Triton

Segatašja z Kibeho. Vyšlo aj v slovenskom jazyku: E-kniha: Chlapec, ktorý sa stretol s Ježišom (2022)Skutečný příběh chlapce, který se setkal s Ježíšem a zeptal se ho na všechno, co odedávna zajímalo celé lidstvo. Pasáček Segatašja se narodil v chudé a negramotné rodině v odlehlých končinách Rwandy. Nikdy nechodil do školy, nikdy neviděl Bibli, nikdy v životě nevkročil do kostela a byl pohan. Jednoho letního dne roku 1982 odpočíval jako patnáctiletý ve stínu stromu a náhle jej ve vizi navštívil Ježíš. Ježíš polekaného chlapce požádal, zda by byl ochoten vydat se na misi, na níž by lidstvu vysvětloval, jak žít, aby se lidé dostali do nebe. Segatašja Ježíšovo poslání přijal pod podmínkou, že mu Ježíš zodpoví všechny dotazy a dotazy všech lidí, které na cestách potká, dotazy ohledně víry, náboženství, účelu života, podstaty nebes a pekla. Ježíš s podmínkou souhlasil a Segatašja se vydal na jednu z nejzázračnějších poutí v moderních dějinách lidstva…

Panna Maria promlouvá ke světu ze srdce Afriky. V januári 2022 sa chystá vydanie tejto knihy aj v slovenskom jazyku.Kniha vypráví fascinující příběh sedmi dívek a chlapce, jimž se v 80. letech v maličké rwandské vesnici Kibeho zjevovala Panna Maria. Objevení se Panny Marie v Kibeho patří k nejvýznamnějším mariánským zjevením v dějinách lidstva vůbec a spisovatelka Immaculée Ilibagiza zasvětila svůj život tomu, aby se svět o skupině mladých rwandských vizionářů, kteří byli dlouhá léta zevrubně zkoumáni vědci, psychiatry, lékaři a teology, dozvěděl více. Během zjevení docházelo i k celé řadě zázraků a vizionářky dokonce pod dohledem vyšetřovatelů podstoupily mystické pouti (jedna z dívek zemřela na Velký pátek a o Velikonoční neděli byla vzkříšena). Vatikán zatím (v listopadu 2001) uznal pravost tří svědectví, rozhodl, že je nelze vysvětlit jinak než zázrakem a podpořil zřízení Svatyně Naší Paní Sedmibolestné přímo v Kibeho.

Kontemplace v křesťanském chápání znamená prožívání Boží přítomnosti. Je to Boží dar, který si člověk nemůže nijak zasloužit, ale může se k jeho přijetí disponovat. Kontemplativní člověk, který v hloubi svého nitra v tichu zakouší blízkost Boha, se nevzdaluje světu – naopak, kontemplativní modlitba mu pomáhá nalézt nový vztah ke všemu, co jej obklopuje, k Bohu i k sobě samému a dává mu netušený pokoj a svobodu. Zkušený průvodce na cestě kontemplace vede čtenáře krok za krokem do komůrky, kde je možné se setkat s Bohem (srv. Mt 6,6).

Předmluva kardinál Miroslav Vlk, Doslov Marie Svatošová. Silný a inspirující příběh zdravotní sestry, která se vzdala kariéry na špičkovém klinickém pracovišti a bez koruny v kapse se pustila do budování mobilního hospice. Osobní svědectví se prolíná s dramatickými osudy pacientů a jejich rodin i historií budování Domácího hospice Duha v Hořicích. Kniha vypráví o smrti a zázracích. Zázraky se dějí nejen v Duze samotné, ale především v duších jednotlivých protagonistů – umírajících pacientů i těch, kdo je v závěru jejich pozemské pouti odborně a s velkou láskou doprovázejí. Kniha může čtenáře inspirovat a také zbavit zbytečného strachu ze smrti, protože nejvíc se obvykle bojíme toho, o čem nic nevíme. K vydání knihu doporučili kardinál Miloslav Vlk (autor předmluvy) a MUDr. Marie Svatošová, zakladatelka hospicového hnutí v ČR.

Mnoho lidí v hloubi duše hledá živou zkušenost s Bohem, aby nově nasměrovali svůj život. Přitom hledají pokud možno prostý, spontánní a bezprostřední kontakt s Bohem.Autor v této knize předává své zkušenosti z mnohaleté exerciční činnosti, a to s mimořádnou jasnozřivostí a schopností empatie. V deseti oddílech uvádí krok za krokem do blízkosti Boží přítomnosti. Tato praktická cvičebnice může sloužit jako návod na uzavřené exercicie, v nichž se člověk na určitý čas stáhne do ticha, ale je vhodná i pro „exercicie ve všedním dni“.

