Dominikáni

Kniha britského spisovateľa a katolíckeho filozofa Gilberta K. Chestertona Svätý Tomáš Akvinský nie je klasickým životopisom. Aj keď v úvodnej poznámke autor čitateľa skromne uisťuje, že nechce byť ničím väčším než „len populárnou skicou veľkej historickej osoby, ktorá by mala byť pre svet viac známa“, predkladá nám takmer filmový príbeh stredovekých kultúrnych dejín prostredníctvom výnimočného farbistého štýlu rozprávania o tejto postave z dejín kresťanskej Európy. Cez optiku triezveho rozumu a pravdivosti rozvíja svoj postoj k svetu a viere, pričom ako východiskový bod mu slúži samotný sv. Tomáš Akvinský. Obaja títo veľkí muži majú pritom, ovládaní vášňou pre pravdu, schopnosť vyjadriť neviditeľné a ťažko uchopiteľné veci takým spôsobom, ktorý sa pre čitateľa stáva inteligentným zážitkom.

Ponúkaný knižný titul má ambíciu predstaviť dominikánov v trochu inom, širšej čitateľskej verejnosti menej známom svetle. Ak sa dnes povie „dominikán“, väčšina opýtaných si predstaví prísneho, až krutého inkvizítora bezohľadne posielajúceho odsúdenca na hranicu. Inkvizičná činnosť spojená s niektorými neakceptovateľnými postupmi je dejinnou stigmou, ktorej sa Rehoľa kazateľov len ťažko zbavuje.Pisateľským zámerom autora je priblížiť originálne postupy a inovácie zrodené v dominikánskom prostredí 13. storočia v oblasti systematického vzdelávania a intelektuálnej formácie. Jednotlivé kapitoly približujú čitateľom cestu, ktorú dominikáni, ako rehoľná inštitúcia vrcholného stredoveku, prešli na ceste sebarealizácie sa v prostredí 13. a začiatku 14. storočia.Spomenuté originálne postupy a inovácie u dominikánov vznikli v korelácii s rozvojom univerzitných korporácií v konfrontácii s dobovým sociálno-náboženským prostredím ako odpoveď na vznesenú požiadavku po koncepčnom dlhodobo udržateľnom pokresťančení spoločnosti predovšetkým v mestách. Už samotné integrovanie intelektuálnych aspektov života do rehoľnej inštitúcie vrcholného stredoveku v miere, v akej sa to podarilo práve dominikánom, predstavuje v monastickom prostredí revolučný fenomén, aký nemal dovtedy v dejinách mníšskeho, resp. rehoľného života obdobu. Viaceré z nich sa stali inšpiráciou aj pre iné cirkevné inštitúcie a ich stopy nachádzame v akademickom prostredí dodnes.

V návaznosti na Devět způsobů modlitby svatého Dominika představuje francouzský dominikánský teolog a historik Guy Bedouelle (1940–2012) devět cest dominikánského života a svatosti. Tak jako Dominikova modlitba nabývá viditelných podob v jeho postojích a gestech, tak se bohatství jeho charismatu zviditelňuje v jednotlivých světcích řádu.Vyrůstají z Dominika jako ratolesti z vinného kmene a jedinečným způsobem ztvárňují různé stránky jeho kazatelského povolání: úsilí o jednotu (Jordán Saský), horlivost v obraně víry (Petr Veronský), hledání pravdy (Tomáš Akvinský), kázání krásou (Fra Angelico), lásku k církvi (Kateřina Sienská), boj za spravedlnost (Bartolomé de las Casas), mystický život (Kateřina de Ricci), starost o chudé (Martin de Porres) a obhajobu svobody (Henri-Dominique Lacordaire). A nad tím vším se jako svorník klene Dominikův „božský zápal“, oheň lásky, z něhož se rodí radost v Duchu svatém. Ona je tím kvasem a solí, díky nimž má křesťanský a řeholní život tu správnou chuť, jakou od hlasatelů evangelia požaduje sám Kristus.

Putovanie dominikánskou spiritualitou. Existujú slová, na ktoré nechceme zabudnúť, pretože kreovali nás samých a mali vplyv na to, kým sme. Sú akousi hlinou našej duše (porov Gn 2,7). Niektoré slová v knihe Obuj si sandále majú už osemstvo rokov. Upriamujú však na jedno Slovo, ktoré sa svojim vtelením "rozrozprávalo", aby s nami zdieľalo Božie priateľstvo. Skôr ako sú slová položené na papier, aby sa z nich stali knihy, sú zvyčajne objavované v dialógu. Táto kniha má svoju "kolísku" uprostred laických dominikánov, s ktorými je môj dominikánsky život už niekoľko rokov zviazaný nielen cez moje ofíciu promótora, ale predovšetkým priateľstvom. (Mannes Stanislav Marušák)

