlivnějším teologům 20. století a jeho literární pozůstalost je jednou z nejrozsáhlejších v celých dějinách teologie.Kniha Boží božství a Boží lidství představuje reprezentativní výběr článků a přednášek tohoto basilejského myslitele, sestavený předním českým odborníkem na jeho dílo, evangelickým teologem Janem Štefanem.Výběr začíná dvěma přednáškami z doby, kdy zazářila hvězda dialektické teologie, následují čtyři přístupněji podané texty z Barthova vrcholného období z počátku 30. let a závěr tvoří autorovo hodnocení vlastního mladistvého radikalismu, které sepsal v epoše laskavého stáří. Publikace je doplněna doslovem editora, jenž odlehčeným stylem – na základě přehledu Barthova života, díla a české recepce – uvádí do barthovského myšlení.

Kniha V zápase s posvátnem (původně vyšla italsky) je plodem uvedeného autorova zájmu. Seznamuje se základními rysy vývoje vědeckého bádání o náboženství od druhé poloviny 19. století do 70. let 20. století. Karel Skalický zde podrobně zkoumá historický, filozofický a zejména metodologický kontext jednotlivých škol a myslitelů, kteří se náboženské skutečnosti z různých úhlů pohledu věnovali, a kriticky hodnotí jejich výsledky i použitou metodu.Vymezené období zahrnuje většinu „klasiků“ v oboru studia náboženství (mj. M. Müller, J. Frazer, S. Freud, C. G. Jung, E. Durk­heim, W. Schmidt, R. Pettazzoni, A. E. Jensen, R. Otto, G. van der Leeuw, M. Eliade, B. Malinowski, G. Dumézil, C. Lévi-Strauss, R. Bellah nebo P. L. Berger). Na rozdíl od populárněji laděné práce Po stopách neznámého Boha nabízí tato kniha širší tematický záběr a náročnější výklady, přesto nezapře svého autora, který dovede i odborný text psát velice čtivě, vtipně a s nezaměnitelným románským espritem.

Originální a čtivě napsaná kniha známého teologa a religionisty představuje „fenomén Foglar“ z náboženského hlediska. Rozebírá nejen vlivy indiánského totemismu a římskokatolické spirituality, ale i tajné vontské rituály, extatické stavy vyvolané nádherou přírody, posvátná místa a časy, klubovní rituály, úlohu dobra, pravdy a krásy ve foglarovských vyprávěních. Autorovi, který se důkladně seznámil s literárním a organizačním dílem autora Rychlých šípů a dalších nesmrtelných děl, jde především o působení a odezvu tohoto díla u čtenářů. Foglarovo dílo je podle Hoška neodmyslitelným způsobem svázáno s jeho mnohovrstevnatým působením na děti a mládež, jedná se tudíž o symbolické univerzum, o návod k celistvému způsobu života. Nejde pouze o nějakou volnočasovou aktivitu. Fenomén Foglar vyplnil imaginaci i konkrétní činnost několika mladých generací, což nemá v české kultuře obdoby. Pavel Hošek nabízí pro tento fenomén pojem „foglaring“ a snaží se vyjádřit jeho charakteristické rysy.

Neuvěřitelný životní příběh maďarského primase, vězně tří režimů. Jeho životopisec se soustřeďuje zejména na události po druhé světové válce, kdy se Mindszenty stal arcibiskupem v Ostřihomi. S rostoucí mocí komunistické strany a zejména s nastolením nového režimu byl arcibiskup šikanován a byla omezována jeho činnost. Nepomohlo, že byl v roce 1946 jmenován kardinálem – v roce 1948 byl zatčen a ve vězení mučen. V únoru 1949 byl odsouzen na doživotí za údajnou vlastizradu. Jeho situace se začala zlepšovat až v polovině padesátých let, vzhledem k destalinizaci země.

Dejiny neskorého rímskeho cisárstva medzi rokmi 284-476. Publikace si klade za cíl uvézt čtenáře do vzdáleného historického období pozdní antiky. Je koncipována tak, aby poskytla orientaci v komplikovaném čase a na rozlehlém prostoru, kde na sebe narazili velké civilizační okruhy klasické a křesťanské kultury, římského a barbarského světa.

Monitoring evropské legislativy 2009-2010 je již pátou knihou v českém prostředí ojedinělého projektu, jejž po našem vstupu do EU inicioval europoslanec Hynek Fajmon. Autorům, analytikům Centra pro studium demokracie a kultury, se od roku 2004 podařilo přečíst a do srozumitelného jazyka „přeložit" tisíce stran relevantních legislativních i nelegislativních dokumentů a zachytit vývoj ve všech klíčových politikách EU. To vše s důrazem na postavení České republiky v EU.