Čemu nás učí první jezuitský papež. Slova papeže Františka ve společnosti rezonují, papež na žebříčku popularity stoupá.Tento fakt je zajímavý, protože František zpochybňuje náš životní styl a priority od samotných základů, a přesto jej nepovažujeme za trapného mravokárce – spíše za prostého řečníka, který sděluje nepříjemné pravdy, jež jsme už dávno potřebovali slyšet. František nezpochybňuje jen praktiky Církve, ale celý přístup naší civilizace k otázkám vůdcovství. Ukazuje nám vizi toho, jak by měli vůdci žít a jakých hodnot by se měli držet.Tato kniha není o katolické víře a není ani Františkovým životopisem. Zvláštní je, že dnes již přečetné Františkovy životopisy se víceméně mlčky vyhýbají Bergogliově jezuitské spiritualitě, která jej na roli vůdce plně připravila a dosud určuje jeho způsob myšlení a konání.Kniha je proto především učebnicí vůdcovství a jako případová studie v ní posloužil papež František a jeho duchovní vůdcovské imperativy: Důkladně poznejte sami sebe, ale žijte službou druhým! Vnořte se cele do světa, ale denně se ze světa stahujte! Žijte přítomností, ctěte tradici a tvořte budoucnost! Člověk připravující se na vůdcovskou roli nemusí být nutně křesťan či věřící, aby si principy této knihy osvojil. Musí pochopit jen to, že skutečné vůdcovství má hluboce duchovní charakter.

Klasika křesťanské duchovní literatury, inspirace pro život v důvěrném vztahu s Bohem.Autorka sa v nej venuje týmto témam: odovzdanie,viera,slobodná vôľa,vedenie,pochybnosti,pokušenie,zlyhanie,spútanie,sloboda,rast,služba,zjednotenie s Bohom,zmysel života.

Každý zná cedule, které hlásají: tady staví autobus. Už i děti vědí, že zde mohou nastoupit a autobus je doveze do cíle, kam se chtějí dostat, přestože musí urazit kus cesty. Člověk nastoupí a s důvěrou se nechá odvézt. Právě takovými zastávkami na naší životní cestě mají být rituály. Vyzvednou nás na místě, na kterém stojíme. Takové, jací jsme, v náladě a rozpoložení, jež odpovídají tomu, co právě prožíváme. V každém okamžiku života můžeme do rituálu vstoupit. Všechny pak mají společný cíl: dovést nás k sobě samým. V této knížce P. Zacharias vysvětluje smysl a prospěšnost rituálů a nabízí praktické návody, které můžeme snadno začlenit do všedního života. Povzbuzuje nás, abychom si vytvořili vlastní rituály a obohatili tak svůj život o nový rozměr.

Zjevení Guadalupské Panny je v Evropě stále jen okrajovou záležitostí. Pokud se na významná poutní místa zeptáte průměrného Evropana, takřka bez výjimky začne hovořit o Mekce. Má-li se omezit na oblast křesťanství, pravděpodobně vyjmenuje Lurdy, Řím, Fatimu nebo možná i Svatou zemi. Téměř nikdo nezmíní Guadalupe v Mexiku.Zjevení Panny Marie prostému indiánovi po sobě zanechalo nesmazatelnou památku – zázračný obraz zachycující scénu zjevení včetně mnoha prvků symboliky srozumitelné právě indiánům. Výsledkem této události byla spontánní christianizace nejen Mexika, ale postupně celé Jižní Ameriky. Indiáni se smířili se Španěly a Španělé se naučili indiány vnímat jako rovnocenné lidi.Publikace popisuje historii zjevení až po současné výzkumy obrazu a začleňuje událost do pohnutých dějin mexického státu.

Průvodce učením církve. Papež Jan Pavel II. ve svém listu Ordinatio sacerdotalis uvedl: „… prohlašuji, že církev nemá pravomoc udělovat kněžské svěcení ženám a že toto rozhodnutí mají všichni věřící v církvi přijímat jako definitivní.“ Tímto prohlášením byla otázka kněžského svěcení žen v katolické církvi de facto uzavřena. Přestože je postoj církve jednoznačný, mnoho kněží, řeholníků, seminaristů i laiků hledá, jak odpovědět na kritiku i upřímně míněné otázky týkající se tohoto učení církve. Sara Butlerová se ve své knize pokouší tuto nauku objasnit a obhájit, a také ukázat hlavní důvody, proč má tolik lidí obtíže ji přijmout. Zkoumá složité zásadní otázky spojené se svěcením žen na kněze a nabízí inspiraci pro každého, kdo má zájem o hlubší porozumění. Součástí publikace jsou klíčové dokumenty církve o kněžském svěcení žen, které byly exkluzivně doplněny pouze pro české vydání knihy.