Román o Tomáši Akvinském. Autor má velký dar představovat světce jako lidi z masa a kostí, takže i velikán Tomáš Akvinský, nedostižný myslitel a mystik, se nám přiblíží jako člověk v procesu zrání, jako usilovný hledač pravdy. Navíc možná s překvapením zjistíme, že doba středověku nebyla ani černobílá ani temná, byla jen jinak náročná než je doba naše.Tomáš Akvinský (1225–1274) prožívá svůj nedlouhý život v prostředí krutých poměrů italských zemí 13. století, na které měl velký vliv Fridrich II., exkomunikovaný císař a obdivovatel islámu. Ačkoli byl šlechtického původu, Tomáš zmařil vyhlídky svých blízkých na světskou kariéru tím, že vstoupil do žebravého Řádu bratří kazatelů. Dominikáni se vyznačovali evangelijní chudobou a hlásáním Božího slova. Tomáš byl nejprve vyslán studovat, byl i žákem sv. Alberta Velikého, ale záhy se stal sám jedním z nejvýznamnějších teologů své doby. Později byl prohlášen za učitele církve.

Poutavě psaný životopis sv. Dominika, apoštola bludařů a zakladatele kazatelského řádu.

Standardní provedení bez označení biblických knih. Špičkové dílo katolické biblistiky druhé poloviny 20. století. Vzešla z prací Jeruzalémské biblické školy, založené v roce 1890 z iniciativy dominikánského řádu, v níž se po desítky let převážně francouzští badatelé věnovali studiu a výzkumu na poli biblické filologie, historie a archeologie. Na základě zevrubné a velmi přesné exegetické práce vznikl pak z původních jazyků nejprve francouzský překlad – La Bible de Jérusalem (JB), 1. vydání 1954, definitivní 1973 –, jenž se stal základem pro další edice v hlavních evropských jazycích.Hlavní zásadou jeho tvůrců je nevnášet do biblického překladu literární kvality, které nejsou vlastní originálu. Druhou předností vloženou do tohoto díla jsou úvody k jednotlivým biblickým knihám a pomocný poznámkový aparát, které každému čtenáři Bible dodávají nejdůležitější poznatky interpretační, aniž by ho zbytečně zatěžovaly svým rozsahem.Česká verze Jeruzalémské bible vzniká metodou srovnávacího překladu z francouzštiny (originální znění JB) a původních biblických jazyků (pro přesné rozpoznání předlohy). Její autoři vzali v potaz i bohatou tradici českých biblických překladů 20. století, které se staly inspirací, cennou zejména po terminologické stránce. Žádný ale nebyl měřítkem, či dokonce svazujícím břemenem v otázce jazykového stylu. I pro tvůrce české JB je totiž nejdůležitější, aby výsledek jejich práce byl věrný biblickému originálu, s co nejpatrnějším uchováním jeho stylu i literární formy.Manželé Dagmar a František X. Halasovi zahájili práci na českém překladu v roce 1980, v polistopadové době se publikovalo pracovní vydání (celkem v 17 svazcích).

Dominikánská tradice. Kniha přináší stručnou historii dominikánské spirituality.

Jedním z vynikajících učitelů duchovního života je bezesporu svatý Dominik. Nezanechal nám sice žádnou propracovanou nauku, ale může nás inspirovat příkladem svého života, jak nám ho zprostředkovali jeho současníci, které hluboce ovlivnil. Dominik nikdy neopomněl příležitost k hlásání evangelia a byl vytrvalý v modlitbě, takže se o něm tradovalo, že mluvil jen o Bohu nebo s Bohem. Měl srdce vnímavé pro potřeby druhých a toužil je přivádět k pravému smyslu a prameni, ke Kristu. Autor představuje Dominika jako člověka srdce, rozhodnosti a rozvahy, muže modlitby, rozumu, zkušenosti, kříže, jako představeného i bratra a nabízí tak čtenáři množství podnětů pro prohloubení a rozvinutí křestního povolání. Putování se svatým Dominikem může zpřítomnit nevšední zážitky: okouzlení Boží láskou, dotek tajemství Božího povolání, nadšení a zápal provázející vznik nového řádu, dobrodružství prvních kazatelů na cestách… Zároveň je však náročné, ba přímo nebezpečné, právě tak jako Boží láska, u níž toto putování začíná a k níž směřuje. Máme-li jí totiž v pravdě odpovědět, musíme tak jako Dominik při svém putování s ní ze sebe vydat všechno. Všeho se vzdát a cele se dát do její služby.Alain Quilici OP (*1936) je francouzský dominikán, kněz kláštera v Toulouse. Působil jako převor kláštera v Marseille, novicmistr v Toulouse, je autorem desítek knih. Věnuje se kromě jiného duchovnímu doprovázení studentů a pastorační službě a kázání ve farnostech, na exerciciích a v médiích.

Příběh ztraceného kázání Tomáše Akvinského. Novela s filosofickými prvky, propojující svět 13. století a postmoderní současnost, se zabývá tématem jak dosáhnout opravdového štěstí. Klade otázku, zda lze na dnešní dobu aplikovat středověkou odpověď formulovanou idejemi slavného člena kazatelského řádu a Učitele církve - sv. Tomáše Akvinského (1225 - 1274).