Volebné reformy a referendá po roku 1989. Slovenská politika prešla po roku 1989 viacerými skúškami, ktoré otestovali kvalitu a pevnosť jej demokracie. Pod tento vývoj sa podpísalo mnoho faktorov, avšak viacerým z nich nebol v odbornom prostredí doposiaľ venovaný adekvátny priestor. Táto kniha si tak kladie za cieľ zaplniť túto medzeru a prináša obsiahle spracovanie základných atribútov slovenskej priamej a nepriamej demokracie, teda volebného systému do parlamentu a inštitútu referenda. V prvom prípade autor rozoberá vývoj slovenského volebného inžinierstva, komplexne zhodnocuje súčasný používaný volebný systém do Národnej rady Slovenskej republiky a posudzuje jeho možné alternatívy a ich očakávateľné dôsledky. Druhá časť knihy predstavuje analytický pohľad na jednotlivé, doteraz konané slovenské referendá s cieľom posúdiť príčiny neúspechu väčšiny z nich, ako i odhaliť skutočné motívy ich iniciátorov.„Publikácia je mimoriadne kvalitná, podáva skutočne hĺbkovú analýzu problematiky parlamentných volieb a referenda v Slovenskej republike. Závery, prezentované autorom, sú podložené fundovaným výskumom, znalosťou faktografie a pramenných materiálov, ako aj nevyhnutných teoretických poznatkov. Preto ju jednoznačne odporúčam." Mgr. Juraj Marušiak, Ph.D.Peter Spáč (1984) vyštudoval politológiu na Masarykovej univerzite v Brne. Odborne sa zameriava na problematiku volebných a straníckych systémov a špecificky na výskum slovenskej politiky.

Reforma veřejné správy spojená se vznikem vyšších územně správních celků probíhala s mírným zpožděním ve srovnání s transformací ostatních sfér nejen veřejného života. Výsledkem nakonec bylo ustavení třinácti krajů v čele s hejtmanem a krajskou radou. Publikace Krajské volby 2008 se snaží přinést co možná nejkomplexnější pohled na zatím poslední volby do krajských zastupitelstev - jediných přímo volených orgánů krajské samosprávy. Jednotlivé kapitoly přibližují předvolební kampaň, pojednávají o volebních ziscích politických stran a koalic (mimo jiné pomocí výpočtu indexu úspěšnosti) a dávají je do souvislosti s volbami do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, přičemž nechybí ani reflexe povolebního vyjednávání a vzniku jednotlivých krajských rad. Cílem knihy je tak za pomoci ověřených, ale také inovativních politologických přístupů přinést pokud možno celistvou interpretaci výsledků krajských voleb v roce 2008.

Kniha je třetím svazkem v českém prostředí ojedinělého projektu Monitoring evropské legislativy, zahájeného po našem vstupu do EU z iniciativy europoslance Hynka Fajmona. Autoři, analytici Centra pro studium demokracie a kultury, zevrubně referují nejen o vývoji všech relevantních politik Evropské unie, ale také o genezi širších problémů souvisejících se samotným procesem evropské integrace. Stejně jako v předchozích letech nashromáždili řadu cenných a české veřejnosti ne vždy dostupných dat a „přeložili“ je do srozumitelného jazyka – s důrazem na postavení České republiky v rámci EU. Publikace je pro přehlednost doplněna věcným i jmenným rejstříkem, podrobným obsahem a slovníčkem. Je určena nejen studentům, akademikům a všem, kteří se s problematikou EU dostávají do každodenního kontaktu, ale poslouží komukoli s hlubším zájmem o vývoj evropského projektu.

Brno ve třech stoletích. Publikace Lokální politický pluralismus. Brno ve třech stoletích propojuje historiografický a politologický přístup při zkoumání jevů spojených s politickým pluralismem v Brně. Sledované období zahrnuje více jak sto padesát let – od vzniku samosprávy v roce 1848 po referendum o přesunu nádraží. První její pomyslný oddíl tvoří kapitoly věnované éře let 1848–1938: politické strany a zájmové bloky v období rakouském (resp. rakousko-uherském) a v éře československé státní samostatnosti před druhou světovou válkou a brněnské spolky v éře první republiky. Druhá část se věnuje období let 1945–1989 – jak oficiální politice KSČ v Brně, tak jejím jednotlivým vnitřním proudům či pluralitě uvnitř disentu. Třetí část se zabývá obdobím nejnovějším – politickým životem v Brně po roce 1989. Zachycen je vývoj politických stran a sociálních hnutí v Brně, volební chování v Brně od roku 1919 do současnosti a referendum o poloze nádraží z podzimu 2004. Autorský kolektiv tvoří historici a politologové několika brněnských akademických pracovišť.