Podle dosud převládajícího mínění v řadách zájemců o problematiku křížových výprav byly tyto středověké aktivity výsledkem rozpínavosti imperialisticky laděného středověkého křesťanství. Tento názor však výrazně zkresluje skutečnost. Celé toto hnutí vrostlo do evropské politiky, kde se utkávala církevní moc s mocí světskou, papežové s císaři i jednotliví králové mezi sebou, přičemž tento historicky vzniklý fenomén také rozhodujícím způsobem ovlivnil dobovou kulturu i tehdejší vědomosti o světě. Autor se ve své publikaci pokusil nabídnout čtenáři nezaujatý pohled na křížové výpravy, oproštěný od ideologických předsudků osvícenců předchozích století, a vycházel přitom z posledních studií některých nově publikovaných dokumentů. Zabývá se obdobím od výzvy ke konání výprav až do pádu posledního křižáckého státu v Levantě. Text knihy je tematicky doplněn dobovými ilustracemi a četnými chronologickými tabulkami, které usnadňují orientaci čtenáře v této kapitole evropských dějin.

Originální pohled na tělesná onemocnění – infekce, bolesti hlavy, úrazy, srdeční a žaludeční potíže, nádory a AIDS – z pera dvou odborníků na fenomén nemoci, Ruedigera Dahlkeho, lékaře, přírodního léčitele a psychoterapeuta, a Thorwalda Dethlefsena, diplomovaného psychologa a psychoterapeuta. Nemoc je podle nich obecným stavem, projevem života ve stresu a nepohodě, a všechny choroby jsou jen hmotná vyjádření poselství z duchovní sféry, která nám naznačují, co bychom v životě rozhodně měli změnit. Pokud tvrdohlavě trváme na nezdravých vzorcích uvažování a chování, tělo nám to dá nekompromisně najevo. Podle autorů často postačí změna postoje k tomu, aby člověk pocítil znatelnou úlevu i na fyzické úrovni. Doplněno podrobným přehledem symptomů a jejich interpretací.

Kniha se věnuje diplomatickým stykům Československa a Svatého stolce ve 20. století. Jde o mimořádně dramatickou dobu, která ve vztazích Československa a Vatikánu v mnoha ohledech odráží dějiny habsburské monarchie, dvou světových konfliktů, dvou totalitních ideologií 20. století – nacismu a komunismu – a meziválečné i poválečné doby. Již na první pohled je čtenáři zřejmé, že se jednalo o období mnoha těžkostí, nepochopení a řevnivostí, a to jak na české, resp. československé, tak na vatikánské straně.

Kniha Spiritualita lékaře a bioetika není pouhou syntézou již známých bioetických nauk, ale přináší novou metodu v uvažování o osobnosti lékaře a jeho práci. Na českém knižním trhu podobná publikace není. Svým obsahem navazuje na předchozí autorovu publikaci Ekologická spiritualita a etika.Čtenář se seznámí s filozoficko-teologickými předpoklady vztahů mezi lékařem a pacientem, péčí o duševní a duchovní zdraví lékaře, reflexí nad spirituálním pozadím volby lékařského stavu, zdroji inspirace pro spiritualitu lékaře a významem etiky ctností pro lékaře. Nechybí ani etické otázky a prognózy vývoje lidstva a bioetiky na prahu nových technologií. Neméně zajímavá je úvaha o vztahu spirituality a neurověd a jejich syntéze v tzv. neuroteologii. Kniha je vhodným studijním materiálem pro studenty na vysokých školách, na lékařských fakultách, na zdravotně-sociálních fakultách, na teologických fakultách, i na středních zdravotnických školách. Knihu uvítají i lékaři, kteří ctí, přijímají a vyznávají křesťanskou víru. Text může působit preventivně vůči syndromu vyhoření lékařů.

Jana Sieberová, zakladatelka Domácího hospice Duha, nemá problém jít na trh i s vlastní kůží, může-li to někomu prospět. A tak nám tentokrát – prostě a neokázale – předkládá silné příběhy ze své hospicové práce s umírajícími a jejich rodinami, mozaiku svých setkání, cest, vztahů, nejosobnější prožitky a vzpomínky.Autorem předmluvy je biskup Jan Baxant, který jí o Velikonocích 2009 udělil svátost křtu a biřmování a o pár hodin později, při setkání s ní, se podivil: „Paní Jano, vy úplně svítíte!“ Nebyla to zdvořilostní fráze, ale skutečnost.Od té doby Jana nepřetržitě hoří a zapaluje. Nikoliv z vlastní síly, ale proto, že od Boha zdarma přijatá charismata využívá k tomu, k čemu je dostala – ve prospěch druhých. Jak konkrétně? Právě o tom tahle kniha je.

Kronika pozemského putování svatého Prokopa. Oblíbená sympatická postava sázavského světce k sobě stále přitahuje zájem české společnosti, věřící i nevěřící. Svatý Prokop je v chápání českého člověka přímo vzorem svatosti: tak nějak si naši lidé představovali a představují světce: chudého, skromného, laskavě ochotného ku pomoci nejenom ve věcech duchovních, ale i světských, hmotných. A navíc českého, obhájce nejcennějšího pokladu národa, jeho řeči.Sázavský klášter, který založil, se stal ostrovem slovanského jazyka, staroslověnštiny uprostřed latinizujícího prostředí střední Evropy. Na Sázavě se používal jak staroslověnský, tak latinský jazyk, stejně jako římský i východní obřad. Proto se také Sázava stala symbolem boje proti pronikající germanizaci, takže její odkaz byl v dějinách často vyzvedáván právě v obdobích pro český (a slovanský vůbec) jazyk nejnebezpečnějších. Avšak není bez zajímavosti, že největšího rozkvětu kultu a uznání se sv. Prokopovi dostalo v době vlády Karla IV., jenž založením kláštera v Praze „Na Slovanech“ jasně naznačil směr vývoje, kterým by si přál vidět rozvoj země v budoucnosti: ve směřování k sjednocené církvi západní i východní. Karel ho – prvního našeho světce, jenž nezemřel násilnou smrtí – také bez zaváhání postavil do řady našich přímluvců, větší to armády, jak krásně napsal Jaroslav Durych, než jaká byla a je tady na zemi...

Příběh atypické pěstounské rodiny. Rodiny vznikají různým způsobem - tahle se prostě našla. Kniha je nejen o vzniku jedné atypické rodiny, ale také o radostech a úskalích pěstounské péče z pohledu ženy, která se netradičním způsobem stala pěstounkou a opatrovnicí dvou starších děvčat.

Věda rozebírá věci na součástky, aby pochopila, jak fungují. Náboženství skládá věci dohromady, aby pochopilo jejich smysl. Jonathan Sacks energicky hájí komplementárnost vědy a náboženství. Svá tvrzení zdůvodňuje celou škálou historických a filozofických argumentů, aby nám dokázal, že k pochopení pozice člověka ve světě je zapotřebí obojí. Srovnáním příkladů z různých kultur a pátráním hluboko v historii lidské řeči a dějin západní civilizace Sacks ukazuje, že současný konflikt mezi vědou a náboženstvím je postaven na falešné dichotomii. Víra odjakživa sehrávala v lidské kultuře významnou úlohu, inspirovala člověka k mravní velikosti a umožňovala mu budovat společenství, chovající v úctě každého jednotlivce a pěstující vztahy, založené na laskavosti a vnímavosti.Náboženství nejenže zdaleka není čímsi bezvýznamným a okrajovým, ale má zásadní roli v tříbení a kultivování vědecké debaty. Dějiny totiž jasně ukazují, že ztratí-li společnost svou duši, ztratí zakrátko i svou budoucnost.

Fascinující literární počátky jednoho z nejpopulárnějších velmistrů světové science fiction, Isaaca Asimova.Sbírka Neznámý Asimov zahrnuje sedmadvacet povídek z let 1939 až 1949, které byly do té doby publikovány pouze v časopisech. Naleznete v ní úplně první autorovy vydané práce doprovázené komentáři o tom, jak povídky vznikaly a jak složité je bylo prodat do některého ze žánrových časopisů. Neznámý Asimov je tak nejen skvělou sondou do doby, kdy vznikala legenda sci-fi, ale i poutavým svědectvím o době, kdy panoval Zlatý věk tohoto žánru a začínaly publikovat jeho největší hvězdy.

2. diel. Po úspěšném objasnění vraždy Vesmířana na Zemi je Elijáš Baley požádán, aby vyřešil další případ – vraždu na Solarii, světě izolovaných panství, jejichž obyvatelé se spolu fyzicky téměř nesetkávají. Baley pozoruje první známky úpadku Vnějších světů. Stagnace dlouhověké kultury závislé na robotech je zřejmá a na Solarii je situace nejvážnější. Země poprvé svitla naděje vymanit se z nadvlády Vesmířanů a začíná snít o nové expanzi…

7. diel. Je tomu už více než sedmdesát let od doby, kdy velmistr SF žánru Isaac Asimov začal budovat vesmír svého celosvětově úspěšného cyklu Nadace. Od té doby se miliony čtenářů nechaly fascinovat poutavým příběhem, jenž přesáhl tisíce let budoucího vývoje lidstva a zavedl je na desítky cizích světů. Román A zrodí se Nadace byl dokončen těsně před autorovou smrtí jako sedmá, závěrečná část románové ságy, která získala věhlasnou žánrovou cenu Hugo jako Nejlepší science fi ction série všech dob. V předchozích svazcích byl Hari Seldon, geniální zakladatel Nadace, pouhou historickou postavou. Návratem do dob jeho života vyplnil Asimov důležitou chybějící část svého epického příběhu. Autor se netajil tím, že postavu Hariho Seldona vytvořil jako vlastní alter ego, a tak je román ještě dojemnější tím, že v něm Asimov Seldonovou smrtí uzavřel celý cyklus jen krátce před svou vlastní. Vstupme tedy posedmé a naposledy do světa Nadace a poznejme dosud utajované skutečnosti nadaného matematika, jenž se snažil zachránit lidstvo před neodvolatelně se blížící dobou temna.

6. diel. Odvážné líčení budoucnosti lidstva uvozující jedno z největších mistrovských děl ědeckofantastické literatury, jímž je cyklus románů o Nadaci z pera Isaaka Asimova. Jde o dílo dosud nepřekonané co do jedinečného skloubení nepřetržité akce, smělých myšlenek i propracovanosti, které mapuje boj statečné skupiny lidí o záchranu civilizace před nezadržitelným přílivem temnoty a násilí - a to vše začíná příběhem jednoho mimořádného muže.Píše se rok 12 020 E. G. a císař Kleon I. neklidně poposedává na říšském trůnu v Trantoru. Zde ve slovutném, mnoha kupolemi zaklenutém hlavním městě galaktické Říše vytvořilo čtyřicet miliard lidí nepředstavitelně technicky i kulturně rozvinutou civilizaci. Kleon však ví, že někteří lidé usilují o jeho pád - ti, které by dal zničit, kdyby uměl předvídat budoucnost. Hari Seldon přijel na Trantor zveřejnit pojednání o psychohistorii, své pozoruhodné predikční teorii. Mladý mimosvětský matematik však ještě netuší, že už zpečetil osud svůj i celého lidstva. Hari je totiž obdařen prorockými schopnostmi, které z něj činí nejhledanějšího muže Říše…muže disponujícího klíčem k budoucnosti - apokalyptické mocnosti, která bude už navždy známa pod názvem Nadace.

5. diel. Z knihoven nadačních světů kdosi systematicky odstranil všechny záznamy o Zemi. Kolébku lidstva se tedy vydávají napříč galaxií hledat politik Golan Trevize a akademik Janov Pelorat. Na světech mimo sféru vlivu Nadace obestírají jejich cíl pověry a tabu.Jméno Země je sprosté slovo. Kosmičtí cestovatelé si naštěstí najdou spojence, Pelorat dokonce milenku jménem Bliss, mezi telepaty z planety Gaia. Na dosah cíle zachytí Bliss myšlenkové vlny inteligentních tvorů. Nedokáže ale poznat, zda jsou ti tvorové lidé…

4. diel. Urputný boj mezi oběma Nadacemi se konečně nachýlil k závěru a vítězství se přiklonilo k vědcům z První Nadace. Ta se nyní vrací k dávnému plánu Hariho Seldona na vybudování nové Říše. Ovšem jejich nepřítel nebyl zcela zničen a jeho zástupci plánují pomstu. Dva vyhnanci, bývalí občané Nadace, se vydávají hledat bájnou planetu Zemi... a s ní i důkaz, že Druhá Nadace stále existuje. Zároveň kdosi stojící mimo obě soupeřící strany opatrně manipuluje událostmi a sleduje tím vlastní, děsivý záměr. Zástupci obou Nadací se brzy ocitnou na cestě k záhadnému světu jménem Gaia a ke konečnému, šokujícímu osudu na samotném konci vesmíru.

2. diel. Druhá část dnes již klasického díla sci-fi literatury se odehrává na území fantastické galaktické Říše, která právě prožívá období úpadku. Proroctví Hariho Seldona se naplnilo. Nastal Pád. Kdysi mohutná galaktická Říše se rozpadla; jejím troskám teď vládne poslední císař Kleon II. Nadace však důsledně plní Seldonův původní plán – co nejvíce zkrátit období třicetitisíc let předpokládaného období temna – a úspěšně překonává další krize. Na scénu však vstupuje činitel, s nímž nepočítal ani geniální psychohistorik: mutant s naprosto nepředvídatelnými biologickými vlastnostmi. Vychází ve spolupráci s nakladatelstvím Triton.

3. diel. Konání jednotlivé lidské bytosti je něčím nepředvídatelným – reakce lidských davů je však možné podrobit statistickému zpracování. Čím větší dav, tím větší přesnosti lze dosáhnout. A početnost lidských mas, se kterými Nadace pracuje, se rovná počtu obyvatel všech miliónů obydlených světů. Seldonův plán leží v troskách – a s ním i impérium Nadace. Na Mezka, mutanta netušených psychických schopností, nestačily ani rovnice nejnadanějšího matematika všech dob. Vše však ještě není ztraceno: kdesi na druhém konci Galaxie se skrývá Druhá Nadace, v níž se i přes dlouhá století barbarství měly zachovat veškeré vědomosti lidstva. Mezkovi se Druhou Nadaci napoprvé nepodařilo najít. Teď si je jistý, že napodruhé to již vyjde. Osud lidstva spočívá v rukou Arkadie Darellové, čtrnáctileté dívky obtížené hrozným tajemstvím. A zatímco se vědci Druhé Nadace připravují na rozhodující střetnutí s Mezkem, zástupci přemožené První Nadace se vydávají do vesmíru na beznadějnou cestu. I oni chtějí přispět ke zkáze Druhé Nadace – dřív, než ona zničí je!

1. diel. Po dlouhých dvanácti tisíciletích existence spěje galaktická Říše pomalu, ale jistě k zániku. Prozatím jsou však trendy vedoucí k jejímu rozkladu sotva postřehnutelné – vysledovat je dokáže pouze geniální matematik Hari Seldon. Na základě psychohistorického modelu předpoví, že po pádu Říše čeká galaxii nepopsatelný chaos a že následná éra barbarství se protáhne na celých třicet tisíc let. Seldon se však s touto myšlenkou nehodlá smířit. Na samém okraji galaxie proto založí na planetě Terminus Nadaci, která má nejen uchovat kulturu a vědění předchozích věků, ale stát se i zárodkem Druhé říše. Toto je příběh prvních dvou set let její pohnuté historie… Nadace, Nadace a Říše, Druhá Nadace jsou trilogií skládající se z příběhů z historie vzdálené budoucnosti trvající více než milion let v době, kdy jsou planety v celé Mléčné dráze spojené do obrovské galaktické Říše.

5. diel. Kdo ví, kam by život Henryho zavál, kdyby se ho Delaneyovi ještě jako dospívajícího chlapce neujali a nepřijali ho za svého. Zčásti proto, aby zahnal stíny neradostné minulosti, rozhodne se Henry jít ve šlépějích svého otce Wynna. Záhy ale zjišťuje, že není úplně snadné vybalancovat službu vlasti v řadách Královské kanadské jízdní policie s voláním srdce, které se v něm ozvalo po setkání s mladou vdovou a jejím synkem. Mezitím vylétla z hnízda i Henryho sestra Christine, odstěhovala se do města a našla si tam zaměstnání jako písařka. Se synem bohatého zaměstnavatele v sobě sice našli zalíbení, ale Boyd nesdílí její hlubokou víru v Boha, a Christine má i těsně před svatbou stále pochybnosti.

Žijeme v době plné neklidu, v době plné agrese. Hledáme pokoj. Můžeme ho najít v srdcích mužů a žen, kteří stojí na prahu věčnosti, protože jsou moudří a pokorní. Nemusíme daleko cestovat. Stačí navštívit nemocného člověka a vnímat život jeho očima. I do našich srdcí bude pronikat Boží láska, která se nachází uprostřed zápasu v přípravě na smrt.Měli jsme v péči sedmnáctiletého chlapce. Říkal: „Víte, co je nejdůležitější? Abychom se měli rádi a dokázali si odpouštět. Já blbec na to přišel až teď, před smrtí. To by bylo dobře, kdybych se to dozvěděl dřív.“Kniha je svědectvím pozůstalých lidí, kteří pečovali o své blízké doma. Jejich rozhodnutí vyžadovalo konkrétní čin v podobě času, který jim věnovali. V bolesti a strachu dokázali otevřít srdce. V tomto prostoru byli obdarováni odpuštěním, smířením a poznáním, že vzájemná láska nás dokáže skutečně osvobodit.

Droga násobící lidské schopnosti a měnící jedince ve vražedná monstra nenechá JFK v klidu. Z indiánských teritorií sleduje stopu na východní pobřeží Unie do vyhlášeného města hazardu. V riskantní hře s místními gangstery se dostává do mlýnských kamenů drogového byznysu dalece přesahujícího hranice jednoho města. A možná státu i kontinentu. Tajemný nepřítel bezskrupulózně odstraňuje svědky i důkazy a stopy rychle chladnou ještě rychleji než přibývají mrtvá těla…

Druhá světová válka začala v září 1939 jako regionální konflikt ve střední Evropě a skončila o šest let později podpisem bezpodmínečné kapitulace Japonska. Za běžným výkladem válečného dění jako dramatického sledu bojových či politických operací je ovšem nutné vidět každodenní utrpení milionů vojáků na frontě a civilního obyvatelstva v zázemí, koncentrační tábory s plynovými komorami, rozbombardovaná města a nekonečné proudy zoufalých běženců. Je relativně snadné sledovat válku na mapách generálních štábů, ale je to jen část pravdy. Její větší díl je ukryt ve strachu útočícího vojáka, ve sténání raněných či v pláči pozůstalých. Autora této knihy bude až do smrti pronásledovat filmový záběr hořící kalmycké stepi s tisícihlavými stády pološílených kozáckých koní, jejichž jezdci nalezli smrt v nepodařené sovětské ofenzívě u Charkova. Onen apokalyptický obraz měl před očima i při psaní této knihy.Druhé vydání je obohaceno o rozhovor se zesnulým autorem, doslov jeho blízkého kolegy prof. Martina Kováře a obrazovou přílohu.

První světová válka se stala „matkou katastrof“ 20. století. Rozvrátila mezinárodní řád a vnitřní systémy budované během předcházejícího věku, který přinášel modernizaci společností, s výraznými výsledky v technice, vědě a kultuře. Snění o plné svobodě člověka se zalklo blátem zákopů, bylo zabito v nekonečných bitvách, zadušeno zupáctvím, nouzí a hladem. Šrapnely umlčely spory o smysl dějin a kultury. Válka znamenala neštěstí, které poválečný mír neodstranil, naopak přišly jeho nové projevy a zlé důsledky, k nimž patřily totality, nová velká válka, dlouhodobé mezinárodní napětí. Proto poutá válečné čtyřletí stálou pozornost, prohlubují se znalosti jeho příčin a vojenského a hlavně politického průběhu. Tato publikace není jeho přehledem, systematickým podrobným výkladem, v pestrých kapitolách chce ale postihnout hlavní události, které nesly vývoj. Nachází také ilustrativní podrobnosti, v nichž se obráží podstatné. Zvláštní pozornost patří české tématice, „české otázce“, kterou světová válka otevřela různým řešením. Zaznamenává, proč a jak se prosazovala zcela nová československá státní idea.

Co se stane, když Boží Duch vstoupí do srdce Božího lidu. Doba je naléhavá! Teď je ta pravá chvíle požádat Boha, aby ve vaší duši zažehl svůj oheň!Knihu pastora Jima Cymbaly by si měl přečíst každý kazatel, farář, vedoucí církve a především každý křesťan, který chce naplnit Boží záměr se svým životem. Měla by se stát povinnou četbou všech křesťanských sborů a farností, protože odhaluje klíčové principy smyslu, poslání a života církve. Kniha popisuje příběh kazatele a jeho rodiny v protestantském sboru v New Yorku, který byl z lidského pohledu odsouzen k zániku. Bůh však pastora Cymbalu vyzval, aby se jeho chatrný dvacetičlenný sbor začal opravdově modlit, aby se spolehl na to, že jim jako živý Bůh pomůže a bude do církve přivádět nové zachráněné lidi. Bůh začal odpovídat a měnit jejich životy a dnes čítá Cymbalův sbor více než deset tisíc členů.Pastor chce křesťany povolat zpět z duchovních slepých uliček, apatie a vlažného náboženství. Nutnou podmínkou je, že se věřící na Boha budou obracet v modlitbách, že uznají svoji závislost na něm a že umožní, aby v jejich okolí mohl mocně působit Duch svatý. Jde o živou zkušenost se živým Bohem.Je to kniha, která motivuje, povzbuzuje a inspiruje.

Člověk byl stvořen, aby miloval a byl milován. To je hlavní poselství, které Michael Schmitz představuje ve své knize o katolickém pohledu na homosexualitu a přitažlivost ke stejnému pohlaví. Rozebírá v ní rozdílné pohledy na povahu člověka, cíle sexuality i filozofické aspekty pravdy, přirozenosti a lidských vztahů, aby čtenáře přesvědčil, že Boží plán je skutečnou cestou ke štěstí. Laskavě a velmi dobře vysvětluje, co je v rozporu s křesťanskou vírou, a přitom neodsuzuje. Kniha, k jejímuž českému vydání napsal předmluvu pražský arcibiskup Jan Graubner, představuje pohled katolické církve jako nikoliv překonaný a necitlivý, ale naopak radostný a autenticky křesťanský. I díky osobní zkušenosti z vlastní rodiny a dlouhodobé práci s univerzitní mládeží Michael Schmitz nabízí jedinečnou perspektivu na téma, které v moderní společnosti vyvolává mnoho diskuzí.

Ve své první a nejznámější knize (dříve vydané pod názvem Dětství je drama) se Alice Miller zabývá důsledky potlačování v osobní a sociální rovině, příčinami dětských psychických zranění a jejich profylaxí a nakonec i novými možnostmi a způsoby rozpouštění následků raných traumat. Zkušenosti s vlastní autoterapií a dalšími novějšími terapeutickými metodami v přístupu k dětství vedly autorku k upřesnění jejích dřívějších poznatků, které dokumentuje a ilustruje na mnoha konkrétních příkladech.

Tato kniha přichází na trh právě včas jako cenná a praktická pomůcka pro moderní rodiče, kteří po dobách „racionálního“ rodičovství minulých desetiletí opět dopřávají sluchu hlasu svého srdce a objevují v sobě netušené a leckdy skryté možnosti intuitivního rodičovství vycházejícího z přirozené empatie pro malé dítě. Je to rodičovství, které se citlivě nechá vést potřebami dítěte už od nejčasnějšího dětství a jejich projevy a má plnou důvěru nejen ve vlastní schopnosti, ale i v kompetenci dítěte být aktivním partnerem v onom od samého počátku se rozvíjejícím „andělském kruhu“ vzájemných podnětů a odpovědí, z nichž se během prvních měsíců života postupně vytváří jedinečný vztah mezi dítětem a jeho klíčovou pečující osobou – bezpečné přilnutí. Kniha je praktickou pomocí při tom, jak můžeme jako rodiče u sebe i u dítěte aktivovat „zrcadlící neurony“, jejichž činnost je předpokladem vzájemnosti. Rodiče nejmenších dětí tu najdou řadu konkrétních podnětů a poukazů, jak tento nejcennější vklad do procesu probouzení lidství u svého dítěte uvádět v život. Srozumitelně napsaná, čtivě přeložená a poprvé českému čtenáři zpřístupněná kniha nalezne plným právem nepřehlédnutelné místo v rodičovské knihovničce. - PhDr. Jaroslav Šturma, předseda Českomoravské psychologické společnosti Dětské centrum Paprsek a Filozofická fakulta UK

Maria Montessoriová (1870–1952) byla významná italská lékařka, antropoložka a pedagožka. Jako jedna z nejpozoruhodnějších žen první poloviny 20. století byla nominována na Nobelovu cenu míru. Ve svých názorech navázala mimo jiné na Komenského. Při výchově malých dětí kladla důraz na propojení mezi domovem a školou, pěstování představivosti a cvičení praktického života, péči o sebe sama a o prostředí, rozvoj samostatnosti, společenských vztahů a tělesné zdatnosti. Její metody i dnes korespondují s nejnovějšími poznatky psychologie a pedagogiky. Kniha Od dětství k dospívání je jedním z jejích stěžejních děl. Ukazuje, jak je montessoriovská představa „alternativní“ výchovy a vyučování a vůbec reformy školství stále aktuální. Mezi autorčiny nejzásadnější myšlenky patří požadavek, aby v dítěti byla pěstována přirozená potřeba rozvoje, a tím vzdělání. Nikdo by se podle Montessoriové neměl učit z donucení a kvůli prospěchu a kusu papíru, který mu zajistí dobré postavení, ale v zájmu osobního vývoje i rozvoje celé společnosti. Vzhledem k roku prvního vydání tohoto díla (1948) je nezbytné na některé reálie a myšlenky pohlížet z dobového hlediska. Přesto Maria Montessoriová předběhla dobu tím, jak prosazovala, aby se školství a metody vzdělávání přiblížily životu, a jak kladla důraz na výchovu mládeže v úctě k člověku a světu.

3. diel. Elizabeth si konečně po boku svého manžela Wynna zvykla na drsný život na kanadském Severu. Navázala přátelské vztahy s manželkami místních osadníků a společně s kamarádkou Nimmií se jí podařilo zahájit školní vyučování pro jejich děti. Nenaplněná však zůstává její touha po vlastním dítěti. Wynn má být navíc, jako člen Královské severozápadní jízdní policie, přeložen na jiné působiště. Zvládnou společně a s Boží pomocí tuto velkou zkoušku?

4. diel. Elizabeth a Wynn se rozhodli. S těžkým srdcem se rozloučili se svými přáteli v Beaver Creek a odjeli do ještě nehostinnějších míst, kam byl Wynn jako člen Královské severozápadní jízdní policie přeložen. Zdá se, že manželky místních indiánů se Elizabeth bojí, a ona se cítí nesmírně osamělá. Stýská se jí po malém Sammym, kterého s manželem nějaký čas vychovávali jako vlastního. Dokáží ještě vůbec čelit společně tomu, co má osud pro ně přichystáno?

Povídáme si často, povídáme si o všem možném a obvykle na tom nenacházíme nic zvláštního. Ale i v takovém běžném povídání někdy narazíme na neporozumění, na střety v názorech, které mohou vést až ke sporu a konfliktu. Problematika mezilidské komunikace je složitá a v mnoha ohledech zajímavá a tato kniha nabízí nejen zamyšlení nad jejími úskalími, ale i možné postupy či zásady, které by mohly předcházet nedorozuměním a přispět k lepší a účinnější komunikaci.